- 5. Ústavní právo
CHARAKTERISTIKA A PRAMENY ÚSTAVNÍHO PRÁVA
= Soubor právních norem, které upravují nejdůležitější právní vztahy ve státě, zejména základní práva a svobody občanů, uspořádání státu a rozdělení státní moci a její výkonu a základní práva a svobody.
- Ústava ČR a ústavní zákony
- Mezinárodní smlouvy o lidských právech
- Nálezy Ústavního soudu
- Recepční zákony
- LZPS
ÚSTAVNÍ VÝVOJ NA NAŠEM ÚZEMÍ V OBDOBÍ 1848 – DOPOSUD
- PRVNÍ ETAPA
- 1848 až 1918 v rámci habsburské monarchie
- do roku 1848 – Rakousko absolutní monarchií (spolu s českými zeměmi)
- duben 1848 – vyhlášená první rakouská ústava, avšak nikdy nenabyla platnosti + volby do říšského sněmu
- Ústavodárný říšský sněm zasedal od července 1848 do března 1849 nejprve ve Vídni a poté Kroměříži (účastnil se např. František Palacký)
- březen 1849 – František Josef I. vyhlásil Březnovou ústavu
- DRUHÁ ETAPA
- 17. října 1918 doručil T. G. Masaryk prezidentu USA Wilsonovi tzv. Washingtonskou deklaraci obsahující vyhlášení československé nezávislosti
- 28. října 1918 na schůzi Národního výboru byl vyhlášen československý stát a první vládu tvořil Masaryk, Beneš a Štefánik
- Byl přijat tzv. Recepční zákon – převzetí rakouského a uherského právního řádu a rakouské a uherské veřejné správy
- Ústava československá 1920 obsahovala moc zákonodárnou (Národní shromáždění, Poslanecká sněmovna 300 členů), moc vládní a výkonnou, moc soudcovská, práva a svobody
- Mnichovský diktát z rok 1938 (Sudety Německu), 14. března 1939 - prohlášení Slovenského sněmu o samostatnosti Slovenského státu, 16. března 1939 - Protektorát Čechy a Morava
- Únor 1948 převzetí moci komunistického stranou
- Ústava 9. května 1948 novými institucemi byly slovenské orgány
- Socialistická ústava nahradila v roce 1960 Ústavu 9. května
- 1968 přijat ústavní zákon o československé federaci
- 17. listopadu 1989 zhroucení komunistického systému
- Listopad 1990 ústavní zákon o navrácení majetku KSČ lidu ČSFR
- 9. 1. 1991 přijata LZPS a 16. 12. 1992 schválena Ústava ČR
- TŘETÍ ETAPA
- 1. ledna 1993 vznik samostatné ČR
ÚSTAVNÍ POŘÁDEK
⇒ ústavní uspořádání zákonů, které mají v naší právní kultuře tu nejvyšší právní sílu.
Hovoří se o nich v článku 3 a článku 112, kde jsou taxativně vymezeny.
- Ústava ČR, LZPS
- Ústavní zákony přijaté podle této ústavy a ústavní zákony národního shromáždění ČSR, ČSSR a České národní rady upravující státní hranice a jejich ústavní zákony přijaté po červnu 1992 → ostatní ústavní zákony mají sílu zákona.
ÚSTAVY NA NAŠEM ÚZEMÍ OD VZNIKU ČESKOSLOVENSKA
ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÁ
Ústava z roku 1920; obsahovala moc zákonodárnou (Národní shromáždění – dvoukomorové), moc vládní a výkonnou, moc soudcovská (práva a svobody, jakož i povinnosti občanské, ochrana menšin, náboženských a rasových)
KVĚTNOVÁ ÚSTAVA
Ústava 9. května 1948; novými institucemi byly slovenské orgány (SNR a sbor pověřenců) a národní výbory
SOCIÁLNÍ ÚSTAVA
Nahradila předešlou ústavu v roce 1960; k přijetí vedly politické a ideologické důvody
ÚSTAVA ČR
Účinnost od 1. 1. 1993 a platná dodnes
ÚSTAVA ČR
Nejvyšší zákon ČR, k její změně nebo doplnění může dojít jen ústavním zákonem, který musí být schválen absolutní většinou zákonodárců v poslanecké sněmovně.
Zákony, vyhlášky apod. nesmí být s ústavou v rozporu. 8 hlav a 113 článků
PREAMBULE
Slavnostní prohlášení občanů ČR. Hlavní autor byl Václav Havel. Lze vysledovat dvě části: rekapitulační (historické tradice) a programově-manifestační (deklarace základních cílů a hodnot).
- HLAVA PRVNÍ – základní ustanovení
Základní ustanovení čl. 1 až 14. charakterizována jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a povinnostem člověka občana.
Veškerou státní moc vykonává lid prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní.
- HLAVA DRUHÁ – moc zákonodárná
Parlament tvoří Poslanecká sněmovna a Senát. PS má 200 členů, od 21 let, 4 roky. Senát má 81 členů, 1/3 každé dva roky na 6 let, od 40 let.
- HLAVA TŘETÍ – moc výkonná
Prezident je hlavou státu a je volen přímou volbou na 5 let. Vrchním velitel ozbrojených sil.
Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, je odpovědná PS.
- HLAVA ČTVRTÁ – moc soudní
Vykonávají ji nezávislé soudy, soudci jsou nestranní. Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a vrchní, krajské a okresní soudy.
Ústavní soud ochraňuje ústavnost, může rušit zákony.
- HLAVA PÁTÁ – nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)
Nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního hospodaření.
- HLAVA ŠESTÁ – česká národní banka (ČNB)
Ústřední bankou České republiky, orgán vykonávající dohled nad finančním trhem a péče o cenovou stabilitu.
- HLAVA SEDMÁ – územní samospráva
Česká republika se člení na obce a kraje.
- HLAVA OSMÁ – přechodná a závěrečná ustanovení