Asertivita

1. Asertivita

• Znaky asertivity, asertivní práce, agresivita, pasivita, manipulace
• Konflikt a jeho řešení, druhy konfliktů
• Možné konfliktní situace sociálního pracovníka

ASERTIVITA, ASERTIVNÍ TECHNIKY

AGRESIVITA, PASIVITA, MANIPULACE

ASERTIVITA

• Umění prosadit se a zároveň respektovat potřeby druhých
• Pomáhá ke spolupráci s ostatními
• Být asertivní znamená stát si na svých právech bez toho, abychom ponižovali druhého
• Člověk, který se chová asertivně, umí dát najevo svůj názor, nebojí se říkat ne, nebojí se oponovat, umí požádat o laskavost
• Asertivní člověk se umí vyrovnat s kritikou a vlastními chybami
• Asertivní chování se vyhýbá manipulaci, agresivnímu nebo pasívnímu přístupu
• Smyslem asertivního jednání je získat zdravé sebevědomí a uchovat si ho

Asertivní chování

• Klidné a uvolněné
• Bez napětí ve verbální i neverbálním projevu
• Řeč je přiměřeně hlasitá, srozumitelná, plynulá
• Oční kontakt přímý
• Asertivní člověk rozpozná manipulaci a umí se jí bránit
• Asertivní jednání vychází z předpokladu, že je možné osvojit si schopnosti a techniky, které nám pomůžou překonat působení emocí
• Pomocí vhodných schopností a technik budeme schopni vyjádřit své emoce, potřeby, pocity, postoje
• Asertivní jednání umožňuje kontrolovat vlastní chování a zachovat si sebeúctu (i v situacích, kdy pociťujeme úzkost nebo máme pocit, že situaci přestáváme zvládat)

Základem asertivního jednání je

• Jasná formulace cílů
• Otevřená, přímá a nezáludná komunikace
• Schopnost ukázat, že chápete pohled na věc, který zastává druhá strava (respektuji názor druhého)
• Schopnost neustupovat v podstatných věcech a jednat pružně tam, kde je to vhodné

Asertivní jednání nám umožní

• Získat představu o perspektivách
• Lépe poznat sebe sama
• Omezit rizika a snížit nejistotu

Efekty asertivního jednání

• Srozumitelné vyjadřování svých vlastních zájmů, pocitů, potřeb, postojů
• Kontrola nad vlastním chováním
• Zachování sebeúcty i ve stavu úzkosti, respekt k pocitům druhého člověka

Kdy používat asertivní jednání

• Při zvládání pracovních konfliktů
• Při vedení a motivování lidí
• Při vystupování na poradách
• Při vyjednávání
• Vždy, kdy není vhodné dát průchod svým negativním pocitům

Důsledky asertivního jednání

• Napomáhá řešení problémů, přináší pocity uspokojení
• Vytváří příležitost pro rozvoj
• Pomáhá ke zlepšování mezilidských vztahů

Co je potřeba umět

• Znát sám sebe
• Efektivně komunikovat
• Aktivně naslouchat
• Umět zvládat konflikty
• Umět zvládat stres

ASERTIVNÍ TECHNIKY

2. Ohraná / poškrábaná gramofonová deska

• Mechanické, trvalé opakování požadavků bez útoku na druhou osobu, bez rozrušení úzkosti, agresivity, ale bez ústupků
• Lze ji uplatnit např. při snaze nenechat se zmanipulovat, prosadit oprávněný nárok, odmítnutí neoprávněných požadavků

1. Technika otevřených dveří

• Principem je rozlišení pravdy od lži
• S pravdou souhlasíme a reagujeme na ni, na lži a výmysly se nereaguje vůbec
• Odpovědi bývají stručné, útoky se přehlížejí, vyhýbáme se neklidu, ironii, sarkasmu
• Uplatňuje se při neoprávněné kritice

3. Souhlas s oprávněnou kritikou

• Kritiku přijímáme bez depresivních pocitů
• Doporučuje se zaměření na nápravu nebo zlepšení toho co je kritizováno
• Vyhýbáme se obranným mechanismům
• Kritiku chápeme jako „něco dobrého“ do budoucnosti

1. Dotazování na nedostatky

• Technika zaměřená na zjišťování skutečné a objektivní příčiny kritického, vyčítavého a odmítavého postoje druhé osoby
• Snažíme se zjistit, co druhému vadí a to co považuje z naší strany za přijatelné chování
• Vyhýbáme se kritice, hádkám, polopravdám
• Využíváme empatii, pozitivní projevy, kompromis, kladnou formulaci

1. Přijatelný kompromis

• Považován za nejlepší řešení
• V závěru jsou uspokojeny obě strany, obě strany souhlasí s navrženým řešením
• Vyžaduje: umění naslouchat, respektovat

4. Sebeotevření

• Technika, která nás učí se zbavit studu, ozvat, mluvit za sebe i o sobě, vyjádřit nesouhlas, zvládnout trému
• Učíme se říct „To se mi nelíbí“ / „Ne“ , učíme se více používat slovo „Já“ (neschovávat se za „My“)
• Učíme se jednat spontánně, improvizovat

5. Zvládnutí negativní asertivity

• Technika zaměřená na to, jak zvládat vlastní omyly, chyby a nedostatky
• Za nedostatky se nemusíme stydět – nikdo není dokonalý
• Doporučuje se tyto nedostatky přiznat, souhlasit s kritikou, nerozebírat nedostatky, poučit se z nich

Asertivní práva

• Právo sám za sebe posuzovat své emoce, chování, myšlení a nést odpovědnost za jejich důsledky
• Máš právo nenabízet žádné výmluvy ani omluvy ospravedlňující tvé chování (nemusíš se druhým ospravedlňovat, např. udělám něco, s čím druzí nesouhlasí – doprovodím závislou dívku do K-centra)
• Máš právo posoudit, zda a nakolik jsi zodpovědný za chování a problémy druhých
• Máš právo změnit svůj názor
• Má právo dělat chyby a být za ně zodpovědný
• Máš právo říct já nevím
• Máš právo být nezávislý na dobré vůli ostatních
• Máš právo dělat nelogická rozhodnutí
• Máš právo říct, já nerozumím
• Máš právo říct je mi to jedno
• Máš právo se sám rozhodnout

AGRESIVITA

• Člověk nehledí na druhé lidi
• Při jednání s lidmi může užívat urážky a srážení
• Typický je hlasitý projev, užívání ironie, sarkasmu, uštěpačných poznámek, degraduje – snižuje druhé lidi
• Agresivní člověk
• Stále připraven k útoku
• Zraňuje druhé, ponižuje druhé
• Ví všechno nejlíp
• Neumí přiznat vlastní chybu
• Zaměňuje útočnost a upřímnost
• Jedinec bývá neoblíbený
• Agresivní chování
• Důsledek: odcizení od druhých
• Důvod: potřeba zvýšení sebevědomí

PASIVITA

• Pasivita je slabost, závislost, ústupnost vůči jiným, zejména agresivním lidem
• Pasivní jedinec se zpravidla snaží vyhnout konfliktům (raději ustoupí, i když ví, že je v právu)
• Člověk nevyjadřuje své pocity, myšlenky
• Ostatní mohou mít pocit, že se s takovýmto člověkem dá dobře jednat
• Dotyčný se nemusí rozhodovat
• Pasivita zahrnuje popření vlastních práv
• Pasivní člověk si necení sám sebe
• Pasivní člověk
• Ustupuje ostatním, je nejistý
• Neustále se omlouvá, vyhýbá se výměně názorů
• Má pocit, že ho druzí zneužívají
• Pasivní chování
• Bezradnost vůči požadavkům druhých
• Chybí sebejistota v projevu
• Neschopnost prosadit se
• Časté omlouvání, vysvětlování, vciťování se do druhých
• Někdy nepřirozeně snaživí
• Strach ze selhání
• Trapný pocit z prosazování sebe sama
• Typická je nerozhodnost, bojí se odpovědnosti
• Pokud mají možnost, raději ustoupí stranou (i přesto, že jim to brání v postupu, kariérovém růstu apod.)
• Řeč těla – sklopené oči, shrbená záda, hlava sklopená dolů, pohled směřuje „do země“
• Důsledky pasivního chování
• Interpersonální konflikty (konflikty s druhými lidmi)
• Deprese, bezmocnost
• Ubližování sobě samému, ztracené příležitosti
• Stres, osamělost, izolace

MANIPULACE

• Člověk se zaměřuje sám na sebe, na svou osobnost
• Manipulativní chování využívá takovou komunikaci, která je zaměřená na zneužívání jiných lidí
• Do jisté míry využívají manipulaci všichni lidé, dostáváme se i do situací, kdy je manipulováno s námi (děti – rodiče – Maminko, ale vždyť já tě mám rád ☺ , partneři – Ty už mě nemáš rád, že jdeš raději ven s kamarády? ☺ )
• Může přenášet odpovědnost za své jednání na druhé lidi, u své „oběti“ navozuje pocit viny,
• Často dělá oběť sám ze sebe, snaží se druhým zalíbit
• Jedná se o opak asertivního chování
• Manipulativní chování může mít mnoho podob
• Předstíraní bezmocnost, vyhrožování, nátlak
• Klamání, předstírání stejných zájmů, zakrývání vlastních zájmů
• Manipulativní člověk
• Vyvolává u druhých pocity viny
• Využívá lichocení druhým lidem
• Sobectví, potřeba zvýšit sebevědomí

Typy manipulátorů

• Diktátor – co řekne, to platí, odvolává se na pravidla a tradice, vždy tak, jak se mu hodí
• Chudáček – rád by vše udělal, ale nedostává se mu sil, nepříjemné úkoly neslyší
• Počtář – vždy ví, co je pro něj osobně v dané situaci nejvýhodnější a za tím jde, používá takovou taktiku, která mu pomůže dosáhnout cíle
• Břečťan – využívá předstíranou závislost, parazituje na silnějších jedincích
• Drsňák – své okolí ukřičí, má patent na rozum, svého dosáhne, protože ho ostatní nechtějí poslouchat
• Obětavec – nejhodnější, nejlaskavější, nechce nic pro sebe, ale vždy něco získá
• Poslední spravedlivý – neustále kontroluje, kritizuje, vyvolává pocity méněcennosti
• Mafián – udělá pro druhé vše, bude je chránit, ale vyžaduje, aby mu ostatní oddaně sloužili

KONFLIKT A JEHO ŘEŠENÍ, DRUHY KONFLIKTŮ

• Z lat. conlfictus = srážka
• V psychologickém významu = střed protichůdných tendencí (vnitřních nebo vnějších), zájmů, cílů, názorů, …
• Patří mezi náročné životní situace
• Tyto tendence jsou téměř stejně silné a znemožňují rozhodnutí a volbu jedince
• Nevyřešené konflikty mohou přinést mnoho závažných a rušivých vlivů a negativních důsledků → je třeba jim předcházet nebo je alespoň mírnit
• S konflikty se můžeme setkat kdekoliv – v osobním životě (konflikty mezi rodiči a dětmi, mezi manžely a partnery, …), v pracovním životě (mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mezi dvěma kolegy, …)
• Konfliktům bychom se neměli vyhýbat, naopak bychom je měli aktivně řešit!

Synonyma konfliktu

• Hádka, spor, problém, nedorozumění, rozpor, názorový střet, odlišný názor, …

Při konfliktu pociťujeme

• Pocity viny, pocity křivdy, zlost, lítost, napětí, úzkost, rozčílení, strach, agresi, bezmoc, …
• Můžeme rozlišit:

1. Konflikt intrapersonální

• Týkají se jedné osoby, odehrávají se v jejím nitru
• Může jít buď o střet:
  • dvou stejně nežádoucích alternativ (konflikt averze-averze) – máme na výběr ze dvou (nebo více) stejně nepříjemných možností, např. výběr ze dvou způsobů trestu
  • dvou pozitivních hodnot (konflikt apetence-apetence), musíme se rozhodnout mezi dvěma (nebo více) atraktivními výběry, výběr jednoho je neslučitelný s výběrem druhého

Velmi zatěžující je např. konflikt rolí, které člověk zastává

• • 1. Konflikt interpersonální
• Jedná se o konflikty mezi lidmi, mají neméně dva účastníky
• Lze také definovat jako nesoulad mezi nějak spojenými jednotlivci – spolupracovníky, blízkými přáteli, milenci, členy rodiny, …
• Stanovisko jednoho účastníka ovlivňuje druhého účastníka
• Jestliže ve vtahu neexistuje nějaký konflikt, je tento vztah pravděpodobně neživý nebo bezvýznamný
• Prožíváme je jako rušivé vnější vlivy, mohou mít vliv na vnitřní-interpersonální konflikty
• Podle počtu účastníků můžeme rozlišit konflikt:
• Dvou lidí
• Jednoho člověka a skupiny
• Dvou skupin
• Konflikty v rámci jedné skupiny

Pozitivní důsledky konfliktu

• Nastolení změny (když byl systém špatný, nefunkční)
• Přináší nová řešení, hledání nových postupů
• Může vést k odstranění příčin sporu
• Navázání spolupráce
• Vede k výměně informací a otevřené diskuzi
• Vede k analýze – učí řešit problém/konflikt
• Umožňuje dávat zpětnou vazbu

Negativní důsledky konfliktu

• Neřešení konfliktů může vést např. k narušení vztahů a komunikace mezi lidmi
• Neřešený konflikt se vrací, rozrůstá se a může vést k destrukci

Optimální řešení konfliktů

• Je přijatelné pro všechny zúčastněné
• Přináší zisky všem stranám
• Je realistické a uskutečnitelné
• Předchází opakování konfliktů
• Měli bychom mít upřímnou snahu konflikt řešit
• V klidu bychom si měli ujasnit situaci, která konflikt vyvolala
• Sebekritický ohodnotit svůj podíl na vzniku konfliktu
• Zahájit aktivní řešení konfliktu

Lidé mají naučené vzorce zvládání konfliktu, některé mohou přinášet dobrá řešení a posílení vztahů, jiné konflikt prohlubují a poškozují vztahy!

Musíme volit vhodné způsoby řešení konfliktu – volit vždy podle dané situace!

Při řešení je potřeba

• Uvědomit si, jakou hodnotu pro nás má vítězství a jakou hodnotu má osoba nebo skupina osob, se kterou jsme v konfliktu
• Někdy může být vítězství ku prospěchu dobré věci a někdy může znamenat jen posílení našeho ega a další zbytečné konflikty

Role při řešení konfliktů

• V procesu řešení konfliktů zaujímají účastníci určité role
• Podle toho, jak se k řešení konfliktu staví, můžeme rozlišit
• Iniciátora
• Navrhuje řešení konfliktu
• Nemusí být (a zpravidla ani není) iniciátorem konfliktu (nezpůsobil konflikt)
• Obvykle konfliktem trpí více
• Umí si více představit případné negativní důsledky konfliktu
• Odpůrce
• Nevidí samotný konflikt nebo jeho důsledky stejně jako iniciátor
• Záležitost pro něj nemusí být tak důležitá
• Neumí nebo nechce předvídat možné důsledky

Možné příčiny konfliktů v rámci zaměstnání

• Nedostatky v organizaci práce
• Povrchní vztah některých lidí k práci
• Malá disciplinovanost některých lidí
• Nedostatečně objektivní kritika při hodnocení své práce
• Nevhodně pronesená kritika
• Negativní povahové vlastnosti jedince, závist, náladovost, nezodpovědnost
• Špatné finanční ohodnocení za vykonávanou práci
• Nedostatek pracovních pomůcek, pracovních materiálů
• Nevyhovující prostředí k práci

Možné konfliktní situace sociálního pracovníka

• Konflikt může nastat v situacích, které vyžadují etické hodnocení a rozhodování
• Vyplývají z následujících situací, kdy loajalita sociálního pracovníka s klientem se dostane do střetu zájmů
• Při konfliktu zájmu samotného sociálního pracovníka se zájmem klienta
• Při konfliktu klienta a jiného občana
• Při konfliktu mezi institucí či organizací a skupinou klientů
• Při konfliktu zájmu klientů a ostatní společností
• Při konfliktu mezi zaměstnavatelem a jeho sociálními pracovníky

Konflikt - přirozená součást života

• Můžeme ho chápat jako příležitost, jak si uvědomit vlastní odlišnosti nebo to, co nás spojuje s ostatními lidmi.
• Nejde o to, jak vyloučit konflikty ze života, ale jak se naučit je využívat a dosahovat nového souladu jak ve skupinových vztazích, tak v individuálním rozvoji jedince.