5. Psychologie osobnosti
- Definice osobnosti, struktura osobnosti
- Vymezení – schopnosti, dovednosti, motivace, vůle, charakter
- Temperament, temperamentové teorie
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
- Disciplína, která popisuje, jak a čím se lidé od sebe navzájem liší a v čem se lidé podobají
- Analyzuje vnitřní a vnější podmínky, příčiny a cíle
- Psychologie osobnosti patří k nejmladším odvětvím psychologie
- Zabývá se duševním životem člověka, jeho procesy, stavy, vlastnostmi a jejich systémy
Člověk
- Sociální bytost
- Každý člověk si uvědomuje svou vlastní existenci
- Člověk se osobností nerodí, člověk se osobností stává
- Dítě si nejprve uvědomuje své tělové já (dojmy z těla – mám ruce, mám nohy, … → odděluji se od svého prostředí), postupně zaujímáme ke svému tělu určitý postoj
- V kontaktu s lidmi se utváří vědomí sociálního já → postupně si uvědomujeme, že jsme sociální bytosti
Individuum
- Označení pro jednotlivce, jedince
- Každý člověk je něčím individuální (jedinečný, zvláštní, osobitý)
- Individualita je souborem trvalých vlastností
OSOBNOST
- Pojem osobnost je odvozen z termínu osoba, který je odvozen z latinského persona
- Pojem persona* *původně označoval masku, kterou si antičtí herci nasazovali po dobu hry
- V běžném užívání (mimo psychologii) označuje termín osobnost významného člověka
- V psychologii nahradil tento pojem termín duše
- Označuje nositele lidské psychiky
- Osobností je každý konkrétní živý člověk
- Co člověk chce (pudy, potřeby, zájmy, hodnoty)
Co člověk může (schopnosti, vlohy, nadání)
Co člověk je (temperament, charakter)
Pojem osobnost v běžném užívání
- Osobnost je v tomto smyslu chápána jako „významná osobnost“
- Filozofie dějin: „být osobností“ znamená „být něčím víc než obyčejným člověkem“
STRUKTURA OSOBNOSTI
-
Vnitřně uspořádaný systém osobnosti, který má své zákonitosti
- 1. __SCHOPNOSTI__ - Souhrn potenciálních předpokladů k určité činnosti
- Psychické vlastnosti, které umožňuji člověku naučit se růžné činnosti a vykonávat je
- Jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude ve kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení určitého výkonu
- Nejsou vrozené, rozvíjejí se na základě vloh působením prostředí
- Jsou obecnější než dovednosti
- Rozvíjejí se na základě vloh – vrozené dispozice osobnosti
Dělení schopností
- Specifické – umožňují úspěšnost v určitém oboru (hudební schopnosti, …)
- Obecné – slouží k uplatnění v běžném životě (schopnost spolupráce, moudrost, …)
Stupně schopností
-
- Specifické, výrazné rozvinuté, vyhraněné vlohy
- K oblastem, ve kterých se talent a nadání nejčastěji projevují, se řadí intelekt, tvořivé myšlení, umělecká produkce, teoretické vědecké myšlení, praktické schopnosti
Nadání
-
-
-
- Soubor dobře rozvinutých schopností
- Umožňují výborný výkon v dané oblasti
-
-
Talent
-
-
-
- Ještě vyšší stupeň rozvinutých schopností
- Předpoklad pro vynikající výsledky v dané oblasti
-
-
Genialita
-
-
-
- Mimořádně rozvinutá talent
-
-
Dělení schopností:
- Vjemové – např. přesně vnímat barvy, tvary, tóny…
- Psychomotorické – pohybové (rychlost, síla, obratnost, např. gymnastika)
- Intelektuální – orientovat se v nových situacích, pohotově a pružně řešit problémy (inteligence, rozumové schopnosti)
- Sociální – jednat s lidmi, umět dělat dobrý dojem, předcházet konfliktům a konflikty řešit
- Umělecké
- DOVEDNOSTI
- Aktuální úroveň výkonu (to „na co jedinec v danou chvíli má“)
- Utvářejí se na základě schopností
- Dovednosti člověk získává učením a procvičováním (např. hra na hudební nástroj)
- Vědomosti
- Dovednosti v poznávací oblasti
INTELEKTOVÉ SCHOPNOSTI
- První snahy měřit inteligenci se objevily již na přelomu 19. a 20.století
A.Binet
- Francouzský psycholog
- Pověřen vládou, aby vytvořil zkoušku dovolující vydělit ve školách děti, které nestačí na běžnou výuku
- Pracoval na tomto úkolu 7 let, v roce 1905 zveřejnil první inteligenční test
Inteligence
- Obecné nadání, celková rozumová vyspělost, mentální úroveň, ale i intelekt, chytrost
- Podmínka efektivní adaptace
- Schopnost učit se, schopnost uplatnit získané vědomosti poznatky v praxi
- V kombinaci s tvořivostí podmínka úspěšného zvládání situace
- Měří se zpravidla pomocí testů
IQ NEMUSÍ BÝT V SOULADU SE ŠKOLNÍM PROSPĚCHEM
- Neprospěch může být ovlivněn mimointelekotvými faktory
- Nezájem o vyučování
- Nevhodná rodinná výchova
- Smyslové poruchy
- Výkyvy duševní výkonnosti, aj.
- Žák, který má vrozenou vysokou inteligenci, může mít ve škole průměrný i podprůměrný prospěch (chybní mu vytrvalost, soustředěnost, rodiče nedohlížejí na přípravu, apod.)
Druhy inteligence
- Abstraktní
- Ta část inteligence, kterou můžeme měřit pomocí testů IQ
- Schopnost řešit dobře definované problémy, které mají jednoznačnou odpověď
- Praktická
- Schopnost řešit problémy každodenního života
- Zde zpravidla neexistuje pouze jedno řešení
- Sociální inteligence
- Schopnost pohybovat se v sociálním prostředí – řídit lidi, umět jednat s lidmi, manipulovat s lidmi, předvídat chování druhých, aj.
- Ukazatelem sociální inteligence může být např. počet přátel
- Emoční inteligence
- Není závislá na IQ
- Ovlivňuje úspěšnost jedince v rodině, na pracovišti, v sociálních vztazích
obrázek vynechán
- MOTIVACE
- Motivace – z latinského slova movere – hýbat, pohybovat se
- Souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco dělal nebo naopak nedělal
- Energizuje a aktivizuje chování člověka
- Má také posilující, urychlující, usměrňující a výběrovou funkci
- Do procesu motivace se zapojuj vědomé faktory (potřeby, zájmy, hodnoty) a nevědomé mechanismy (pudy, instinkty, návyky aj.)
- Motivaci nelze přímo pozorovat, ale můžeme na ni usuzovat z chování a projevů člověka (Student, který plní úkoly, učí na z hodiny na hodinu, chodí na doučování bude mít pravděpodobně větší motivace udělat maturitu, než student, který nechodí do školy, neučí se na písemky, nevěnuje pozornost výuce apod.)
Motivace zahrnuje
- Vnější činitele
- Odměny (pochvala, pohlazení, peníze, ocenění,…)
- Tresty (napomenutí, pokuty, zákazy činností, …)
- Příkazy
- Prosby, přání, očekávání
- Nabídky
- Vzory (antivzory)
- Vnitřní činitele
- Potřeby, pudy, instinkty
- Zájmy
- Emoce
- Aktuální psychický stav jedince
- Seberegulační vlastnosti
- Návyky
- Postoje, hodnoty
- Životní cíle, plány, ideály
Zákonitosti motivace
- Vnitřní motivy jsou spjaty s vnějšími – př. někdo mě pochválí, jsem vnitřně spokojena
vnější požadavky musí být jedincem vždy přijaty
- Určitá činnost jedince může být motivována různými motivy
- Např. budu se učit a připravovat pravidelně do školy, abych měl dobré známky, měl šanci udělat přijímačky na VŠ, abych udělal radost rodičům, abych druhým ukázal, že na to mám, …
- Stejná činnost u různých jedinců může být motivována různými motivy
- Např. učení
- Jeden student se naučí na test, protože ho učivo zajímá
- Druhý se naučí, protože musí dostat dobrou známku, aby mohl jít o víkendu ven s kamarády
- Třetí se naučí, aby nebyl na špatnou známku potrestán
- Člověk si uvědomuje pouze část svých motivů (není schopen či není ochoten)
MOTIV
- Vysvětluje vnitřní, psychologické důvody určitého chování, jeho cíl, důležitost chování i volbu způsobů jednání
- VŮLE
- Cílevědomé a záměrné sebeovládání a sebeřízení, které vede k dosažení určitého cíle
- Způsobilost člověka cílevědomě řídit svou duševní činnost a jejím prostřednictvím regulovat průběh vlastní interakce s vnějším i vnitřním prostředím
- Schopnost chtění a z něho vyplývající jednání (něco chci a díky vůli jednám tak, abych dosáhl cíle)
- Má energizující náboj – stanovený cíl je pro nás žádoucí
- Umožňuje dosahování cílů, překonávání překážek a neúspěchů
Silná x slabá vůle:
- Silná a slabá vůle se vyhodnocuje na základě všech volních vlastností
- Silná vůle je souhrn minimálně větší poloviny kladných volních vlastností (viz. níže)
Volní vlastnosti
- Mezi lidmi existují značné individuální rozdíly ve volních vlastnostech
- Jsou to vlastnosti podmíněné vůlí člověka
- Uplatňují se při přípravě určité činnosti, při procesu rozhodování o dané činnosti i při vykonávání určité činnosti (Budu cvičit, připravím se na to – najdu si místo kam budu chodit cvičit, jaké činnosti se budu věnovat, pak se vůle projeví i při cvičení – i přesto, že jsem unavený, půjdu na pravidelný trénink)
- Pomáhají při překonávání překážek
- Formují se v průběhu života, jsou ovlivněny zejména výchovou (rodiče, vychovatelé, učitelé, …)
- CHARAKTER
- Podstatný znakem lidského charakteru je jednání – charakter se projevuje v činech → důležitým znakem je to, že charakter se „rodí“ a je spoluutvářen v sociálním kontextu
- Umožňuje kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských, zejména morálních požadavků
- Formuje se vlivem výchovy i působením sociálních vlivů a zkušenosti
- Není vrozený, ale osvojený v průběhu socializace a edukace. Podstatné je zvnitřňování požadavků (norem a hodnot) sociálního okolí, společnosti
- Podle charakteru člověk jedná (např. se rozhoduje, zda bude lhát, zda bude svou práci vykonávat svědomitě, jestli se bude chovat slušně k druhým lidem)
- TEMPERAMENT
- Soubor vlastností jedince, projevující se v chování, prožívání
- Osobnostní charakteristika vztahující se k náladě
- Je vrozený
- Ovlivňuje střídání nálad, projevy a hloubku citů, schopnost sebeovládání, atd.
Temperamentové teorie
- Humorální teorie:
- Původně souvisela se šťávami v lidském těle (žluč, černá žluč, hled, krev), vznik již ve starověku
- Zakladatelem je Hippokrates, teorii doplnil Galen, dovršil I. Kant
Typ
Emoce
Tělesná šťáva
Rychlost vzniku
Intenzita projevu
Délka pocitu
Cholerik
+
+
+
Žlutá žluč
Sangvinik
+
-
-
Krev
Melancholik
-
+
+
Černá žluč
Flagmatik
-
-
-
Hlen
Cholerik
- Lehce vzrušivý, vzteklý, snadno „vyletí“, neklidný, náročný, neustále protestující, konfliktní
- Nedůtklivý, útočný, „má vždy pravdu“, jeho reakce nelze předvídat
- Spolehlivý a stálý ve svých názorech, má vůdčí sklony a organizační schopnosti, je rozhodný, rychle řeší problémy, rád překonává překážky,
- Emoce – prudké, silné, dlouhotrvající
Sangvinik
- Příjemný, veselý, společenský člověk, rychlé vzrušení a rychlé uklidnění, zvědavý, otevřený, je rád středem pozornosti,
- Nemyslí na důsledky, nestálý, nespolehlivý, neumí naslouchat, skáče druhým do řeči
- Emoce – prudké, umírněné, krátkodobé
Melancholik
- Opak sangvinika, nenáročný, tichý, hloubavý, upřednostňuje samotu, oceňuje řád, bývá perfekcionista, soucitný ke druhým lidem
- Přecitlivělý, zranitelný, nejistý, k sobě příliš přísný, mnoho času tráví přemýšlením, všude vidí problémy a překážky
- Emoce – vznikají pomaleji, jsou dlouhotrvající a velmi silné
Flegmatik
- Klidný, málo citlivý, obezřetný, rozvážný, vyrovnaný, klidný, umí se ovládat, snadno se přizpůsobí, reaguje klidně, nespěchá, nenechává se vyvést z míry
- Nemá dostatek nadšení, neumí se rozčílit, nemá rád změny, nedává najevo své city, nerad se rozhoduje
- Emoce – vznikají pomalu, jsou slabé a krátkodobé
- Konstituční typologie – E. Kretschmer
- Kretschmer hledal souvislosti mezi určitým typem stavby těla a typem temperamentu 🡪 psychofyzické typy (experimentálně a statisticky to prověřoval)
- Rozlišil:
Tři tělesné typy – pyknik, astenik, atletik
Tři typy temperamentu – cyklotymní, schizotymní, viskózní
TĚLESNÝ TYP
TEMPERAMENT
PORUCHA
PYKNIK
Zakulacený, urostlý, zavalité a kulaté tělo, měkké svalstvo, krátký krk, kulatá hlava
Cyklotymní
Otevřený,
Společenský, pohodlný, požitkář, žije přítomností
Maniodeprese
ASTENIK
(Leptosom)
Dlouhá, štíhlá postava, dlouhý krk, dlouhé končetiny, úzká ramena
Schizotymní
Uzavřený, nepřístupný, plachý, ostýchavý, nespolečenský, „záhadná povaha“
Schizofrenie
ATLETIK
Vyvinuté svalstvo, široký hrudník, široká ramena, dlouhý krk
Viskózní
Sociálně neobraný, s malou fantazií, poměrně jednoduchý, rozvážný způsob myšlení, slabá vůle
Epilepsie
Dysplastik
- Neurčitý typ – člověk, který nemá vyhraněnou somatickou konstituci, jedná se o “mezityp“
- Teorie H.J.Eysencka
- Struktura osobnosti je tvořena 2 dimenzemi:
Extroverze-introverze
Extrovert – družný, má rád zábavu a společnost, touží po vzrušení, rád riskuje, vystavuje se nebezpečí, je impulzivní, rád vtipkuje, pohotově reaguje, má rád změnu, je bezstarostný, optimistický, je veselý
Introvert – klidný, stažený, uzavřený, zdrženlivý, plánuje, nemá rád změny, spolehlivý, je vážný, dlouho rozmýšlí, kontroluje své city
Extroverze
Neuroticismus
- Nízký – osoba je stabilní, má minimální tendence emočně reagovat, rychle se vrací do stavu psychické rovnováhy, spokojená, klidná, vyrovnaná
- Vysoký – labilní, sklon k úzkosti, starostem, depresím, náladovosti, jedinec má problémy se spánkem, bývá emotivní, obtížně se uklidňuje
Extroverze
Introverze
Extroverze
obrázek vynechán
Vysoký neuroticismus
Nízký neuroticismus
Nízký neuroticismus
Nízký neuroticismus
Vysoký neuroticismus
Nízký neuroticismus
Extroverze
Extroverze