Poznávací procesy

1. Poznávací procesy

• Čití a vnímání
• Myšlení a řeč, myšlenkové operace
• Učení, paměť
• Představivost a fantazie, pozornost

PSYCHICKÉ JEVY

• Dělíme do tří skupin:

PSYCHICKÉ PROCESY

• Duševní děje, které se aktuálně odehrávají, můžeme u nich určit začátek, průběh, konec a efekt
• Základní funkce (z hlediska život a vývoje) je adaptace
• Adaptace umožňuje zvládat nároky, které jsou na člověka kladeny
• Akomodace = pasivní přizpůsobování se požadavkům
• Adaptace = aktivní přizpůsobování si podmínek potřebám a možnostem

Rozlišujeme 3 skupiny psychických procesů:

1. Kognitivní (poznávací) procesy – vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení a řeč

• Výsledkem těchto procesů je subjektivní obraz (subjektivní = to co se vztahuje k danému jedinci, každý člověk může poznávat a učit svým vlastním způsobem)
• Poznání nám umožňuje orientovat se v prostředí, získávat informace apod.
  1. Emocionální procesy – vedou ke vzniku emocí
  2. Motivační procesy – aktivizují a usměrňují chování

(v této maturitní otázce se zabýváme kognitivními, tedy poznávacími procesy)

Čití a vnímání

ČITÍ

• Činnost analyzátorů
• Počitek = odraz vlastností předmětů a jevů, které působí na receptory člověka (odraz jednotlivých vlastností
• Výsledek čití = počitek

Příklady počitků

• Zrakové počitky – barva laku na nehtech, barva laku auta, intenzita světla, průhledný konferenční stolek, …
• Sluchové počitky – zvuk motoru, skřípění nehtů o tabuli, hlasitost TV od sousedů, tón
• Hmatové počitky – drsná kůra stromu, hladký kámen, pichlavý kaktus, teplá dlaň, studená láhev
• Čichový – vůně grilovaného masa, zápach odpadků, vůně nového nábytku
• Chuťový – sladká jahoda, kyselý bonbon, hořký sirup

Smyslová citlivost

• Míra kvality čití je individuální
• U stejného člověka může být citlivost ovlivněna únavou, nemocí, cvičením
• U různých lidí může být kvalita počitku také odlišná
• Lidé pracující s barvami mají „lepší cit“ pro rozeznání jednotlivých odstínů barev
• Hudebník dokáže rozeznat nepatrnou odchylku v tónu, kterou „obyčejný lajk“ nezaznamená
• Degustátor rozpozná jednotlivé přísady

VNÍMÁNÍ

• Proces, jehož výsledkem jsou vjemy
• Vjem = celostní psychický obraz(vnímáme podnět jako celek – viz příklady)
• Veškeré poznání začíná vnímáním
• Vše co je kolem nás vnímáme jako celek
• Jablko – vnímáme tvar, velikost, chuť, barvu, vůni, slyšíme chroupání, když se do něj zakousneme
• Člověk – pohlaví, výška, věk, oblečení, upravenost, tón hlasu

Vjem př.:

• Zaměřím se na kořeny, hnědou a drsnou kůru, větve, zelené listy – vjem je strom
• Zaměřím se na projíždějící auto – slyším zvuk motoru, vidím červenou barvu, žlutý znak s černým koněm, vidím perfektní kola – vjem je ferrari☺

Rozdíly ve vnímání

Kvalita vjemu může být ovlivněna

• Vyspělosti a stavem smyslového orgánu
• Vnímání se zhoršuje s přibývajícím věkem, v nemoci, při únavě
• Vjemy lidí s porušeným nebo nevyvinutým zrakem, sluchem, čichem, hmatem se liší od vjemů zdravých lidí
• Celkovým stavem nervového systému
• Odpočatý člověk – jasnější a úplnější vjemy
• Unavený, ustaraný, nevyspalý člověk – nejasné, útržkovité vjemy
• Zneužívání drog, alkoholu, léků – zkreslení vjemů
• Dřívějšími zkušenostmi
• Znalosti člověka a konkrétním jevu

MYŠLENÍ A ŘEČ

MYŠLENÍ

• Vnitřní mentální děj, který nelze přímo pozorovat
• Proces zpracování a využívání informací
• Výsledkem myšlení je nový poznatek, nové vědění

Druhy myšlení

2. Konvergentní myšlení

• Sbíhavé myšlení
• Uplatňuje se při úkolech, které mají jediné možné řešení
• Př. Matematická úloha

3. Divergentní myšlení

• Rozbíhaví myšlení
• Uplatňuje se při úkolech, které mohou mít několik řešení

Myšlenkové operace

• Pomocí myšlenkových operací dochází ke zpracování informací
• Jednotlivé myšlenkové operace se vzájemně kombinují a prolínají

Analýza

• Myšlenkové členění celku na části
• Členění předmětů a jevů na jednotlivé části, prvky

Př. Strom → koruna, kmen, kořeny

Př. Učení se číst → Věty – slova – slabiky

• Rozebereme autíčko, abychom věděli, jak funguje
• Automechanik rozebere nějakou součástku (např. motor), aby našel vadnou část
• Rozbor básně podle jednotlivých veršů
• Analýza člověka – chování (mimika, gestika, oční kontakt, způsob vyjadřování, apod.), vzhled (upravenost, líčení, styl oblékání, apod.)

Syntéza

• Myšlenkové sjednocování, opak analýzy
• Spojování částí, vztahů, vlastností mezi jevy nebo předměty

Př. Kořeny, kmen, koruna – tvoří strom

• Z písmen tvoříme slova
• Ze slov tvoříme věty
• Některé lidské orgány tvoří tzv. orgánovou soustavu

(např. nos - hrtan – průdušnice – plíce → dýchací soustava)

(např. srdce – krevní cévy →oběhová soustava)

• Orgánové soustavy – svalová + oběhová + dýchací + trávící + vylučovací + rozmnožovací + …. → tvoří lidské tělo)

Srovnávání

• Slouží ke zjišťování podobnosti nebo rozdílnosti mezi dvěma nebo více předměty a jevy

Př. Porovnání dvou jablek – odrůda, velikost, zralost, barva, chuť, …

Př. Srovnání vývoje dvou sourozenců – v čem byl podobný, v čem se lišil

Abstrakce

• Slouží k vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů
• Nepodstatné vlastnosti necháváme stranou

Př. Pan Novák – klient – muž – člověk – živá bytost

Př. BMW – osobní auto – vůz – dopravní prostředek

Konkretizace

• Slouží ke zjišťování toho, co je pro daný předmět nebo jev jedinečné
• Přecházíme od abstraktního ke konkrétnímu

Př. Vesmír – sluneční soustava – planete Země – Evropa – ČR – Slezsko – Havířov – Havířov Prostřední Suchá – ulice Kpr. Jasioka – třída …..

Indukce

• Vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů

Př. Pes se živí masem – lev se živí masem – hyena se živí masem – vlk se živí masem → šelmy se živí masem

Př. Hliník vede elektřinu – stříbro vede elektřinu – měď vede elektřinu, železo vede elektřinu → kovy vedou elektřinu

Př.

• Marksová je ministryně sociálních věcí, Milan Chovanec je ministr vnitra, Martin Stropnický je ministr obrany, Svatopluk Němeček je ministr zdravotnictví →Ministři jsou politikové
• Tereza má auto, Marie má auto, Tomáš má auto, Radim má auto →Všichni kolegové mají auto
• Pondělí má 24 hodin, úterý má 24 hodin, středa má 24 hodin, čtvrtek má 24 hodin, … →Den má 24hodin
• Čokoláda je dobrá, bonbony jsou dobré, lízátka jsou dobré →Sladkosti jsou dobré
• Jablko je zdravé, hruška je zdravá, ananas je zdravý, švestky jsou zdravé →Ovoce je zdravé
• Komár je otravný, moucha je otravná, klíště je otravné, včela je otravná →Hmyz je otravný
• Kokain je nebezpečný, heroin je nebezpečný, pervitin je nebezpečný, mefedrin je nebezpečný →Drogy jsou nebezpečné

Dedukce

• Aplikace obecného poznatku na konkrétní případ
• Je opakem indukce
• Šelmy se živí masem proto se pes živí masem – lev se živí masem – hyena se živí masem – vlk se živí masem
• Poslanci jsou politikové → Andrej Babiš je politik, Bohuslav Svoboda je politik, Bohuslav Sobotka je politik
• Zelenina je zdravá → Okurka je zdravá, paprika je zdravá, rajčata jsou zdravé, brokolice je zdravá
• Drogy jsou škodlivé → Heroin je škodlivý, pervitin je škodlivý, andělský prach je škodlivý, kokain je škodlivý
• Psi jsou domácí mazlíčci →Puňta je domácí mazlíček, Ťapka je domácí mazlíček, Azor je domácí mazlíček, Astra je domácí mazlíček
• Vystavené šperky jsou zlaté – náušnice jsou zlaté, prstýnek je zlatý, řetízek je zlatý, přívěšek je zlatý
• Učitelé jsou hodní ☺→P.uč. Kubátová je hodná, p.uč.Vápeníková je hodná, p.uč. Muroňová je hodná, p.uč. Manda je hodný, p.uč. Pechová je hodná

Zobecňování

• Vytyčení znaku, který je společný celé skupině

Př. Ptáci mají křídla, hodiny měří čas, ryby žijí ve vodě

Analogie

• Vyvozování poznatku o předmětu nebo jevu na základě podobnosti

Řeč

• Prostředek k vyjádření našich myšlenek (není to psychický proces, ale prostředek, který využíváme u psychického procesu, kterým je myšlení)
• Specificky lidská vlastnost
• Slouží k vyjadřování myšlenek, pocitů
• Umožňuje rozvoj společnosti, kultury, vědy, techniky
• Je nástrojem myšlení (není s myšlením totožná)
• Myšlenky jsou rychlé a zkratkovité jejich slovní vyjádření trvá déle a jsou obsáhlejší
• Někdy hovoříme bezmyšlenkovitě (automatické fráze – např. pozdrav)
• Někdy si něco jiného myslíme a něco jiného říkáme (rozhovor s nadřízeným, zlost na učitele – i přesto slušné chování)

Mluvená řeč

• Nejčastější forma komunikace, pomocí jazyka se dorozumíváme a sdělujeme si informace
• Má obsahovou stránku – to co si sdělujeme a formální stránku – forma jak informaci sdělujeme

Psaná řeč

• Slouží k dorozumívání na dálku, učíme se jí později než mluvenou řeč

UČENÍ

• Změny, které jsou důsledkem životních zkušeností
• Osvojování jakékoli individuální zkušenosti, která způsobuje trvalou změnu v chování i v osobnosti
• Lidské učení je základním procesem, prostřednictvím kterého jsou získávány a měněny vědomosti, dovednosti, činnosti, chování, osobnost
• Opakem naučeného je vrozené ⇨ některým reakcím a vzorcům chování se člověk učit nemusí, k těmto vrozeným reakcím patří: reflexy (jednoduché reakce umožňující rychlé přizpůsobení vůči změnám okolního světa) a instinkty (relativně složité) ⇨ získávají se v průběhu dlouhého evolučního vývoje
• Prostřednictvím učení získáváme nové „adaptace“ i během několika hodin

Náhodné a řízené učení

• Rozlišujeme podle toho, zda je učení naplánované (chci se něco naučit, protože musím, protože chci) nebo bezděčné (něco se naučím, aniž bych tomu věnoval úsilí)

4. Náhodné učení

• Je neúmyslné, neplánované, bezděčné
• Může se jednat o informaci, která je emočně významná
• Může se jednat o informaci, která je netradiční, hodně zajímavá, jedinečná (např. „drby“ a zajímavosti o lidech z historie – dějepis / o autorech literárních děl nebo jejich životě – ČJ)

5. Řízené učení

• Typické pro vyučování ve škole
• Někdo řídí, plánuje, určuje metody, formy, tempo učení
• Může se jednat i o učení v rámci počítačového programu, který vede naše učení
• U dospívajících a dospělých osob se uplatňuje tzv. sebeřízení (sám si stanovuji metody, formy, postupy, cíle, tempo učení)

Mechanické a logické učení

6. Mechanické učení

• Memorování, učení nazpaměť
• Nemůžeme využit logické souvislosti
• Rychle zde probíhá proces zapomínání
• Učíme se takto např. násobilku, vyjmenovaná slova, chemické značky, historická data, slovíčka
• Uplatnit zde můžeme mnemotechnické pomůcky (Např.: ŠE/TŘI/SE/OSLE – poloměr země 6378km)

7. Logické učení

• Učení se logickým souvislostem (nejde o pouhé učení nazpaměť)
• Důležité je pochopení učební látky, vysvětlení látky vlastními slovy
• Uplatňuje se zde myšlenkové operace (viz téma myšlení)

PAMĚŤ

• Základní předpoklad schopnosti učit se
• Schopnost zaznamenávat životní zkušenosti
• Bez paměti by normální psychické fungování nebylo možné(nic bychom si nepamatovali, nerozvíjeli bychom se, nezdokonalovali bychom se)každý den by pro nás byl první
• Zajišťuje uchování informace o podnětu, který již nepůsobí (Jsme schopni si vybavit člověka, kterého jsme dlouho neviděli. Umíme popsat cestu z místa bydliště k vlakovému nádraží …)
• Při procesu zapamatování dochází k vytváření paměťových stop a dočasných spojů v mozkové kůře

Fáze paměti

1. Vštípení (kódování)
2. Uchování (retence)
3. Vybavení (reprodukce)
4. Vštípení (kódování, zapamatování)

• Přetvoření informace do podoby, která je pro lidskou psychiku srozumitelná
• Vytváření paměťových stop a dočasných spojů v mozkové kůře
• Může být bezděčné (spontánní) – něco si zapamatujeme neúmyslně, aniž bychom chtěli nebo se snažili – víme, jaké tričko měla včera spolužačka na sobě, pamatujeme si, jako bylo počasí minulý víkend, známe jméno sousedova psa, …
• Může být záměrné (volní) – informaci, jev, situaci si chceme zapamatovat, vynaložíme úsilí (např. učební látka),
• Kvalita osvojení – informaci je potřeba několikrát zopakovat, je potřeba vnímat souvislosti, nelze se jen memorovat zpaměti

8. Uchování (retence)

• Proces podržení nebo uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhé časové údobí
• Některé vjemy zaznamenáme a po krátké chvíli je „vypouštíme“ (prošel kolem mě pán se psem)
• Některé vjemy uchováváme v paměti po celý život (prošel kolem mě pás se psem, psem mě pokousal a já mám jizvu na pravé ruce)
• Pro tuto fázi je typické zapomínání– dochází ke změnám zapamatovaného, změny se týkají kvality, struktury, pohotovosti

9. Vybavení (reprodukce)

• Vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání zpět do vědomí
• Může být bezděčné (spontánní) nebo záměrné (volní)
• Má dvě formy:
• Spontánní vybavování– náročnější(dostanu otázku a bez pomoci si musím na vše vzpomenout sám, nemám žádné záchytné pomůcky jako např. u testu na a), b), c), d)
• Znovupoznání (rekognice)
• Vybavování při opětovném přímém vnímání stejného nebo podobného objektu (rozpoznání toho, zda je podnět starý nebo nový)
• Využívá se např. při ověřování školních znalostí

(musíme určit, která odpověď je správná nebo vybíráme z vícero možností

(Př. Delfín je savec – Delfín je ryba – správná odpověď: Delfín je savec)

(Psychické jevy dělíme na: a) Psychické procesy, děje, vlastnosti b)Psychické procesy, stavy, vlastnosti – b) je správně)

• Při rekognici podáváme lepší výkony než při vybavování

PŘEDSTAVIVOST A FANTAZIE

Představivost

• Psychický proces, který vede ke vzniku pamětních představ
• Schopnost vyvolat si ve vědomí představu předmětu nebo jevu, i když v danou chvíli nepůsobí na naše smysly

Představy

• Názorné obrazy předmětů a jevů, které aktuálně nevnímáme (aktuálně nepůsobí na naše smysly)
• Ve vědomí si můžeme vyvolat obraz nepřítomného člověka (matky, nejlepšího kamaráda, třídní učitelky, postavy z filmu….), předmětu (auto, dům, kniha, strom, …), děje (bouřka, hraní hry, …)
• Jsou individuální – představíme si auto (každý člověk si představí jinou značku, model, barvu)

Fantazie

• Děj, jehož výsledkem jsou představy, které nejsou jen reprodukcí reality, kterou jsme již dříve vnímali → během tohoto psychického procesu vytváříme relativně nové představy
• Schopnost kombinovat představy do nových útvarů
• Je zde obsaženo něco pozměněného nebo nového
• Čerpá ze zásobárny pamětních představ – tyto představy jsou různě kombinovány, upravovány, přetvářeny, zasazeny do nových souvislostí apod.
• Může obohacovat život, pomoci při úniku od reality
• Je důležitá pro tvůrčí činnost (např. v povolání - umělci, malíři, sochaři, hudebníci, tvůrci webových stránek, apod.)
• Např. pohádkové bytosti, Bradavice v HP, apod.

POZORNOST

• Lidská schopnost zpracovávat informace má určité limity (aby nedošlo k přehlcení)
• Jedná se o psychický proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací
• Základní vlastnost pozornosti = selektivita (výběrovost) – vlivem pozornosti vystoupí do popředí našeho vnímání určité podněty a jiné se stáhnou do pozadí
• Zaměřujeme a soustřeďujeme své vědomí na vnímány objekt, situaci nebo činnost
• Výběr toho, na co se naše pozornost zaměří, je ovlivněn vnitřními a vnějšími faktory
• Vnitřní – např. potřeby, hodnoty, zájmy, motivace, emoce
• Vnější – např. fyzické podmínky, daná situace, sociální faktory = faktory prostředí, které na nás právě působí
• Pozornost umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat jen ty podněty, které si chceme nebo potřebujeme v danou chvíli vybavit (ostatní podněty ignorujeme)