Občanské právo procesní

Občanské právo procesní. – Maturitní otázka č. 19

POJEM A PRAMENY OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ.

Občanské soudní řízení zahrnujeme do práva procesního. Občanské právo procesní definujeme jako souhrn právních norem, které řeší jednání před soudy.

Občanské soudní řízení definujeme jako zákonem upravený postup soudu a účastníků, při kterém soud jedná a rozhoduje o právech a povinnostech lidí i právních osob v oblasti soukromého práva.

Právní úprava: Právní úprava občanského soudního řízení souvisí s řízeními spornými a nespornými a jejich právních úpravou.

Mezi prameny občanského soudního řízení tedy patří:

• Občanský soudní řád (sporné)
• Zákon o zvláštních řízení soudních (nesporné)
• Ústava
• LZPS
• Zákon o soudech a soudcích
• Zákon o advokacii

Sporné: OSŘ (žaloba), přivolení zásahu do integrity člověka

Nesporné: určení nebo popření otcovství, soudní prodej zástavy, zásah do integrity člověka – ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍ SOUDNÍCH

SOUDY

= jsou státní orgány, pověřený výkonem zvláštní funkce státu, tedy výkonem soudnictví

pravomoc soudů = souhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k výkonu jejich činnosti

příslušnost soudů

• věcná příslušnost – okresní, krajský …
• funkční příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi soudy různých druhů při projednávání téže věci po sobě (=kam se odvoláváme/dovoláváme)
• místní příslušnost – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy téhož druhu; Určuje tedy, který konkrétní soud prvého stupně má určitou věc projednávat a rozhodovat
  • obecná místní příslušnost – závisí na obecných důvodech, kterými jsou zpravidla bydliště nebo sídlo toho účastníka, proti němuž směřuje návrh (žaloba)
  • zvláštní místní příslušnost – pro určení místní příslušnosti soudu jsou rozhodující okolnosti v době zahájení řízení

soustava soudů:

1. OKRESNÍ SOUD
2. KRAJSKÝ SOUD
3. VRCHNÍ SOUDY – Olomouc, Plzeň
4. NEJVYŠŠÍ SOUD, NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD

soudce:

• musí být nestranný a nezávislý
• předpoklady: státní občanství, plná svéprávnost, bezúhonnost, věk nejméně 30, vysokoškolské právnické vzdělání, justiční zkoušky, zkušenosti a morální vlastnosti
• soudce jmenuje prezident ČR

PODSTATA CIVILNÍHO ŘÍZENÍ A JEHO ZÁSADY.

Civilní proces: Postup soudů a jiných orgánů, na které byla pravomoc soudů přenesena při poskytování ochrany subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům.

Zásady:

• Veřejnosti: Veřejnost soudního jednání vždy znamená pouze možnost přítomnosti neurčitého počtu osob v místnosti, kde probíhá jednání (jednání musí být veřejné). I v případech, kdy zákon veřejnost vylučuje, musí být soudní rozhodnutí vyhlášeno veřejně.
• Kontradiktornost
• Projednací
• Ústnosti: Nerozlučně souvisí se zásadou veřejnost, neboť realizace zásady veřejnosti bez ústnosti jednání by byla nemyslitelná. Soud je povinen přihlédnout k ústním projevům stran a zabývat se jimi tehdy, jsou-li nepřípustné.
• Zákonnosti: Soudy nebo správní zákony musí postupovat pouze v rámci zákonů.
• Rovnosti stran: Vychází z Ústavy ČR. Znamená rovné postavení obou stran při aplikaci materiálních i procesních předpisů před kterýmkoli soudem vůči kterékoliv fyzické nebo právnické osobě. Významným důsledkem rovnosti stran je právo každé procesní strany na právní vyslechnutí (slyšení) před soudem. Nestranný soudce má před vydáním rozhodnutí vyslechnout obě sporné strany.

ŘÍZENÍ SPORNÁ A NESPORNÁ (PRÁVNÍ ÚPRAVA)

Abychom mohli rozhodnout, zda se jedná o sporné či nesporné řízení, rozhodneme podle zákona o zvláštních řízení soudních, kde jsou nesporná řízení taxativně vymezena.

Sporné: OSŘ (žaloba), přivolení zásahu do integrity člověka

Nesporné: určení nebo popření otcovství, soudní prodej zástavy, zásah do integrity člověka – ZÁKON O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍ SOUDNÍCH

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Osobou zúčastněnou na řízení je každý, kdo se jakkoliv činně účastní řízení (soudci, zapisovatelka, svědci, znalci), nepatří mezi ně však diváci a posluchači.

1. Sporné řízení

• Účastníky jsou žalobce a žalovaný.
• Jako vedlejší účastník se může vedle žalobce a žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.

1. Nesporné řízení

• V řízení, která mohou být zahájena i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno.
• Účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. (odpůrce)

Způsobilost být účastníkem řízení

Aby se někdo mohl stát účastníkem řízení, musí k tomu být způsobilý.

Způsobilostí být účastníkem řízení rozumíme způsobilost mít procesní práva a procesní povinnosti, které procesní předpisy účastníkům přiznávají, respektive ukládají.

Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává.

Procesní způsobilost účastníků

Procesní způsobilostí účastníků rozumíme, že každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.

PRŮBĚH ŘÍZENÍ.

1. Zahájení řízení

Každé řízení musí být zahájeno. U občanského soudního řízení může být zahájeno na návrh i bez návrhu. Návrhem ve sporném řízení bude žaloba (statusová, na plnění, určovací).

Civilní řízení je zahájeno dnem, kdy došel návrh na jeho zahájení (žaloba) k soudu nebo usnesením soudu o zahájení řízení bez návrhu.

1. Dokazování

Sporné řízení: jednotlivé strany předkládají důkazy při hlavním jednání

Nesporné: například OSPOD překládá nějaké dokumenty například v rámci řízení o osvojení dítěte

• Projednávání/zjišťování skutečného stavu
• Procesním dokazováním rozumíme právem stanovený postup soudu při získávání zpráv o skutečnostech důležitých pro rozhodování.

Procesněprávní překážky

• litispendence (nemůže být zahájeno řízení, které už zahájeno bylo)
• trvání příslušnosti soudu – stejný soud po dobu řízení
• věc jednou pravomocně rozhodnuta

Hmotněprávní překážky

• promlčení lhůty
• prekluze lhůty

Mezi důkazní prostředky patří například svědecká výpověď, znalecký posudek, ohledání, výslech účastníků, fotografie, zvuková záznam.

1. Vydání rozhodnutí

Soud vydává rozsudek. Rozsudek má 3 části, kterými jsou VÝROK (stručně vyjádřen názor na konečné řešení věci), ODŮVODNĚNÍ (důvod rozhodnutí, slouží pro stranu, která prohrála, a to k odvolání) A POUČENÍ O ODVOLÁNÍ (uvedena lhůta a místo, kam se odvolat). Má také své formální náležitosti, mezi které patří označení soudu, označení sporných stran, kulaté razítko, podpisy…

Rozsudky dále dělíme:

• Podle druhů žalob:

1. určovací
2. na plnění
3. statusová (o osobním stavu)

• Podle toho, zda je vydal samosoudce nebo senát

Samosoudce: rozhoduje v 1. stupni soudní soustavy

Senát: v 2. stupni (odvolacím řízení) soudní soustavy

• Konstitutivní a deklaratorní

Konstitutivní: rozvod manželů -> ruší, zakládá nebo mění právní vztahy

Deklaratorní: konstatuje, že tam právní vztah je a pořád trvá

1. Opravné řízení

V opravném řízení existují dva typy opravných prostředků, a to řádné a mimořádné.

Řádné: jsou využity v případě, kdy rozhodnutí ještě nenabylo právní moci (odvolání, odvoláme se k orgánu, který rozhodnutí vydal)

Mimořádné: jsou využity v případě, kdy rozhodnutí již nabylo právní moci (dovolání)

1. Vykonávací řízení (exekuce)

Při vykonávacím řízení dochází k právnímu naplnění rozsudku (zaplacení dlužné částky, rozvod manželů).

ZÁKLADY SPRÁVNÍHO SOUDNICTVÍ.

Soudy budou projednávat správní věci v takovém případě, když jsme využili již všech právních prostředků v rámci správního řízení. Bude sem patřit například kasační stížnost či volební věci.

V ČR máme Nejvyšší správní soud, před nímž rozhoduje ve správním soudnictví krajský soud.

Správní soudnictví upravuje soudní řád správní. Soustava správních soudů v ČR je dvoustupňová. Na prvním stupni správní soudnictví vykonávají krajské soudy, na druhém stupni stojí Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně. V první instanci působí krajské soudy.

Hlavním úkolem správních soudů je poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům adresátů veřejné správy a rozhodovat o dalších věcech. Ochrany se lze domáhat až po vyčerpání řádných opravných prostředků.