- 6. Ochrana lidských práv, ochrana osobních údajů
OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV
ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA
=> základní lidská práva, která mají svůj základ v přirozených právech člověka (existují bez závislosti na vůli stát). Státy tyto práva mohou pouze uznat.
Nejvíce přirozenoprávní je právo na život, formální rovnost, osobní svoboda, vlastnictví. Všichni lidé jsou svobodni a rovni od narození, nikdo nemá právo jim přirozená práva upřít, svoboda ale není absolutní, je omezená svobodou jiných.
Základní lidská práva jsou:
- Nezadatelná – nemohou být nikomu zadávána, odebírána, ani člověk sám se jich nemůže vzdát.
- Nezcizitelná – nemohou být předmětem smluvních vztahů (nelze obchodovat s lidmi)
- Nepromlčitelná – člověk se jich může dovolat vždy, a to i v situaci, kdy je slouho neuplatňoval
- Nezrušitelná – veřejná moc je nemůže odebrat ani zrušit, jsou trvalá
PRAMENY ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV
- K formální artikulaci základních lidských práv museli být historicky splněny dvě základní podmínky:
- Muselo docházet k jejich ohrožování,
- Nutná existence určitých společenských podmínek
- První moderní katalogy lidských práv pochází z 18. století
- Hájení, rozkvět a zvýšená potřeba deklarace Základních lidských práv nastává po II. světové válce
- V roce 1948 byla v rámci OSN přijata Všeobecná deklarace lidských práv, na které navazuje například:
- Mezinárodní pakt o hospodářských, kulturních a sociálních právech
- Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.
- Byl ustanoven osmnáctičlenný Výbor pro lidská práva.
- OSN daly podnět ke vzniku regionálních dohod, z nichž je z našeho pohledu nejvýznamnější Evropská úmluva o lidských právech (zaručuje základních lidských, občanských a politických práv).
- Mezinárodní smlouvy o lidských právech ratifikované ČR jsou součástí ústavního pořádku ČR.
TŘÍDĚNÍ LIDSKÝCH PRÁV
=> můžeme je třídit podle různých hledisek
Podle typového dělení lze třídit práva na:
- Osobní práva a svobody
- práva vznikající zásadně narozením a končící smrtí člověka
- právo na život, nedotknutelnost osoby, osobní svoboda, obydlí a dopravovaných zpráv, záruky proti neoprávněnému uvěznění, svoboda pobytu, svoboda vyznání, svoboda smýšlení, právo na soukromé vlastnictví
- Politická práva
- vztah mezi člověkem a státem – veřejnou mocí
- svoboda slova, projevu, tisku, šíření zpráv, shromažďovací svoboda, sdružovací svoboda a volební právo, volební právo, právo založení politické strany, petiční právo
- Sociální, hospodářská a kulturní práva
- zabývají se kvalitou lidského života (práva mladší generace)
- svoboda práce, právo na práci, právo na odborové sdružování, právo na nemocenské pojištění, právo na sociální zabezpečení, právo na vzdělání nebo právo na ochranu zdraví, právo na příznivé životní prostředí
Podle generací lidských práv lze rozlišovat:
- Práva první generace – základní lidská práva (osobní a politická)
- Práva druhé generace – formulovaná (především práva sociální, kulturní a hospodářská)
- Práva moderní – nově se utvářející (právo na životní prostředí, právo nebýt klonován)
Práva lze řadit i podle toho, kdo je jejich nositelem:
- VŠICHNI (právo na život)
- OBČAN (právo zakládat politické strany)
- UŽŠÍ OKRUH SUBJEKTŮ (mladistvý, obviněný, těhotná žena)
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
=> dokument se silou ústavního zákona, zaručující lidská práva a základní svobody, hospodářské, sociální a kulturní práva národnostních a etnických menšin.
- Listina základních lidských práv a svobod ideově vychází z Evropské úmluvy o lidských právech.
- Materiálně jde o ústavní zákon a je součástí ústavního pořádku od 9. ledna 1991 (přijato Federálním shromážděním).
- Listina se skládá z několika částí – úvodní část je preambule, což je slavnostní úvod. Samotná Listina zaručuje demokracii v našem státě a zakazuje trest smrti. Obsahuje 6 hlav a celkem 44 článků.
OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV
a) mezinárodní
- Evropský soud pro lidská práva
b) ČR (zejména ochránce lidských práv, Ústavní soud)
- Ochránce lidských práv (Ombudsman – Stanislav Křeček) sídlí v Brně, působí k ochraně osob před jednáním úřadu a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, před jejich nečinností.
- Hlavní význam Ombudsmana je v tom, že zlepšuje vztah mezi občanem a státní mocí. Působnost ochránce se vztahuje na Českou národní banku, ministerstva, Policii ČR, armádu, Parlament, NKÚ, správní úřady, soudy…
- Veřejný ochránce práv je volen na 6 let Poslaneckou sněmovou na návrh prezidenta a Senátu.
- Ústavní soud stojí stranou od ostatních soudů. Podle Ústavy slouží Ústavní soud k ochraně ústavnosti.
- Má za úkol kontrolovat, zda ostatní orgány státu postupují podle nejvyšších zákonů naší země, a to Ústavy a LZPS. Mezi nejdůležitější funkce Ústavního soudu ČR patří kontrola zákonů a jejich soulad s ústavními předpisy, přezkum postupů výkonné moci…
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
O právní ochraně osobních údajů se začalo uvažovat v 70. letech 20. století. Iniciativu převzala Rada Evropy jako mezinárodní organizace působící v oblasti ochrany lidských práv. V ČR byl vydán zákon o ochraně osobních údajů.
__SPRÁVCE – s__ubjekt, který provádí zpracování osobních údajů, z vlastního rozhodnutí nebo proto, že je
to jeho zákonnou povinností
ZPRACOVATEL – subjekt, který provádí zpracování osobních údajů, na základě pověření správcem
a) GDPR (GENERAL DATA PROTECTION REGULATION)
=> nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů a o volném pohybu těchto údajů.
- GDPR vstoupilo v účinnost v roce 2018.
- Týká se všech institucí, firem, podniků, živnostníků, a i neziskových organizací, pokud pracují s osobními údaji v členských zemích EU. Musí členy informovat o tom, že jsou u nich shromažďovány jejich osobní údaje.
- Vždy je třeba, aby od svých členů měly souhlas se zpracováním osobních údajů. Lidé však mohou svůj souhlas kdykoliv odvolat.
b) ÚŘAD NA OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ
=> Úřad na ochranu osobních údajů dohlíží na ochranu soukromí a osobních údajů, dozoruje nad dodržením povinností při zpracování osobních údajů.
- Úřad na ochranu osobních údajů je nezávislý státní orgán pro dohled nad dodržováním právních předpisů na ochranu osobních údajů.
- V čele stojí předseda, kterého jmenuje na dobu 5 let prezident ČR na návrh Senátu ČR.