- 12. Rodinné právo
RODINNÉ PRÁVO je souhrnem právních norem, které upravují otázky manželství, osobní a majetkové poměry mezi rodiči a dětmi a vztahy vznikající při náhradní rodinné péči.
HISTORIE
1918 – všeobecný občanský zákoník (z roku 1811)
1919 – manželská novela
1950 – zákon o právu rodinném
1964 – zákon o rodinně
2012 – nový občanský zákoník (od 1.1.2014)
PRAMENY PRÁVA
- Občanský zákoník
- Zákon o matrikách, jménu a příjmení
- Úmluva o právech dítěte
- Zákon o registrovaném partnerství
- Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
PORUČENSTVÍ A JINÉ FORMY PÉČE O DÍTĚ
OSVOJENÍ
Rozumí se jím přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokládá se, takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jako je mezi rodičem a dítětem.
Osvojitelé se do matriky zapisují jako rodiče dítěte. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být minimálně 16letý věkový rozdíl.
Osvojitelem může být zletilá plně svéprávná osoba, u dítěte nad 12 let je nutný jeho souhlas.
Osvojením zaniká původní příbuzenský vztah osvojence. Osvojení lze zrušit pouze do 3 let od osvojení.
PORUČENSTVÍ
Není-li žádný z rodičů, který by vykonával rodičovskou povinnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka, ten má vůči dítěti všechny práva a povinnosti jako rodič, nemá vyživovací povinnost. Poručenství nesmí být v rozporu se zájmy dítěte.
Vzniká jmenováním, zaniká smrtí, odvoláním, rozhodnutím soudu o zproštění z funkce.
Veřejným poručníkem je orgán sociálně-právní ochraně dětí.
OPATROVNICTVÍ
Soud jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet či nedostatečné hájení zájmů dítěte a zákonného zástupce. Má právo na odměnu, pokud o dítě pečuje
V rozhodnutí o jmenování opatrovníka se vymezí rozsah správy jmění, opatrovník řádně pečuje o jmění a nepodstupuje nepřiměřená rizika, podléhá dozoru soudu.
SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE JINÉ OSOBY
Když nemůže pečovat žádný z rodičů ani poručík, soud svěří i bez návrhu dítě do péče jiné osoby.
Povinnosti pečující osoby stanoví soud (povinnost bydliště na území ČR), má však právo vymáhat výživné stanovené rodičům na dítě. Rodiče mají nadále vyživovací povinnost.
PĚSTOUNSTVÍ
Nemůže-li pečovat rodič ani poručník, může soud svěřit dítě do pěstounské péče (náhradní rodinná péče). Pěstounství má zákonnou přednost před nařízením ústavní výchovy.
Rodiče mají vůči dítěti povinnosti a práva vyplívající z rodičovské povinnosti. S výjimkou těch, které náleží pěstounovi.
Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě pečovat osobně, zaniká plnou svéprávností, zletilostí. Mají právo na hmotné zabezpečení ze strany státu a nárok na podporu.
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA
Je-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav ohrožen, narušen, může soud nařídit ústavní výchovu (nařízená ústavní výchova maximálně 3 roky, lze prodloužit soudně)
Nemohou-li rodiče z vážných důvodů zabezpečit výchovu dítěte na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nejvýše na 6 měsíců.
VYŽIVOVACÍ POVINNOST
VYŽIVOVACÍ POVINNOST RODIČŮ A DĚTÍ
Rodiče mají vyživovací povinnost ke svým dětem, dokud nejsou schopny se živit samy.
Životní úroveň rodičů a dětí má být shodná
Výživným se rozumí uspokojování všech životních potřeb dítěte. Tato vyživovací povinnost platí i naopak, tedy vyživovací povinnost dětí vůči rodičům.
VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI OSTATNÍMI PŘÍBUZNÝMI
Předci i potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost, podmínkou je zajištění nutné výživy.
Nutnou výživu lze zajistit jak peněžitými prostředky, tak naturálním plněním.
VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI MANŽELI (I MEZI ROZVEDENÝMI)
Manželé mají vzájemnou povinnost, této povinnosti předchází vyživovací povinnost dětem. Na výživu rozvedeného manžela, který není schopen se sám živit, je povinen se druhý podle svých možností a v přiměřeném rozsahu přispívat.
VYŽIVOVACÍ POVINNOST NEPROVDANÉ MATCE
Otec dítěte, ze něhož není matka provdána, je povinen ji poskytovat výživné do doby dvou let od narození dítěte a přiměřeně přispět na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (soud může uložit, aby otec tyto částky poskytl předem).
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ
Sleduje především ochranu práv dítěte na příznivý vývoj, rádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů včetně ochrany jmění, prioritní je blaho dítěte.
Zaměřuje se na děti, jejichž rodiče zemřeli nebo neplní svoji rodičovskou povinnost, či svých práv zneužívají. Týká se i dětí, které opakovaně utíkají od rodičů, nebo je na nich páchána trestná činnost. Dítě má právo požádat o pomoc při ochraně jeho práv.
Orgány působící na úseku sociálně právní ochrany dětí jsou obecní a krajské úřady, ministerstva (zejména MPSV a úřad pro mezinárodní ochranu dětí).
Jedná se především o preventivní a poradenskou činnost, zřizování zařízení sociálně právní ochrany. (výchovné ústavy, odborné poradentství).
ÚŘAD PRO MEZINÁRODNÍ OCHRANU DĚTÍ
Jeho činnost spočívá v zastupování ČR navenek v rámci mezinárodních úmluv. Specifická činnost úřadu zahrnuje vymáhání výživného do a z ciziny, zajišťování aktivit spojených s mezinárodním osvojením a občanskoprávními aspekty mezinárodních únosů.
REGISTROVENÉ PARTNERSTVÍ
Je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, které vzniká formou souhlasného úplného, svobodného prohlášení před matričním úřadem.
Zaniká smrtí partnera nebo rozhodnutím soudu o zrušení.
Alespoň jeden z partnerů je občanem ČR, oba starší 18 let. Partneři mají rovná práva a povinnosti.