Právní úprava podnikání

• • 1. 17. Právní úprava podnikání

PODNIKÁNÍ (POJMOVÉ ZNAKY, TRH)

Podnikáním se rozumí soustavná činnost, která je prováděna samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.

Podnikáním lze považovat činnost určitého subjektu, která je dovolená, je provozována soustavně a samostatně, jejímž účelem je dosáhnout vlastního hospodářského prospěchu a která záleží v poskytování tržních výkonů jiných subjektů.

1. DOVOLENOST

• Nedovolená činnost je činnost, která je právem výslovně zakázána, je v rozporu s dobrými mravy
• Neoprávněné podnikání je činnost, která je obecně dovolena, ale k níž někdo nemá potřebné oprávnění

1. SOUSTAVNOST

• soustavnost znamená opakování určitých operací nebo cyklů operací. Za soustavnost je považována i krátká sezónní činnost. Protikladem soustavné činnosti je nahodilá činnost
• každá nahodilá činnost ovšem nemusí být příležitostná ve smyslu daňových předpisů

1. SAMOSTATNOST

• MATERIÁLNÍ => činnost, kdy určitý formálně samostatný subjekt poskytuje výkony pouze jedinému nebo několika málo jiným subjektům a při výkonu této činnosti se v zásadě řídí pouze jeho (jejich) pokyny (Podnikatelský vztah má maskovat vztah zaměstnanecký, vždy posuzujeme konkrétní okolnosti případu, materiální samostatnost značí nezávislost)
• FORMÁLNÍ => projevuje se v tom, že činnost je provozována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost

1. DOSAŽENÍ VLASTNÍHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSPĚCHU

• lze dosáhnout zisku, nemusí ho však být dosaženo. Zisk je účelem činnosti. K naplnění tohoto znaku postačuje, jestliže se nějaká osoba chová tak, jako kdyby chtěla zisku dosáhnout

1. HOSPODÁŘSKÁ OPERACE

• při podnikatelské činnosti jsou uskutečňovány hospodářské operace (podnikání je činnost hospodářská), z druhé strany ovšem neplatí, že každá hospodářská činnost je podnikání

1. TRH

• podnikání je činnost pro trh (ne hospodářská činnost, která je vykonávaná výlučně pro vlastní potřeby)

1. TRŽNÍ PREZENTACE NABÍDKY

• podpůrně, a to zejména v souvislosti s posuzováním samostatnosti a soustavnosti, je podnikání charakterizováno i tržní prezentací nabídky

PRÁVNÍ ÚPRAVA

• Občanský zákoník (vymezuje základní pojmy jako FO, PO, podnikatel, podnikání, korporace, orgány).
• Zákon o obchodních korporacích (obsahuje podrobnou úpravu jednotlivých typů obchodních společností – VOS, KS, SRO, AS a družstev)
• Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
• Zákon o živnostenském podnikání (vymezuje jednotlivé typy živností, podmínky pro vznik a zánik živnostenského oprávnění, práva a povinnosti živnostníků)
• Zákoník práce
• LZPS (každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací)
• Zákon o advokacii (advokacie je soukromým podnikáním)

PODNIKÁNÍ A INFORMACE

1. VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

=> zachycuje informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

• Účetnictví podnikatele je upraveno OZ, z. o účetnictví, z. o dani z příjmu
• Musejí vést účetnictví povinně, pokud:
  • obrat za předcházející rok přesáhne 25 milionů korun
  • jsou zapsáni v obchodním rejstříku
  • rozhodnou se dobrovolně
• Jednotlivé účetní případy zaznamenávají v účetních knihách

1. ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST V OBLASTI STÁTNÍ STATISTIKY

• Podnikatelé mají povinnost živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro hlášení živnosti/podání žádosti o koncesi, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Živnostenský úřad patřičné změny důležité pro evidenci podnikatelů oznámí Českému statistickému úřadu.
• Český statistický úřad vede REGISTR OSOB, který eviduje například právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Obsahuje základní identifikační údaje osobách, jejich provozovnách a statutárních zástupcích.

1. UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ A ARCHIVACE

• Podnikatelé musí postupovat podle zákona o archivnictví. Podle tohoto zákona jsou pro různé dokumenty stanoveny různé doby a lhůty archivace. Běžná/obecná doba archivace je 5 let. Podnikatel je povinen archivovat údaje o zaměstnancích a mzdové údaje, které se nikdy neskartují, a to například kvůli důchodům, kdy potřebujeme doložit dobu zaměstnání.
• V případě, kdy podnikatel přestane podnikat, uloží všechny dokumenty do soukromého archivu nebo u sebe doma. Archivy se dělí na archivy veřejné a soukromé.

1. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

GDPR vstoupilo v účinnost v roce 2018. Jedná se o nařízení evropského parlamentu a Rady EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním údajů a o volném pohybu těchto údajů. Týká se všech institucí, firem, podniků, živnostníků, a i neziskových organizací, pokud tyto pracují s osobními údaji v členských zemích EU. Musí členy informovat o tom, že jsou u nich shromažďovány jejich osobní údaje. Vždy je třeba, aby od svých členů měly souhlas se zpracováním osobních údajů. Lidé však mohou svůj souhlas kdykoliv odvolat.

• Ochrana osobních údajů je upravena zákonem o osobních údajích.
• Osobními údaji jsou identifikační údaje (jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození), kontaktní údaje (adresa bydliště nebo sídla, telefonní číslo, e-mailová adresa) a další údaje.
• Podnikatel postupuje podle GDPR vůči:
  • Zaměstnancům
  • Zákazníkům
  • Dodavatelům a odběratelům (obchodním partnerům)

1. EVIDENCE PODNIKATELŮ

• Podnikatelé jsou evidováni ve veřejných rejstřících.
• Mezi veřejné rejstříky patří:
  • Spolkový rejstřík
  • Nadační rejstřík
  • Rejstřík ústavů
  • Obchodní rejstřík – veřejným rejstříkem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, jako je například firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj výpisy.
• Dále existuje živnostenský rejstřík. Živnostenský rejstřík není veřejným rejstříkem, což znamená, že zápisem do něj nevzniká právnická osoba. Je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
• Z důvodu, že jsou například notářství, advokacie, činnost lékařů, lékárníků či veterinářů soukromým podnikáním, musí být zařazeni do jednotlivých komor. Jednotlivé komory vedou evidence, ve kterých jsou udány údaje o jednotlivých osobách.

VYBRANÉ ZVLÁŠTNÍ ÚPRAVY PODNIKÁNÍ

Probírali jsme pouze podnikaní podle živnostenského zákona, v § 3 jsou upraveny další formy podnikání, které vyžadují například udělení státní licence k podnikání.

1. Finanční oblast
2. Doprava (velmi složité a podrobné téma)
3. Energetika (další ústřední orgán – Státní regulační úřad)
4. Školství
5. V některých oborech kultury
6. Při poskytování právních služeb

VEŘEJNÁ SPRÁVA A PODNIKÁNÍ

Veřejná správa stojí na obou stranách, to znamená, že říká, kdo a jak bude podnikat a zároveň i může sama podnikat (obce podniká například se sběrnými dvory)

STÁTNÍ SPRÁVA A PODNIKÁNÍ

Plní celou řadu správních činností. Prostřednictvím správní normotvorby konkretizuje některá ustanovení zákonů. Důležité je primární rozhodování o právních poměrech uchazečů o podnikatelské oprávnění nebo podnikatelů – jeho výsledkem jsou správní akty typu povolení, popřípadě koncese. Ve vztahu k oblasti podnikání vyvíjí rozsáhlou evidenční činnost (živnostenský rejstřík).

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA

Nástroje používané vůči podnikatelské sféře územními samosprávnými celky, resp. Jejich orgány jsou výrazem jejich přenesené působnosti (obecně závazné vyhlášky – samostatná působnost, nařízení – přenesená působnost).