8. Vlastnické právo

VĚCNÁ PRÁVA jsou práva zajišťující moc osoby nad věcí, která působí vůči všem ostatním subjektům tak, že jim přikazuje nerušit vlastníka ve výkonu jeho práv.

ABSOLUTNÍ PRÁVA jsou absolutní práva k věcem, které jsou individuální, a potřebujeme k něm PRÁVA RELATIVNÍ (smlouvy).

ČLENĚNÍ VĚCNÝCH PRÁV

1. Obecná ustanovení
2. Držba
3. Vlastnictví
4. Spoluvlastnictví (bytové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví)
5. Věcná práva k cizím věcem (právo stavby, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo)
6. Správa cizího majetku
7. Svěřenský fond

CHARAKTERISTIKA VLASTNICKÉHO PRÁVA

• Základním věcným právem je právo VLASTNICKÉ (k určité věci nebo k souboru věcí)
• Je chráněno ústavně LZPS, která prohlašuje, že každý občan má právo na majetek
• Všichni mají rovněž ústavně zaručené právo stejné možnosti vlastnictví nabývat s výjimkami stanovenými zákonem
• Výkon vlastnického práva také nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu, životní prostředí

OBSAH VLASTNICKÉHO PRÁVA jsou jednotlivá oprávnění vlastníka:

1. Oprávnění věc držet

• obrázek vynechánmít ji u sebe, což je základní předpoklad pro to, aby vlastník mohl vykonávat další práva

1. Oprávnění věc užívat

• vlastník své právo může vykonávat jak tím, že věc užívá, tak i tím, že ji neužívá

1. Oprávnění věc__ __používat

• tedy brát z ní plody a jiné užitky (výnosy z pole, plody stromů, mláďata zvířat, ale také úroky z vkladů)

1. Oprávnění s věcí__ __nakládat

• rozhodovat o jejím osudu, půjčit ji, odkázat ji závětí, zcizit prodejem, darováním nebo výměnou za jinou věc, opuštění věci

1. Oprávnění věc zničit

Lze nabýt vlastnictví na věc:

• Movitou (každá, co není věc nemovitá
• Nemovitou (pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, věcná práva k nim a jiná)

Nelze proto volně nabývat vlastnictví k věcem:

• které jsou vyhrazeny státu nebo určeným osobám (přírodní léčivé zdroje, ložiska nerostů)
• věci, které nemohou být pojmově předmětem vlastnictví (tekoucí vody, vzduch, druhy energií)
• zákonem stanovené omezení možnosti volného nabývání (zbraně, léky, jedy, drogy, výbušniny)

DRŽBA

=> stav faktického ovládání určité věci, přičemž držitel s ní nakládá jako s vlastní (neznamená to, že k dané věci má právo)

Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

Držba se dělí na držbu:

• obrázek vynechánŘádná – platný právní důvod
• Poctivá – kdo má přesvědčení, že mu náleží právo, je poctivý držitel
  • lze věc vydržet (movitá věc 3 roky, nemovitá 10 let) – někdo mi půjčí hrábě, a já ji po třech letech vydržím
• Pravá – neprokáže-li se, že získal držbu lstí, potajmu, jde o pravou držbu
• Nepravá – věc je ukradnutá, držím ji lstí (nikdy se nemohu stát vlastníkem věci)

VLASTNICKÉ PRÁVO OBJEKTIVNÍ A SUBJEKTIVNÍ

OBJEKTIVNÍ – souhrn právních norem upravující vlastnická práva (autorský zákon, občanský zákoník)

SUBJEKTIVNÍ – souhrn oprávnění, a to práva vlastníka věc užívat, používat její plody a užitky, práva (les – dřevo)

• Subjektivní právo lze omezit jen právem objektivním (mohu vlastnit auto, ale nemohu ho oprávnění řídit)

VYVLASTNĚNÍ A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA

V rámci veřejného zájmu lze omezit vlastnické právo, vlastníkovi ale náleží případná plná náhrada odpovídající míře dotčení jeho majetku. Vyvlastnit může pouze soud.

Případy omezení vlastnického práva:

• možnost použití věci bez souhlasu vlastníka (stav nouze – naléhavý veřejný zájem)
• vyvlastnění (nucený přechod vlastnického práva na jiný subjekt)

NABÝVÁNÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA

Originární a derivativní nabytí

• originární (původní) - vlastnické právo vzniká poprvé (př. zhotovení věci)
• derivativní (odvozené) - stáváme se druhými a dalšími vlastníky (př. dědění, smlouvami)

Převod a přechod vlastnického práva

• převod vlastnického práva – k nabytí dochází na základě vůle vlastníka (př. smlouvami)
• přechod vlastnického práva – k nabytí dochází na základě jiných právních skutečností (př. rozhodnutím státního orgánu, na základě zákona, děděním)

Smlouva, rozhodnutí správního orgánu, dědění

• smlouvou (kupní, darovací, směnnou, o dílo…)
• Nemovité věci (zápisem do katastru, vznik vkladem do katastru), movité věci (převzetím)
• rozhodnutím státního orgánu (př. výkon rozhodnutí prodejem věci, zrušení a vypořádání společného jmění manželů)
• děděním — k přechodu vlastnického práva dochází k okamžiku smrti zůstavitelé

Na základě jiných skutečností

• PŘÍRŮSTEK – oddělení od věci hlavní
• přirozený — přírůstek nemovité věci, naplavenina, strž, přírůstek movité věci
• umělý — zpracování, smísení, stavba, přestavek smíšený – nastává při osázení pozemku semenem nebo rostlinami
• PŘISVOJENÍ – každý může věc přisvojit věc, která nikomu nepatří, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného. (př. lesní plody, houby, lov ryb a zvěře)
• VYDRŽENÍ – dochází k němu, jestliže ten, kdo není vlastníkem věci, ji drží v dobré víře
• ROZHODNUTÍ ORGÁNŮ VEŘEJNÉ MOCI – přikázání společné věci jednomu ze spoluvlastníků
• DĚDĚNÍ – vlastníkem se stanu smrtí zůstavitele
• DAROVÁNÍ – vlastníkem se stanu převzetím věci (pokud nepředám ihned, sepíšu darovací smlouvu)
• NÁLEZ – náleží mi 10 % nálezného
• KOUPĚ – u movité věci účinností kupní smlouvy, u nemovité zápisem do katastru nemovitostí
• ZHOTOVENÍM – vlastníkem jsem tehdy, když si věc zhotovím

Věc ztracená, opuštěná a skrytá

• věc ztracená – věc, která má vlastníka, ale ten s ní nemůže disponovat, neboť se ztratila
• věc opuštěná – věc, která nemá vlastníka a ten dal najevo, že věc nechce a opouští ji

(nelze věc dlouho nepoužívat a říkat, že je opuštěná; opustit lze jen věc movitou!)

• věc skrytá – věc, jejíž vlastník není znám a je patrno, že byla vlastníkem ukryta (zazděna, zakopaná, lidově „poklad”) nálezce je povinen ji odevzdat

Zánik vlastnického práva

• zánikem věci – jejím zničením, zpracováním
• vlastník věc opustí – dá ji najevo, že ji nadále nevlastní e ztrátou věci
• smrt vlastníka – právo přechází na dědice
• smlouvou – vlastník věc prodá, daruje, vymění
• vydržením
• obrázek vynechánobrázek vynechánobrázek vynechánrozhodnutím soudu — při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

OCHRANA VLASTNICKÉHO PRÁVA

• Své vlastnictví můžu bránit sama za sebe, ale v přiměřených mezích. Můžeme předcházet sousedským sporům. Vlastníkem věci se stáváme dnem účinnosti smlouvy. Vlastnické právo se nepromlčuje.
• Ochrany se mohu domáhat u soudu. Do vlastnického práva lze různými způsoby zasáhnout. Někdo vlastníku jeho věc vezme a zadržuje, někdo ji neoprávněně užívá nebo vlastníka ruší imisemi. Podle toho se rozlišují různé vlastnické žaloby (žaloba na určení vlastníka)
• Ochranou vlastnického práva je i vlastníkovo právo na náhradu škody proti tomu, kdo mu věc poškodí nebo zničí.