9. Spoluvlastnictví, práva k cizí věci
VĚCNÁ PRÁVA jsou práva zajišťující moc osoby nad věcí, která působí vůči všem ostatním subjektům tak, že jim přikazuje nerušit vlastníka ve výkonu jeho práv.
ABSOLUTNÍ PRÁVA jsou absolutní práva k věcem, které jsou individuální, a potřebujeme k něm PRÁVA RELATIVNÍ (smlouvy).
ČLENĚNÍ VĚCNÝCH PRÁV
- Obecná ustanovení
- Držba
- Vlastnictví
- Spoluvlastnictví (bytové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví)
- Věcná práva k cizím věcem (právo stavby, věcná břemena, zástavní a zadržovací právo)
- Správa cizího majetku
- Svěřenský fond
PRÁVNÍ ÚPRAVA SPOLUVLASTNICTVÍ
SPOLUVLASTNICTVÍ znamená, že více vlastníků vlastní jednu věc (právo ke společné věci osob)
a) bytové (spoluvlastnictví bytu),
b__) přídatné__ (chatová osada, která má jednu příjezdovou cestu; té jsou spoluvlastníci všichni, aby se dostali ke své chatě, studna),
c) podílové je základním spoluvlastnictvím; podíl je míra, jakou se spoluvlastníci podílí na právech a povinnostech ke stejné věci. Podíl vyjadřujeme v procentech či zlomkem.
Způsoby vzniku spoluvlastnictví
- Nejčastěji na základě kupní smlouvy nebo darovací smlouvou, či něco zdědíme
- Spoluvlastníci jednají v souladu, tzn., že pokud bychom chtěli prodat uvedenou věc, musejí se na tom dohodnou všichni
- Lze převést svůj podíl na osoby blízkou (rodinného příslušníka), a to bez souhlasu ostatních spoluvlastníků. Při převodu na osobu cizí musím mít souhlas
- Spoluvlastnictví souvisí s pojmem předkupní právo: předtím, než svůj podíl nabídnu osobě cizí, musím ho nejdřív nabídnou spoluvlastníkům.
Oddělení a zrušení spoluvlastnictví
Každý má právo žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět rozdělit. Spoluvlastnictví lze zrušit dohodou spoluvlastníků + ujednání o způsobu vypořádání. Pokud se nedokážeme dohodnout na vypořádání věci mezi spoluvlastníky, obrátíme se na soud, který má tři možnosti:
a) věc prodat, a výtěžek rozdělit podle velikosti podílů
b) věc reálně rozdělit (lesy, pole, louky)
c) přikáže jednomu spoluvlastníkovi náhradu ostatním
Další způsoby zániku:
- Zánikem věci – jejím zničením, zpracováním
- Vlastník věc opustí – dá ji najevo, že ji nadále nevlastní
- Ztrátou věci
- Smrt vlastníka právo přechází na dědice
- Vydržením
VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍ VĚCI
Právo stavby je věc movitá (zřízená na dobu maximálně 99 let)
Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem zřízenou nebo nezřízenou stavbu.
Právo stavby lze převést i zatížit (přechází na dědice)
Vznik – smlouvou (zápis do veř. Seznamu), vydržením, zákonem (rozhodnutí orgánu)
ZÁSTAVNÍ PRÁVO
Věřitel, který přijal zástavu dlužníka. Zástavní právo je k věci, nikoli k tomu věřiteli.
Funkce zástavního práva:
a) Nutí dlužníka, aby splácel.
b) Věřitel se může uspokojit z prodeje zástavy.
Zástava může být movitá (zapsána do rejstříku zástav, který vede notářská komora i nemovitá věc (zástava zapsána do katastru nemovitostí).
Zástavní právo může vzniknout, jenom k nějakému hlavnímu závazkovému vztahu (smlouva o úvěru, o zápůjčce). Pokud je předmětem zástavy nemovitost, označuje se zástavní právo jako hypotéka.
Zánik zástavního práva:
a) splacením
b) uplynutím lhůty, pokud by to bylo na dobu určitou
ZADRŽOVCÍ PRÁVO
Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji za své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, které by jinak měl věc vydat.
Nesmí ji však zadržet ten, kdo ji zmocnil lstí nebo násilně.
Věřitel musí o věc pečovat jako řádný hospodář, má právo náhrady nákladů od dlužníka.
VĚCNÁ BŘEMENA
SLUŽEBNOST – postihuje vlastníka, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet.
Vznik – smlouvou, pořízením, zákonem, Zánik – dohodou, smrtí oprávněné osoby, zánikem závodu
Druhy:
- Opora cizí stavby - služebnost okapu
- Právo pastvy - právo na svod dešťové vody
- Užívací právo - právo na vodu
- Služebnosti rozlivu - služebnost stezky (pro lidi), průhonu (pro zvířata) a cesty
REÁLNÁ BŘEMENA
Je-li věc zapsána ve veřejném seznamu, může být zatížena reálným břemenem, tak že dočasný vlastník je jako dlužník vázán vůči oprávněné osobě něco jí dát nebo něco konat (babička má sjednané věcné právo v domě, musíme se o někoho starat, něco konat)
SPRÁVA CIZÍHO MAJETKU
Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného je správcem cizího majetku. Má se za to, že správně právně jedná jako zástupce vlastníka, náleží mu za to obvyklá odměna.
Svěřenecký fond
- Plná správa = správce dbá o rozmnožení majetku někoho jiného, činí, co je nutné a užitečné.
- Prostá správa = správce činí vše, co je nutné k zachování majetku.
- Věc opuštěná – věc, která nemá vlastníka a ten najevo, že věc nechce a opouští ji.