Právo duševního vlastnictví

Právo duševního vlastnictví – maturitní otázka č. 16

Právo soukromé

1. Charakteristika práva duševního vlastnictví.

Právo duševního vlastnictví je právní vztah k nehmotným výsledkům tvůrčí lidské činnosti, které mají majetkovou hodnotu. Do práv duševního vlastnictví spadají práva průmyslového vlastnictví a práva neprůmyslového vlastnictví. V užším smyslu to jsou práva neprůmyslového vlastnictví, do kterých patří autorské právo, právo k databázi a práva související s právem autorským.

Česká republika je členem mezinárodních organizací jako je např. OSN, UNESCO, WTO, NATO a samozřejmě Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI). Česká republika se účastní většiny mezinárodních smluv z oblasti duševního vlastnictví. Kromě jiného je vázána Pařížskou úmluvou na ochranu průmyslového vlastnictví, Úmluvou o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví.

V širším smyslu to jsou práva průmyslového vlastnictví, do kterých patří práva na označení (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma), práva na předměty tvůrčí povahy (průmyslové vzory, patenty na vynálezy, užitné vzory) a ostatní průmyslová práva (obchodní tajemství, know-how).

Státní správa a samospráva na úseku duševního vlastnictví:

Státní správa průmyslového vlastnictví je vykonávaná Úřadem průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze, který je národním zápisným úřadem. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se sídlem v Brně se zabývá právy k odrůdám rostlin. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je správním úřadem podřízeným ministerstvu zemědělství. Samosprávu na úseku duševního vlastnictví vykonává komora patentových zástupců se sídlem v Brně. Patentoví zástupci vykonávají činnost zastupování před civilními soudy ve všech věcech s výjimkou těch, kde je ze zákona povinné zastoupení advokátem.

1. Ochrana duševního vlastnictví v ČR.

Ochrana duševního vlastnictví se řídí zásadou teritoriality. Právní úpravy jednotlivých států se slaďují mezinárodními smlouvami. Harmonizace Právních úprav jednotlivých států zaštiťuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) se sídlem v Ženevě.

Ochrana duševního vlastnictví je zakotvena v článku 34 Listiny základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky.

Prostředky právní ochrany duševního vlastnictví:

Ústavně právní ochrana

Soukromoprávní úprava (informace o původu majetku, morální nebo peněžité zadostučinění, náhrada škody a ušlého zisku)

Trestní ochrana soudní (přestupek porušování průmyslových práv, přestupek neoprávněného užívání obchodí firmy nebo zaměnitelného označení)

Ochrana podnikatelského prostředí

Ochrana zahraničního obchodu (padělky a nedovolené napodobeniny, zničení zboží nebo jeho vyřazení z obchodování)

Ochrana duševního vlastnictví prostřednictvím spotřebitelského práva

Nekalá soutěž

1. Autorské právo.

Autorské právo objektivní je souhrn právních norem, které upravují vztahy, jejichž předmětem jsou autorská díla.

Autorské právo subjektivní je oprávnění, které vzniká autorovi či jinému subjektu k autorskému dílu v rámci právního vztahu s jinými subjekty. Subjektivní autorská práva jsou absolutní, výlučná a vznikají neformálně již v okamžiku vytvoření díla v objektivně seznatelné podobě.

Autorská práva jsou upravena zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon).

1. Druhy autorských děl

Autorské dílo je literární, jiné umělecké a vědecké dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale i dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Zákon uvádí demonstrativní výčet jednotlivých druhů děl. Kategorizace je opřena o zvláštní způsob vyjadřování jednotlivých děl.

Pojmové znaky autorských děl:

• Dílo literární a jiné dílo umělecké: Autorská díla umělecká tvoří umělecká fantazie. Autorská díla vědecká jsou vědecké analýzy, seskupení argumentů. Literární dílo je chápáno jako samostatný způsob vyjadřování, odlišný i od umělecké i od vědecké tvorby.
• Jedinečný výsledek: Znamená, že dílo je vyjádřením tvůrčí fantazie autora, že je statisticky velmi nepravděpodobné, že bude určitý nehmotný statek vytvořen dvěma či více osobami nezávisle na sobě, a přitom bude do všech detailů stejný.
• Výsledek tvůrčí činnosti autora: Musí se jednat o tvůrčí činnost, a ne o kopii díla někoho jiného. Autor nepotřebuje přede, prokazovat, že dílo sám vytvořil, k tomu slouží zákonné domněnky.
• Výsledek je vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické: Nejedná se jen o myšlenku tvůrce, musí být vyjádřena tak, aby mohla být seznatelná jiným člověkem, a to třeba i obtížněji (počítačový program vyjádřená ve strojovém kódu, který je obtížně srozumitelný pro člověka). Objektivní podoba může být HMOTNÁ (Papírová dokumentace, obraz na plátně, sochy, videokazety) nebo NEHMOTNÁ (počítačová paměť, počítačová síť – forma elektronická; na televizní obrazovce)
• Dočasně nebo trvale: I krátkodobé vyjádření např, jen v operativní paměti počítače nebo v podobě improvizace hudební skladby postačuje k naplnění pojmu.
• Bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam: I malá díla jsou chráněna, splňují-li přechozí znaky.

Díla:

• Slovesná, mezi která patří díla literární, umělecká nebo vědecká (Babička – autorem je Božena Němcová)
• Hudební, jež může být vyjádřeno notovým záznamem, nebo hraním či zpěvem (Bedřich Smetana – Vltava)
• Dramatická – divadelní hra, často však v podobě slovesného vyjádření (Bratři Mrštíkovi – Maryša)
• Hudebně-dramatická, opera či muzikál (Smetana a Sabina – Prodaná nevěsta)
• Choreografická a pantomimická, zde není nutná hudební část (Choreograf Kylián, Mim Polívka)
• Fotografická nebo dílo vyjádřené podobným způsobem (Jiří Kolbaba fotograf)
• Audiovizuální, včetně děl kinematografických, televizních a videografických (film: režisér, autor hudby, scénárista)
• Výtvarné, včetně děl malířských (Lada), sochařských (Bílek) a grafických
• Architektonická (Eifell, Gočár), včetně děl urbanistických včetně interiérů, divadelní či filmové scény, zahradního díla – Vila Tugendhat.
• Užitečného umění – keramika, sklo, textilie, jedinečný umělecký design (batika, kovářské výrobky, Ateliér zvonaře a hrnčířky – Šedovi)
• Kartografická (Mapy – Dobruška)

1. Autor, spoluautoři, anonym, pseudonym

• AUTOR: Autor je ten, kdo dílo vytvořil vlastní tvůrčí činností. Může to být jen osoba fyzická. Pokud je dílo vytvořeno za pomoci počítačového programu, je autorem uživatel programu, a nikoliv autor programu. O tom, že je autorem, nemusí autor dávat předem důkaz, protože mu svědčí zákonná domněnka občanství. Jedná ovšem o domněnku vyvratitelnou, důkaz opaku by byl veden skutečným autorem či jinými osobami především na to, že je na díle či v rejstříku uvedeno nesprávné jméno (plagiát) a autorem je někdo jiný.
• SPOLUAUTOŘI: Spoluautoři existují tam, kde dílo vznikne společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů. Spoluautoři rozhodují o nakládání s dílem jednomyslně, ale ochrany se může domáhat každý samostatně. Oprávněni a povinni jsou solidárně, ale podíl jednotlivého spoluautora na výnosech z díla se řídí dle poměru jeho tvůrčího přínosu a nelze-li jej rozeznat, jsou podíly stejné. – Bratři Čapkovi, Dášeňka.
• ANONYM: Anonymní dílo je tehdy, když autor rozhodne, že jeho dílo bude zveřejněno bez udání jeho jména.
• PSEUDONYM: Pseudonymní dílo je tehdy, když autor používá krycí jméno nebo uměleckou značku (Neruda trojúhelník), bez jeho souhlasu nesmí být pravé jméno prozrazeno. Pseudonym na dědice nepřechází. (Božena Němcová – Barbora Panklová, Rytmus – Patrik Vrbovský)

1. Subjektivní a majetková práva

SUBJEKTIVNÍ: Subjektivní autorské právo je oprávnění, které vzniká autorovi či jinému subjektu k autorskému dílu v rámci právního vztahu s jinými subjekty. Je právo absolutní, výlučné a vzniká v okamžiku vytvoření díla v objektivně seznatelné podobě.

Subjektivní autorská práva se rozdělují na osobností a majetková práva.

Osobností práva jsou vázána na osobu autora – nelze je zcizit, prodat, darovat. Autor se jich nemůže vzdát, zanikají smrtí autora. Smrtí vzniká osobám blízkým a dalším nové originální právo na ochranu autorství a integrity díla, které není časově omezené. Do osobnostních subjektivních práva patří první zveřejnění díla, autorství a autorské označení a integrita (nedotknutelnost) díla.

Osobnostní majetková práva zanikají již smrtí autora (ale transformují se do práv osob blízkých, kolektivních správců, a tvůrčích svazů, které uplatňují některé aspekty ochrany morálních práv i po smrti autora, a to po dobu časově neomezenou).

MAJETKOVÁ: Majetková práva umožňují autorovi majetkově zhodnotit své dílo. Tato práva jsou předmětem dědění, v případě, že nejsou dědicové, autorská práva připadnou státu. Zásadně trvají po dobu života a dalších 70 let po jeho smrti. Mezi majetková práva patří dílo užít, poskytnout smlouvou oprávnění k výkonu majetkového práva, licenci, dostat odměnu za případy rozmnožování díla.

Majetková práva zásadně trvají po dobu života autora a 70 let po jeho smrti -> zanikají 70 let po smrti autora.

Ke vzniku ochrany je není třeba jakkoli registrovat. Jedná se o práva výlučná, ale jejich režim je odlišný a mají i jiný obsah.

Osobní i majetková práva vznikají společně – neformálně, již jejich vytvořením.

1. Kolektivní správa práv

Kolektivní správa práv je potřebná pro autory i uživatele, a to zejména ve věku masových médií a informační schopnosti a usnadňuje a v řadě případů vůbec neumožňuje legální fungování autorského práva v praxi. Kolektivní správa práv je pozitivně vymezena jako zastupování většího počtu nositelů zmíněných práv k jejich společnému prospěchu, a to při výkonu jejich majetkových práv ke zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutých dílům či jiným předmětům ochrany, pokud je jiný než kolektivní výkon těchto práv nedovolený nebo neúčelný.

Na našem území působí 5 kolektivních správců práv:

• OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. Uživatelé mohou prostřednictvím OSA získat povolení k provozování většiny hudebních děl. Zastupuje např. autory hudby bez textu, autory hudby s textem, autory textu,)
• INTEGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a obrazových záznamů (užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí,)
• DILLIA divadelní a literární agentura, sdružuje a zastupuje autory (děl literárních, děl dramatických, děl choreografických, děl pantomimických,)
• Občanské sdružení GESTOR, ochranný svaz autorský (správcem na odměnu při opětovném prodeji originálu výtvarného díla uměleckého.
• OOA-S, Ochranná organizace autorská – Sdružení autorů děl výtvarného umění architektury a obrazové složky audiovizuálních děl)
• OAZA, svěřen výkon kolektivní správy práv mistrů zvuku, vybírá odměny ve prospěch všech tvůrců u těchto práv (právo na odměny mistrů zvuku z prodeje nenahraných nosičů – CD, DVD, USB, licencování užitých děl mistrů zvuku

K činnosti kolektivního správce český autorský zákon vyžaduje státní licenci, oprávnění uděluje ministerstvo kultury)

1. Průmyslová práva.

• Patent je výhradní právo užít vynález. Uděluje se na vynález, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově využitelný. Ochranná doba patentu je 20 let od podání přihlášky vynálezu. Vynálezy dělíme na vynálezy věcí (roztoky), vynálezy způsobů (výrobní způsoby). Pokud je patent vydán, majiteli se předloží patentová listina a je vyvěšena ve věstníku ÚPV.
• Užitný vzor je technické řešení věci. Délka ochrany užitného vzoru je maximálně 10 let.
• Průmyslový vzor je vzhled výrobku, který spočívá ve znacích linií, obrysů, barev, struktury nebo materiálu výrobku samotného nebo jeho zdobení. Ochranná doba průmyslového vzoru je 5 let, vlastník však může žádat o prodloužení nejvýše 4krát a to o dalších 5 let. Musí splňovat světovou novost a průmyslovou využitelnost.
• Ochranná známka je označení výrobků nebo služeb, které je právem chráněno. Mezi funkce ochranných známek patří funkce rozlišovací (známka odlišuje výrobky nebo služby různých výrobců nebo poskytovatelů služeb, zbavuje zboží na trhu anonymity a odkazuje na jeho výrobce), ochranná (ochranná známka je chráněna vždy ve spojení s určitými výrobky či službami, pro které je zapsána, tj. jako institut právní ochrany zajišťuje spotřebiteli, že pod stejným označením mu bude nabízeno zboží pocházející vždy od stejného výrobce nebo poskytovatele služeb a současně chrání výrobce před zneužíváním jeho označení), soutěžní (ochranná známka je nástrojem získání a udržení soutěžní pozice na trhu. Společně s funkcí soutěžní působí jako regulátor odbytu a tím i rozsahu výroby a jako stimulátor k zabezpečení, udržení a zvyšování kvality), propagační (ochranná známka je trvale spojena s určitým zbožím či službami určitého výrobce nebo poskytovatele služeb a vytváří podmínky pro poptávku po takto označených výrobcích či službách) Druhy ochranných známek jsou:

1. slovní (Aspirin),
2. obrazová (Nike),
3. prostorová (Toblerone),
4. kombinovaná (Adidas).

Ochranná . doba známky je 10 let, lze ji opakovaně prodlužovat.

• Obchodní tajemství tvoři veškeré skutečnosti, které souvisejí s podnikem, mají určitou hodnotu, mají být podle podnikatele utajeny a podnikatel jejich utajení zajišťuje (ostraha, kódy). Právní úprava je obsažena v obchodním zákoníku.
• Know-how je znalost, jak co nejlépe, nejrychleji a nejhospodárněji uskutečnit určitou činnost (výroba)
• obrázek vynechánOznačení původu je název oblasti, určitého místa nebo země používání pro zboží pocházející z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dýny zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle právního předpisu. (Žatecký chmel, Pohořelický kapr, Nošovické kysané zelí, Český kmín)
• obrázek vynechánZeměpisné označení je název území používaný k ozančení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. (Budějovické pivo, Štramberské uši, Hořické trubičky, Třeboňský kapr, Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky, Valašský frgál).

Ochranná doba označení původu a zeměpisné označení není časově omezena. Zapsané označení původu či zeměpisné označení je veřejným statkem. Užívat je může ten, kdo splní podmínky podle právního předpisu. Uživatel na ně nemůže sám poskytnout licenci.

• Obchodní firma (obchodní jméno) je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Má ji jen ten podnikatel, který je v něm zapsán. Může to být právnická i fyzická osoba.

Obchodní firma právnické osoby obsahuje také označení její právní formy. Je také součástí zakladatelského dokumentu (společenské smlouvy, stanov nebo společenské listiny). Obchodní firma je současně nehmotná věc, kterou lze převést (prodat).

Podnikatel, který firmu nemá, vstupuje do právních vztahů svým jménem. Ke svému jménu a příjmení může pro odlišení od jiných podnikatelů připojit dodatek. Název nezapsaného podnikatele označit jako obchodní jméno.