← Zeměpis

Administrativní členění čr

30. ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ ČR (adm. členění, ochrana živ. prostředí, Plzeňský kraj)

ROZDĚLENÍ NUTS

= Nomenklatura územních statistických jednotek

  • NUTS je jednotný systém klasifikování územních statistických jednotek, který byl vytvořen pro dosažení srovnatelnosti statistických dat

  • Klasifikace NUTS je určena především pro:

  • shromažďování, zpracování a harmonizaci regionálních statistik EU

  • sociálně-ekonomické analýzy regionů

  • vymezení regionální politiky EU

  • Do 31. 12. 2007 byly v systému NUTS vedeny také okresy a obce

  • Od 1. 1. 2008 byly tyto jednotky převedeny do systému LAU – Local Administrative Units – Místní samosprávné jednotky: LAU 1 (dříve NUTS 4) – okresy, LAU 2 (dříve NUTS 5) – obce

NUTS 0 = stát NUTS 1 = území (ČR) NUTS 2 = regiony NUTS 3 = kraj LAU 1 (dříve NUTS 4) = okres LAU 2 (dříve NUTS 5) = obec

  • V České republice požíváme klasifikaci CZ-NUTS. Využívá se především pro statistické účely, dále pro potřeby analytické a pro potřeby poskytování údajů ve vztahu k Evropské unii, zejména pro úkoly spojené s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

Jednotlivé úrovně územních jednotek klasifikace CZ-NUTS jsou:

  • NUTS 0 – Česká republika (administrativní jednotka),
  • NUTS 1 – území celé České republiky (neadministrativní jednotka),
  • NUTS 2 – sdružené kraje, tzv. regiony soudržnosti (neadministrativní jednotky),
  • NUTS 3 – kraje (administrativní jednotky).

NUTS 1

NUTS 2

NUTS 3

Česká republika

Praha

Hlavní město Praha

Střední Čechy

Středočeský kraj

Jihozápad

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Severozápad

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Severovýchod

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

Jihovýchod

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Střední Morava

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezsko

Moravskoslezský kraj

ÚZEMNÍ KRAJE ČR

= regiony soudržnosti 🡪 NUTS 2

  • neadministrativní jednotky
  1. Praha
  2. Středočeský kraj se sídlem v Praze
  3. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
  4. Západočeský kraj se sídlem v Plzni
  5. Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
  6. Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
  7. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
  8. Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě

SAMOSPRÁVNÉ KRAJE

= vyšší územní samosprávné celky (kraje) 🡪 NUTS 3

  • administrativní jednotky
  1. Hlavní město Praha (krajským městem je Praha)
  2. Středočeský kraj (Praha)
  3. Jihočeský kraj (České Budějovice)
  4. Plzeňský kraj (Plzeň)
  5. Karlovarský kraj (Karlovy Vary)
  6. Ústecký kraj (Ústí nad Labem)
  7. Liberecký kraj (Liberec)
  8. Královéhradecký (Hradec Králové)
  9. Pardubický kraj (Pardubice)
  10. Olomoucký kraj (Olomouc)
  11. Moravskoslezský kraj (Ostrava)
  12. Jihomoravský kraj (Brno)
  13. Zlínský kraj (Zlín)
  14. Kraj Vysočina (Jihlava)
  • Nejvíce obyvatel má Středočeský kraj, nejméně Karlovarský
  • Největším krajem je také Středočeský kraj, nejmenším je Hlavní město Praha

Plzeňský kraj

  • Sousedí s Karlovarským krajem, krátkým úsekem s Ústeckým krajem, se Středočeským krajem, Jihočeským krajem
  • Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko
  • S rozlohou 7 649,0 km² je třetím největším krajem v ČR, co se ale týče hustoty zalidnění je až 9.
  • Žije zde 589 899 obyvatel (2020) a hustota zalidnění je přibližně 77,1 obyv./km²
  • Nejvyšším bodem je Blatný vrch a Velká Mokrůvka (oba 1 370 m. n. m.)
  • Plzeňský kraj má 7 okresů a 15 obcí s rozšířenou působností, celkem se v něm pak nachází 501 obcí
  • OKRESY: Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov
  • ORP: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Klatovy, Horšovský Týn, Nepomuk, Nýrsko, Nýřany, Přeštice, Rokycany, Kralovice, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov

DOPRAVA

  • Krajem prochází důležitá dálnice D5 z Prahy kolem Plzně do Bavorska
  • Plzeň je také důležitým železničním uzlem
  • Funguje zde integrovaný dopravní systém, který je kombinací železniční, autobusové i městské hromadné dopravy

HOSPODÁŘSTVÍ

  • Nejlepší podmínky pro zemědělství jsou v Plzeňské kotlině, tam se pěstují převážně obilniny
  • Plzeňský kraj patří také k významným producentům řepky
  • K nejvýznamnějším průmyslovým odvětví v Plzeňském kraji patří strojírenství, potravinářství, hutnictví, průmysl stavebních hmot a keramiky, výroba a distribuce energií
  • Hlavní nerostnou surovinou je kaolin používaný k výrobě porcelánu (jeden z povrchových lomů se nachází u Kaznějova)
  • Dříve se těžilo uhlí a uran

EKONOMIKA

  • Plzeňský kraj patří mezi průměrně ekonomicky rozvinuté kraje
  • Působí zde řada významných firem z oblasti strojírenství (např. Škoda Transportation, TS Plzeň), výroby alkoholických nápojů (Bohemia Sekt Starý Plzenec, Stock Plzeň, Pivovar Prazdroj), keramické výroby, energetiky (Plzeňská teplárenská, Plzeňská energetika)
  • V kraji působí také řady zemědělských firem a společností v oblasti obchodu a služeb

PŘÍRODA

  • Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě Plzeňská kotlina, ze Středočeského kraje sem zasahují i Brdy, pohraničními horami jsou Český les a část Šumavy
  • Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park Šumava (částí zasahuje do Plz. kraje)
  • CHKO: Šumava, Český les, Brdy, Křivoklátsko, Slavkovský les
  • Vodní nádrže Nýrsko a Lučina
  • Většinu území kraje odvodňuje Berounka, která vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže
  • Ledovcová jezera: Černé, Čertovo, Prášilské, Laka
  • Hrazené Odlezelské jezero

HISTORICKÉ PAMÁTKY

  • V kraji se nachází velké množství historických památek, jako např. Horšovský Týn, Kozel, Manětín, Nebílovy, Zbiroh a hrady Rabí, Radyně, Švihov nebo Velhartice a Domažlice, dále Klášter Plasy nebo Kladrubský klášter
  • V Plzni také sídlí dvě vysoké školy: Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni (1945) a Západočeská univerzita v Plzni

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ORGANIZACE ZABÝVAJÍCÍ SE OCHRANOU ŽIV. PROSTŘEDÍ

  • Za ochranu živ. prostředí je v ČR zodpovědné Ministerstvo životního prostředí, jehož úkolem je příprava legislativy a strategických dokumentů v oblasti životního prostředí
  • Zázemí ministerstvu poskytuje CENIA (česká informační agentura životního prostředí)
  • Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dohlíží a kontroluje naplňování ekologické legislativy. Činnost ČIŽP je zaměřena na: ochranu ovzduší, ochranu vod, odpadové hospodářství, ochranu přírody, ochranu lesa. Jejím úkolem jsou kontroly přímo v terénu.
  • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je institucí státní ochrany přírody, která zajišťuje metodickou, dokumentační, informační a řadu dalších činností v oblasti péče o přírodu a krajinu
  • V Česku působí v oblasti živ. prostředí celá řada nevládních neziskových organizací, z nichž velká část je sdružena v asociaci Zelený kruh

CO MÁ NEGATIVNÍ VLIV NA ŽIV. PROSTŘEDÍ

  • Na živ. prostředí v ČR má negativní vliv mnoho faktorů, např. osídlení a pohyb obyvatelstva, výroba a spotřeba, odpadové hospodářství, staré ekologické zátěže z dob socialismu a změna klimatu
  • V rámci živ. prostředí se posuzuje hlavně stav ovzduší (znečištění, ozónová vrstva), vodní poměry (znečištění vody, její spotřeba a nakládání s ní), znečištění a celkový stav půd, či například hluk, světelné znečištění a radioaktivita

CHRÁNĚNNÁ ÚZEMÍ V ČR

NÁRODNÍ PARKY

  • významná a jedinečná území s dochovanými přírodními nebo málo ovlivněnými ekosystémy
  1. Národní park Šumava
  2. Krkonošský národní park
  3. Národní park České Švýcarsko
  4. Národní park Podyjí

CHRÁNĚNNÉ KRAJINNÉ OBLASTI (CHKO)

  • Chráněná krajinná oblast je kategorie ochrany přírodního území s menším stupněm ochrany než národní park
  • V Česku jich máme 26
  • např. CHKO Beskydy, CHKO České středohoří, CHKO Šumava, CHKO Jeseníky, CHKO Bílé Karpaty

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE

  • poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům
  • V ČR jich máme 109
  • např. Čertovo a Černé jezero, Boubínský prales, Praděd, Kralický Sněžník

Zdroj: Zeměpis/Zeměpis GLP/30. administrativní členění čr.docx