= půdní obal Země
- pedologie - věda, která zkoumá pedosféru
- půda - tenká vrstva litosféry, vzniká zvětráváním hornin, přítomností živých organismů
Zvětrávání
- proces, kdy dochází k působení chemických, fyzikálních nebo biologických sil na horniny
- vede k rozpadu hornin, erozi a přetvoření krajiny
- 3 typy: Fyzikální(mechanické), biologické, chemické
- Fyzikální (mechanické)
- k rozpadu dochází bez zásadní změny chemického složení
- změna intenzity izolace a objemu horniny
- každá hornina - jiná teplotně tlaková mez
- obnažením jsou části vystaveny jiným teplotám a tlakům
- ubývání teploty a tlaku > chladnutí, smršťování, praskání
- biologické
- díky mikroorganismům, biochemický rozklad
- nejčastěji rozklad lišejníky
- kořenový systém, časem schopný masiv rozervat, zároveň funguje jako tmel> zabraňuje fyzikálnímu porušení teplotou a tlakem
- největší faktor - člověk přetváří povrchovou i podpovrchovou důlní činností
- chemické
- rozklad minerálů přeměna na jiné
- závislé na teplotě a vlhkosti
- přímá úměra, čím vyšší teplota/tlak, tím rychleji k němu dochází
- kombinace
- v praxi se 3 typy prolínají a doplňují
- pro oblast vždy jeden převládá, ale není jediný
Složení půdy
- plynná složka - půdní vzduch, bahenní plyny
- kapalná složka - půdní voda s rozpuštěnými minerály/chemikáliemi
- pevná složka
- organická - živá(=edafon) a neživá (=humus)
- anorganická - mateční hornina - základ půdy
Půdotvorní činitelé
- vše co se podílí na vzniku pedosféry
- podnebí, teplota
- živé organismy
- reliéf (nadmořská výška,..)
- čas
- člověk - pozitivní i negativní (člověk orá, znečišťuje, hnojí)
- mateční hornina - složením ovlivňuje zásobu živin, barvu a zrnitost
Vlastnosti půdy
- úrodnost, kyselost, barva, pórovitost, struktura
- úrodnost
- schopnost poskytnout optimální prostředí
- přirozená (velké množství humusu, černozemě)
- kulturní (uměle zavlažovaná, hnojiva)
- kyselost
- neutrální pH=7, kyselá pH menší než 7, zásaditá pH větší než 7
- každá rostlina má jinou optimální hodnotu
- barva
- určena chemickým složením a procesy, které v ní probíhají
- pórovitost
- objem všech prostorů v půdě
- důležitá pro přístup vody a vzduchu
- v procentech
- struktura
- uspořádání tuhých a pevných částic
- schopnost půdy vytvářet hroudy
- záleží na obsahu jílu a vody
Dělení půdy
- typy - podle půdních horizontů
- druhy - podle zrnitosti
Půdní typy
- určují se podle horizontů, mocnosti vrstev a barvy
- horizonty A, B, C
- horizont A = humusový, zde vzniká humus, horniny zde čerpají vodu, obvykle tmavší
- horizont B - obohacený o látky vyplavované z horizontu A, barva závisí na hromadící látce
- horizont C - tvořen zvětralinami nebo mateční horninou, neobsahuje humus
- černozemě
- v nížinách do 200m
- vznik černozemním procesem
- v nejteplejších a nejchladnějších oblastech (stepi, lesostepi)
- horizont A a C
- mocný humusový horizont
- nejúrodnější, vhodné pro zemědělství
- hnědozemě a kaštanové půdy
- navazují na černozemě, přechod do vyšších oblastí (v pahorkatinách)
- velmi úrodné zemědělské půdy
- horizont A, B, C
- vznik hnedozemním procesem
- smíšené listnaté lesy (typické pro ČR), humus se tvoří z listí
- více srážek, humus se dostává dospod
- podzoly
- ne moc úrodné, tenký humusový horizont na povrchu
- jehličnaté lesy, vlhké oblasti, humus z jehličí, které moc nepadá
- ve vyšších nadmořských výškách (nad 600m)
- obsahuje hodně jílu
- v ČR např.: České Středohoří
- nivní půdy
- podél vodních toků (voda zasahuje jen občasně - zvýšená hladina, povodně)
- využití jako louky, pastviny, pole
- jílovité s písčitými usazeninami
- lužní půdy
- oblasti občas zaplavovaných lesů (střední a dolní tok)
- silný humusový horizont, úrodné
- ve vyšších polohách
- tundrové půdy
- v subpolárních oblastech, většinou permafrost, rozmrzají v krátkém létě (jen několik decimetrů)
- malé využití, příležitostné pastviny
- Severní Amerika, Eurasie
- červenozemě a žlutozemě
- v tropických vlhkých oblastech ( Amazonie, Brazílie, Karibik)
- oxidy železa a hliníku, kyselejší
- intenzivní plantážnické zemědělství, ale rychle se vyčerpávají
- pouštní a polopouštní půdy
- tropické suché oblasti
- málo humusu, chudé pastviny, časté zasolování
- písčité, hlinité, štěrkovité, kamenité
- glejové půdy
- zamokřené půdy> nedostatek kyslíku
- hladina podzemní vody je blízko povrchu
- bažinaté, modrozelená barva, specifický zápach
Půdní druhy
- podle velikosti zrn (zrnitost=struktura)
- podíl ruzně velkých zrn v půdě
- jíl - menší než 0,002mm
- prach - 0,002-0,02mm
- písek - 0,02-2mm
- drť - větší než 2mm
- jílovité
- zrna menší než 0,002mm (jílovec, břidlice)
- špatně propustné pro vzduch a vodu, špatně se obdělávají
- Jihočeská pánev, Pobaltí
- jílovito-hlinité
- přechodný druh
- až přes 50% jílovitých částic a písku
- hlinité
- zrna 0,02-2mm
- dobře propustné pro vzduch a vodu, snadno se obdělávají
- vhodné pro zemědělství, hluboké
- Ostravsko, Opavsko, Česká tabule
- hlinito-písčité
- přechodný druh, stále poměrně vhodné pro zemědělství
- až 80% hrubý písek, málo jemných částic
- písčité
- zrna 0,02-2mm, voda se snadno vsákné ale rychle proteče
- málo úrodné, snadno obdělávatelné
- odtékají živiny, časté vysychání
- kamenité
- zrna větší než 2mm, kamínky alespoň 30%
- chudé na živiny, velmi propustné pro vodu
- oblast Severních Čech
Půdní eroze
- přirozený proces rozrušování a transportu půdy, hornin a skal
- vzniká mechanickým působením vnějších vlivů (vítr, voda, led, pohyb usazenin..)
- způsobena gravitací a dalšími faktory (intenzita srážek, sklon svahu, hustota rostlinného pokryvu, struktura, způsob využití..)
- záleží na tvrdosti horniny - v měkčích častěji
- určitý stupeň prospěšný pro ekosystém
- od 20.stol se činností člověka zvyšuje
- rostlinný pokryv zabraňuje, odlesněné svahy podléhají erozi rychleji
Typy eroze
- vodní a větrná
- vodní
- deštěm dochází k oddělování částic a splachování
- rozšiřování údolí, vznik povodňových oblastí
- ohrožuje svahy
- zabránit lze sázením stromů po vrstevnici, ne od shora dolů
- větrná eroze (=abraze)
- obrus třením transportovaného materiálu nebo deflace (=odnos sypkého materiálu)
- závisí na síle a úhlu větru
- vznikají hrance, eologlyptolity, houbovité skalní útvary, bašty, skalní okna, mosty
- hlavně v suchých oblastech
- zabránit lze větrolamy
Metody zpomalení eroze
- orba po vrstevnici - minimalizuje sesuv
- budování příkopů a teras - umožňují vsáknutí
- pěstování ochranných rostlin - kořeny zpevňují
- zákaz pěstování erozně nebezpečných rostlin (brambory, kukuřice, řepa, bob setý, slunečnice)