KARTOGARFIE

KARTOGRAFIE

= nauka o mapách, zabývá se konstrukcí map na základě sběru dat z jednotlivých částí zemského povrchu

• globus je přesnější, protože je kulatý - nedochází ke zkreslení
• kartografie zahrnuje všechny operace od vyměřování až po vydání hotové mapy
• základ už ve starém Římě
• mapa - zmenšený rovinný obraz Země, přenesený obraz zemského povrchu do roviny
• zeměpisné souřadnice - určujeme pomocí zeměpisné délky a šířky

Dělení map

1. podle plochy, na kterou se zemský povrch přenáší

• I. rovina - azimutální zobrazení
• II. válcová plocha
• III. kuželová plocha
• dochází ke zkreslení délek, ploch a úhlů

1. podle polohy konstrukční osy

• základní poloha
  • rovina - rovina se dotýká pólu
  • kuželová - kužel se dotýká rovnoběžkové kružnice
  • válcová - válec se dotýká rovníku - osa válce=osa rovníku
• příčná poloha
  • rovina - rovina se dotýká rovníku
  • kuželová - kužel se dotýká poledníkové kružnice - osa kuželu=osa rovníku
  • válcová - válec se dotýká pólů
• obecná poloha
  • prochází středem glóbu v libovolném směru
  • rovina - rovinu přeložíme kdekoliv - místo dotyku=nejpřesnější zobrazení
  • kuželová
  • válcová

1. tečná x sečná plocha

• při tvorbě map dochází ke generalizaci = zjednodušení obsahu, který se přenáší na mapy
• mapy zobrazující úhly = úhlojevné zobrazení
• zachování stejné plochy = plochojevné zobrazení
• zachovávající délky = délkojevné zobrazení
• mapy - původní, odvozené (z původních map)

Dělení map podle měřítka

• měřítko = určuje, kolikrát je údaj na mapě zmenšen vůči skutečnosti
• čím je jmenovatel větší, tím je zobrazená vzdálenost menší a naopak
• obvykle pod spodním okrajem mapy
• pro snadnější měření vzdáleností bývá nakresleno i grafické měřítko (snadné měření pomocí proužku papíru, pravítka)
• kolik cm na mapě je cm ve skutečnosti
• 1:100 000 - 1 cm na mapě je 1 km ve skutečnosti

1. malé měřítko

• nad 1:1 000 000 - velká generalizace

1. střední měřítko

• 1:200 000 - 1: 1 000 000

1. velké měřítko

• do 1:200 000

- mapy malého měřítka zobrazují velké plochy s malou přesností

- mapy velkého měřítka zobrazují malé plochy s velkou přesností > plány (ulice, parky, kina)

Vznik mapy (práce)

1. práce astronomické - určení přesné polohy základních bodů

2. práce geodetické

3. naměřené body spojeny v trigonometrickou síť, vrcholy (trigonometrické body) jsou v území zajištěny kamennými hranoly a ty nejdůležitější jsou vytyčeny meřičskými věžemi, geodeti vytvářejí měřičské body I. až V. řádu a úhly měří teodolitem. (V ČR výchozí bod Pecný)

4. nivelační síť - podklad pro výškopis map - síť je tvořena výškově přesně zaměřenými nivelačními body, výškově jsou vztaženy k mořské hladině

5. práce topografické

6. práce v terénu - podrobné polohopisné a výškopisně měření

7. vyhodnocování leteckých snímků

8. družicové snímkování, výhodou je rozlišovací schopnost (vojenské účely), nevýhodou vliv atmosférických jevů a zkreslení

   d) práce kartografické - zpracování výsledků topografických prací

   e) práce reprodukční - kartografická polygrafie, reprodukce a tisk map

Rozdělení dle obsahu

• katastrální
• topografické - velkého měřítka
• fyzické, obecně geografické
• tématické, speciální

Obsah map

• bodové značky - města, kóty
• čárové značky - silnice, hranice, vrstevnice, řeky
• plošné značky - větší plochy měst, jezera
• kóta - výškový bod s číselným údajem (turistické mapy)
• izolinie - speciální čárové značky, čáry spojující místa se stejnou hodnotou, (vrstevnice, hloubnice)
• hloubnice (izobáty) - spojují místa se stejnou zápornou nadmořskou výškou
• vrstevnice - spojují místa se stejnou nadmořskou výškou
• izobary - místa se stejným tlakem
• izotermy - místa se stejnou teplotou
• nadmořská výška - výška daného bodu od úrovně hladiny nejbližšího moře
• Výškopis
• zobrazení výškové členitosti, reliéfu
• na přehledných mapách - hypsometrie = barevná škála
• na mapách podrobných - vrstevnice, kóty
• Polohopis
• mapové značky, zobrazení vodorovné členitosti georeliéfu
• značky: bodové, čárové(izolinie - izotermy, izobáty, izobary,..), plošné
  • pohybové čáry - čáry, které zobrazují pohyb geografických objektů (mořské proudy,..)

Metody kartografické interpretace

• kartogram - zobrazení jednoho geografického jevu, vyznačení plošnými jednotkami (barvou, rastrem)
• kartodiagram - zobrazení více geografických jevů najednou, do sledovaného celku umístěn sloupcový diagram
• anamorfní mapa - zkreslená, sleduje jev, počet obyvatel, časová linie

Geografické názvy

• podle místních názvů - přepisem
• transliterace - přepis hlásek (z azbuky do latiny)
• transkripce - fonetický přepis (jak to slyšíme)
• exonyma - použití užitých názvů
• transpozice - názvy jsou v tom jazyce, kde leží

Tvorba map

• tvoří se k nějakému účelu, podle toho, jak vypadá, méně důležité objekty se vypouští

1. mapy, které mapují zemský povrch (fyzicko geografické, sociálně ekonomické, čistě ekonomické záležitosti, mapy průmyslu, těžby nerostných surovin, dopravní mapy,..)
2. mapy, které zobrazují vesmír (astronomické mapy)

• atlas - mapy uspořádané do souboru

Současné metody získávání geografických dat

• fotogrammetrie - letecké a družicové snímkování (základní sběr dat pro tvorbu map)
• letecké - fotíme pomocí kamery umístěné v letadle, focení bílým světlem
• družicové - z oběžné dráhy Země se pořizují snímky, zachycují větší prostor, ovlivněno zakřivením Země, využití barevného spektra, fotografie pomocí infračerveného světla (zachycuje teplo), snímky i pod hladinou moře

Geografická síť mapy

• souřadnice jsou úhlové nebo délkové, udávají jednoznačnou polohu bodu v rovině nebo prostoru

Zeměpisné souřadnice

• poledníky a rovnoběžky, vytvářejí síť, umožňují určovat polohu bodů pomocí souřadnic (šířkou a délkou)
• můžeme určit nebo zakreslit jakýkoliv bod na zeměkouli
• stejný systém na celém světě

Zeměpisná šířka

• rovnoběžky
• značí se řeckým písmenem fí
• úhel, který svírá místní těžiště v daném bodě s rovinou rovníku
• od rovníku na sever 0-90 stupňů - Severní šířka, od 0-90 na jih - JIžní šířka

Zeměpisná délka

• poledníky
• značí se řeckým písmenem lambda
• úhel, který svírá rovina poledníku, procházejícího určovaným bodem a rovinou nultého poledníku
• body na východ od 0.poledníku - do 180 stupně - východní délka, 0-180 na západ - západní délka
• rozdíl zeměpisných délek dvou bodů udává časová rozdíl - každých 15 st.délky odpovídá 1 hodině