Austrálie a Oceánie

Austrálie

• nejmenší kontinent
• rozloha 9 000 00 km s Oceánií 10 000
• nejpozději osídlen – původní obyvateli jsou Aborigines, kteří sem připluli pravděpodobně z Polynésie
• poslední kontinent objevený Evropou – vědělo se o jeho existenci díky výpočtům a znalostem o ostatních kontinentech
• ještě neobjevený kontinent nazvaný Terra Australis
• poprvé zde přistál James Cook
• 1900 – prohlášena za državu VB
• VB využívala Austrálii jako věznickou kolonii
• první osada vyrostla v okolí města Sydney a jmenovala se Port Jackson
• 2. pol. 19. stol. – objevení NB a začátek kolonizace – hlavně na jihovýchodě (až později vnitrozemí a západní pobřeží)
• dnešní obyvatelstvo: původní ob. Aborogines a ob. Evropského původu – VB, F, N
• uznává královnu VB
• dlouhodobá diskriminace pův. ob.
• dlouho se do Austrálie směli přistěhovat jen bílí křesťané z Evropy
• 3 geologické celky: Západoaustralská plošina, Středoaustralská pánev a Velké předělové pohoří
• leží na jižní a východní polokouli
• nejsevernější bod: mys York
• nejjižnější bod: Jihovýchodní mys
• nejzápadnější bod: Příkrý mys
• nejvýchodnější bod: Byronův mys
• Indický a Tichý oceán
• obratník Kozoroha
• nejvyšší bod: Mt. Kosciusko – 2 228 m.n.n
• nejnižší bod: Eyerovo jezero - -16 m.p.m
• pohoří: Velké předělové, Australské Alpy, Mac Donnellovo, Musgraveovo, Hamersley Range
• moře: Tasmanovo, Korálové, Timorské, Arafurské
• zálivy: Velký Australský, Carpentarský
• průlivy: Torresův, Bassův
• Arnhemská země – autonomní oblast původních obyvatel, poloostrov
• creek = vysychající řeky
• řeky: Darling (využívá se pro paroplavbu), Murray (nejvodnatější), Victoria, Lachlan, Ashburton, Sněžná řeka – pramení ve Velkém předělovém pohoří a využívá se jako vodní elektrárna
• více jak 60 % území je bezodtoké
• většina řek ústí do Indického o.
• bilabong = slepá ramena řek, která zůstávají v období sucha plná vody a slouží jako zásobárny
• 1. pol. 19. stol. dochází k budování artézských studní
• jezera často vysychají a zůstávají z nich slané a bahnité močály
• kolem 800 jezer
• většina území subtropický pás, tropický suchý, sever subekvatoriální a jih mírný (Tasmánie)
• srážky – minimálně kolem 200 mm a max. 3500 až 4000 mm
• tropický pás – stejná teplota
• subtropický pás – velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou
• východ – teplý Východoaustralský mořský proud, přináší srážky
• západ, sever – studený Západoaustralský mořský proud, způsobuje sucho a tvorbu pouští
• tropický pás – červenozemě, žlutozemě
• oblasti savan s dostatkem srážek – hnědozemě na jihovýchodě
• méně srážek do 200 mm – pouštní půda
• vegetace: pouště, savany, tvrdolisté lesy, tropické deštné lesy (na poloostrově York)
• pouště: Velká písečná, Gibsonova, Simpsnova, Velká Viktoriina, Tanami
• ostrov Tasmánie – mírné podnebí, v oblastech s dostatkem srážek smíšené lesy a v suchých oblastech stepi
• v první desítce vyspělých států světa
• člen Britského impéria
• 1901 vyhlášena federace Australský svaz – uznání královny VB, rozdělení na 6 států a 2 teritoria
• 1911 - 3 teritoria

Teritoria

1. Severní teritorium – Darwin
2. Teritorium hlavního města - Canberra
3. Teritorium Jervisova zátoka

Spolkové státy

• Jižní Austrálie – Adelaide
• NB: měď, železná ruda
• pšenice
• kur
• Nový Jižní Wales – Sydney
• NB: zlato, měď, hnědé a černé uhlé
• ovce
• obilí, bavlna, banány
• těžba dřeva
• Queensland – Brisbane
• NB: ropa, zemní plyn, černé uhlí, bauxit, chrom, barevné chovy
• tabák, cukr. třtina
• chov ovcí a skotu
• Tasmánie – Hobart
• NB: cín, měď, olovo
• těžba dřeva
• Victoria – Melbourne
• hnědé uhlí
• obilí, citrusy, chov skotu
• Západní Austrálie Perth
• zlato, bauxit, železná ruda, opály, nikl, mangan, černé uhlí
• obilí, chov ovcí a skotu
• průmysl: hutnický, strojírenský, potravinářský, dřevozpracující
• extenzivní chov – volné prostranství, více kusů i s menší užitkovostí
• rybolov a lov mořských zvířat
• severozápad – bavlna a cukr. třtina
• jihovýchod a jihozápad – obilniny, vinná réva, citrusy

Oceánie

• oblast v Tichém oceánu s velkým množstvím ostrovů
• rovníkové, tropické a subtropické podnebí
• ostrovy různého původu:
• pevninské – potopené části pevniny (např. Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Bismarckovo soustroví)
• sopečné – sopky pod vodou, velké množství sopek díky nestabilitě oceánské desky (Hawai, Molokai, Maui)
• korálové – na sopečných ostrovech se usadí korály (např. Mururoa, Guam, Pagan)
• 3 regiony: Mikronésie, Polynésie, Malanésie

Melanésie

• Nová Guniea, Nová Kaledonie, Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Fidži, Bismarckovo soustroví, Moluky
• ostrovy všech typů
• tropický vlhký až přes rovníkový pás
• největším ostrovem je Nová Guinea – nížinný až hornatý povrch
• činné sopky
• 75 % ostrova tvoří tropický deštný les
• nejméně prozkoumaná oblast světa
• velké množství kmenů a jazyků
• tropické plodiny
• barevné kovy, vzácná dřeva

Mikronésie

• Marshallovy ostrovy, Karolíny, Mariany, Gilbertovy ostrovy, Palau, Nauru
• tropický vlhký až subtropický pás
• vegetace odpovídá klimatu (tropické deštné pralesy až savany)
• palma kokosová, chlebovník
• cestovní ruch, zemědělství
• sopečné a korálové o.

Polynésie

• Havajské ostrovy, Markézy, soustroví Tubuai, Cookovy ostrovy, NZ, Samoa, Velikonoční ostrov, Francouzská Polynésie, Tonga, Tuvalu, Kermadekovy ostrovy
• tropické oceánské klima
• cestovní ruch, zemědělství
• tropické plodiny

Závislá území

-USA: Americká Samoa, Guam, Havajské ostrovy, Severní Mariany

-Francie: Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, Wallis, Futuna

-VB: Pitcairnovy ostrovy

-Austrálie: Norfolk, Ostrovy Korálového moře

-NZ: Cookovy o., Niue, Tokelau

-Chille: Velikonoční ostrovy

Nový Zéland

• oblast Polynésie
• jižní a severní ostrov, odděluje je Cookův průliv
• v Tichém oceánu
• od Austrálie je oddělen Tasmánským m.
• objeven ve 2. pol. 17. stol.
• název pochází od Nizozemců – Nova Zelandia
• v pol. 18. stol. připlul James Cook
• 1840 trvalé osídlení Britů a založení hl. m. Wellington
• Maorové – pův. o. NZ, připluli mezi 8.-12. stol.
• Maorové a Evropané uzavřeli dohodu, která byla porušena hned po objevení zlata
• podnebí ovlivněno oceánem
• vlhké klima, velké množství srážek
• sever – vlhko, deštivo, vyšší teploty
• jih – mírné oceánské
• hustá říční síť
• sever – členité pobřeží, geologicky aktivní, 4 činné sopky, jezera sopečného pův.
• jih – pás pohoří Jižní Alpy, jezera ledovcového původu, krátké a prudké řeky (zisk elektřiny), fjordy
• od 2000 m.n.m – sněžná čára – objevují se ledovce např. Tasmanův ledovec
• nejvyšší hora: Mt. Cook (jih)
• nejvyšší hora severu a činná sopka: Ruapehu
• Taupo – jezero sopečného původu
• okolní ostrovy patří NZ
• 1907 – samostatnost od VB, stále uznává královnu
• 75 % ob. Evropského původu
• 90 % ob. žije ve městech
• největší město: Auckland (jih), hlavní: Wellington (sever)
• kiwi, hatérie novozélandská – endemické druhy
• žádní hadi
• vyspělá ekonomika
• nejdůležitější podniky jsou ve státním vlastnictví
• zemědělský stát závislý na vývozu
• obilí, kukuřice, hrách, jablka
• skot, ovce
• rybolov
• zlato, zemní plyn, černé uhlí, ropa, železná ruda
• vývoz: vlna, máslo, sýry, jehněčí a hovězí maso
• průmysl: potravinářský, textilní, výroba Al