= plynný obal tělesa v kosmickém prostoru přitahovaný gravitační silou
-důležitá ochrana života před kosmickým zářením
-zabraňuje velkému kolísání teploty mezi dnem a nocí
- zajišťuje průměrnou teplotu na Zemi
Složení
- dusík 78%, kyslík 21%, ostatní plyny 1% (argon, neon, CO2)
- voda ve všech skupenstvích -) vodní pára, kapky, ledové krystaly (množství vody proměnlivé jak v prostoru, tak v čase)
- různé znečišťující aerosoly -) sopečný prach, prach,… + doprava, spalování uhlí,…
Skleníkový efekt
= proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry
- část slunečních paprsků odražených od Země se od atmosféry (CO2) odráží zpět na Zem, dochází k ohřívání Země
Vrstvy atmosféry
Troposféra: - sahá do výšky 7-18 km
- téměř ¾ hmotnosti atmosféry a téměř všechna atmosférická voda -) téměř veškeré děje, označované jako počasí
- rychlost vzduchu roste s výškou
- klesá teplota (horní hranice: rovník:-80, mírný:-60, polární:-45,-60)
- přechodová vrstva - tropopauza
Stratosféra: -tropopauza až přibližně 50 km
- stoupá teplota (poblíž horní hranice až 0 C) – zahřívání ozonosféry (20 - 30 km) -) pohlcuje UV záření
- velmi řídký vzduch, malý rozptyl světla (temně fialová obloha)
- velmi málo vodní páry (téměř žádné mraky(perleťová oblaka))
- přechodová vrstva – stratopauza
Mezosféra: - stratopauza až přibližně 80 km
- klesá teplota (horní hranice -80 C)
- noční stříbřitá oblaka
- přechodová vrstva – mezopauza
Termosféra: - nad mezosférou do přibližně 1000 km
- stoupá teplota (200 – 300 km -) až stovky C (kvůli magnetismu)
- ve vyšších vrstvách se růst zpomaluje
- vznik polárních září
- přechodová vrstva – termopauza (oblast s nejvyšší teplotou atmosféry)
Exosféra: - termopauza až 30 – 40 000 km
- obsahuje lehké plyny, které z ní unikají do okolního meziplanetárního prostoru
Počasí
= okamžitý stav ovzduší na určitém místě
- dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě v určitém okamžiku
- změny počasí způsobeny především zemskou rotací
Meteorologické prvky
-pomáhají ke kvalitní a účelné předpovědi průběhu počasí
Oblačnost a srážky: - srážkoměr
Teplota vzduchu: - udává teplotní stav ovzduší
- měření ve stínu 2 m nad povrchem v 7, 14 a 21 hodin
- teplotní gradient = změna teploty na 100 m (0,65 C)
- izoterma = spojuje místa se stejnou teplotou
- teploměr
Vlhkost vzduchu: - vlhkoměr
Sluneční záření: -heliograf, pyranometr
Směr a rychlost větru: - anemometr (rychlost)
Tlak vzduchu: - vítr proudí z tlakových výšin do tlakových nížin
- izobara = spojuje místa se stejným tlakem
- barometr
- mění se se změnami teploty a nadmořskou výškou
- vyvolává proudění vzduchu, není stálý
Coriolisova síla – setrvačná síla, vítr na S polokouli se stáčí vpravo, na J vlevo
Větry
- sezónní = monzunové
- pravidelné = pasáty, antipasáty
západní větry, východní větry
Místní větry
= typické jen pro nějakou oblast
Fén: Alpy, teplý, na návětrné straně (J) stoupá vítr, dochází ke srážkám, na druhé (S) roste tlak a otepluje se, vy stejné výšce na jedné straně větší teplo
Horský vítr: ochlazený a těžký vzduch – ráno a noc
Údolní vítr: svahy se rychle ohřívají – den
Bóra: Jadran, studený, vzrůst tlaku, vzduch nad mořem se nestačí ohřát
Mistrál: jih Francie, stejný princip jako bóra
Bríza (pobřežní vánek): noc - vzduch nad pevninou je studenější a tlačí se pod vzduch nad vodou, ve dne naopak
Chamsín: severní Afrika, Blízký Východ, písečné bouře, vysoké teploty (rekordy)
Blizzard: sněhová bouře, bílá tma
Monzun: sezónní vítr, v létě přináší srážky (Asie), letní – oceán -) pevnina, zimní naopak
Tornádo
Klimatogeografičtí činitelé
Makro: - proudění vzduchu, mořské proudy, vzdálenost od rovníku, vzdálenost od moře (kontinentální, oceánské, přechodné klima)
Mikro: - nadmořská výška, teplotní inverze, tvar georeliéfu, činnost člověka
ITC (intertropická zóna konvergence)
- zhruba rovník, sbíhají se větry ze S a z J -) bezvětří, rychlé změny počasí, zóna se hýbe
Podnebí
= dlouhodobý stav počasí na určitém místě
Podnebné pásy:
Ekvatoriální: extrémní vlhko, během dne a noci malé kolísáni teplot, velmi rozmanitá fauna a flora, Amazonie, Indonésie, střední Afrika, 24 – 28 C, 1000 – 3000 mm
Subekvatoriální: střídavě vlhký, 24 – 31 C, období dešťů a sucha, maximum srážek v létě (monzuny)
Tropický suchý: absolutní teplotní maxima na Zemi, 24 – 40 C, málo srážek (do 250mm) velké výkyvy teplot během dne, písečné bouře
Subtropický: minimální teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, západní pobřeží -) středomořské podnebí, horká a suchá léta, mírné a deštivé zimy, východní pobřeží -) subtropické monzunové podnebí, teplé a deštivé léto, chladná a suchá zima
Mírný: velká proměnlivost počasí, 4 roční období, oceánské podnebí -) malé výkyvy teplot, srážky rovnoměrně po celý rok, zima většinou bez sněhu, kontinentální podnebí -) velké výkyvy teplot, méně deštivý, zima se sněhem
Subpolární: dlouhé a studené zimy, krátká teplá léta, málo srážek, největší roční teplotní výkyvy, permafrost
Polární: mrazivé zimy, studená léta, nejnižší teploty na Zemi
Atmosférické jevy
= nejrůznější úkazy v atmosféře nebo na zemském povrchu
- většinu lze shrnout pod pojmem meteory
- hydrometeory (vodní, ledové částečky), litometeory (lehké z vody nepocházející částice), fotometeory (světelné jevy), elektrometeory (viditelné a slyšitelné jevy)
- další jevy -) silný vítr, bouřlivý vítr, nárazovitý vítr, proměnlivý vítr, húlava
Mořské proudy
- teplé mořské proudy pevninu oteplují, studené ji ochlazují