5. Litosféra
= pevný obal Země
tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště nad astenosférou
tloušťka 70 – 100 km
8 velkých desek, 12 menších
Mohorovičičova plocha nespojitosti -) zpomaluje seismické vlny
obrázek vynechán
Stavba Země
Zemská kůra
velmi slabá, nejsvrchnější část Země
Pevninská:
20 – 80 km
složitá geologická stavba, dlouhý geologický vývoj
leží na oceánské
mohutnější a stabilnější
žulová, čedičová a sedimentární vrstva
starší
Oceánská:
6 – 15 km
jednodušší stavba, geologicky mladší
větší hustota
sedimentární a čedičová vrstva
tvoří dna oceánů a moří
nové části vznikají sopečnou činností v riftových zónách
Přechodná:
kombinace obou
může mít 2 nebo 3 vrstvy
dno černého moře
Zemský plášť
svrchní, spodní
magma
Svrchní:
do hloubky 300 – 400 km
žhavá tekutá část pláště
Astenosféra:
plastický obal Země
umožňuje pohyb litosférických desek (konvekční proudy), (oceánská a pevninská) a obnovu zemské kůry
nachází se ve svrchním plášti pod litosférou mezi 80. a 220. kilometrem, tloušťka mezi 30 a 100 km
částečně natavené horniny
větší hustota než litosférické desky, menší viskozita
až 1400°C
Litosférické desky
litosféra je nesouvislá, dělí se na velké bloky
desková rozhraní = místa, kde se setkávají
středooceánské hřbety -) vznik nových vrstev
subdukční zóna = místo, kde se desky zasouvají pod sebe -) vulkanická činnost
tlačení pevninské desky -) zlom na souši, pohoří
pomalu se pohybují (cm za rok)
tvořeny pevnou horninou, mocnost až 200 km (mladší klidně 15)
Vývoj kontinentů:
Pangea – kolem moře Panthalassa
vklínilo se moře Tethys
vznik Laurasie (Severní Amerika, Eurasie)
vznik Gondwany (Jižní Amerika, Afrika, Indie, Austrálie)
Teorie deskové tektoniky
Alfred Wegener, 1915
Afrika a Jižní Amerika do sebe zapadaly
nedokázal přesně popsat
Řídící síly pohybu litosférických desek
nejednotné názory
konvekční proudy – nejdůležitější
plášťová: rozdíl v hustotě a teplotě plášťových hmot
(teplejší plášťová hmota vystupuje k povrchu Země → malá
část magmatu vystoupí na povrch → proudy se stáčí pod
litosférické desky → směrem k subdukčním zónám klesá
teplotní rozdíl v konvekčních proudech i teplota litosféry, což
vede k nárůstu její mocnosti)
Pohyby litosférických desek
Divergentní:
od sebe
kontinentální raft, oceánské hřbety
vznik nové zemské kůry, dochází k sopečné činnosti
Konvergentní
k sobě, srážky
subdukce -) oceánská se podsouvá pod pevninskou (J Amerika, Andy, Island – termální prameny)
subdukce -) 2 oceánské, podsouvá se starší, chladnější -) vznik řetězců sopek (řetězec sopek od Indonésie ke Kamčatce)
orogeneze -) 2 pevninské, růst pohoří (Himaláje, Karakoram)
Transformní
podél sebe
otírají se, vznik zemětřesení
zlom San Andreas v Kalifornii
velmi pomalu
Sopečná činnost
ohnivý oblouk
Krakatoa – Indonésie, nejhlasitější výbuch
Tambora – Indonésie, největší výbuch
horná skvrna= místo nad kterým vzniká sopka
kaldera= vzniká zhroucením sopky při snížení tlaku→ sopečné jezero
lávová kupa= ztuhlé magma pod povrchem
orogeneze= je horotvorný proces, který vede ke vzniku
pásemných pohoří (například Alpy, Himálaj, jihoamerické
Andy)
Zemětřesení