← Zeměpis

Jihovýchodní Evropa

24. JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

STÁTY: Slovinsko (Lublaň), Chorvatsko (Záhřeb), Bosna a Hercegovina (Sarajevo), Srbsko (Bělehrad), Černá hora (Podgorica), Makedonie (Skopje), Albánie (Tirana), Bulharsko (Sofie), Rumunsko (Bukurešť), [Kosovo (Priština) – dodnes není uznáno jako samostatný stát, ale většina je tak bere]

3 ZÁKLADNÍ ČÁSTI: 1. Bulharsko a Rumunsko 2. bývalé státy Jugoslávie 3. Albánie

HISTORIE (složitá)

  • do konce 19. stol. obsazeny Turky

  • záminkou k 1. sv. válce byl atentát v Sarajevu na Ferdinanda d’Este

  • po 2 sv. válce všechny státy k sovětskému bloku 🡪 sice industrializace a hosp. vzestup, ale převažoval těžký průmysl 🡪 ničil živ. prostředí, vytěženy zásoby ner. surovin, růst urbanizace způsobil zaostávání a degradaci venkovských oblastí 🡪 jednostranně se rozvíjela jen hlavní města a pobřeží

  • po rozpadu SSSR 🡪 vzdálené od center ekonom. dění 🡪 hospodářské zaostávání

  • dříve zde byla Jugoslávie (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá hora, Makedonie)

  • 1991 osamostatnění Slovinska a Chorvatska

  • 4. 1992 osamostatnění Bosny a Hercegoviny

  • 9. 1992 osamostatnění Makedonie

  • 2003 Jugoslávie se přejmenovala na Srbsko a Černá hora

  • 2006 osamostatnění Černé hory

  • 2008 vyhlásilo samostatnost Kosovo, ale dodnes není uznáno za stát 🡪 patří k Srbsku

  • Albánie, Rumunsko a Bulharsko jsou samostatné již od druhé světové války (1945)

  • všechny státy jsou nyní republiky

POVRCH

  • Balkánský poloostrov
  • povrch je hornatý, ovlivněn alpinsko-himalájským vrásněním (třetihory)
  • 2 nejvýznamnější evropská pohoří: Karpaty (zasahují do Rumunska a Srbska) a Alpy (zasahují do Slovinska)
  • další pohoří: Dinárské hory (pobřeží Chorvatska), Stará Planina, Rodopy, Vitoša…
  • nížiny: Rumunská (Valašská), Hornothrácká (Bulharsko) a částečně Velká uherská

VODSTVO

  • kromě Makedonie a Srbska mají všechny státy přístup k moři – k Jaderskému, Egejskému nebo Černému
  • je to spíše sušší část Evropy
  • ŘEKY:
  • úmoří Černého moře: Dunaj („osa“ regionu), přítoky Dráva a Sáva, Tisa, Maruše
  • Egejské: Marica, Vardar
  • Jaderské – prudké řeky horského typu, nemají velký význam
  • většina jezer je v horách a ledovcového původu – Skadarské j. (hranice Albánie a Černé hory), Ochridské (hranice Albánie a Makedonie)
  • vodní nádrž Železná vrata na Dunaji je jednou z největších v Evropě

KLIMA

  • sever – mírné teplé podnebí, spíše kontinentální
  • jih – subtropické
  • nevětrná strana Dinárských hor – místo s největším úhrnem srážek v Evropě (zima)

VEGETAČNÍ PÁSY

  • lesy mírného pásu a subtropický pás – plazi (želvy), hmyz, kůň, liška, vlk, medvěd, jelen, prase divoké, veverka, medvěd hnědý, srny
  • špatné půdy, hodně hornatých míst, převažují hnědozemě

OBYVATELSTVO

  • národnostní i náboženské složení je komplikované 🡪 více národů, více náboženských a kulturních vlivů 🡪 neklidná oblast
  • převažuje europoidní rasa
  • dominuje křesťanství, v některých zemích i islám
  • nejchudší země jsou Albánie a Kosovo

ALBÁNIE

  • hl. m. Tirana, albánština
  • jedna z nejméně rozvinutých zemí Evropy
  • do EU se snaží dostat od roku 1999
  • do 1991 stalinistický a marxistický stát
  • 1997 zavládla anarchie, demokratická strana nezvládla vládu
  • častá zemětřesení
  • hustá říční síť, Ochritské a Skadarské jezero
  • horká a suchá léta, v zimě několik metrů sněhu
  • NB: barevné kovy (chrom, zinek), přírodní asfalt
  • průmysl: potravinářský, hutnický, chemický, textilní
  • pěstuje se: citrusy, olivy, bavlna, tabák, vinná réva
  • chov ovcí a skotu
  • nedostatečná a nekvalitní dopravní síť
  • vzrůstající cestovní ruch, hlavní je ale zemědělství
  • velká nezaměstnanost způsobuje velké emigrace do střední a západní Evropy
  • homogenní stát (95 % obyvatel tvoří Albánci)
  • islám

BULHARSKO A RUMUNSKO

  • nejvyspělejší státy, v roce 2004 se staly členy NATO a 2007 byly přijaté do EU

PRŮMYSL

  • chemický, textilní, potravinářský, hutnický, elektrotechnický (Bulharsko, zavlažovací zař.) průmysl
  • NB: uhlí, barevné kovy, ropa, sůl (Bulharsko)

ZEMĚDĚLSTVÍ

  • pěstuje se: bavlna, tabák, slunečnice, ovoce, zelenina, obilniny, vinná réva
  • chov ovcí, koz

BULHARSKO

  • hl. m. Sofie, bulharština
  • vzrůstající cestovní ruch (letní i zimní sezóna), důležité jsou služby
  • jedna pětina území se musí uměle zavlažovat
  • výroba vonný silic (1. v produkci na světě) – máta, levandule, růže
  • města: Sofia, Burgas, Varna

RUMUNSKO

  • hl. m. Bukurešť, rumunština
  • hl. částí hospodářství je zemědělství
  • dříve komunismus a diktatura, dnes demokracie (2004 první demokratický prezident), v zemi ale nadále korupce
  • firma Dacia

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE

PRŮMYSL

  • textilní, chemický, potravinářský, elektrotechnický, hutnický, strojírenský, metalurgie

ZEMĚDĚLSTVÍ

  • chov ovcí, skotu a koz

SLOVINSKO

  • hl. m. Lublaň, slovinština
  • člen EU a NATO
  • jediný přístup k moři – poloostrov Istrie (jen 40 km pobřeží)
  • na pobřeží mírné oceánské klima, jinak kontinentální
  • 50 % území tvoří smíšené lesy
  • v této oblasti je hospodářsky nejvyspělejším státem (dobré obchodní vztahy)
  • NB: rtuť, hnědé uhlí, lignid 🡪 ale převažuje chov
  • firma Gorenje (kuchyňské spotřebiče)
  • pěstuje se: obilniny, ovoce, zelenina
  • cestovní ruch – lázeňství, zimní turistika, krasové oblasti
  • města: Lublaň, Lipice (místo původu bílých koní vhodných pro drezuru)

CHORVATSKO

  • hl. m. Záhřeb, chorvatština
  • 2013 se jim podařilo vstoupit do EU
  • velké množství ostrůvků (nezatopené vrcholky hor)
  • bóra – nahromadění studeného vzduchu za Dinárskými horami, poté dochází k přelití vzduchu a přináší s sebou rychlý vítr, bouře a prudké ochlazení
  • skoro jedna třetina území zalesněna, dříve zde bývaly smíšené lesy, dnes uměle vysázené
  • ostrovy: Krk, Korčula, Vis, Hvar, Brač, Pag
  • NB: barevné kovy, přírodní asfalt, vápenec
  • pěstuje se: olivy, fíky, ovoce, zelenina, mandarinky (díky zvláštnímu mikroklimatu v okolí řeky Neretvy)
  • cestovní ruch – historická města, pobřeží, národní parky (např. Krk)

BOSNA A HERCEGOVINA

  • hl. m. Sarajevo, bosenština, srbština, chorvatština; není členem EU
  • Dinárské hory, na severu nížiny
  • průmyslově zaostalejší země s tradičním zemědělstvím bez větší mechanizace
  • NB: hnědé uhlí, bauxit
  • dříve zbrojařský průmysl, dnes zpracování bauxitu 🡪 průmysl soustředěn v okolí hl. města
  • velké množství vodních elektráren
  • pěstuje se: obilniny, kukuřice, ovoce
  • poměrně chudý stát
  • 45 % Bosňáci (muslimové), cca 30 % Srbové, cca 17 % Chorvaté

SRBSKO

  • hl. m. Bělehrad, srbština, není členem EU
  • největší státní celek bývalé Jugoslávie
  • 2 autonomní oblasti: Kosovo a Vojvodina
  • cestovní ruch – přírodní památky
  • hospodářství silně postiženo mezinárodním embargem a bombardováním letouny NATO (operace v Kosovu)
  • NB: uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, barevné kovy
  • pěstuje se: obilniny, kukuřice, cukrová řepa, ovoce, zelenina, tabák 🡪 dominuje rostlinná výroba
  • obyvatelstvo: Srbové, Albánci (Kosovo), Maďaři (Vojvodina)
  • pravoslavní i muslimové
  • města: Bělehrad, Novy Sad, Priština

ČERNÁ HORA

  • hl. m. Podgorica, srbština
  • není členem EU, ale platí se zde eurem
  • samostatnost získala až v roce 2006
  • Dinárské hory
  • u pobřeží středomořské klima, jinak mírné kontinentální
  • hustá říční síť, Skadarské jezero
  • NB: hnědé uhlí, bauxit, železná ruda
  • energii získávají z vodních elektráren
  • pěstuje se: ječmen, kukuřice, cukrová řepa, vinná réva, tabák, olivy, zelenina, ovoce, pšenice
  • rybolov a cestovní ruch
  • obyvatelstvo: méně než 50 % Černohorci, Srbové, Bosňáci, Albánci 🡪 většina lidí jsou pravoslavní

MAKEDONIE

  • hl. m. Skopje, makedonština (slovanský jazyk), není členem EU
  • vnitrozemský stát, hornatý povrch, jedna třetina území zalesněna
  • mírné kontinentální klima, místy vysokohorské
  • Ochritské a Skadarské jezero
  • velké množství NB (barevné kovy, lignid), ale těží se jen zlomek – důvodem je nedostatek peněz
  • země není moc rozvinutá, hlavní je zemědělství
  • pěstuje se: obilniny, bavlna, tabák, mák, brambory
  • asi 60 % Makedonci, menšina Albánců

Zdroj: Zeměpis/Zeměpis GLP/24. jihovýchodní Evropa.docx