Geografie zemědělství

8. Geografie zemědělství - primární sektor

Hospodářství tvoří:

Primární sektor – zemědělství + těžba, lesnictví
Sekundární sektor – průmysl a doprava
Terciární sektor - služby

současné hospodářství má průmyslově - zemědělský charakter, průmysl nadále zachovává vedoucí postavení, podíl zemědělství postupně klesá - vlivem ekonomicky rozvinutých ekonomik - růst produktivity práce, snížení zaměstnanosti

Zemědělství

zajišťuje výživu obyvatelstva a produkuje suroviny pro průmysl
2 základní odvětví - na rostlinnou a živočišnou výrobu + samostatná odvětví rybolov a lesnictví
v rozvojových zemích zemědělství převažuje a tvoří až 60 – 70 % HDP daného státu
v zemědělství je zaměstnáno 48 % obyvatelstva
obživa obyvatelstva, krmivo, plodiny pro průmyslovou výrobu
půda: rodinné farmy a družstva
Typy zemědělství: Rolnictví, pastevectví, smíšené zemědělství, monokulturní, horské smíšené zemědělství alpského typu, příměstské zemědělství, naturální intenzivní zemědělství = dobrá mechanizace, hektarové výnosy, extenzivní zemědělství = malé hektarové výnosy, špatná mechanizace
Nejvýznamnější zemědělské oblasti: Velké čínská nížina, Mezopotamská nížina, Mississippská nížina
Zemědělská půda: 60% půdy je zemědělsky využíváno, Lesy – 27 %, Permafrost – 25 %, Louky a pastviny - 23% , Orná půda – 10% (včetně vinic, sadů, chmelnic, plantáží)

Faktory ovlivňující zemědělství

je ovlivňováno přírodními a socioekonomickými faktory
přírodní faktory vymezují oblast, kde je možné pěstovat užitkové plodiny a kde zavést chov určitých hospodářských zvířat, socioekonomické faktory rozhodují o tom, kde se budou tyto podmínky využívat
- půda – zemědělská nebo orná, půdní typy, způsob obdělávání, půdní druhy, vegetační pás
- georeliéf – nadmořská výška, přivrácená strana ke Slunci, návětrné strany, typ georeliéfu
- klima- srážky, teplota, vítr, sníh
- Podnebí-typy plodin charakteristické pro určitý teplotní pás
  - Tropický pás: ananas, avokádo, banány, datle, kokosový ořech, mango, kávovník, papája, kiwi, kaki, granátové jablko… čirok, proso, batáty, rýže
  - Subtropický pás: citrusy, vinná réva, olivy, fíky, podzemnice olejná, bavlník, tabák, sója
  - Mírný pás: brambory, řepka, pšenice, jablka, řepa cukrovka, slunečnice, ječmen, žito
- trh – spotřeba – zvyšování nároků průmyslové výroby
- doprava – ovlivňuje kvalitu produktů, prostorový rozptyl
- pracovní síly – vyspělé státy nahrazují lidi stoji

Světová zemědělská výroba

světové zemědělství zaměstnává více jak 1 mld. osob, nejvyšší úrovně dosáhlo v postindustriálním stádiu - USA, Německo, VB, Francie, Itálie
v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou je vysoký stupeň mechanizace = nahrazení lidí stroji a chemizace zemědělství = aplikace průmyslových hnojiv (Nizozemsko, Belgie, Německo, Japonsko)
- v současné době roste poptávka po ekologicky čisté produkci = ekologické zemědělství
podle úrovně produktivity má vedoucí postavení S. Amerika, Austrálie, Nový Zéland a Z. Evropa
zemědělství rozvojových zemí se člení na 2 sektory - tradiční a moderní
- tradiční sektor - Latinská Amerika, Afrika, Asie, drobná hospodářství, nepoužívá se chemizace ani mechanizace, luštěniny, obilniny, škrobnaté hlízy
- moderní - velká organizovaná plantážní hospodářství využívající stroje, minerální hnojiva a umělé zavlažování, zaměřena na zahraniční trhy, pomocí tažného dobytka, traktoru, ale i ručně
„zelená revoluce“ = změna v zemědělství v 2. pol. 20. stol, kdy došlo díky moderním technologiím, pesticidům a hnojivům k výraznému nárůstu v zemědělské produkci
zahrnovala 3 složky: zavádění nových druhů plodin s většími výnosy a úrodností, umělé zavlažování - zkvalitnění závlah, aplikace moderní techniky a chemie - zemědělské stroje, hnojiva, šlechtění osiva

Rostlinná výroba

plodiny jsou využívány trojím způsobem - jako potraviny, krmiva a jako suroviny pro zpracovatelský průmysl, některé plodiny se dají využit všemi způsoby
technické plodiny: bavlník, konopí, len
rostlinná výroba zahrnuje hlavně pěstování obilnin, luskovin, olejnin, okopanin, přadných a technických rostlin, ovocnářství, vinařství, chmelařství, zelinářství a lukařství

Obilniny

dominuje pšenice, kukuřice a rýže, pšenice se pěstuje hlavně v severním mírném pásu
Severní pás pěstování pšenice - Severní Amerika, JV Evropa, Rusko a východní Asie; prérijní pás
Jižní pšeničný pás - Argentina, J. Afrika a JV Austrálie, Laplatská nížina
kukuřičný pás USA (Corn Belt) - polovina světové produkce (mezi Velkými jezery)
pěstování rýže - oblasti monzunového klimatu- Přední a Zadní Indie, Čína
největší producenti obilnin - Čína, Indie, a USA; 55% sklizených obilnin - výživa lidstva, 45% krmivo
hlavní exportéři: USA, Kanada, Francie a Austrálie

Pěstování ostatních potravinářských plodin

k potravinářským plodinám se řadí: olejniny, hlíznaté rostliny, suroviny k výrobě cukru, pochutiny, zelenina a ovoce- vinná réva a citrusy
sója - USA, Brazílie, řepka olejná - Čína, Indie, Kanada, podzemnice olejná - Čína, USA, olivovník - Španělsko, Řecko, brambory - potravina, krmivo, k výrobě škrobu a lihu - Rusko, Polsko, cukrová třtina - Brazílie, Čína, SNS, ovoce - hlavně tropy a subtropy, rajčata a zelí - USA, Čína, čaj - Indie, káva a kakao – Brazílie, Kolumbie

Pěstování nepotravinářských plodin

nejdůležitější - bavlník - pokrývá ½ potřeb všech textilních vláken, největší produkční oblast - východní Asie – Čína, Indie, USA, Pákistán
přírodní kaučuk - vyskytuje se ve šťávě (latexu) kaučukovníku - pěstuje se v jihovýchodní Asii a jižní Asii
tabák - pochází z J. Amerika, největší producent je Čína, USA a Indie

Živočišná výroba

zhodnocuje zdroje rostlinné výroby jejich přetvářením v živočišné produkty (maso, tuk, mléko, vejce, kůže, peří), zajišťuje výživu obyvatelstva bílkovinami živočišného původu a současně i dodává suroviny pro některá odvětví zpracovatelského průmyslu
v bohatých státech převažuje nad rostlinnou
v obchodě živočišné produkty dominují ekonomicky rozvinuté státy, v obchodu s živým dobytkem - rozvojové země
rozlišuje se extenzivní a intenzivní typ

Extenzivní typy živ. výroby

kočovný chov, polokočovný chov, transhumance (pastevectví), moderní extenzivní chov

Intenzivní typy živ. výroby

výdojný chov alpského typu, intenzivní stájový chov, moderní stájový chov

Chov domácích zvířat a drůbeže

Chov skotu - hinduismus je zakazuje zabíjet, na maso a mléko, Indie, Brazílie, Čína, USA, Rusko, Nový Zéland

Chov prasat - zajišťuje skoro 2/5 světové spotřeby masa, snadná aklimatizace zvířat a jejich všežravost- relativně malá spotřeba krmiv a rychlá produkce, chov prasat není rozvinut v muslimských zemích- náboženství zakazuje požívání vepřového, největší chovy: Čína, USA

Chov ovcí - nevyžaduje mnoho lidské práce, na vlnu, australský chov se specializuje na jakostní vlnu, průměrná roční produkce vlny od 1 ovce - 5 kg, největší chovy: Austrálie, Čína, Indie, Nový Zéland

Chov drůbeže - kvalitní maso, vejce a taky peří, převážně slepice, vysoká úroveň chovů v Severní Americe a Evropě, produkce: nejvíce USA, úroveň živočišné výroby v Asii, Africe a Latinské Americe je značně nízká

b) rybolov

podstatná část potravy, zařazuje se zde lov a chov ryb + lov ostatních vodních živočichů (velryby, vorvani, krabi, raci, ústřice,…), moře (sleď, makrela, treska, tuňák), sladkovodní (kapr, štika, pstruh)
největší loviště - Tichý oceán - Japonsko, Rusko, Čína, Peru a Chile; v Atlantickém oceánu - Evropa, USA, Kanada- nejvíce styk studených a teplých mořských proudů, šelfový mělká moře
nejvýznamnější dodavatelé ryb do evropských zemí - Norsko, Dánsko, Island
významný chov kaprů, na mořských farmách chov měkkýšů, krabů a řas

c) lesnictví

les - významný klimatický činitel →tvorba kyslíku, zadržují vodu, zvyšují vlhkost vzduchu, zmírňují teplotní rozdíly, zpevňují půdu, zabraňují sesuvu, brání vysoušení a vzniku eroze, zabraňují šíření vátých písků, výrazná rekreační funkce, životní prostředí pro zvěř a ptáky
za posledních 300 let se rozsah zmenšil o ½, nejvýznamnější lesní oblasti - 2 šířková pásma:
- severní lesní pás - Rusko, Kanada, Skandinávie, USA - jehličnany 2/3 a listnáče 1/3
- jižní lesní pás - tropické deštné lesy - Latinská Amerika, žije zde 80% hmyzu a 90% opic - vlhko, teplo, světlo,velká druhová pestrost, vzácné druhy dřev (mahagon- Afrika, eben – JV Asie)
příčinou likvidace lesů je výstavba nových sídel, komunikací a žďárové zemědělství → vede ke zmenšování tvorby atmosférického kyslíku a k posilování skleníkového efektu, kyselé deště
světová těžba dřeva se zaměřuje na výrobu řeziva a výrobu celulózy a papíru
exportéři dřeva: Kanada, USA, Rusko a skandinávské země

d) těžba

největší je těžba uhlí, ropy a žel. rudy
významná složka hospodářství, klíčová je ropa
- největší těžaři ropy: Saudská Arábie, Rusko, USA (Aljaška, Mexický záliv, zásoby v Texasu), Írán
- v ČR – na Hodonínsku, velmi kvalitní – do kosmetiky, pouze 1 % spotřeby
- ropovody v ČR: IKL (z Německa) a Družba (z Ruska)
- velké zásoby mají země u Perského zálivu (Kuvajt, Katar, Bahrajn, SAE, Irák), Venezuela – nemůže těžit kvůli nestabilní politické situaci, země Severní Afriky (Libye), Norsko, Severní moře, Rumunsko
nejvýznamnější těžba nerostné surovin: horská oblast na západě USA (uhlí, barevné kovy, železná ruda a chemické suroviny), pobřeží Mexického zálivu v USA (ropa, zemní plyn, síra, fosfority), Sibiř (paliva, rudy i nerudné suroviny), severovýchodní a jihovýchodní Čína (ropa, uhlí, železná ruda), severní a západní Austrálie (železná ruda, bauxit, mangan, diamanty)
soustředěna v USA - těžba železné rudy, mědi, olova, zinku, fosfority, síra, draselné soli
Austrálie, Kanada a Jižní Afrika, Jihoafrická republika - zásoby chromu, vanadu, mědi, niklu, zlata - monopolní producent, Rusko a Ukrajina - železná ruda, významná ložiska chromu, mědi, niklu, diamantů a slídy