28. ČR – zemědělství
Historický vývoj
Do roku 1948
- zemědělské půdy a budovy (velkostatky, rodinné usedlosti) byly v soukromém vlastnictví rolníků
Od roku 1948
- došlo ke kolektivizaci (⅔ patřily zemědělským družstvům, ⅓ patřilo státním statkům)
- zakládání státních statků a JZD na úkor soukromých vlastníků zemědělské půdy
- JZD mohlo být jen jedno v obci (počet JZD v r. 1959: 12 560, počet JZD v r. 1989: 1 024)
- JZD vlastnila skoro 1 milion ha zemědělské půdy
- snah o co největší produkci
Po roce 1990
- staly se tři hlavní procesy
- restituce = vrácení zemské půdy a ostatního majetku původním vlastníkům
- privatizace státních statků
- transformace JZD na zemědělská družstva vlastníků
- pokles produkce zemědělské výroby
- přechod na tržní hospodářství
- prudký pokles zaměstnanosti v zemědělství (dnes 3 %)
- úbytek zemědělské půdy, výměra lesů roste
Po vstupu do Evropské Unie
- přistoupení k Společné Zemědělské Politice EU
- vyšší dotace a otevření evropských trhů
- omezení produkce, nedostatečná ochrana našeho trhu
Obecná charakteristika zemědělství
- faktory ovlivňující zemědělskou produkci (reliéf, klima, půda, pracovní síla, mechanizace a inovace, poptávka, vzdálenost od měst)
- zemědělská půda zabírá 54 % rozlohy státu (orná půda 71 %, TTP 23 %, chmelnice, vinice a sady 6 %)
- nejvíce půdy zabírá obilí (41 %), potom řepa, brambory, pícniny, kukuřice
- typické pro ČR jsou zemědělské podniky, které vlastní právnické osoby, velký podíl pronajaté půdy (až 90 %) a zemědělskou půdu obhospodařují spíše velké podniky (92 %)
- zaměstnanost v zemědělství trvale klesá, přesto vyprodukuje dostatek surovin
- klesá výměra zemědělské půdy – zalesňování horských oblastí, rozrůstání měst
- roste podíl plodin pro výrobu bionafty a energie (řepka, slunečnice, kukuřice)
- export: maso, mléko a mléčné výrobky, sladkovodní ryby, chmel, sladovnický ječmen
- import: tropické ovoce, rýže, tabák, mořské ryby, vlna z Austrálie, koření, káva, čaj, kakao, bavlna
- současné trendy: Ekologické zemědělství (bioprodukty), agroturistika (farmy, jezdectví)
Rostlinná výroba
- zemědělské oblasti: Polabí, moravské úvaly, severočeské úvaly, severomoravské a slezské okresy
- převažují obiloviny (více než polovina osevných ploch)
- zaměření na produkci potravin, krmiva a surovin pro potravinářský a farmaceutický průmysl
- od vstupu do EU se usměrňuje rozvoj šlechtitelské činnosti
- obilniny (pšenice, ječmen, oves, žito, kukuřice, proso, rýže, pohanka), hospodářsky, zemědělsky i spotřebitelsky nejvýznamnější skupina plodin, vedlejším produktem je sláma
- luskoviny (hrách, čočka, fazole, cizrna), jejich hlavním produktem jsou suchá semena, která lze dlouhodobě skladovat
- olejniny (řepka, hořčice, mák, slunečnice)
- přadné rostliny (len, konopí)
- zemědělské výrobní oblasti:
- kukuřičná: Jižní Morava, nejlepší podmínky pro zemědělství, černozemě (kukuřice, víno, zelenina, zrno)
- řepařská: Polabí, Poohří, Hornosvratecký úval, hnědozemě (pšenice, ječmen, cukrová řepa, kukuřice, ovoce)
- bramborářská: pahorkatiny, vrchoviny (brambory, řepka olejka, pšenice, ječmen, pícniny)
- bramborářsko-ovesná: vrchoviny a podhorské oblasti (brambory, oves, len, pastviny)
- horská: pohraničí (louky, lesy a pastviny)
- nejvíce pěstovaná plodina je pšenice (z 1 ha se sklidí 5 t), 50 % celkové produkce, pěstuje se po celé ČR ale největší výnosy v Polabí a Moravské úvaly
- ječmen je druhá nejrozšířenější plodina, krmný ječmen se pěstuje v pahorkatinách a vrchovinách, sladovnický ječmen se pěstuje na Hané a ten se vyváží
- kukuřice se na Jižní Moravě pěstuje na zrno, ostatní území pro krmivo
- v posledních letech se přestává pěstovat cukrová řepa
- tradiční je pěstování vinné révy a nízká produkce zeleniny
- ČR má největší produktivitu máku na světě
Živočišná výroba
- není koncentrovaná
- v posledních letech se snižuje počet chovaných zvířat, snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků
- nejsme v živočišné výrobě soběstační, podporuje nás EU, dovoz převážně z Polska
- skot - pro mléko a maso, rozšířen po celé ČR
- prasata - pro maso a sádlo, hlavně velkochovy, v oblastech s dostatkem krmiva a odbytu, velká zátěž pro životní prostřední
- drůbež - pro maso, peří a vejce, lehce klesá, chov u velkých měst
- ovce a kozy - pro mléko, maso a vlnu, o skopové není v ČR příliš velký zájem, chov klesá, protože česká vlna je méně kvalitnější než dovážená (z Austrálie)
- koně - v ČR je omezený počet poražených koní, spíše jezdecký význam (Hřebčín Slatiňany, Kladruby nad Labem)
- divoká zvířata a myslivost - aktuálně jsou přemnožená divoká prasata, jelen evropský, srnec obecný, daněk evropský, zajíc polní, bažanti, koroptve, jen pro vnitřní trh
- včely - pro med a včelí vosk, tradiční v ČR
- ryby - naše specializace (rybníkářství), spíše jen sezónní, hlavně kapr, export do Slovenska, Rakouska…, (Třeboňsko)