Severní Amerika · MATURITKA

omývána – ze západu Tichým oceánem, východu Atlantským oceánem a severu Severním ledovým
s Jižní Amerikou spojena Panamskou šíjí (Panamský průplav)
náležící ostrovy – především na severu – Grónsko (náleží Dánsku)
součástí je oblast Střední Ameriky (ne tak rozvinutá jako sever)

Povrch

horizontálně velice členitý s řadou zálivů, poloostrovů (největší poloostrov – Labrador) a ostrovů
na vývoj reliéfu velký vliv hranice litosférický desek – leží na severoamerické litosférické desce + na západním pobřeží dochází k přibližování desek
díku pohybu desek se vytvořily Kordillery (nejdelší pásemné pohoří světa, nejvyšší hora Denali– Aljaška)
část hranice mezi deskami – zlomové pásmo San Andreas v Kalifornii – v tomto místě je častá zemětřesná činnost
převládá hornatý charakter
geologicky nejstarší – Kanadský štít
S – Arktická nížina
Kordillery (v USA + Skalnaté hory) na východ přecházejí v mezihorské plošiny, pánve, planiny do rozsáhlých nížin v povodí Mississippi + systém Appalačského pohoří
nejníže položené místo je proláklina Údolí smrti – v Kalifornii
v mezihorských plošinách a pánvích – pouště – Nevadská poušť, Velká solná poušť, Mohavská poušť

Klima

podnebí – polární, subpolární, mírné, subtropické a tropické + velehorské výškové stupně
výrazně ovlivňováno mořskými proudy – severovýchod ochlazován Labradorským proudem
převážně leží v mírném pásmu – na východ od Kordiller vnitrozemský ráz + na pobřeží Atlantiku velmi vlhké
v zimě pronikají ze severu studené větry (blizzardy)
Střední Amerika – tropické podnebí ovlivněno pasáty

Vodstvo

hlavní rozvodí probíhá při západním pobřeží
největší část odvodňována do Atlantského oceánu
největší řekou Mississippi (4. na světě) – vlévá se do Mexického zálivu
řeka Svatého Vavřince, Mackenzie, Yukon
Velká jezera – sladkovodní, pomezí USA a Kanady, Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario – tektonicko-ledovcového původu, dopravní cesta
Erijské a Ontario spojeny řekou Niagara – Niagarské vodopády
další jezero – Nicaragua

Fauna a flora

sever – arktické pustiny
subpolární oblasti – tundry (sob)
severokanadské jehličnaté lesy – přechází ve smíšené
typické zvíře – puma americká
střední část – travnaté prérie (bizoni)

Obyvatelstvo

řídce zalidněná
největší světová megalopole – mezi Bostonem a Washingtonem
nejlidnatějším státem je USA
vysoký přírůstek – vysoká porodnost, snížení úmrtnosti + přistěhovalství
zastoupena všechna lidská plemena – europoidní, mongoloidní (Aljaška), negroidní
velké množství míšenců a početné menšiny
téměř vyhubení indiánského obyvatelstva + zavlečení negroidní rasy
většinou křesťanské náboženství (silně)
vysoká gramotnost (USA, Kanada)

Hospodářství

nerostné bohatství – ropa a zemní plyn (Aljaška, pobřeží Kalifornie, Mexický záliv), uhlí (podhůří Appalačského pohoří), rudy kovů (nikl, měď, železo, stříbro, uran), drahé kovy (Aljaška, Kalifornie, Mexiko)
hospodářsky velmi významná oblast
zemědělství – silně mechanizováno a chemizováno, velké plochy úrodných půd
vykazuje přebytky
chov hovězího dobytka, dále prasata, drůbež, ovce
obilnářství (pšenice, kukuřice), rýže, bavlník, tabák, sója, podzemnice olejná, cukrová třtina
průmysl – těžba energetických surovin, hutnictví železa a oceli a hliníku, výroba elektřiny, strojírenství, chemický průmysl (petrochemie), potravinářství

Oblast Střední Ameriky

zaostává za Kanadou a USA
rozvojové hospodářství, malý rozvoj
20 států – Bahamy, Barbados, Haiti, Dominikánská republika, Haiti, Jamajka, Kostarika, Honduras, Kuba, Nikaragua, Panama, Salvádor
9 závislých území – Americké panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Portoriko

USA

hl.město – Washington
50 států – 48 + Hawai a Aljaška
Sousedé: Kanada a Mexiko
Rozdělujeme na 3 regiony: sever, jih a západ
prezidentská republika
všechny podnebné pásy: centrální část – mírný a jih subtropický pás, Aljaška – polární a subpolární, Havaj – tropický pás

Sever

největší region
vysoká hustota zalidnění, nejvíce obyvatel
oblast Centrálních rovin a Apalačského pohoří
řeka Mississipi + velká jezera – 4 hraniční a Michiganské, které patří USA celé
Erijský kanál – propojení jezer s oceánem – nutné, protože řeka sv. Vavřince, která jinak jezera propojuje, se odklání od Kanady
Mírný kontinentální pás, nejvíce srážek spadne v Apalačském pohoří, přes které už se dál žádné srážky nedostanou – srážkový stín
Otevřené od severu – četné srážky sněhové
Velký počet malých států, protože kolonizace začínala právě zde a hranice tvořily podle osídlení
NB:

-Černé uhlí – Pensylvánie, Maryland, New York

-Barevné kovy – Michigan, Wisconsin, Illinois

Průmysl: strojírenský, elektrotechnický (Silicon Valley)
Při pobřeží pěstování ovoce a zeleniny
V oblasti rovin pěstování kukuřice, obilí, sóji
Rybolov
Významná finanční centra, bankovnictví

Jih

Nejmenší region
Druhý v počtu obyvatel a hustoty zalidnění
Nížiny: Mississipská, Atlantská a Pobřežní
Poloostrov Florida
Mexický záliv, Sargasové moře(Bermudy, velmi slané, bez života, životní cyklus úhořů – tření), Atlanský oceán
Již náleží do subtropického pásu, sever do mírného, u pobřeží oceánský typ klimatu a ve vnitrozemí kontinentální
Tropické cyklony přechází přes ostrovy a často se dostávají až sem(hurikány)
NB:

-černé uhlí, barevné kovy( Apalačské pohoří), ropa, zemní plyn(Mexický záliv)

-70% těžebního průmyslu USA

Průmysl: chemický, petrochemický, strojírenský, hutnický, metalurgie
Středisko pro lety do vesmíru – Florida
Tvoří 1/3 celkové produkce v zemědělství
Pěstuje se: ovoce, zelenina, kukuřice, sója
Chov: drůbež, skot
Leží zde okrsek District of Columbia – Washington D. C.
Města: Atlanta, Houston, Dallas, Miami, New Orleans

Západ

Osidlován nejpozději
Nejméně států, ale největší rozloha – hranice států většinou určovány podle rovnoběžek a poledníků
Největší region s nejméně obyvateli a nejnižší hustotou zalidnění
Při pobřeží vznikají díky podsouvání Tichomořské litosférické desky pod tu americkou, sopky
Pohoří: Pobřežní pásmo, Skalnaté hory, Kaskádové pohoří, Sierra Nevada
Subtropické a mírné klima
Na pobřeží spadne obrovské množství srážek, které zde zastaví mohutná pohoří
Za pohoří se žádné srážky nedostávají, a proto zde vznikají pouště – např. Mohavská poušť, Sonorská, pouště, polopouště, vysokohorská vegetace
Velké solné jezero, Velká pánev
NB: ropa, zemní plyn, barevné kovy, černé uhlí (Skalnaté hory), měď – největší povrchový důl na světě
Řeky se využívají k zisku energie
Průmysl: těžební, hutnický, petrochemický, strojírenský, elektrotechnický
Těžba dřeva – výroba papíru a celulózy
Pěstuje se ovoce a zelenina, především v Kalifornii – kvůli suchému podnebí je nutné vybudovat zavlažovací systémy
Aglomerace = město a jeho okolí
Konurbace = spojení 2 měst
Megalopole = spojení více měst (BOSWAS = Boston-Washington)
Velké množství národních parků
Doprava

hustá a kvalitní, dominuje automobilová doprava

námořní doprava: zabezpečuje dovoz a vývoz surovin a výrobků

přístavy: NY, Houston, LA
největší letiště: Chicago, NY, Atlanta
Cestovní ruch

nejnavštěvovanější oblasti: Kalifornie, Florida, Havaj, NY

Kanada

Parlamentní monarchie, federální stát – formální hlavou je britský panovník zastoupen voleným generálním guvernérem
10 provincií a 3 teritoria
Provincie: Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan
Teritoria: Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon
Uznává královnu VB
Nízká hustota zalidnění – asi 3 ob/km²
V pásu 300 km od hranic s USA žije asi 90% obyvatel
2. největší stát světa – rozloha asi 10 000 km ²
Složení obyvatel: 92% evropského původu (hlavně VB a F), 2% původní obyvatelé = lesní Indiáni a Inuité na severu
dva úřední jazyky – francouzština a angličtina
hl.město – Ottawa
2 největší města Toronto a Montreal
Úřední jazyky: angličtina a francouzština, která se používá hlavně v oblasti Québec
poloostrov: Labrador
ostrovy: Newfoundland, Viktoriin, Baffinův, Ostrov klárovny Alžběty
na západě se táhne pás pohoří: Pobřežní pásmo, Mackenzieovo pohoří, Skalisté hory
Velké prérie, Laurentinská vysočina, Arktická nížina, která se na jaře mění v bažiny
Mírný až polární pás
Nejvíce srážek na západním pobřeží – srážkový stín
Nejsušší je střed – mírné kontinentální klima
Řeky: Mackenzie (nejdelší), řeka sv. Vavřince
Velké množství jezer – ledovcového původu
Jezera: Ontario, Erijské, Velké medvědí, Velké otročí
Souvislý pás jehličnatých lesů = severské lesy
Na severu klesá množství srážek – bezlesé prérie
Tundra je v okolí chladného Hudsonova zálivu
Chino = suchý teplý vítr, který vane ze Skalistých hor a způsobuje prudké zvýšení teploty
Ekonomika je úzce spojena s USA
40% akcií v Kanadě patří USA
nerostné suroviny – rudy barevných a drahých kovů, železné a uranové rudy, zemní plyn a ropa, draselné soli
hospodářství – rozvinutý průmyslový stát s vyspělým zemědělstvím
průmysl – těžební, barevná metalurgie, dopravní strojírenství, petrochemie a dřevozpracující, hutnictví železa, hliníku a oceli, potravinářský, zpracování niklu
zemědělství – skot, prasata, ovce, farmy na kožešinovou zvěř;
Pěstuje se zde ve 2 oblastech- kolem řeky sv. vavřince a okolí velkých jezer
obilniny (pšenice), pícniny, brambory, řepka, len, ovoce, zelenina
těžba dřeva, rybolov
jeden z největších vývozců papíru a celulózy
elektřinu získávají z 15% v jaderných elektrárnách a většinu pak z elektráren vodních
turistický ruch: přírodní památky, národní parky a rezervace

Grónsko

Oficiální název: Grónsko
Hlavní město: Nuuk
Úřední jazyk: grónština, dánština
Obyvatelstvo Původními obyvateli byli Eskymáci, kteří dnes řídce osidlují jižní a západní pobřeží Grónska. Převážnou část obyvatelstva tvoří Gróňané, což jsou Inuité, běloši narození v Grónsku a míšenci. Zbytek populace tvoří Dánové, kteří se sem přistěhovali. Na ostrově je poměrně obtížné zjistit původ zde žijících lidí, jelikož zde probíhalo neregistrované přistěhovalectví, velká migrace a za staletí se smísila veškerá etnika. Téměř všichni obyvatelé jsou luteráni. Kromě úředních jazyků se na ostrově používá také východní inuitština. V zemi je pouze 1% negramotnost.
Ekonomika Hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel je rybolov, který tvoří 92 % veškerého exportu ze země. Loví se také kožešinová zvířata. Lidé zde chovají ovce a soby, tuleně, mrože a kožešinovou zvěř. Hlavními nerostnými surovinami jsou kryolit, grafit, ruda zinku a olova, uhlí a platina. Lidé se věnují také řezbářství. Z velrybích, narvalích a mrožích kostí či klů vyřezávají nejrůznější předměty a suvenýry. V Grónsku najdeme i bohaté zásoby minerálů, bylo zde objeveno kolem 500 druhů minerálů. Rozvíjí se také turismus, který je však limitován krátkou sezónou. Musí se zde dovážet potraviny, spotřební zboží, stroje a dopravní zařízení.
Dějiny a kultura Grónsko objevil roku 875 vikingský mořeplavec Gurnbjorn. V letech 982-985 prozkoumával ostrov Nor Erik Rudý. Kolem 10. století na ostrov dopluli Islanďané a začali jej kolonizovat. V roce 1261 se pak ostrov dostal pod norskou, v roce 1380 pod dánskou svrchovanost a nakonec je od roku 1814 součástí dánského státu. Během 2. světové války byl ostrov pod ochranou Spojených států, které zde začaly budovat své vojenské základny.V roce 1953 byla vyhlášena autonomie. V roce 1979 získal ostrov vnitřní samosprávu. Grónsko má své 2 poslance v Dánském parlamentu.
Geografie Grónsko je největší ostrov světa, který se rozkládá mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem. Jelikož leží severovýchodně od Kanady, považuje se geograficky za součást Severní Ameriky. Politicky a historicky však náleží Dánsku. Většina ostrova je pokryta ledem, pouze 15 % jeho rozlohy je trvale bez ledu. Žije zde množství vzácných zvířat, jako například medvěd lední, tur pižmový, sobi, hranostaj, lumík, polární liška či vlk, několik druhů tuleňů, mroži, velryby a spousta dalších. Na skalách hnízdí také hejna mořských ptáků. Na ostrově je největší národní park na světě – Severogrónský národní park.