4. Hydrosféra
= vodní obal Země
- vyskytuje se ve všech skupenstvích
- ve vodě vznikl život, přítomností vody Země vyniká
- součást fyziogeografické sféry
- nejvíce vody je ve sněhu a ledu
- poměr vody a souše – 71:29
- poměr slané a sladké vody – 97:3
- základní kategorie vodstva:
- povrchová voda (oceány, moře, vodní toky, jezera, rašeliniště, rybníky, bažiny, přehrady, sníh, led)
- podpovrchová voda (půdní póry, pukliny, průliny, dutiny hornin, podzemní led)
- voda v atmosféře (vodní pára, dešťové srážky, sněhové srážky, kroupy)
- voda v živých organismech
Koloběh vody
- hlavní příčinnou je sluneční záření
a zemská přitažlivost
- Slunce ohřívá povrch a dochází k
odpařování vody
- při poklesu teploty dochází ke
kondenzaci nebo sublimaci
vodních par
- velký koloběh vody – oběh mezi
oceánem, pevninou a atmosférou
- malý koloběh vody – výpar z
pevniny padá zase na pevninu, z oceánu do oceánu
Světový oceán
- souvislá plocha tvořená pěti oceány (Tichý, Atlantský, Indický, Jižní (ledový), Severní ledový)
- dělí se na oceány, moře, zálivy, průlivy….
- oceány a moře zabírají 71% povrchu Země
oceány:
- rozlehlé plochy světového oceánu rozprostírající se mezi kontinenty
- uzavřený systém proudění vody
- vodní masy rozvrstvené podle teploty a salinity
moře:
- menší části oceánů v dosahu kontinentů
- vnitřní moře – obklopená pevninou, s oceánem spojená průlivy (Středozemní, Černé, Rudé)
- okrajová moře – oddělená od oceánu ostrovy a poloostrovy (Severní, Beringovo)
- meziostrovní moře (Jávské, Krétské)
zálivy:
- menší části oceánu vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský)
průlivy:
- zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou (Bospor, Gibraltar)
Mořská voda
chemické složení
- salinita – dána celkovým množstvím rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody
- látky – chloridy, sírany, uhličitany
- vyjadřuje se v promile – průměrná salinita = 35 promile
- ovlivňována srážkami, výparem z hladiny, přítokem říční vody, změnami teploty vody, oceánskými proudy, hloubkou moře
- moře mírných zem. šířek mají nižší salinitu než moře tropů a subtropů
- chlorinita – množství solí rozpuštěné v 1 kg mořské vody
fyzikální vlastnosti
- barva – závisí na množství minerálních a org. látek rozpuštěných ve vodě
- zelenou barvu má mořská voda s planktonem
- modrou barvu má čistá mořská voda
- hustota – vyšší než u sladké vody
- závisí na teplotě, salinitě a tlaku
- nejnižší v tropických oblastech
- se zeměpisnou šířkou se hustota zvyšuje, maxima v polárních oblastech
- teplota – závisí na slunečním záření, pohlcuje až 85%
- zásobárna tepla celé planety
- ovlivněna mořskými proudy
- průměrná teplota 17 °C, nejteplejší je Tichý oceán
- maximální teploty v uzavřených mělčinách tropických moří (Perský záliv, Rudé moře) klidně až 40 °C
Led na oceánské hladině
- nejvíce oceánského ledu se vyskytuje v polárních oblastech
- hladina oceánu je přibližně z 9% pokryta ledem
Pohyby oceánské vody
- vlnění – děje se po uzavřených dráhách
- eolické – působení větru na hladinu
- příboj – náraz mořských vln na pobřeží
- tsunami – vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou sopečnou činností
- dmutí – příliv a odliv
- skočný – největší
- hluchý – nejmenší
- vlny – každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina
- délka vlny – vzdálenost dvou hřbetů
- výška vlny – rozdíl mezi hřbetem a vpadlinou
- perioda vlny – doba mezi dvěma průchody hřbetů
- průměrná výška vln je 15 m
Oceánské proudy
- významný klimatotvorný faktor – dopravuje značné množství tepelné energie
- přemisťování obrovských mas vody na velké vzdálenosti
- ovlivňují teplotní poměry oceánů a přilehlých pevnin
- teplé proudy (20 - 24°C) – od rovníku, z nižších zem. šířek do vyšších
- Golfský, Severní rovníkový, Kuro-šio
- studené proudy (16°C a míň) – z vyšších zem. šířek do nižších
- Florida – oblast střetu studeného a teplého proudu, nedokáže se vyrovnat tlak, vznik tornád a hurikánů
Význam oceánu
- zdroj výživy a surovin, doprava, energie, rekreace
Vodstvo pevnin
-podpovrchová - 1,7% (podzemní a půdní) -led - 4,3% -povrchová a atmosférická - 0,03% -povrchová - 0,029% -atmosférická - 0,001% -řeky - 0,00015%
Povrchová voda
- pocházejí z atmosférických srážek, tání ledu a sněhu, podzemních vody vytékajících na povrch
- řeky, jezera, přehrady, rybníky
- veškerá voda na pevnině v kapalném stavu = hydrografická síť
- největší objemy vody v kapalném skupenství stékají po povrchu – vznikají potoky a řeky, které vytvářejí říční síť (hlavní tok + přítoky = říční tok)
- horní tok – užší, hlubší koryto
- střední tok – širší koryto
- dolní tok – nejvíce využitelný
- ron = neorganizovaný vodní tok
- bystřina = rychlejší a čistší tok vody
- delta = typ ústí řeky do moře
- úmoří = oblast kde se řeka vlévá do moře (ČR patří do úmoří Severního, Černého a Baltského moře)
- souš – 79% odvodňováno do moří, 21% bezodtoková oblast (Čadské a Aralské jezero)
- řeky – pramen = počátek každého vodního toku
- ústí = konec vodního toku
- délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí
- spád vodního toku = výškový rozdíl mezi dvěma libovolně zvolenými body na řece
- hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí
- povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
- rozvodí = hranice mezi povodími
- úmoří = moře/oceán do kterého se řeka vlévá
- různé režimy odtoku – rovníkové, monzunové, pustinné….
- jezera – 5% sladkovodních zásob
- zdroj pitné vody, rybolov, rekreace
- vulkanická jezera – zaplavené krátery vyhaslých sopek
- tektonická jezera – vznikla poklesem zemské kůry
- ledovcová jezera – vznikla působením ledovce
- krasová jezera – zaplavení krasových depresí
- jezera smíšeného původu – vznikla tektonicky, později modelována ledovcem
- umělé vodní nádrže – výsledek lidské činnosti
- rybník – umělá vodní nádrž, chov ryb, rekreace
- přehradní nádrže – zadržení vody pro hospodářské účely, negativní důsledky na krajinu (zábor půdy, kácení lesů)
- mokřady – přirozené zásobárny vody v krajině
- vznik v horských oblastech a nížinách (srážky převládají nad výparem)
- bažiny – bez odtoku, trvale přesycené vodou
- rašeliniště – vznik v horských oblastech při vývěrech vod, vznik tlustých vrstev rašeliny, mohou na ní růst i keře
- slatiniště – v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách
Voda ve sněhu a ledu
- převážná část veškeré vody na pevnině (přibližně 65% sladké vody)
- ledovce – pevninské (větší) a horské (menší)
- globální oteplování způsobuje tání ledovců a zvyšování hladiny oceánu
Podpovrchová voda
- pod povrch se dostává vsakováním atmosférických srážek
- půdní voda – obsažena v půdních pórech
- podzemní voda – vytváří souvislou vodní hladinu
- puklinová – vyplňuje pukliny hornin
- průlinová – vyplňuje průliny nezpevněných hornin (štěrk, písek)
- krasová – ve velkých vápencových puklinách
- artézská – hladina je pod hydrostatickým tlakem
- pramen – místo vývěru na povrch
- hladina podzemní vody je různá, záleží na propustnosti půdy
- význam – lázeňství, zdroje pitné vody, geotermální energie
Minerální voda
- více než 1 mg v 1 l vody
- dělení: kyselky, zemité, alkalické, sirné, železité, muriatické, uhličité, radioaktivní
Kryosféra
- část krajinné sféry, která je více než 2 roky pod bodem mrazu
- voda v pevném skupenství – sníh, podpovrchový a podzemní led
- součástí i permafrost
- telení ledovců – odlamování ledu od ledovců, které zasahují do moře
- ledovec vzniká nahromaděním sněhu a přeměnou pomocí tlaku na firn a později led
- pohybuje se do nižších nadmořských výšek, ablace = odtávání ledovce
- význam ledovců – geomorfologický (vznik údolí, fjordů…), hydrologický (zdroj vody), sport a rekreace (lze na něm lyžovat i v létě)