4. Hydrosféra

= vodní obal Země

• vyskytuje se ve všech skupenstvích
• ve vodě vznikl život, přítomností vody Země vyniká
• součást fyziogeografické sféry
• nejvíce vody je ve sněhu a ledu
• poměr vody a souše – 71:29
• poměr slané a sladké vody – 97:3
• základní kategorie vodstva:
  • povrchová voda (oceány, moře, vodní toky, jezera, rašeliniště, rybníky, bažiny, přehrady, sníh, led)
  • podpovrchová voda (půdní póry, pukliny, průliny, dutiny hornin, podzemní led)
  • voda v atmosféře (vodní pára, dešťové srážky, sněhové srážky, kroupy)
  • voda v živých organismech

Koloběh vody

• hlavní příčinnou je sluneční záření

a zemská přitažlivost

• Slunce ohřívá povrch a dochází k

odpařování vody

• při poklesu teploty dochází ke

kondenzaci nebo sublimaci

vodních par

• velký koloběh vody – oběh mezi

oceánem, pevninou a atmosférou

• malý koloběh vody – výpar z

pevniny padá zase na pevninu, z oceánu do oceánu

Světový oceán

• souvislá plocha tvořená pěti oceány (Tichý, Atlantský, Indický, Jižní (ledový), Severní ledový)
• dělí se na oceány, moře, zálivy, průlivy….
• oceány a moře zabírají 71% povrchu Země

oceány:

• rozlehlé plochy světového oceánu rozprostírající se mezi kontinenty
• uzavřený systém proudění vody
• vodní masy rozvrstvené podle teploty a salinity

moře:

• menší části oceánů v dosahu kontinentů
• vnitřní moře – obklopená pevninou, s oceánem spojená průlivy (Středozemní, Černé, Rudé)
• okrajová moře – oddělená od oceánu ostrovy a poloostrovy (Severní, Beringovo)
• meziostrovní moře (Jávské, Krétské)

zálivy:

• menší části oceánu vnikající do pevniny (Guinejský, Biskajský)

průlivy:

• zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou (Bospor, Gibraltar)

Mořská voda

chemické složení

• salinita – dána celkovým množstvím rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody

    - látky – chloridy, sírany, uhličitany
    - vyjadřuje se v promile – průměrná salinita = 35 promile
    - ovlivňována srážkami, výparem z hladiny, přítokem říční vody, změnami teploty vody, oceánskými proudy, hloubkou moře
    - moře mírných zem\. šířek mají nižší salinitu než moře tropů a subtropů

• chlorinita – množství solí rozpuštěné v 1 kg mořské vody

fyzikální vlastnosti

• barva – závisí na množství minerálních a org. látek rozpuštěných ve vodě

    - zelenou barvu má mořská voda s planktonem
    - modrou barvu má čistá mořská voda

• hustota – vyšší než u sladké vody

    - závisí na teplotě, salinitě a tlaku
    - nejnižší v tropických oblastech
    - se zeměpisnou šířkou se hustota zvyšuje, maxima v polárních oblastech

• teplota – závisí na slunečním záření, pohlcuje až 85%

    - zásobárna tepla celé planety
    - ovlivněna mořskými proudy
    - průměrná teplota 17 °C, nejteplejší je Tichý oceán
    - maximální teploty v uzavřených mělčinách tropických moří \(Perský záliv, Rudé moře\) klidně až 40 °C

Led na oceánské hladině

• nejvíce oceánského ledu se vyskytuje v polárních oblastech
• hladina oceánu je přibližně z 9% pokryta ledem

Pohyby oceánské vody

• vlnění – děje se po uzavřených dráhách

    - eolické – působení větru na hladinu
    - příboj – náraz mořských vln na pobřeží
    - tsunami – vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou sopečnou činností

• dmutí – příliv a odliv

    - skočný – největší
    - hluchý – nejmenší

• vlny – každou vlnu tvoří hřbet a vpadlina

    - délka vlny – vzdálenost dvou hřbetů
    - výška vlny – rozdíl mezi hřbetem a vpadlinou
    - perioda vlny – doba mezi dvěma průchody hřbetů
    - průměrná výška vln je 15 m

Oceánské proudy

• významný klimatotvorný faktor – dopravuje značné množství tepelné energie
• přemisťování obrovských mas vody na velké vzdálenosti
• ovlivňují teplotní poměry oceánů a přilehlých pevnin

• teplé proudy (20 - 24°C) – od rovníku, z nižších zem. šířek do vyšších

    -
    	- Golfský, Severní rovníkový, Kuro\-šio

• studené proudy (16°C a míň) – z vyšších zem. šířek do nižších
• Florida – oblast střetu studeného a teplého proudu, nedokáže se vyrovnat tlak, vznik tornád a hurikánů

Význam oceánu

• zdroj výživy a surovin, doprava, energie, rekreace

Vodstvo pevnin

-podpovrchová - 1,7% (podzemní a půdní) -led - 4,3% -povrchová a atmosférická - 0,03% -povrchová - 0,029% -atmosférická - 0,001% -řeky - 0,00015%

Povrchová voda

• pocházejí z atmosférických srážek, tání ledu a sněhu, podzemních vody vytékajících na povrch
• řeky, jezera, přehrady, rybníky
• veškerá voda na pevnině v kapalném stavu = hydrografická síť
• největší objemy vody v kapalném skupenství stékají po povrchu – vznikají potoky a řeky, které vytvářejí říční síť (hlavní tok + přítoky = říční tok)
• horní tok – užší, hlubší koryto
• střední tok – širší koryto
• dolní tok – nejvíce využitelný
• ron = neorganizovaný vodní tok
• bystřina = rychlejší a čistší tok vody
• delta = typ ústí řeky do moře
• úmoří = oblast kde se řeka vlévá do moře (ČR patří do úmoří Severního, Černého a Baltského moře)
• souš – 79% odvodňováno do moří, 21% bezodtoková oblast (Čadské a Aralské jezero)

• řeky – pramen = počátek každého vodního toku

    - ústí = konec vodního toku
    - délka vodního toku = vzdálenost od pramene k ústí
    - spád vodního toku = výškový rozdíl mezi dvěma libovolně zvolenými body na řece
    - hustota říční sítě = poměr délky všech toků k ploše povodí
    - povodí = území, z kterého tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
    - rozvodí = hranice mezi povodími
    - úmoří = moře/oceán do kterého se řeka vlévá
    - různé režimy odtoku – rovníkové, monzunové, pustinné…\.

• jezera – 5% sladkovodních zásob

    - zdroj pitné vody, rybolov, rekreace
    - vulkanická jezera – zaplavené krátery vyhaslých sopek
    - tektonická jezera – vznikla poklesem zemské kůry
    - ledovcová jezera – vznikla působením ledovce
    - krasová jezera – zaplavení krasových depresí
    - jezera smíšeného původu – vznikla tektonicky, později modelována ledovcem

• umělé vodní nádrže – výsledek lidské činnosti

    - rybník – umělá vodní nádrž, chov ryb, rekreace
    - přehradní nádrže – zadržení vody pro hospodářské účely, negativní důsledky na krajinu \(zábor půdy, kácení lesů\)

• mokřady – přirozené zásobárny vody v krajině

    - vznik v horských oblastech a nížinách \(srážky převládají nad výparem\)
    - bažiny – bez odtoku, trvale přesycené vodou
    - rašeliniště – vznik v horských oblastech při vývěrech vod, vznik tlustých vrstev rašeliny, mohou na ní růst i keře
    - slatiniště – v nižších nadmořských výškách na kyselých a chudých půdách

Voda ve sněhu a ledu

• převážná část veškeré vody na pevnině (přibližně 65% sladké vody)

• ledovce – pevninské (větší) a horské (menší)

    - globální oteplování způsobuje tání ledovců a zvyšování hladiny oceánu

Podpovrchová voda

• pod povrch se dostává vsakováním atmosférických srážek
• půdní voda – obsažena v půdních pórech

• podzemní voda – vytváří souvislou vodní hladinu

    - puklinová – vyplňuje pukliny hornin
    - průlinová – vyplňuje průliny nezpevněných hornin \(štěrk, písek\)
    - krasová – ve velkých vápencových puklinách
    - artézská – hladina je pod hydrostatickým tlakem
    - pramen – místo vývěru na povrch
    - hladina podzemní vody je různá, záleží na propustnosti půdy

• význam – lázeňství, zdroje pitné vody, geotermální energie

Minerální voda

• více než 1 mg v 1 l vody
• dělení: kyselky, zemité, alkalické, sirné, železité, muriatické, uhličité, radioaktivní

Kryosféra

• část krajinné sféry, která je více než 2 roky pod bodem mrazu
• voda v pevném skupenství – sníh, podpovrchový a podzemní led
• součástí i permafrost
• telení ledovců – odlamování ledu od ledovců, které zasahují do moře
• ledovec vzniká nahromaděním sněhu a přeměnou pomocí tlaku na firn a později led
• pohybuje se do nižších nadmořských výšek, ablace = odtávání ledovce
• význam ledovců – geomorfologický (vznik údolí, fjordů…), hydrologický (zdroj vody), sport a rekreace (lze na něm lyžovat i v létě)