← Zeměpis

Politická mapa světa

  • 196 nezávislých států a 27 závislých území
  • Zobrazuje území konkrétních suverénních národních států, která jsou oddělena hranicemi.
  • Nejméně stabilní je Evropa a naopak nejvíce Čína (dynamicky měnící se struktura států)
  • Nejstarší osídlené území bylo středomoří, malá Asie (Mezopotámie, Sýrie, Řecko, Řím, Egypt)
  • kolonizátoři: Španělé, Francouzi, Portugalci, Angličané, Nizozemci, Japonci
  • došlo k přerozdělení světa, přímořské státy mají větší vliv, dovoz orientálního zboží, rozšiřování poznaného světa
  • Změny politické mapy jsou podmíněny významnými politickými událostmi.
  • Politická geografie = Vědní disciplína o politologii a geografii.
  1. Změny na politické mapě světa
  2. Období po 1. světové válce-rozpad Rakousko-Uherska, Německo ztrácí kolonie (Nigérie, Kongo, Samoa), vznik nástupnických států (Polsko, Rakousko, Maďarsko, Československo), zánik carského Ruska (vznik SSSR 1922)
  3. Období po 2. světové válce- bipolární rozdělení světa, ztráty pro Německo, období Studené války, okupace Pobaltí Sovětským svazem, vznik Jugoslávie, světová dekolonizace- 1960 rok Afriky- 17 států se osamostatnilo, neokolonialismus
  4. Období po roce 1989- rozpad ČSR-vznik ČR, rozpad SSSR, rozpad Jugoslávie, konec Studené války- demokratizace, převraty socialistických republik, pád Berlínské zdi
  • 1990- znovusjednocení Německa (3. 10.), sjednocení Jemenu, nezávislost Namibie
  • 1991- rozpad SSSR (vznik 15 republik), počátek rozpadu Jugoslávie (nezávislost Slovinska, Chorvatska a Makedonie).
  • 1992- nezávislost Bosna a Hercegovina.
  • Vznikají další samostatné státy- Namibie, Eritrea, Timor

1. Státní hranice

  • Stanovena mezinárodní smlouvou, v terénu pomocí kamenů, mezníků, sloupů…
  • Umělá (pomocí rovníků a rovnoběžek) a přírodní (řeka, moře, jezera).
  • Státní hranice se smí překračovat jen na hraničních přechodech (výjimku tvoří tzv. vnitřní schengenské hranice v rámci EU)
  1. Klasifikace státu-politologicky
  2. Podle formy vlády
  • Republika:

• Parlamentní - pravomoci prezidenta jsou značně omezeny ve prospěch parlamentu, vlády a jejího předsedy, většina zemí Evropy

• Prezidentské - prezident je obvykle přímo volen, vytváří si vládní kabinet, v jehož čele stojí; parlament má pravomoci pouze ve sféře legislativní; výkonná moc je značně nezávislá na parlamentu

• Parlamentně-prezidentské - přechodný typ; vláda je závislá na důvěře parlamentu, v čele stojí předseda (premiér); postavení prezidenta je významně posíleno-určuje politickou linii státu a je na parlamentu nezávislý

  • Monarchie: Absolutistická (neomezená moc panovníka), konstituční (vláda panovníka omezená ústavou a parlamentem), personální unie (spojení VB + kolonie), teokracie (v čele náboženský představitel)

2. Podle způsobu vlády

  • Demokracie-pluralita politických stran, ústava, parlament, volby, moc rozdělena
  • Autokracie-totalitní, fašistické nebo komunistické oblasti (Čína, Vietnam, Kuba)

3. Podle územní organizace

  • Unitární (jednotné)-1 parlament, 1 prezident (Polsko, ČR, Slovensko)
  • Federativní- skládá se z menších částí (spolkové země, republiky, státy, provincie)

4. Podle vnitřní národnostní jednosti

  • Jedno-národností státy (Portugalsko, Itálie), Dvou-národnostní státy (Německo, Bulharsko), Více-národnostní státy: index etnické homogenity (USA, Rusko, Indie)
  1. Klasifikace státu-geograficky
  2. Podle tvaru (Kompaktní, enklávní, protáhlý, roztříštěný)
  3. Podle rozlohy (Rozlehlé, velké, středně velké, středně malé, malé, velmi malé)
  4. Podle polohy (Vnitrozemské (42 států), přímořské, ostrovní)
  5. Historicko-politický vývoj (Starověké, feudální, absolutistické, socialistické, liberální)
  6. Historicko-ekonomický vývoj (S centrálně řízenou a s tržní ekonomikou)
  7. Ekonomická centra
  8. Světová ekonomická centra
  • Severoamerické - USA, Kanada, Východoasijské - Japonsko, Jižní Korea, východ Číny, Evropské - západní Evropa, Norsko, Švýcarsko

5. Druhotná ekonomická centra

  • Jihoamerické - Argentina, Chile, Uruguay, východ Brazílie, Africké - JAR, Namibie, Botswana, Australské - jihozápad a jihovýchod Austrálie, Nový Zéland

6. Podle stupně hospodářského vývoje

  • nejvyspělejší: Japonsko, USA, státy EU, některé ropné státy Spojené Arabské Emiráty, Saudská Arábie, Brunej
  • středně rozvinuté: státy východní Evropy, jižní Amerika
  • nově industrializované: Argentina, Brazílie, Mexiko, Chile, Uruguay, Venezuela, Portoriko a především země v jihovýchodní a východní Asii

7. Další dělení

  • HDP, podíl zaměstnanosti v jednotlivých sektorech průmyslu, zemědělství, službách, očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti mužů a žen, porodnost, úmrtnost, přístup k nezávadné pitné vodě, zdravotní péče

8. Charakteristika současného světa

  • Po 2. světové válce svět rozdělen mezi 2 velmoci-SSSR a USA-bipolární svět.
  • Unipolární svět-1 velmoc (USA), multipolární svět-několik menších velmocí, vzájemná kontrola, neokolonialismus-novodobé ekonomické využívání kolonií.

Mezinárodní organizace

  • Zaměření politické (OSN, MMF), vojenské (NATO), ekonomické (EU)
  • Dělí se na celosvětové a regionální
  • Integrace = sjednocování států ve větší celek v zájmu hospodářské a politické stability, ale při zachování jejich suverenity (suverénní stát = má svrchovanou moc nad svým obyvatelstvem)

Politické organizace

9. OSN (Organizace Spojených Národů)

  • Funkce: Udržovat světový mír a spravedlnost, garantovat suverenitu států, starat se o celkový kulturní a ekonomický rozvoj, předcházet vzniku humanitárních krizí (hladomor, epidemie) a globálních hrozeb (válka, genocida, terorismus), úcta k základním lidským právům a svobodám.
  • Vznik: 25. 10. 1945 v San Francisku
  • Hlavní sídlo: New York, Ženeva, Vídeň
  • Hlavní jazyky: angličtina, arabština, ruština, čínština francouzština, španělština.
  • Orgány OSN: Rada bezpečnosti (15 členů, 5 stálých, zbytek volen na 2 roky), Valné shromáždění, Sekretariát OSN, Mezinárodní soudní dvůr, Hospodářská a sociální rada (ECOSOC), Poručenská rada
  • Organizace OSN: Mezinárodní měnový fond (IMF), Světová banka (WB), Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr (15 soudců, Haag), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), Dětský fond (UNICEF), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světová zdravotnická organizace (WHO), Poručenská rada, sekretariát OSN

10. EU (Evropská unie)

  • Podpora míru a blahobytu obyvatel, hospodářská unie, měnová unie - společná měna, politická unie.
  • Poskytuje svým občanům prostor svobody, suverenity, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob.
  • Vznik: 1. 11. 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtská smlouva).
  • Hlavní sídlo: Brusel
  • Jazyk: Každý z 28 členských zemí má status oficiálního jazyku Evropské unie.
  • Zakládající státy: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko
  • Instituce: Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropská rada, Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů

11. Rada Evropy

  • Ochrana lidských práv, podpora rozvoje evropské kulturní identity a různorodosti.
  • Řešení problémů evropské společnosti jako je diskriminace menšin, xenofobie, nesnášenlivost, klonování lidí, AIDS, drogy, organizovaný zločin, ochrana životního prostředí, upevňování demokratické stability na území Evropy skrze potírání korupce a terorismu a rovněž prostřednictvím legislativních a ústavních norem.
  • Vznik: 5. května 1949 v Londýně.
  • Orgány Rady Evropy: Generální tajemník, výbor ministrů, parlamentní shromáždění, komisař pro lidská práva, kongres orgánů místní a regionální, konference mezinárodních a nevládních organizací.

12. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě

  • Prosazuje principy kolektivní bezpečnosti, demokracie a dodržování lidských práv.
  • Vznik: 1995, Sídlo: Vídeň

13. Společenství národů (Common Wealth)

  • Svazek britských bývalých kolonií (nesamostatné území bez suverenity) a dominií (samostatný stát – pouze formálním nejvyšším představitelem je však britská královna): Austrálie, Kanada, Nový Zéland, JAR

14. Společenství nezávislých států (SNS)

  • Vznik: po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, Sídlo: Minsk
  • Snaží se uchovat vliv Moskvy na bývalých sovětských republikách, dochází k hospodářské, politické a vojenské spolupráci.

Vojensko-bezpečnostní organizace

15. NATO (Severoatlantická aliance)

  • Nejvýznamnější vojenské obranné společenství založené na principu kolektivní obrany.
  • Původně působilo pouze na území členských států, dnes zajišťuje bezpečnost obecně.
  • Společná obranná politika, garance územní celistvosti a státní suverenity.
  • Vznik: 4. 4. 1949 podpisem Washingtonské smlouvy (ČR členem od 12. 3. 1999)
  • Orgány: Rada NATO, Severoatlantické shromáždění, Generální tajemník, Vojenský výbor a výbor plánování

16. Varšavská smlouva

  • Vznik: v roce 1954 sedmi socialistickými státy sovětského bloku. Po pádu komunismu se rozpadlo k 1. 6. 1991, Sídlo: Moskva

17. ANSUZ

  • Obdoba NATO, Tichomořský obranný vojenský pakt: USA, Austrálie, Nový Zéland.

18. INTERPOL, EUROPOL

  • Mezinárodní evropská policejní organizace, výměna informací
  • Interpol: Vznik 1923 ve Vídni, 4 oficiální jazyky, Europol: Evropský policejní úřad

Obchodní organizace

19. Světová obchodní organizace (WTO)

  • Vznik v roce 1995 jako nástupce GATT, Sídlo: Ženeva
  • Upravuje podmínky mezinárodní směny, usiluje o odstranění bariér v mezinárodním obchodě snížením cel a liberalizací obchodu.

20. Obchodní zóny volného obchodu a dohody

  • GATT-Všeobecná dohoda o clech a obchodu, EFTA (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), CEFTA (Střední Evropa), NAFTA (USA, Kanada a Mexiko), CAFTA (Střední Amerika), FTAA (Amerika), ASEAN (JV Asie), ECOWAS (Afrika), MERCOSOR – společný trh jihu, OPEC- Státy vyvážejících ropu, OECD- Sdružení hospodářsky vyspělých států, APEC- Asijsko- pacifické hospodářské společenství, OAJ (Organizace Africké jednoty)
  • G8 (USA, Kanada, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie, Itálie a Rusko)
  • Mezinárodní červený kříž (státy postižené přírodními katastrofami či válkou)
  • Schenghenská dohoda (společná vízová politika vůči zemím 3. Světa, kontrola vnějších hranic EU, zásady přepravy zboží a ochrany při přepravě, zásady kontroly osobních údajů)

Zdroj: Zeměpis/Zeměpis GLP/11. POLITICKÁ MAPA SVĚTA.docx