7. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL

• obyvatelstvo = hlavní složka socioekonomické sféry, je tvůrcem i spotřebitelem všech vytvořených hodnot
• geografie obyvatelstva = studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva

Růst počtu obyvatelstva

• v roce 2018 dosáhlo lidstvo počtu 7,6 miliard, počet obyvatelstva narůstal nerovnoměrně (války, epidemie, vynálezy, průmyslová revoluce)
• v růstu počtu obyvatelstva existují 3 výrazná období, kdy došlo k velkému zvýšení počtu
• neolitická revoluce - přechod lidstva od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství – 10 000 př. n. l.
• průmyslová revoluce - industrializace se šířila ze západní Evropy do ostatních evropských zemí, rozvoj hospodářství – od 18. do 19. století
• došlo k přechodu od primitivního reprodukčního chování s vysokou porodností i úmrtností k řádu - demografická revoluce, má 4 fáze vývoje:
  • 1. fáze: vysoká a stálá porodnost a vysoká úmrtnost - nízký přirozený přírůstek
  • 2. fáze: vysoká porodnost, rychlý pokles úmrtnosti - zvýšení přirozeného přírůstku
  • 3. fáze: výrazný pokles porodnosti, pomalý pokles úmrtnost - postupné snižování PP
  • 4. fáze: nízká porodnost, malý pokles úmrtnosti - nízký přirozený přírůstek
• začátek o průběh demografických změn je v různých částech světa rozdílný
• největší akcelerace růstu obyvatel ve 2. polovině 20. století (v r. 1960 – 3 mld. lidí, v r. 1975 – 4 mld. lidí, v r. 1987 - 5 mld. lidí, v r. 1999 - 6 mld. lidí)

Složení obyvatelstva podle pohlaví

• počet mužů a žen je na světě přibližně stejný
• v Evropě je mírná převaha žen, převahu mužů mají země, kde je horší sociální postavení žen - severní Afrika, Asie - muslimské zeměobrázek vynechán

Věkové složení obyvatelstva

• podle věku lze obyvatelstvo rozdělit do 3 skupin
  • skupina předproduktivního věku (do 15 let)
  • skupina produktivního věku (15 - 65 let)
  • skupina poproduktivního věku (nad 65 let)
• důležitá je 2. skupina, lidé této skupiny jsou hlavním zdrojem pracovních sil pro hospodářství
• ve věkovém složení obyvatelstva mohou být mezi zeměmi velké rozdíly - záleží na stupni hospodářsko-společenského rozvoje
• v rozvojových zemích je největší počet mladé populace a lidé se nedožívají vysokého věku
• ve vyspělých zemích klesá porodnost, vysoká životní úroveň podmiňuje nízkou úmrtnost a obyvatelstvo stárne - demografické stárnutí
• ženy ve fertilním věku (15 - 45 let) - plodný věk, význam pro vývoj populace

Rasové složení obyvatelstva

• rasa = lidské plemeno, skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu)
• na základě shodných morfologických a fyziologických znaků se lidstvo dělí na rasy:
  • europoidní (bílá) – 45 % obyvatelstva, Evropa, západní Sibiř, severní Afrika (Arabové), jihozápadní Asie, Indie
• mongoloidní (žlutá) 40 %, východní, severovýchodní a jihovýchodní Asie, původní obyvatelé Ameriky
  • ekvatoriální (černá) - dělí se na 2 skupiny- 11%
  • negroidní 10 %, Afrika na jih od Sahary
  • australoidní 1 % - sever Austrálie, Nová Guinea, Srí Lanka
• míšením ras se vytvořila řada smíšených rasových skupin- 4 %
  • mestic (indián + běloch)
  • mulat (černoch + běloch)
  • zambo (indián + černoch)
  • europoidní + australoidní - Srí Lanka, Maledivy
  • australoidní + mongoloidní - Polynésie
  • europoidní + negroidní - východní Afrika, Latinská Amerika
  • europoidní + mongoloidní - Latinská Amerika, východní Sibiř, střední Asie
• všechny rasy jsou plně rovnocenné

Národnostní složení obyvatelstva

• národ = společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem v jednom územním celku, společnou kulturou, jazykem a vědomím sounáležitosti
• národnost= příslušnost k určitému národu
• existuje více než 2000 národů, výrazně se liší počtem svých příslušníků
• jazyk = prostředek dorozumění mezi lidmi
• nejrozšířenější jazyky světa: čínština, angličtina, španělština, ruština, němčina
• filologové rozpoznávají na světě asi 6000 jazyků
• asi 45 % lidstva hovoří jazyky indoevropské jazykové rodiny, méně hovoří ugrofinskou (Finsko, Estonsko)
• indoevropská- slovanské jazyky (západoslovanské, východoslovanské, jihoslovanské), germánské, románské

Náboženství obyvatelstva

• náboženství je součástí lidské kultury
• většina náboženství si vytváří organizaci - církev, která pečuje o rozvoj a šíření
• existuje řada náboženství s menšími počty věřících a řada náboženských skupin- sekty

Křesťanství

• církev římskokatolická - nejvyšší představitel papež, největší počet věřících - 1 miliarda, nejvíce katolíků žije v jižní, jihozápadní a západní Evropě
• pravoslavná církev - rozšířená ve východní a jihovýchodní Evropě
• církve protestantské - severní Evropa, USA a Austrálie

Islám - muslimské náboženství

• podle Mohameda, má velký politický vliv
• státní náboženství mnoha arabských zemí - severní Afrika, jihozápadní a jihovýchodní Asie

Hinduismus

• jedno z nejstarších náboženství, Indie

Buddhismus

• náboženství nazývané podle zakladatele Buddhy
• vzniklo jako reforma hinduismu, rozšířeno v jižní a jihovýchodní Asii

Ekonomické složení obyvatelstva

• podíl zaměstnaných ve službách je hlavním ukazatelem hospodářské úrovně státu
• vážným problémem je nezaměstnanost, přináší snížení životní úrovně
• ukazatelem nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel státu

Přirozený pohyb obyvatelstva

• natalita (porodnost) - počet narozených dětí za určité časové období (1 rok), na 1000 obyv.
• mortalita (úmrtnost) - počet zemřelých za určité časové období (1 rok), na 1000 obyvatel
• porodnost je ovlivňována podílem a počtem žen ve fertilním věku, postavením ženy ve společnosti a životní úrovní
• střední délka života- naděje na dožití
• úmrtnost souvisí s celkovou životní úrovní a s úrovní lékařské péče
• porodnost vyšší než úmrtnost - přirozený přírůstek
• porodnost nižší než úmrtnost – záporný přirozený přírůstek

Mechanický pohyb obyvatelstva

• stěhování - migrace, mechanický pohyb obyvatelstva, změna místa pobytu
• rozlišuje se migrace vnější (za hranice státu) a migrace vnitřní (v rámci státu)
• k vnější migraci patří emigrace (vystěhování) a imigrace (přistěhování)
• vnější migrace je motivována ekonomickými, politickými a náboženskými důvody
• repatriace- dobrovolný/ nedobrovolný návrat uprchlíků do původního státu
• sociálně právní pohyb- sňatky, rozvody, dosažené vzdělání, trestní rejstřík…

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

• zemský povrch je osídlen nerovnoměrně, rozmístění je ovlivňováno přírodními podmínkami, lidstvo osídluje oblasti, které dříve osídleny být nemohly
• přírodní faktory ovlivňující osídlení: vzdálenost od mořského pobřeží, nadmořská výška, podnebné podmínky
• socioekonomické faktory: urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny) - obyvatelstvo se soustřeďuje do měst - vznik aglomerací, oblasti s kvalitní půdou- zemědělství, , oblasti těžby a zpracování nerostných surovin
• hustota zalidnění - poměr počtu obyvatel k rozloze obývaného území

Hlavní seskupení obyvatelstva

• 4/5 obyvatelstva světa žijí na východní polokouli
• nejlidnatější země světa (2018):

Čína

1 390 000 000

Indie

1 330 000 000

USA

326 000 000

Indonésie

261 000 000

Pákistán

211 000 000

• hlavní seskupení obyvatelstva:
  • země východní Asie - Čína, Japonské ostrovy
  • země jižní a jihovýchodní Asie - Indie, Bangladéš, Indonésie
  • průmyslové státy západní Evropy - Benelux, Velká Británie, Francie
  • severovýchod USA a jihovýchod Kanady
  • jihozápad USA - stát Kalifornie (San Francisco a San Diego)
  • jihovýchodní pobřeží Brazílie a oblast La Platy
  • oblast dolního toku řeky Nil a nilské delty

Sídla

• základní centra lidské aktivity
• sídlo je místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva
• studiem sídel se zabývá geografie sídel
• funkce: obytná, rekreační, dopravní

Vývoj sídel

• nejnižší vývojový stupeň sídel - jeskyně, skrýše na stromech
• pokrokem jsou jednoduché umělé stavby - primitivní chýše z přírodních materiálů -> sídliště
• sídelní poměry každého státu jsou ukazatelem jeho hospodářské a technické úrovně

Rozdělení sídel

Sídla přechodně obývaná- subkumena

• jednoduchá přechodně obývaná sídla - slouží lovcům, kočovným pastevcům
• moderní přechodně obývaná sídla - přenosné montované stavby, meteorologické stanice
• Anekumena není člověkem vůbec obydlena

Sídla trvalá- ekumena

1) venkovská sídla - samoty, osady a vesnice

• rozptýlená - Severní Amerika, Jižní Amerika a Austrálie
• skupinová - Evropa, Afrika, Asie
• venkovská sídla jsou spojena s hospodařením na půdě
• v celosvětovém měřítku je počet venkovského obyvatelstva vyšší než počet obyvatel měst

2) městská sídla

• města jsou průmyslová, obchodní, dopravní, vysokoškolská, lázeňská, administrativní
• pro hlavní města států se užívá označení metropole, z celosvětového hlediska se největší sídla představují jako světové metropole - centra hospodářství nadstátního a celosvětového významu
• centra měst obklopují obytná sídliště různé kvality a rozsáhlé chudinské čtvrti

Proces urbanizace

• poměšťování – přesun z venkova do měst
• příliv obyvatelstva z venkova do měst za prací, kulturou, vzděláním apod.
• nejmenší stupeň urbanizace je v Asii a Africe, největší je v Severní Americe a západní Evropě
• města jsou centry průmyslu, obchodu, služeb, dopravy, administrativy
• vznikají aglomerace - městská zástavba kolem významného centra, aglomerované území je propojeno s centrem
• největší městské aglomerace- Tokio, Sao Paulo, Mexico City, New York, Bombaj, Los Angeles
• propojením několika aglomerací vznikají konurbace (souměstí) - německá konurbace Porúří
• vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají urbanizovaná území – megalopole - severovýchod USA (od Bostonu, přes New York, Washington,…) a západ USA (San Diego přes Los Angeles,…)
• suburbanizace - snižuje se počet obyvatel městských center, z nichž se lidé přesunují do komunikačně dobře dostupných satelitních obcí

Sídelní systémy

• města jsou svým zázemím propojena dostředivě (dojíždění do škol, obchodů) a odstředivě (vyjížďka za rekreací)
• vztah mezi městem a zázemím tvoří funkčně propojený celek