Geografie obyvatelstva

7. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL

obyvatelstvo = hlavní složka socioekonomické sféry, je tvůrcem i spotřebitelem všech vytvořených hodnot
geografie obyvatelstva = studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva

Růst počtu obyvatelstva

v roce 2018 dosáhlo lidstvo počtu 7,6 miliard, počet obyvatelstva narůstal nerovnoměrně (války, epidemie, vynálezy, průmyslová revoluce)
v růstu počtu obyvatelstva existují 3 výrazná období, kdy došlo k velkému zvýšení počtu
neolitická revoluce - přechod lidstva od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství – 10 000 př. n. l.
průmyslová revoluce - industrializace se šířila ze západní Evropy do ostatních evropských zemí, rozvoj hospodářství – od 18. do 19. století
došlo k přechodu od primitivního reprodukčního chování s vysokou porodností i úmrtností k řádu - demografická revoluce, má 4 fáze vývoje:
- 1. fáze: vysoká a stálá porodnost a vysoká úmrtnost - nízký přirozený přírůstek
- 2. fáze: vysoká porodnost, rychlý pokles úmrtnosti - zvýšení přirozeného přírůstku
- 3. fáze: výrazný pokles porodnosti, pomalý pokles úmrtnost - postupné snižování PP
- 4. fáze: nízká porodnost, malý pokles úmrtnosti - nízký přirozený přírůstek
začátek o průběh demografických změn je v různých částech světa rozdílný
největší akcelerace růstu obyvatel ve 2. polovině 20. století (v r. 1960 – 3 mld. lidí, v r. 1975 – 4 mld. lidí, v r. 1987 - 5 mld. lidí, v r. 1999 - 6 mld. lidí)

Složení obyvatelstva podle pohlaví

počet mužů a žen je na světě přibližně stejný
v Evropě je mírná převaha žen, převahu mužů mají země, kde je horší sociální postavení žen - severní Afrika, Asie - muslimské země

Věkové složení obyvatelstva

podle věku lze obyvatelstvo rozdělit do 3 skupin
- skupina předproduktivního věku (do 15 let)
- skupina produktivního věku (15 - 65 let)
- skupina poproduktivního věku (nad 65 let)
důležitá je 2. skupina, lidé této skupiny jsou hlavním zdrojem pracovních sil pro hospodářství
ve věkovém složení obyvatelstva mohou být mezi zeměmi velké rozdíly - záleží na stupni hospodářsko-společenského rozvoje
v rozvojových zemích je největší počet mladé populace a lidé se nedožívají vysokého věku
ve vyspělých zemích klesá porodnost, vysoká životní úroveň podmiňuje nízkou úmrtnost a obyvatelstvo stárne - demografické stárnutí
ženy ve fertilním věku (15 - 45 let) - plodný věk, význam pro vývoj populace

Rasové složení obyvatelstva

rasa = lidské plemeno, skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu)
na základě shodných morfologických a fyziologických znaků se lidstvo dělí na rasy:
- europoidní (bílá) – 45 % obyvatelstva, Evropa, západní Sibiř, severní Afrika (Arabové), jihozápadní Asie, Indie
mongoloidní (žlutá) 40 %, východní, severovýchodní a jihovýchodní Asie, původní obyvatelé Ameriky
- ekvatoriální (černá) - dělí se na 2 skupiny- 11%
- negroidní 10 %, Afrika na jih od Sahary
- australoidní 1 % - sever Austrálie, Nová Guinea, Srí Lanka
míšením ras se vytvořila řada smíšených rasových skupin- 4 %
- mestic (indián + běloch)
- mulat (černoch + běloch)
- zambo (indián + černoch)
- europoidní + australoidní - Srí Lanka, Maledivy
- australoidní + mongoloidní - Polynésie
- europoidní + negroidní - východní Afrika, Latinská Amerika
- europoidní + mongoloidní - Latinská Amerika, východní Sibiř, střední Asie
všechny rasy jsou plně rovnocenné

Národnostní složení obyvatelstva

národ = společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem v jednom územním celku, společnou kulturou, jazykem a vědomím sounáležitosti
národnost= příslušnost k určitému národu
existuje více než 2000 národů, výrazně se liší počtem svých příslušníků
jazyk = prostředek dorozumění mezi lidmi
nejrozšířenější jazyky světa: čínština, angličtina, španělština, ruština, němčina
filologové rozpoznávají na světě asi 6000 jazyků
asi 45 % lidstva hovoří jazyky indoevropské jazykové rodiny, méně hovoří ugrofinskou (Finsko, Estonsko)
indoevropská- slovanské jazyky (západoslovanské, východoslovanské, jihoslovanské), germánské, románské

Náboženství obyvatelstva

náboženství je součástí lidské kultury
většina náboženství si vytváří organizaci - církev, která pečuje o rozvoj a šíření
existuje řada náboženství s menšími počty věřících a řada náboženských skupin- sekty

Křesťanství

církev římskokatolická - nejvyšší představitel papež, největší počet věřících - 1 miliarda, nejvíce katolíků žije v jižní, jihozápadní a západní Evropě
pravoslavná církev - rozšířená ve východní a jihovýchodní Evropě
církve protestantské - severní Evropa, USA a Austrálie

Islám - muslimské náboženství

podle Mohameda, má velký politický vliv
státní náboženství mnoha arabských zemí - severní Afrika, jihozápadní a jihovýchodní Asie

Hinduismus

jedno z nejstarších náboženství, Indie

Buddhismus

náboženství nazývané podle zakladatele Buddhy
vzniklo jako reforma hinduismu, rozšířeno v jižní a jihovýchodní Asii

Ekonomické složení obyvatelstva

podíl zaměstnaných ve službách je hlavním ukazatelem hospodářské úrovně státu
vážným problémem je nezaměstnanost, přináší snížení životní úrovně
ukazatelem nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na počtu ekonomicky aktivních obyvatel státu

Přirozený pohyb obyvatelstva

natalita (porodnost) - počet narozených dětí za určité časové období (1 rok), na 1000 obyv.
mortalita (úmrtnost) - počet zemřelých za určité časové období (1 rok), na 1000 obyvatel
porodnost je ovlivňována podílem a počtem žen ve fertilním věku, postavením ženy ve společnosti a životní úrovní
střední délka života- naděje na dožití
úmrtnost souvisí s celkovou životní úrovní a s úrovní lékařské péče
porodnost vyšší než úmrtnost - přirozený přírůstek
porodnost nižší než úmrtnost – záporný přirozený přírůstek

Mechanický pohyb obyvatelstva

stěhování - migrace, mechanický pohyb obyvatelstva, změna místa pobytu
rozlišuje se migrace vnější (za hranice státu) a migrace vnitřní (v rámci státu)
k vnější migraci patří emigrace (vystěhování) a imigrace (přistěhování)
vnější migrace je motivována ekonomickými, politickými a náboženskými důvody
repatriace- dobrovolný/ nedobrovolný návrat uprchlíků do původního státu
sociálně právní pohyb- sňatky, rozvody, dosažené vzdělání, trestní rejstřík…

Rozmístění obyvatelstva na Zemi

zemský povrch je osídlen nerovnoměrně, rozmístění je ovlivňováno přírodními podmínkami, lidstvo osídluje oblasti, které dříve osídleny být nemohly
přírodní faktory ovlivňující osídlení: vzdálenost od mořského pobřeží, nadmořská výška, podnebné podmínky
socioekonomické faktory: urbanizace (poměšťování obyvatelstva a krajiny) - obyvatelstvo se soustřeďuje do měst - vznik aglomerací, oblasti s kvalitní půdou- zemědělství, , oblasti těžby a zpracování nerostných surovin
hustota zalidnění - poměr počtu obyvatel k rozloze obývaného území

Hlavní seskupení obyvatelstva

4/5 obyvatelstva světa žijí na východní polokouli
nejlidnatější země světa (2018):

Čína

1 390 000 000

Indie

1 330 000 000

USA

326 000 000

Indonésie

261 000 000

Pákistán

211 000 000

hlavní seskupení obyvatelstva:
- země východní Asie - Čína, Japonské ostrovy
- země jižní a jihovýchodní Asie - Indie, Bangladéš, Indonésie
- průmyslové státy západní Evropy - Benelux, Velká Británie, Francie
- severovýchod USA a jihovýchod Kanady
- jihozápad USA - stát Kalifornie (San Francisco a San Diego)
- jihovýchodní pobřeží Brazílie a oblast La Platy
- oblast dolního toku řeky Nil a nilské delty

Sídla

základní centra lidské aktivity
sídlo je místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva
studiem sídel se zabývá geografie sídel
funkce: obytná, rekreační, dopravní

Vývoj sídel

nejnižší vývojový stupeň sídel - jeskyně, skrýše na stromech
pokrokem jsou jednoduché umělé stavby - primitivní chýše z přírodních materiálů → sídliště
sídelní poměry každého státu jsou ukazatelem jeho hospodářské a technické úrovně

Rozdělení sídel

Sídla přechodně obývaná- subkumena

jednoduchá přechodně obývaná sídla - slouží lovcům, kočovným pastevcům
moderní přechodně obývaná sídla - přenosné montované stavby, meteorologické stanice
Anekumena není člověkem vůbec obydlena

Sídla trvalá- ekumena

1) venkovská sídla - samoty, osady a vesnice

rozptýlená - Severní Amerika, Jižní Amerika a Austrálie
skupinová - Evropa, Afrika, Asie
venkovská sídla jsou spojena s hospodařením na půdě
v celosvětovém měřítku je počet venkovského obyvatelstva vyšší než počet obyvatel měst

2) městská sídla

města jsou průmyslová, obchodní, dopravní, vysokoškolská, lázeňská, administrativní
pro hlavní města států se užívá označení metropole, z celosvětového hlediska se největší sídla představují jako světové metropole - centra hospodářství nadstátního a celosvětového významu
centra měst obklopují obytná sídliště různé kvality a rozsáhlé chudinské čtvrti

Proces urbanizace

poměšťování – přesun z venkova do měst
příliv obyvatelstva z venkova do měst za prací, kulturou, vzděláním apod.
nejmenší stupeň urbanizace je v Asii a Africe, největší je v Severní Americe a západní Evropě
města jsou centry průmyslu, obchodu, služeb, dopravy, administrativy
vznikají aglomerace - městská zástavba kolem významného centra, aglomerované území je propojeno s centrem
největší městské aglomerace- Tokio, Sao Paulo, Mexico City, New York, Bombaj, Los Angeles
propojením několika aglomerací vznikají konurbace (souměstí) - německá konurbace Porúří
vzájemným srůstáním aglomerací a konurbací vznikají urbanizovaná území – megalopole - severovýchod USA (od Bostonu, přes New York, Washington,…) a západ USA (San Diego přes Los Angeles,…)
suburbanizace - snižuje se počet obyvatel městských center, z nichž se lidé přesunují do komunikačně dobře dostupných satelitních obcí

Sídelní systémy

města jsou svým zázemím propojena dostředivě (dojíždění do škol, obchodů) a odstředivě (vyjížďka za rekreací)
vztah mezi městem a zázemím tvoří funkčně propojený celek