Geografická charakteristika sns

19. Geologická charakteristika SNS

Východní Evropa – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko

Přírodní podmínky

• celé území leží v mírném pásu
• čím více na Z, tím je méně srážek a podnebí má kontinentální charakter (méně srážek a velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou)
• převážně nížinatý povrch – Východoevropská rovina, Baltská nížina
• na Ukrajině úrodné černozemné stepi
• od J k S: stepi, tajga, tundra
• smíšené lesy v Bělorusku, směrem na S převážně jehličnany
• přírodní bohatství: ropa, uhlí (č i h), dřevo, železná ruda, uran, mangan, rašelina, hořlavé břidlice
• řeky: Dněpr, Dněstr, Němen, Západní Dvina
• Baltské moře, Černé moře, Azovské moře

Obyvatelstvo

• zvyšuje se průměrný věk (málo novorozenců)
• nízká hustota zalidnění
• problémy s menšinami: Rusíni, Poláci v Litvě, Rusové v Moldavsku, Gagausové (Moldavští Turci), Krymští Tataři
• převážně pravoslavná církev

Ekonomika

• státy závislé na dovozu surovin z Ruska (krom Ukrajiny)
• nižší ekonomická vyspělost – ekonomická transformace
• hlavní zaměření na zemědělství, těžbu a těžký průmysl

1. Litva

• Vilnius, 65 000 km2, 3 miliony ob.
• přechod oceánského a kontinentálního podnebí, chladnější typ mírného pásu
• povrch rovinatý i nížinný (pahorkatina Baltských vrchů, Litevská nížina)
• hustá říční síť s jezery (>3000), bažinami, močály a rašeliništi (řeka Němen, jezero Vyštytis)
• velká rozmanitost fauny a flóry
• průmysl výhradně závislý na jaderné energii
• pěstování obilovin, brambor, chov skotu
• strojírenský, chemický, dřevozpracující, potravinový průmysl
• světoznámá produkce jantaru
• dobře vyvinutá železniční a silniční infrastruktura
• katolická církev

2. Lotyšsko

• Riga, 65 000 km2, 2 miliony ob.
• mírný pás na východě s kontinentálním vlivem
• povrch je rovinatý i nížinný (Vidzemské vrchy)
• podél pobřeží leží pásmo písečných dun
• polovina území zabraná lesy, třetina je orná půda a pastviny
• hustá říční síť (Daugava), mnoho jezer a bažin
• potravinářský průmysl – hlavně rybolov, strojírenský, chemický průmysl, hutnictví barevných kovů
• pěstování brambor, chov skotu
• vývoz potravin a dopravních prostředků, tranzitní přeprava ruského zboží

3. Estonsko

• Tallinn, 45 000 km2, 1,3 milionu ob.
• nejvyspělejší z pobaltských zemí
• mírný pás s chladnějším počasí
• povrch převážně rovinatý, velmi malá průměrnou nadmořskou výškou (50 m.n.m)
• málo nerostného bohatství – ropné břidlice a vápenec
• mnoho jezer (Čudské jezero), močálů a rašelinišť
• hospodářství založeno převážně na službách
• potravinářský, strojírenský (lodě), dřevozpracující, chemický průmysl
• v zemědělství jen chov skotu a prasat, rybolov

4. Ukrajina

• Kyjev, 600 000 km2, 44 milionů ob.
• kontinentální podnebí, mírný pás, na Krymu subtropické podnebí
• povrch tvořen vysočinami a pahorkatinami (Karpaty, Krymské hory), nížina kolem řeky Dněpr
• řeky se využívají pro dopravu a energii, velká jezera (Dněsterský liman)
• dobré podmínky pro zemědělství, ale technologicky zaostalé (černozem, nížiny) – obilniny, vinná réva, ovoce, zelenina, brambory, chov skotu a prasat
• málo vyspělý průmysl, nekvalitní výroba, všechna odvětví průmyslu (hutnictví, těžké strojírenství, zbrojní výroba, automobilový, textilní, chemický)
• má nedostatek surovin pro výrobu energie – hlavně tepelné elektrárny, jaderná energie
• země etnicky rozdělena na ukrajinský západ a ruský východ
• 1986 - Černobyl

5. Moldavsko

• Kišiněv, 34 000 km2, 4 miliony ob.
• mírně kontinentální klima
• povrch s výrazným členěním (oblast Sto pahorků)
• země je chudá na vodní zdroje
• až 75 % černozem, lesy jsou vykáceny pro zemědělství – vinná réva, obilniny
• minimálně rozvinutý průmysl – potravinářský

6. Bělorusko

• Minsk, 207 000 km2, 10 milionů ob.
• chudá země závislá na dovozu surovin z Ruska
• výrazné kontinentální podnebí
• velká část území jsou bažiny a močály, velké plochy lesů
• řeky využívány pro splav dřeva, >11 000 jezer
• pěstování brambor a obilnin, chov skotu
• produkce mléka a kůže
• strojírenský, hutnický, dřevozpracující průmysl

Zakavkazsko – Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán

Přírodní podmínky

• mírný až subtropický pás
• na V nízké srážky (stepi až polopouště)
• od Černého moře sem vanou teplé větry s hojností srážek
• velice hornatá oblast

Ekonomika

• poměrně zaostalá oblast
• v zemědělství pracuje až 40 % obyvatel
• závislé na těžbě a vývozu surovin

1. Arménie

• Jerevan, 30 000 km2, 3 miliony ob.
• kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami
• polopouštní a stepní vegetace, řídké lesy
• hornatý reliéf – těžké rozšiřovat zemědělské oblasti
• pěstování ovoce (meruňky, broskve, švestky) a vína
• významná těžba barevných kovů (mědi, olova, zinku), zpracovávání diamantů a výroba šperků
• potravinářský průmysl, výroba automobilů, pneumatik a elektromotorů, přesné strojírenství

2. Gruzie

• Tbilisi, 70 000 km2, 3,7 miliony ob.
• v údolích je teplé subtropické podnebí s vysokým podílem srážek, směrem na V je podnebí sušší
• složité geomorfologické členění, podstatná část povrchu je hornatá
• nerovnoměrně rozvinutá říční síť, podzemní systémy se silnými vřídly
• Gruzie je bohatá na hydroenergetické zdroje – rychle tekoucí řeky
• pěstování zeleniny, obilnin, brambor, chov prasat a drůbeže
• potravinářský průmysl, strojírenství, automobilový průmysl
• bohaté zásoby železných (železná ruda) i neželezných kovů (zinek, cín, nikl, hliník, mangan), které jsou ve velkém exportovány
• energeticky závislá na dovozu paliv
• extrémně velká nezaměstnanost (někde až 80 %)

3. Ázerbájdžán

• Baku, 87 000 km2, 10 milionů ob.
• rychle rostoucí ekonomika založená na těžbě a exportu ropy a zemního plynu
• subtropické podnebí, polopouště, pouze 13 % je pokryto lesy a křovinami
• velmi hustá říční síť v horských oblastech (Kura), skupina jezer na hřbetu Murovdag (Modré jezero)
• pěstují obilniny, rýži, bavlnu, čaj, tabák, chov skotu a ovcí
• rybolov v Kaspickém moři (jeseteři, vyza velká), výroba kaviáru
• spoleh na ropu a ropné produkty, petrochemický, textilní, strojírenský průmysl
• těžba železné rudy, ocel

Střední Asie – Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán

Přírodní podmínky

• mírné vnitrozemské podnebí, suché horké léto, mrazivá zima
• pouště a polopouště se suchými pastvinami, stepi se zde nazývají celiny
• nevhodné přírodní podmínky (ale vedla zde Hedvábná stezka)
• málo srážek
• vysychání Aralského jezera
• rozsáhlá bezodtoká oblast
• velké nerostné bohatství
• bohaté energetické zdroje

Ekonomika

• transformační proces
• vysoká míra korupce
• průmysl založen na těžbě mědi, železné rudy, plynu, uhlí a ropy, export bavlny
• chov ovcí na vlnu, zemědělství hlavně ve Ferganské kotlině

1. Kazachstán

• Nur-Sultan (Astana), 2,7 milionů km2, 18,5 milionů ob.
• nejvýkonnější ekonomika v oblasti střední Asie
• velké rozdíly teplot
• většinou plošiny a pahorkatiny, pouště a polopouště, jen malá část je využívána na zemědělství
• velký počet jezer, ve stepích a horách převažují sladkovodní jezera, v polopouštích a mezihorských propadlinách převažují slaná jezera
• velké zdroje černého uhlí, železných a chromových rud, ropa, je zde 21 % světových uranových zásob
• metalurgie, strojírenství, telekomunikace, farmaceutický, potravinářský, textilní průmysl (tkaní hedvábí a koberců)
• chov velbloudů, bourec morušový, bavlník, pěstování obilovin

2. Turkmenistán

• Ašchabad, 500 000 km2, 5,5 milionu ob.
• silně kontinentální podnebí
• převážně nížiny, hory pouze na jihu
• většinu země tvoří pouště a stepi
• malé množství vodních ploch, slabá říční síť – uměle vybudovaný zavlažovací kanál (Karakumský kanál)
• tradiční chov dobytka (kozy, velbloudi, karakulské ovce)
• textilní průmysl, značné zásoby ropy a zemního plynu

3. Uzbekistán

• Taškent, 447 000 km2, 32 milionů ob.
• převážně pouště v nížinách, JV část vysoké
• velký teplotní rozdíl mezi létem a zimou
• nerovnoměrné rozložení řek, na rovinách často vysychající řeky, v horách rozvětvená říční síť, mnoho umělých vodních nádrží
• čtvrtý největší producent bavlny, významná těžba zlata, zemní plyn, uhlí, měď, stříbro, uran, olej
• chemický, plynárenský průmysl, průmysl stavebních hmot

• 20 % lidí je chudá a nezaměstnaná

• snaha liberalizace ekonomiky a nalákání nových partnerů

4. Kyrgyzstán

• Biškek, 200 000 km2, 6 milionů ob.
• typické kontinentální podnebí s velkými rozdíly zimních a letních teplot, velké výkyvy teplot i během jednoho dne
• velehorský stát
• velké vodní bohatství, spoleh hlavně na vodních elektrárnách
• těží zde černé uhlí, uran, ropu, zemní plyn, rtuť, zlato, antimon
• těžební, strojírenský, textilní, potravinářský průmysl
• pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, kukuřice, bavlna, chov skotu, koní, drůbeže, ovcí
• jediný stát s Ruskou i Americkou vojenskou základnou

5. Tádžikistán

• Dušanbe, 143 000 km2, 8,5 milionu ob.
• kontinentální podnebí
• země je velmi hornatá
• rozvinutá nerovnoměrná říční síť, velké přehradní nádrže (Róghun - největší hráz na světě)
• rozvojová země
• těží hnědé uhlí, ropu, zemní plyn, antimon, olovo, rtuť, zlato
• pěstují bavlnu, obilniny, tabák, ořechy, citrusy, vinná réva, luštěniny, chov skotu, jaci, drůbež
• hlavně využívají hydroenergetické zdroje

Rusko

• Moskva, 17 milionů km2, 145 milionů ob.

Přírodní podmínky

• velmi členité pobřeží
• pestré podnebí díky rozloze, od subtropického k polárnímu, většina území je v mírném pásu
• směrem na V spíše kontinentální podnebí (méně srážek, větší výkyvy teplot)
• převážně rovinatý reliéf, mimo pohoří Ural, Západosibiřská rovina s bažinami
• na S jsou tundry a zaledněná území (permafrost), většinu mírného pásu pokrývají tajgy s jehličnatými lesy, směrem na J jsou stepi a lesostepi, v oblastech se subtropickým podnebím se objevují pouště a polopouště
• velké zásoby nerostných surovin převážně v Asijské části
• na Sibiři jsou obrovské zásoby černého uhlí, ropy, zemního plynu, diamanty, zlato, uran, barevné kovy, železná ruda
• v okolí Kaspického moře, Povolží – ropa
• Kurská oblast, Ural, Západosibiřská rovina – železná ruda

Obyvatelstvo

• národnostně pestrý stát (až 100)
• nízká hustota zalidnění, počet obyvatel klesá
• nerovnoměrné rozmístění obyvatel, většina v evropské části
• nejvýznamnější náboženství: pravoslavné křesťanství

Zemědělství

• Kubáň, černozemní střed – ruské obilnice
• pobřeží Černého moře – ovoce, slunečnice
• zemědělství je málo produktivní
• V moře, Volha – rybolov

Průmysl

• velké zásoby fosilních paliv
• soustředění se do velkých měst a míst těžby surovin
• strojírenský: zbrojní, elektrotechnický průmysl, dopravní strojírenství
• energetický: hlavně tepelná energetika, vodní elektrárny, Moskevsko-jaderná energetika
• hutnictví železa a oceli, barevných kovů
• S tundry – chov sobů, rybolov, kožešinová zvěř
• tajgy – největší zásoby dřeva na světě, chov a lov kožešinové zvěře
• stepi a lesostepi – zemědělsky důležitá oblast, hnědozem a černozem

Ekonomika

• největší význam má těžební průmysl
• mnohem větší export než import
• důležité obchodní spojení s Ukrajinou a Kazachstánem, které Rusko zásobují chybějícími potravinami
• nejvíce ekonomicky aktivní je Moskva, Sibiř spíše jen surovinová základna

Doprava

• významná vnitrostátní letecká doprava
• největší železniční síť na světě
• Transsibiřská magistrála (Moskva – Novosibirsk – Vladivostok), železniční trať, expresní vlak to ujede za 6 dní, 9 288 km, sedm časových pásem, využití k přepravě obrovského množství zboží z Japonska do Evropy
• Severní větev – BAM, původně pro vojenské účely, dnes málo využívaná
• sítě ropovodů a plynovodů
• přístavy: Santkt – Petěrburk, Vladivostok