Geografická charakteristika sns

19. Geologická charakteristika SNS

Východní Evropa – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko

Přírodní podmínky

celé území leží v mírném pásu
čím více na Z, tím je méně srážek a podnebí má kontinentální charakter (méně srážek a velké teplotní rozdíly mezi létem a zimou)
převážně nížinatý povrch – Východoevropská rovina, Baltská nížina
na Ukrajině úrodné černozemné stepi
od J k S: stepi, tajga, tundra
smíšené lesy v Bělorusku, směrem na S převážně jehličnany
přírodní bohatství: ropa, uhlí (č i h), dřevo, železná ruda, uran, mangan, rašelina, hořlavé břidlice
řeky: Dněpr, Dněstr, Němen, Západní Dvina
Baltské moře, Černé moře, Azovské moře

Obyvatelstvo

zvyšuje se průměrný věk (málo novorozenců)
nízká hustota zalidnění
problémy s menšinami: Rusíni, Poláci v Litvě, Rusové v Moldavsku, Gagausové (Moldavští Turci), Krymští Tataři
převážně pravoslavná církev

Ekonomika

státy závislé na dovozu surovin z Ruska (krom Ukrajiny)
nižší ekonomická vyspělost – ekonomická transformace
hlavní zaměření na zemědělství, těžbu a těžký průmysl

1. Litva

Vilnius, 65 000 km2, 3 miliony ob.
přechod oceánského a kontinentálního podnebí, chladnější typ mírného pásu
povrch rovinatý i nížinný (pahorkatina Baltských vrchů, Litevská nížina)
hustá říční síť s jezery (>3000), bažinami, močály a rašeliništi (řeka Němen, jezero Vyštytis)
velká rozmanitost fauny a flóry
průmysl výhradně závislý na jaderné energii
pěstování obilovin, brambor, chov skotu
strojírenský, chemický, dřevozpracující, potravinový průmysl
světoznámá produkce jantaru
dobře vyvinutá železniční a silniční infrastruktura
katolická církev

2. Lotyšsko

Riga, 65 000 km2, 2 miliony ob.
mírný pás na východě s kontinentálním vlivem
povrch je rovinatý i nížinný (Vidzemské vrchy)
podél pobřeží leží pásmo písečných dun
polovina území zabraná lesy, třetina je orná půda a pastviny
hustá říční síť (Daugava), mnoho jezer a bažin
potravinářský průmysl – hlavně rybolov, strojírenský, chemický průmysl, hutnictví barevných kovů
pěstování brambor, chov skotu
vývoz potravin a dopravních prostředků, tranzitní přeprava ruského zboží

3. Estonsko

Tallinn, 45 000 km2, 1,3 milionu ob.
nejvyspělejší z pobaltských zemí
mírný pás s chladnějším počasí
povrch převážně rovinatý, velmi malá průměrnou nadmořskou výškou (50 m.n.m)
málo nerostného bohatství – ropné břidlice a vápenec
mnoho jezer (Čudské jezero), močálů a rašelinišť
hospodářství založeno převážně na službách
potravinářský, strojírenský (lodě), dřevozpracující, chemický průmysl
v zemědělství jen chov skotu a prasat, rybolov

4. Ukrajina

Kyjev, 600 000 km2, 44 milionů ob.
kontinentální podnebí, mírný pás, na Krymu subtropické podnebí
povrch tvořen vysočinami a pahorkatinami (Karpaty, Krymské hory), nížina kolem řeky Dněpr
řeky se využívají pro dopravu a energii, velká jezera (Dněsterský liman)
dobré podmínky pro zemědělství, ale technologicky zaostalé (černozem, nížiny) – obilniny, vinná réva, ovoce, zelenina, brambory, chov skotu a prasat
málo vyspělý průmysl, nekvalitní výroba, všechna odvětví průmyslu (hutnictví, těžké strojírenství, zbrojní výroba, automobilový, textilní, chemický)
má nedostatek surovin pro výrobu energie – hlavně tepelné elektrárny, jaderná energie
země etnicky rozdělena na ukrajinský západ a ruský východ
1986 - Černobyl

5. Moldavsko

Kišiněv, 34 000 km2, 4 miliony ob.
mírně kontinentální klima
povrch s výrazným členěním (oblast Sto pahorků)
země je chudá na vodní zdroje
až 75 % černozem, lesy jsou vykáceny pro zemědělství – vinná réva, obilniny
minimálně rozvinutý průmysl – potravinářský

6. Bělorusko

Minsk, 207 000 km2, 10 milionů ob.
chudá země závislá na dovozu surovin z Ruska
výrazné kontinentální podnebí
velká část území jsou bažiny a močály, velké plochy lesů
řeky využívány pro splav dřeva, >11 000 jezer
pěstování brambor a obilnin, chov skotu
produkce mléka a kůže
strojírenský, hutnický, dřevozpracující průmysl

Zakavkazsko – Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán

Přírodní podmínky

mírný až subtropický pás
na V nízké srážky (stepi až polopouště)
od Černého moře sem vanou teplé větry s hojností srážek
velice hornatá oblast

Ekonomika

poměrně zaostalá oblast
v zemědělství pracuje až 40 % obyvatel
závislé na těžbě a vývozu surovin

1. Arménie

Jerevan, 30 000 km2, 3 miliony ob.
kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami
polopouštní a stepní vegetace, řídké lesy
hornatý reliéf – těžké rozšiřovat zemědělské oblasti
pěstování ovoce (meruňky, broskve, švestky) a vína
významná těžba barevných kovů (mědi, olova, zinku), zpracovávání diamantů a výroba šperků
potravinářský průmysl, výroba automobilů, pneumatik a elektromotorů, přesné strojírenství

2. Gruzie

Tbilisi, 70 000 km2, 3,7 miliony ob.
v údolích je teplé subtropické podnebí s vysokým podílem srážek, směrem na V je podnebí sušší
složité geomorfologické členění, podstatná část povrchu je hornatá
nerovnoměrně rozvinutá říční síť, podzemní systémy se silnými vřídly
Gruzie je bohatá na hydroenergetické zdroje – rychle tekoucí řeky
pěstování zeleniny, obilnin, brambor, chov prasat a drůbeže
potravinářský průmysl, strojírenství, automobilový průmysl
bohaté zásoby železných (železná ruda) i neželezných kovů (zinek, cín, nikl, hliník, mangan), které jsou ve velkém exportovány
energeticky závislá na dovozu paliv
extrémně velká nezaměstnanost (někde až 80 %)

3. Ázerbájdžán

Baku, 87 000 km2, 10 milionů ob.
rychle rostoucí ekonomika založená na těžbě a exportu ropy a zemního plynu
subtropické podnebí, polopouště, pouze 13 % je pokryto lesy a křovinami
velmi hustá říční síť v horských oblastech (Kura), skupina jezer na hřbetu Murovdag (Modré jezero)
pěstují obilniny, rýži, bavlnu, čaj, tabák, chov skotu a ovcí
rybolov v Kaspickém moři (jeseteři, vyza velká), výroba kaviáru
spoleh na ropu a ropné produkty, petrochemický, textilní, strojírenský průmysl
těžba železné rudy, ocel

Střední Asie – Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán

Přírodní podmínky

mírné vnitrozemské podnebí, suché horké léto, mrazivá zima
pouště a polopouště se suchými pastvinami, stepi se zde nazývají celiny
nevhodné přírodní podmínky (ale vedla zde Hedvábná stezka)
málo srážek
vysychání Aralského jezera
rozsáhlá bezodtoká oblast
velké nerostné bohatství
bohaté energetické zdroje

Ekonomika

transformační proces
vysoká míra korupce
průmysl založen na těžbě mědi, železné rudy, plynu, uhlí a ropy, export bavlny
chov ovcí na vlnu, zemědělství hlavně ve Ferganské kotlině

1. Kazachstán

Nur-Sultan (Astana), 2,7 milionů km2, 18,5 milionů ob.
nejvýkonnější ekonomika v oblasti střední Asie
velké rozdíly teplot
většinou plošiny a pahorkatiny, pouště a polopouště, jen malá část je využívána na zemědělství
velký počet jezer, ve stepích a horách převažují sladkovodní jezera, v polopouštích a mezihorských propadlinách převažují slaná jezera
velké zdroje černého uhlí, železných a chromových rud, ropa, je zde 21 % světových uranových zásob
metalurgie, strojírenství, telekomunikace, farmaceutický, potravinářský, textilní průmysl (tkaní hedvábí a koberců)
chov velbloudů, bourec morušový, bavlník, pěstování obilovin

2. Turkmenistán

Ašchabad, 500 000 km2, 5,5 milionu ob.
silně kontinentální podnebí
převážně nížiny, hory pouze na jihu
většinu země tvoří pouště a stepi
malé množství vodních ploch, slabá říční síť – uměle vybudovaný zavlažovací kanál (Karakumský kanál)
tradiční chov dobytka (kozy, velbloudi, karakulské ovce)
textilní průmysl, značné zásoby ropy a zemního plynu

3. Uzbekistán

Taškent, 447 000 km2, 32 milionů ob.
převážně pouště v nížinách, JV část vysoké
velký teplotní rozdíl mezi létem a zimou
nerovnoměrné rozložení řek, na rovinách často vysychající řeky, v horách rozvětvená říční síť, mnoho umělých vodních nádrží
čtvrtý největší producent bavlny, významná těžba zlata, zemní plyn, uhlí, měď, stříbro, uran, olej
chemický, plynárenský průmysl, průmysl stavebních hmot
20 % lidí je chudá a nezaměstnaná
snaha liberalizace ekonomiky a nalákání nových partnerů

4. Kyrgyzstán

Biškek, 200 000 km2, 6 milionů ob.
typické kontinentální podnebí s velkými rozdíly zimních a letních teplot, velké výkyvy teplot i během jednoho dne
velehorský stát
velké vodní bohatství, spoleh hlavně na vodních elektrárnách
těží zde černé uhlí, uran, ropu, zemní plyn, rtuť, zlato, antimon
těžební, strojírenský, textilní, potravinářský průmysl
pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, kukuřice, bavlna, chov skotu, koní, drůbeže, ovcí
jediný stát s Ruskou i Americkou vojenskou základnou

5. Tádžikistán

Dušanbe, 143 000 km2, 8,5 milionu ob.
kontinentální podnebí
země je velmi hornatá
rozvinutá nerovnoměrná říční síť, velké přehradní nádrže (Róghun - největší hráz na světě)
rozvojová země
těží hnědé uhlí, ropu, zemní plyn, antimon, olovo, rtuť, zlato
pěstují bavlnu, obilniny, tabák, ořechy, citrusy, vinná réva, luštěniny, chov skotu, jaci, drůbež
hlavně využívají hydroenergetické zdroje

Rusko

Moskva, 17 milionů km2, 145 milionů ob.

Přírodní podmínky

velmi členité pobřeží
pestré podnebí díky rozloze, od subtropického k polárnímu, většina území je v mírném pásu
směrem na V spíše kontinentální podnebí (méně srážek, větší výkyvy teplot)
převážně rovinatý reliéf, mimo pohoří Ural, Západosibiřská rovina s bažinami
na S jsou tundry a zaledněná území (permafrost), většinu mírného pásu pokrývají tajgy s jehličnatými lesy, směrem na J jsou stepi a lesostepi, v oblastech se subtropickým podnebím se objevují pouště a polopouště
velké zásoby nerostných surovin převážně v Asijské části
na Sibiři jsou obrovské zásoby černého uhlí, ropy, zemního plynu, diamanty, zlato, uran, barevné kovy, železná ruda
v okolí Kaspického moře, Povolží – ropa
Kurská oblast, Ural, Západosibiřská rovina – železná ruda

Obyvatelstvo

národnostně pestrý stát (až 100)
nízká hustota zalidnění, počet obyvatel klesá
nerovnoměrné rozmístění obyvatel, většina v evropské části
nejvýznamnější náboženství: pravoslavné křesťanství

Zemědělství

Kubáň, černozemní střed – ruské obilnice
pobřeží Černého moře – ovoce, slunečnice
zemědělství je málo produktivní
V moře, Volha – rybolov

Průmysl

velké zásoby fosilních paliv
soustředění se do velkých měst a míst těžby surovin
strojírenský: zbrojní, elektrotechnický průmysl, dopravní strojírenství
energetický: hlavně tepelná energetika, vodní elektrárny, Moskevsko-jaderná energetika
hutnictví železa a oceli, barevných kovů
S tundry – chov sobů, rybolov, kožešinová zvěř
tajgy – největší zásoby dřeva na světě, chov a lov kožešinové zvěře
stepi a lesostepi – zemědělsky důležitá oblast, hnědozem a černozem

Ekonomika

největší význam má těžební průmysl
mnohem větší export než import
důležité obchodní spojení s Ukrajinou a Kazachstánem, které Rusko zásobují chybějícími potravinami
nejvíce ekonomicky aktivní je Moskva, Sibiř spíše jen surovinová základna

Doprava

významná vnitrostátní letecká doprava
největší železniční síť na světě
Transsibiřská magistrála (Moskva – Novosibirsk – Vladivostok), železniční trať, expresní vlak to ujede za 6 dní, 9 288 km, sedm časových pásem, využití k přepravě obrovského množství zboží z Japonska do Evropy
Severní větev – BAM, původně pro vojenské účely, dnes málo využívaná
sítě ropovodů a plynovodů
přístavy: Santkt – Petěrburk, Vladivostok