14.
Česká stavovská monarchie – boj o charakter státu
( 1526 – 1627 )
Nástup Habsburků na český trůn:
1526 – bitva u Moháče ( Maďarsko) proti Turkům ( Osmanská říše ).
->zahynul zde Ludvík Jagellonský ( utopil se v bažině při útěku z bitvy),pohřben v Budíně.
-Turkové vyhráli.
Ludvík byl bezdětný =>zasedal Zemský sněm, aby zvolili nového krále.Bylo hodně kandidátů ( Polsko,Bavoři,Česká šlechta).
->zvítězil rakouský arcivévoda FERDINAND HABSBURSKÝ ( 1526 – 1564 ).
-manželka Anna Jagellonská, neuspěl s dědičným nárokem na č.trůn,při jednáních hodně uplácel – 23.10.1526 – zvolen, 24.2.1527 – korunován.
Podmínkou pro zvolení bylo zaplacení jagellonského dluhu- Ferdinand nabídl, že zaplatí polovinu – byl zvolen.
Podmínky zvolení: - musel vládnout z Prahy,
- musel zachovat úřady , které spravovala česká šlechta
- náboženská svoboda
- jeho nástupce nesměl být korunován ještě za jeho života.
-šlechta si o něm myslela, že bude spíše míň schopný a výrazný – to by jí vyhovovalo.Ferdinand byl ovšem velmi schopný a prosazoval absolutismus
-bratr Římský císař a Španělský král Karel V. ->díky němu byl římským králem.
-byl zvolen v Čechách – na Moravě,Slezsku a Lužici ho přijali.
Uhry : -rozděleny na 3 části: a) Budínský pašalík- byli tam Turci ->vytvořili území
b)Sedmihradsko: -část Uherské šlechty, která Ferdinanda nechtěla prosazovali svého Jana Zápolského.
c)Horní Uhry – Ferdinand Habsburský -hl.městem v Uhrách se stal Prešpurk – přejmenováno na 1536 Bratislava,
-> spojení Rakouských zemí, Č.zemí a horní části Uher -> Habsburská mnohonárodnostní monarchie ( Podunajská monarchie)
1529 – sultán Sulejman II. obléhá Vídeň
1546 – 1547 – stavovské povstání šlechty proti panovníku -> šlechta vypověděla poslušnost : podnět : Šmakladská válka : císař Karel V. vs. Šmakladský spolek ( protestanti v Německu ( hlavně Sasko ) ) – Ferdinand = bratr KV. => hlavní jeho spojenec => září 1546 svolává zemskou hotovost ( bez souhlasu sněmu ) => stavy nereagovali ( nebo málo ), 1547 – svolána další zemská hotovost ( proti Sasům ) – zemský sněm otevřeně kritizoval Ferdinanda ( že jedná protizákoně ) a shodl se na tom, že zemská hotovost smí být svolána pouze na obranu země -> tažení proti Ferdinandovi-> poraženi.Král potrestal nižší šlechtu a měšťanstvo ( 2 + 2 zástupci popraveni ). => ekonomické sankce ( hlavně vůči městům), sebral městům privilegia ( omezení samosprávy , byli zavedeni hejtmani.
1556 – příchod Jezuitů do Čech ( usazeni u sv.Klimenta )
1561 – v Praze obnoveno arcibiskupství
1545 – začal zasedat Tridentský koncil
Boj o charakter českého státu v 16. – 17. století
Boj dvou principů : Stavovská monarchie ( zemský sněm,panovník pouze formální)
vs.
__absolutistická monarchie__ \( panovník vládne, sněm pouze formální\)
katolictví vs. protestanství vs. vyrovnané postavení obou náboženství
V 16.století v Čechách: 15-20% katolíků ( vysoká šlechta,nejvýznamnější úřady) .
Zbytek nejednotní nekatolíci. ( kališníci ( utraquisté ) 70%, luteráni, trochu i kalvinisti, Jednota Bratrská (sekta) -> potlačována až do Rudolfova majestátu – 1578 – Bible Kralická(Petr Chelčický,J.A.komenský), židé – při pozdější rekatolizaci jediné tolerované náb. krom katol.)
Maxmilián II.(1564 – 1576) – byl nábožensky tolerantní.
\- byl II \. Maxmilián, který byl Římským císařem,jako č\.král Maxmilián I\.
Česká konfese ( 1575 ) – náboženská svoboda v Čechách,Maxmilián II. to nepodepsal, pouze ústně to potvrdil.
*konfese = vyznání *=> česká víra
RUDOLF II. ( 1576 – 1611 ) : - velmi vzdělaný, ( vychován ve Španělsku ( na dvoře Filipa II.), vychováván velmi katolicky.
-nebyl příliš rozhodný,schopný.
PRAHA – sídelní město ( od r. 1583 ) => hl.město SŘŘ. => ekonomický a kulturní rozkvět
- vytvořil Kunstkameru = sbírka uměleckých děl ( moc se toho nedochovalo)
- astrologie ( Tycho de Brahe ) , alchymie, vzniká Zlatá ulička.
- onemocněl maniodepresivní psychózou.
- boje s Turky
- povstání Štěpána Bočkaje v Uhrách( RII. Tam prosazoval rekatolizaci)=>Uhrům tam pomáhali Turci ->povstání uspělo->náb.svoboda v Uhrách.
- celkově hodně prosazoval katolíky.
-problémy s bratrem Matyášem -> ten ho často nutil k ústupkům =>
1608 – Libeňský mír ( Matyáš se vzepřel Rudolfovi ->RII. Musel uznat Matyášovi nadvládu v Rakousku,Uhrách,Moravě,Slezsku a Lužici. => Rudolf II. pouze Římský císař a český král.
=> toho využila česká nekatolická šlechta => 1609 Rudolfův majestát. -> náb. svoboda.
Defenzoři víry – tzv.ochránci víry. – bylo jich 30 a měli dohlížet na dodržování majestátu
->1611 – pozval do Čech vojsko Pasovského biskupa Leopolda -> chtěl vojensky porazit české nekatolické stavy - neúspěch => 1611 Rudolf II. zbaven vlády v Čechách ( ve prospěch Matyáše ).
1612 – Rudolf II. umírá. Nikdy se neoženil ->bez legitimních potomků.
Památky : Hvězda ( na Bílé hoře ), Belveder ( letohrádek královny Anny ), Lobkovický palác ( Schwarzenberský palác )
Stavovské povstání ( 1618 – 1620 )
Matyáš ( 1611 – 1619 ) : - chtěl korunu pro Ferdinanda Štýrského ( přijat v r. 1617 ) => dělal různé kompromisy , musel slibovat, potvrdil Rudolfův majestát.
-přesto však náb. svoboda omezována-> velké napětí => březen 1618 v Praze sjezd nekatolických stavů.
->Matyáš jejich požadavky o nápravu odmítl.
V Praze vládli tzv. místodržitelé . 23.5.1618 : 2./3.PRAŽSKÁ DEFENESTRACE
(2. Defenestrace mohl být akt z roku 1483)
-z oken na Hradě vyhozeni tři místodržící : Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a písař Fabricius. Pod okny byl hnůj, tak to přežili.
Vzbouřenci prohlásili Habsburky za sesazené z českého trůnu -> vláda tzv. 30 direktorů. V čele Václav Budovec z Budova. Vojsko scháněl Jindřich Matyáš Thurn.
1618 – 1620 : boje, potyčky – tzv. česká válka. ( 1. fáze 30ti leté války)
8.11.1620 – bitva na Bílé hoře: - obojí žoldnéřská vojska.Stavovské vojsko bylo špatně placeno ( nedostávali žold ) – stavovská vojska poražena
1619 – umírá Matyáš. -> nároky na český trůn si činí Ferdinand Štýrský.Stavy však chtěli někoho jiného -> zvolili : FRIDRICH FALCKÝ ( zimní král – vládl pouze jednu zimu ).
- protestant ( kalvinista )
- za manželku dcera anglického krále
- jeho vláda končí bitvou na Bílé hoře – nebojoval, z Prahy uprchl do ciziny.
Důsledky stavovského povstání: - odboj se rozpadl ( část uprchla, část žádala Ferdinanda II. o odpuštění ). Ten však povstání tvrdě potrestal : ztráta hrdel, cti a statků.
- 23.11.1620 zrušen Rudolfův majestát => rekatolizace
- 21.6.1621 – poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí.
3 páni ( Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic), 7 rytířů, 17 měšťanů( např. Jan Jesenius – dvorní lékař Rudolfa II., 1600 – 1.veřejná pitva):
- konfiskace majetku. Panovník z toho odměňoval své věrné -> obměna šlechty ( cizí šlechta do Čech) -> velmi zbohatl Albrecht z Valdštejna.
- 1627 – Obnovené zřízení zemské : 1. Habsburkové definitivně získávají DĚDIČNÉ PRÁVO na Č.trůn.
2. jediné povolené náb. je katolické
3. zrovnoprávnění němčiny s češtinou
4. mění se složení zemského sněmu ( duchovenstvo – 1.stav )
ti co museli odejít z Čech = exulanti