22.
Evropa a svět ve druhé pol.19.stol. a na počátku 20.stol.
Bachovský absolutismus :
Alexandr Bach – ministr vnitra ( až do r. 1859 )
- posílení vlivu armády, církve, byrokracie
- represe revolučních nálad, pronásledování revolucionářů
vyvazovací komise – dohlížely na rušení roboty, na vyvázání rolníka z roboty
- docela mírné podmínky pro rolníky ( i možnost splátek )
Zrušena vrchnostenská správa ( panství se soudy atd. )
→ reforma – zřízení politických okresů ( Čechy = 111 okresů ).
→ soudy už podléhaly státu.
- vysoký vliv místodržitelů a mizivý vliv zemských sněmů, šlechty.
Zahraniční politika : - snaha o velmocenské postavení R-U
- snaha ovlivnit sjednocení Německa → konflikt s Pruskem → vzrůstající napětí.
1852 – zahraniční politiku už nedělá ministr zahraničí, ale sám panovník ( po smrti Schwarzenbergera – ministra zahraničí )
ale : František Josef I. byl velmi mladý, nezkušený
Krymská válka ( 1853 – 1856 )
Rusko VS Turecko ( + později Anglie a Francie )
- Rusko prohrálo
Rakousko se nepřidalo na žádnou stranu ⇒ proti sobě postavilo obě strany ⇒ politická izolace.
1859 – ztráta Lombardie
- rakouská armáda krvavě poražena v bitvě u Solferina ( armádu vedl F.J.I.)
⇒ Alexandr Bach musel odstoupit z funkce.
Domácí politika : - postupný vývoj od absolutismu ke konstituční monarchii.
1860 – Říjnový diplom → příslib zavedení konstituce, příslib vývoje k federálnímu principu.
1861 – Únorová ústava ( oktrojovaná )
→ zřízen parlament : Říšská rada ( dvoukomorová : panská sněmovna – jmenována panovníkem, doživotní členství ) + poslanecká sněmovna ( voleni, ale dost omezené volební právo )
Rakousko-uherské vyrovnání
Prusko-rakouská válka – 1866
Hohenzollernové VS Habsburkové
→ vpád pruských vojsk do Čech.
3.7. bitva u Hradce Králové ( u Sadové )
- jednoznačné vítězství Pruska
Prusko : - militaristický stát ( nejlepší, moderní armáda – už měli zadovky ⇒ 3-5krát rychlejší střelba )
Rakousko – početná, ale nekvalitní, zastaralá armáda.
Příměří bylo uzavřeno v Mikulově, definitivní mír byl uzavřen v Praze ⇒ Rakousko ztratilo veškerý vliv na dění v Německu.
Zrušen Německý spolek, Prusko zakládá Severoněmecký spolek.Rakousko ztrácí Benátsko .
→ + následky pro civilní obyvatelstvo : poslední vlna cholery.
„Tam u Králového Hradce,
lítaly tam kule prudce.
Z kanónů a flintiček,
do ubohých lidiček.“
Češi se postavili za Rakousko → chtěli ústupky od vlády ( na oplátku )
Maďaři – začali zbrojit → vyhrožovali Rakušákům
⇒ rozdělení monarchie na 2 části :
Předlitavsko a Zalitavsko
→ každá část měla mít svou ústavu.
Předlitavsko : České země, Rakouské země, Halič ( Polsko-slovensko-ukrajina ), Dalmácie
Zalitavsko : - část Rumunska, Chorvatska, Uherska, Severní Uhersko ( Slovensko )
- agrární, ekonomicky zaostalé.
1867 – Prosincová ústava ⇒ Rakousko-Uhersko
- 3 společná ministerstva : zahraničí, války, financí.
- společná osoba panovníka.
Sjednocení Itálie
2 koncepce : 1) demokratická koncepce ( sjednocení „zdola“ )
→ povstání všech Italů, lidový revoluční národní boj.
Giussepe Mazzini – Mladá Itálie → intelektuálové, studenti → chtěli republiku.
Giussepe Garibaldi – revolucionář, vlastenec
1860 – tažení „tisícovky“ – 1000 dobrovolníků, kteří se pod jeho vedením vtrhli do Sicílie, na jih Itálie → lidové povstání v Neapolském království → svržení Bourbonské dynastie v Itálii.
Garibaldiho „tisícovka“ – nosili červený uniformy
2) monarchicko-liberální koncepce ( sjednocení „shora“ )
Viktor Emanuel II. – sardinský král
- pomáhal mu diplomat ( ministerský předseda v Sardínii ) Camillo Cavour
1859 – válka s Rakouskem
- spojenectví Francie ( Napoleon III. ) s Itálií
1859 – bitva u Solferina → porážka Rakušanů – poté Francie uzavírá separátní mír s Rakouskem.
⇒ Itálie získává pouze Lombardii.
V Modeně a Toskánsku v r. 1860 dochází k plebiscitu a přidávají se k Sardinskému království
Neapolské království se přidává taky ⇒ 1861 – ITALSKÉ KRÁLOVSTVÍ
- 1.král : Viktor Emanuel.
Benátsko se připojilo v r. 1866 díky Prusko-rakouské válce ( Italové se připojili k Prusům )
1870 – Francouzsko-pruská válka : Francie poražena → Itálie získává Papežský stát, Řím
Itálie vznikla jako konstituční monarchie s parlamentem.
Verdi – opery s vlasteneckým podtextem
Tehdy mělo volební právo pouze 2% obyvatelstva
Garibaldi chtěl pokračovat v tažení i na Řím, ale Viktor Emanuel to kvůli Napoleonovi III. nemohl dovolit → V.E. vyslal proti Garibaldimu vojsko.
Sjednocení Německa :
- před tím pouze Německý spolek, velké množství států ( velké i malé – města, biskupství )
Velké státy : Prusko, Bavorsko, Sasko
Příčiny sjednocení : - politické : snaha sjednotit všechny Němce do silného, velkého státu.
- ekonomické : umožnit rozvoj obchodu ( bez cel atd. ). Už zde probíhala průmyslová revoluce a průmysl se rozvíjí lépe ve velkém státu.
2 koncepce : - sjednocení zdola ( povstání lidu ) – revoluce
cíl : federativní, demokratická republika.
Sjednocení shora : - v čele sjednocení nějaký silný panovník :
- maloněmecká = sjednocení bez Rakouska – rozhodující význam by tak mělo Prusko.
- velkoněmecká – včetně Rakouska – tam by měli Habsburkové rozhodující postavení
Nakonec se prosadilo sjednocení shora a maloněmecká koncepce .
- pruský kancléř Otto von Bismarck : - od r. 1862
- nepřítel demokracie, tvrdý politik, velmi schopný.Prosazoval politiku cukru a biče.
„ Veliké otázky doby se neřeší řečmi a rozhodnutím většiny, nýbrž železem a krví.“
1866 : Prusko-rakouská válka – Rakousko vyřazeno ze sjednocovacího procesu ⇒ vytvoření Severoněmeckého spolku → 1.fáze sjednocení Německa pod vedením Pruska.
1870 : Prusko-francouzská válka : - Bismarck vyprovokoval Francouze k vyhlášení války → drtivá porážka Francouzů, Napoleon III. zajat.
Pak se malé německé státy dobrovolně připojily k Prusku ⇒ leden 1871 – vyhlášení Německého císařství
- ve Versailles
- císařem se stal pruský král Vilém I. a kancléřem Otto von Bismarck
- Alsasko a Lotrinsko připojeno k Německu
Německo bylo založeno na militaristických principech, byl to mocenský stát.
Velká Británie – koloniální velmoc
Viktoriánské období → královna Viktorie ( 1837 – 1901 )
- nejmocnější, nejsilnější, hospodářsky nejvyspělejší stát na světě – „dílna světa“
- textilní, těžký průmysl ( uhlí, FeRuda ), hutnictví, strojírenství
- největší obchodní i válečné loďstvo
- politická moc : světová velmoc, ovládala rozsáhlá území, vojenské loďstvo
- nehledali spojence – politika skvělé izolace ( jsme nejlepší, nepotřebujeme spojence )
Vnitropolitický vývoj : - konstituční monarchie parlamentního typu
- dvoukomorový parlament, silně omezené volební právo, postupem času se hodně rozšiřovalo a na konci 19.stol. ho měli už i dělníci.
Systém dvou politických stran :
- liberálové – uvolnění trhu, nestarali se o sociální problémy
- představitel : W.Gladstone
- konzervativci : - sociální reformy, např. B.Disraeli
- omezení práce žen a dětí v továrnách
→ děti do 13 let směli v továrnách pracovat max. 8h/den.
1870 – zavedení povinné školní docházky
Kolonie : Kanada → dominium ( vlastní vláda, oficiální představitel je britská královna )
Afrika ( severní, jižní )
Indie – nejvýznamnější kolonie
Austrálie, Nový Zéland, část pobřeží Číny
Význam kolonií : ekonomický → suroviny, plodiny, nerostné bohatství, dovoz do kolonií.
- zdroj levní pracovní síly.
Indie : - bavlna ( nahrazuje vlnu → vítězství bílého zlata nad zlatým rounem ), juta, kůže, olej, barviva, čaj, káva
- podnikalo se tam, přínos civilizace
- kolonie byly často utlačovány → občasné vzpoury ( rolnické, vojenské )
Představitel kolonií : guvernér ( místokrál )
1876 – královna Viktorie se nechala provolat Indickou císařovnou
DIVIDE ET IMPERA – rozděl a panuj.
Austrálie : - trestanecká kolonie
- hnutí proti deportacím → nakonec se ( v r. 1863 ) tam trestanci přestali vozit.
- objev zlata ( zlatá horečka )
- osidlování od východu na západ.
1901 – Australský svaz – spojení všech těch států do svazu.
- britské dominium.
Nové myšlenkové směry v 19.stol .
Nacionalismus – soustředí se na národ → národnostní boj – prosazování pouze národních zájmů toho jednoho národa na úkor jiných národů.
Liberalismus – vznik 1812 ve Španělsku
1830 – vznik liberální strana v Anglii
John Locke, Ch.L.Montesquieuer
→ stát vznikl na základě společenské dohody mezi občany
→ omezení panovníka ústavou
- ideál : konstituční monarchie
- liberalismus slavil úspěch u bohatšího měšťasnstva.
Konzervatismus : René de Chateaubriand
→ po fr.revoluci → proti revoluci
- dodržování právního pořádku, předcházení revolucím, pouze nutné reformy
socialismus – odstranění majetkové nerovnosti mezi lidmi
→ návaznost na utopické socialisty
- Proudhon – vlastnictví je krádež
1848 – Marx, Engels → Komunistický manifest
dělnictvo = proletariát
třídní boj → společenský pokrok
- stávky
Politický katolicismus : - vytýká liberalismu, že vůbec nereaguje na sociální problémy, ale proti marxismu.
→ křesťanský socialismus
→ antisemitismus.
Rozvoj dělnického hnutí :
-2.pol.19.stol.
- rozvoj průmyslu → velký růst počtu dělníků
- velmi špatné pracovní podmínky dělníků, pracují i jejich ženy a děti.
Žádné zdravotní zabezpečení, žádné dovolené, žádné odškodné za pracovní úraz
⇒ sdružování dělníků.
- rozvoj studií o sociálně spravedlivé společnosti → socialismus.
- podle socialistů je největší problém v soukromém vlastnictví výrobních prostředků a že soukromníci dávají dělníkům méně peněz , než je hodnota jejich práce → návrh socialismu je převedení výrobních prostředků do vlastnictví celospolečenského → zestátnění.
→ proletářská revoluce = násilné uchopení moci proletáři.
Karel Marx a Bedřich Engels – 1847 v Londýně → Komunistický manifest ( program sdružení Svaz komunistů (v Anglii ))
→ teorie Marxismus – později doplněn Leninem → Marxismus-leninismus.
„ Proletáři všech zemí, spojte se!“
Marx – Kapitál – mnohasvazkové dílo, rozebírá ekonomiku kapitalismu.
1864 – v Londýně vzniká I.internacionála.
→ hlavní úkol dělníků – zakládat politické strany
1889 – II.internacionála ( 1.5. svátek práce, svátek dělníků ) – sdružovala dělnické strany.
Úkoly : vyšší mzda, kratší pracovní doba, bojovali za VŠEOBECNÉ volební právo pro muže.
1871 – pařížská komuna = pařížské povstání dělníků – 70 dní tam vládli dělníci, nakonec to bylo svrženo armádou.
Česká politika ve 2.pol.19.stol.
- usilovali jsme o zrovnoprávnění s Němci, v rámci monarchie.Neúspěšně.
- velké zklamání z R-U vyrovnání.
- pouť českých politiků do Moskvy, tam čeští politici silně sympatizovali s Ruskem → až nekritické rusofilství.
- další manifestace : - převezení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy.
- 1868 : základní kámen ND
1871 – předjednány body vyrovnání s Rakouskem ⇒ fundamentální články ( pouze předběžné )
→ odpor proti nim ze strany Němců a Maďarů.
Pasivní politika : - čeští politici na protest nebudou navštěvovat Říšskou radu a zemské sněmy.
- probíhala v letech 1873 – 1878
drobečková politika : - aktivní politika
- František Ladislav Rieger – 1882 – rozdělení Pražské univerzity na českou a německou část.
2 politické proudy : staročeši – Národní strana – např. F.L.Rieger ( zeť Palackého ) , F.Palacký ( umírá 1876 )
- konzervativnější.
Mladočeši : - Národní strana svobodomyslná
- liberálnější
- bratři Grégrové, Karel Sladkovský
- obojí to byly měšťanské, buržoazní strany
- mladočeši vydávali Národní listy
- 1890 volby výrazně vyhráli mladočeši.
1878 – v Čechách vzniká Československá strana sociálně demokratická ( založena v restauraci u Kaštana v Břevnově)
Kultura v českých zemích na přelomu 19.-20.stol.
Vzdělanost – z Předlitavska jsme na tom byli nejlépe, existovala rozsáhlá síť škol.
Školský systém : - obecná škola
- měšťanka ( dokončení základního vzdělání )
- víceletá gymnázia – klasická ( humanitní – latina, řečtina )
- reálná ( reálky ) – přírodní vědy, matika, živé jazyky
- obchodní akademie
- univerzity : Pražská univerzita ( roku 1882 rozdělena na českou a německou část )
Věda : - pozitivismus → shromažďování co největšího počtu faktů → faktografie.
- bez souvislostí, mnoho fakt bez výkladu → vytváření encyklopedií : Ottův slovník naučný.
Vynálezce a podnikatel František Křižík : - elektrotechnik
- oblouková lampa, elektrifikace některých budov ( např. osvětlení ND )
- 1.tramvaj v Praze
1891 – Jubilejní výstava v Praze ( 100 let od výstavy ke korunovaci Leopolda I. )– 1.lanovka ( na Letnou )
- Křižík → Křižíkova fontána.
- vystavovali zde jenom Češi
- hlavní budova : Průmyslový palác na Výstavišti
- postavena Petřínská rozhledna, zrcadlové bludiště.
- výstavu navštívil i F.J.I. ( pak musel jet do Liberce, aby ukonejšil Němce; byl zde pokus o atentát )
Architektura :
historizující slohy : - napodobování starých stylů
→ novorománský ( např. bazilika Sv.Cyrila a Metoděje)
→ novogotický ( Sv.Ludmila, Sv.Prokop, úpravy na Vyšehradě )
→ novorenesance ( ND, Slaďárna, Nár.muzeum, Rudolfinum )
→ novobarokní ( Strakova akademie ( sídlo vlády ČR ))
- kubismus, secese – Obecní dům, Hl.nádraží
Budování pomníků – např. J.V.Myslbek → Svatý Václav na Václaváku
L.Šaloun → Jan Hus na Staromáku
S.Sucharda → František Palacký na Palačáku
Mezinárodní vztahy na přelomu 19.-20.stol.
- vznik nových velmocí, které se chtějí velmocensky prosadit ( Německo, Itálie, USA, Japonsko )
- výboje velmocí do Afriky ( už tehdy Italové chtěli kolonizovat Habeš – neúspěšně ), povstání Herrerů v Německé jihozápadní Africe : úrodná půda byla dávána kolonistům a brána domorodcům + epidemie dobytčího moru → Herrerové ztratili svou obživu → Samuel Maharero ( náčelník kmene ) zahájil v lednu 1904 boj proti Němcům → Němci dostali na prdel → parlament Německa povolil zvláštní výdaje na potlačení vzpoury → v březnu německé vojsko v Africe → vzpoura potlačena, celý kmen ( 90tis.lidí ) vyvražděn, nebo rozprodán bílým kolonistům ), Asie a Oceánie.
- koloniální rozdělení světa → dovršeno ( ¼ světa byla koloniemi , nejvíc kolonií měla Británie )
→ zárodek konfliktů ( boj o kolonie ) → boj o přerozdělení koloniálního panství.
⇒ vznik mocenských bloků ( vojenskopolitická uskupení silných států )
a) Trojspolek – Německo, R-U – 1879 Dvojspolek + 1882 Itálie ⇒ Trojspolek
- proti Francii a Anglii
b) Trojdohoda : 1891 – Francie + Rusko, 1904 – srdečná dohoda Francie + Anglie, 1907 Anglie + Rusko
- Anglie se obávala německého zbrojení na moři.
Ohniska sporů : Balkán a) 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny R-U
- to se nelíbilo Turecku, Srbsku, Rusku, trojdohodě
b) turecká nadvláda → národně osvobozenecký boj → 1912, 1913 Balkánské války
1. Turecko VS Č.Hora, Bulharsko, Řecko → porážka Turků
2. mezi sebou → přerozdělení dobytého území z 1.Balkánské války → Bulharsko VS Řecko, Srbsko → Bulharsko prohrálo.
1904-5 : Rusko-japonská válka
- oblast Mandžuska a Koreje
→ velké, nekvalitní ruské loďstvo ( zaostalá výzbroj atd. )-> porážka Ruska ( např. bitva u Cušimy ) → 1905 1.ruská revoluce.
Afrika : dohoda Anglie s Francií – 1904
Jižní Afrika : 1899-1902 Búrská válka :
Anglie VS. původní kolonisté J.Afriky ( Holanďané )
- nerostné bohatství ( Au, diamanty )
- vítězství Britů
- koncentráky
- novináři o této válce psali poprvé v novinách ( jedním z novinářů byl W.Churchill )
- tehdy se hodně objevovala Afrika → cestovatelé – hlavně D.Livingstone.
Tichomoří : 1898 – Amerika VS. Španělsko
- vítězství Ameriky – zisk např. Havaj, Filipíny, protektorát nad Kubou.
Rusko na přelomu 19.-20.stol.
Krymská válka ( Rusové prohráli )-> Alexandr II. – reforma ruské rolnické společnosti → 1861 zrušeno nevolnictví → rolníci získali osobní svobodu.
Reformy : - místní, zemská a krajská samospráva
- porotní soudy, rozšíření středních škol, univerzit
- posilování armády, námořnictva
západní Rusko : - liberálové, industrializace, ovlivňováno Evropou.
- OBROVSÉ SPOLEČENSKÉ ROZDÍLY
car, úředníci, tajná policie → veškerá Z,V,S moc → absolutistický vojenský stát.
→ obyvatelstvo smířeno s bezmocností něco zlepšit ( to podporovala i pravoslavná církev ) → ruský fatalismus.
Revoluční organizace :
- nespokojenost vzdělaných vrstev s reformami ( podle inteligence byly zdaleka nedostačující a chudých se skoro ani nedotkly, nerozuměli jim )
→ vznikaly tajné revoluční organizace ( cíl : svrhnutí cara atd. )
1881 – úspěšný atentát na Alexandra II. v Petrohradě ( před tím bylo osm pokusů o atentát – první už v r. 1866, nakonec při tomto mu hodili pumu před kočár, to ho nezasáhlo, vystoupil a → druhá puma, ta mu utrhla nohy a zohavila obličej ( byla ukrytá v mazanci ), tak ho převezli do Zimního paláce, na chvíli se probral, ale už nic neřekl, umřel ).Atentátník – Rysakov – ihned zatčen.
⇒ Alexandr III. a po něm Mikuláš II. pouze utužili absolutismus a omezili některé reformy .
Zahraniční politika :
- zaměřena na Balkán ( pomoc Srbům a Bulharům v boji proti Turecku)
- povstání v Polsku ( porušťování, Polské království přejmenováno na gubernii poviselskou ) – potlačeno.
1891 – spojenectví s Francií ( po smrti Bismarcka, do té doby se zaměřovali na dobré vztahy s Německem )
boje v Asii – např. získán přístav Vladivostok, dokončena 200 let trvající kolonizace Sibiře.
1867 – prodána Aljaška USA ( za 7,2 mil.USD )
Sibiř byla díky francouzské pomoci propojena transsibiřskou magistrálou.
1.ruská revoluce : 1904-1905 :
1900 – Rusko získalo na Číně celé Mandžusko → vzájemné spory o Mandžusko mezi Japonskem a Ruskem ⇒ 1904-1905 Rusko-japonská válka o Mandžusko-> Rusko prohrálo.
⇒ odhalena hospodářská a vojenská zaostalost a slabost Ruska.
22.1.1905 ( neděle → „krvavá neděle“ )– v Petrohradě krutě rozehnána hladová dělnická demonstrace → krveprolití
⇒ následovaly lidové bouře, mnoho demonstrací, lid plení …
Vznikly politické strany ( požadovaly zavedení všeob.hlas.práva, svolání parlamentu, zavedení občanských svobod jako v záp.Evropě.
→ říjen 1905 – car vydává manifest → zřízení státní dumy, konec bezohledného porušťování neruských národů, zrušení placení rolnických poplatků státu za vykoupenou půdu.
→ přesto ohromná rozštěpenost polit.názorů ⇒ vláda silné osobnosti → Petr Arkadjevič Stolypin → mírné politické a sociální reformy.
→ rozvoj literatury ( Tolstoj, Dostojevskij, Čechov )