22.

Evropa a svět ve druhé pol.19.stol. a na počátku 20.stol.

Bachovský absolutismus :

Alexandr Bach – ministr vnitra ( až do r. 1859 )

- posílení vlivu armády, církve, byrokracie

- represe revolučních nálad, pronásledování revolucionářů

vyvazovací komise – dohlížely na rušení roboty, na vyvázání rolníka z roboty

- docela mírné podmínky pro rolníky ( i možnost splátek )

Zrušena vrchnostenská správa ( panství se soudy atd. )

-> reforma – zřízení politických okresů ( Čechy = 111 okresů ).

-> soudy už podléhaly státu.

- vysoký vliv místodržitelů a mizivý vliv zemských sněmů, šlechty.

Zahraniční politika : - snaha o velmocenské postavení R-U

- snaha ovlivnit sjednocení Německa -> konflikt s Pruskem -> vzrůstající napětí.

1852 – zahraniční politiku už nedělá ministr zahraničí, ale sám panovník ( po smrti Schwarzenbergera – ministra zahraničí )

ale : František Josef I. byl velmi mladý, nezkušený

Krymská válka ( 1853 – 1856 )

Rusko VS Turecko ( + později Anglie a Francie )

- Rusko prohrálo

Rakousko se nepřidalo na žádnou stranu => proti sobě postavilo obě strany => politická izolace.

1859 – ztráta Lombardie

- rakouská armáda krvavě poražena v bitvě u Solferina ( armádu vedl F.J.I.)

=> Alexandr Bach musel odstoupit z funkce.

Domácí politika : - postupný vývoj od absolutismu ke konstituční monarchii.

1860 – Říjnový diplom -> příslib zavedení konstituce, příslib vývoje k federálnímu principu.

1861 – Únorová ústava ( oktrojovaná )

-> zřízen parlament : Říšská rada ( dvoukomorová : panská sněmovna – jmenována panovníkem, doživotní členství ) + poslanecká sněmovna ( voleni, ale dost omezené volební právo )

Rakousko-uherské vyrovnání

Prusko-rakouská válka – 1866

Hohenzollernové VS Habsburkové

-> vpád pruských vojsk do Čech.

3.7. bitva u Hradce Králové ( u Sadové )

- jednoznačné vítězství Pruska

Prusko : - militaristický stát ( nejlepší, moderní armáda – už měli zadovky => 3-5krát rychlejší střelba )

Rakousko – početná, ale nekvalitní, zastaralá armáda.

Příměří bylo uzavřeno v Mikulově, definitivní mír byl uzavřen v Praze => Rakousko ztratilo veškerý vliv na dění v Německu.

Zrušen Německý spolek, Prusko zakládá Severoněmecký spolek.Rakousko ztrácí Benátsko .

-> + následky pro civilní obyvatelstvo : poslední vlna cholery.

„Tam u Králového Hradce,

lítaly tam kule prudce.

Z kanónů a flintiček,

do ubohých lidiček.“

Češi se postavili za Rakousko -> chtěli ústupky od vlády ( na oplátku )

Maďaři – začali zbrojit -> vyhrožovali Rakušákům

=> rozdělení monarchie na 2 části :

Předlitavsko a Zalitavsko

-> každá část měla mít svou ústavu.

Předlitavsko : České země, Rakouské země, Halič ( Polsko-slovensko-ukrajina ), Dalmácie

Zalitavsko : - část Rumunska, Chorvatska, Uherska, Severní Uhersko ( Slovensko )

- agrární, ekonomicky zaostalé.

1867 – Prosincová ústava => Rakousko-Uhersko

- 3 společná ministerstva : zahraničí, války, financí.

- společná osoba panovníka.

Sjednocení Itálie

2 koncepce : 1) demokratická koncepce ( sjednocení „zdola“ )

-> povstání všech Italů, lidový revoluční národní boj.

Giussepe Mazzini – Mladá Itálie -> intelektuálové, studenti -> chtěli republiku.

Giussepe Garibaldi – revolucionář, vlastenec

1860 – tažení „tisícovky“ – 1000 dobrovolníků, kteří se pod jeho vedením vtrhli do Sicílie, na jih Itálie -> lidové povstání v Neapolském království -> svržení Bourbonské dynastie v Itálii.

Garibaldiho „tisícovka“ – nosili červený uniformy

2) monarchicko-liberální koncepce ( sjednocení „shora“ )

Viktor Emanuel II. – sardinský král

- pomáhal mu diplomat ( ministerský předseda v Sardínii ) Camillo Cavour

1859 – válka s Rakouskem

- spojenectví Francie ( Napoleon III. ) s Itálií

1859 – bitva u Solferina -> porážka Rakušanů – poté Francie uzavírá separátní mír s Rakouskem.

=> Itálie získává pouze Lombardii.

V Modeně a Toskánsku v r. 1860 dochází k plebiscitu a přidávají se k Sardinskému království

Neapolské království se přidává taky => 1861 – ITALSKÉ KRÁLOVSTVÍ

- 1.král : Viktor Emanuel.

Benátsko se připojilo v r. 1866 díky Prusko-rakouské válce ( Italové se připojili k Prusům )

1870 – Francouzsko-pruská válka : Francie poražena -> Itálie získává Papežský stát, Řím

Itálie vznikla jako konstituční monarchie s parlamentem.

Verdi – opery s vlasteneckým podtextem

Tehdy mělo volební právo pouze 2% obyvatelstva

Garibaldi chtěl pokračovat v tažení i na Řím, ale Viktor Emanuel to kvůli Napoleonovi III. nemohl dovolit -> V.E. vyslal proti Garibaldimu vojsko.

Sjednocení Německa :

- před tím pouze Německý spolek, velké množství států ( velké i malé – města, biskupství )

Velké státy : Prusko, Bavorsko, Sasko

Příčiny sjednocení : - politické : snaha sjednotit všechny Němce do silného, velkého státu.

- ekonomické : umožnit rozvoj obchodu ( bez cel atd. ). Už zde probíhala průmyslová revoluce a průmysl se rozvíjí lépe ve velkém státu.

2 koncepce : - sjednocení zdola ( povstání lidu ) – revoluce

cíl : federativní, demokratická republika.

Sjednocení shora : - v čele sjednocení nějaký silný panovník :

- maloněmecká = sjednocení bez Rakouska – rozhodující význam by tak mělo Prusko.

- velkoněmecká – včetně Rakouska – tam by měli Habsburkové rozhodující postavení

Nakonec se prosadilo sjednocení shora a maloněmecká koncepce .

- pruský kancléř Otto von Bismarck : - od r. 1862

- nepřítel demokracie, tvrdý politik, velmi schopný.Prosazoval politiku cukru a biče.

„ Veliké otázky doby se neřeší řečmi a rozhodnutím většiny, nýbrž železem a krví.“

1866 : Prusko-rakouská válka – Rakousko vyřazeno ze sjednocovacího procesu => vytvoření Severoněmeckého spolku -> 1.fáze sjednocení Německa pod vedením Pruska.

1870 : Prusko-francouzská válka : - Bismarck vyprovokoval Francouze k vyhlášení války -> drtivá porážka Francouzů, Napoleon III. zajat.

Pak se malé německé státy dobrovolně připojily k Prusku => leden 1871 – vyhlášení Německého císařství

- ve Versailles

- císařem se stal pruský král Vilém I. a kancléřem Otto von Bismarck

- Alsasko a Lotrinsko připojeno k Německu

Německo bylo založeno na militaristických principech, byl to mocenský stát.

Velká Británie – koloniální velmoc

Viktoriánské období -> královna Viktorie ( 1837 – 1901 )

- nejmocnější, nejsilnější, hospodářsky nejvyspělejší stát na světě – „dílna světa“

- textilní, těžký průmysl ( uhlí, FeRuda ), hutnictví, strojírenství

- největší obchodní i válečné loďstvo

- politická moc : světová velmoc, ovládala rozsáhlá území, vojenské loďstvo

- nehledali spojence – politika skvělé izolace ( jsme nejlepší, nepotřebujeme spojence )

Vnitropolitický vývoj : - konstituční monarchie parlamentního typu

- dvoukomorový parlament, silně omezené volební právo, postupem času se hodně rozšiřovalo a na konci 19.stol. ho měli už i dělníci.

Systém dvou politických stran :

- liberálové – uvolnění trhu, nestarali se o sociální problémy

- představitel : W.Gladstone

- konzervativci : - sociální reformy, např. B.Disraeli

- omezení práce žen a dětí v továrnách

-> děti do 13 let směli v továrnách pracovat max. 8h/den.

1870 – zavedení povinné školní docházky

Kolonie : Kanada -> dominium ( vlastní vláda, oficiální představitel je britská královna )

	Afrika \( severní, jižní \)

	Indie – nejvýznamnější kolonie

	Austrálie, Nový Zéland, část pobřeží Číny

Význam kolonií : ekonomický -> suroviny, plodiny, nerostné bohatství, dovoz do kolonií.

- zdroj levní pracovní síly.

Indie : - bavlna ( nahrazuje vlnu -> vítězství bílého zlata nad zlatým rounem ), juta, kůže, olej, barviva, čaj, káva

- podnikalo se tam, přínos civilizace

- kolonie byly často utlačovány -> občasné vzpoury ( rolnické, vojenské )

Představitel kolonií : guvernér ( místokrál )

1876 – královna Viktorie se nechala provolat Indickou císařovnou

DIVIDE ET IMPERA – rozděl a panuj.

Austrálie : - trestanecká kolonie

- hnutí proti deportacím -> nakonec se ( v r. 1863 ) tam trestanci přestali vozit.

- objev zlata ( zlatá horečka )

- osidlování od východu na západ.

1901 – Australský svaz – spojení všech těch států do svazu.

- britské dominium.

Nové myšlenkové směry v 19.stol .

Nacionalismus – soustředí se na národ -> národnostní boj – prosazování pouze národních zájmů toho jednoho národa na úkor jiných národů.

Liberalismus – vznik 1812 ve Španělsku

1830 – vznik liberální strana v Anglii

John Locke, Ch.L.Montesquieuer

-> stát vznikl na základě společenské dohody mezi občany

-> omezení panovníka ústavou

- ideál : konstituční monarchie

- liberalismus slavil úspěch u bohatšího měšťasnstva.

Konzervatismus : René de Chateaubriand

-> po fr.revoluci -> proti revoluci

- dodržování právního pořádku, předcházení revolucím, pouze nutné reformy

socialismus – odstranění majetkové nerovnosti mezi lidmi

-> návaznost na utopické socialisty

- Proudhon – vlastnictví je krádež

1848 – Marx, Engels -> Komunistický manifest

dělnictvo = proletariát

třídní boj -> společenský pokrok

- stávky

Politický katolicismus : - vytýká liberalismu, že vůbec nereaguje na sociální problémy, ale proti marxismu.

-> křesťanský socialismus

-> antisemitismus.

Rozvoj dělnického hnutí :

-2.pol.19.stol.

- rozvoj průmyslu -> velký růst počtu dělníků

- velmi špatné pracovní podmínky dělníků, pracují i jejich ženy a děti.

Žádné zdravotní zabezpečení, žádné dovolené, žádné odškodné za pracovní úraz

=> sdružování dělníků.

- rozvoj studií o sociálně spravedlivé společnosti -> socialismus.

- podle socialistů je největší problém v soukromém vlastnictví výrobních prostředků a že soukromníci dávají dělníkům méně peněz , než je hodnota jejich práce -> návrh socialismu je převedení výrobních prostředků do vlastnictví celospolečenského -> zestátnění.

-> proletářská revoluce = násilné uchopení moci proletáři.

Karel Marx a Bedřich Engels – 1847 v Londýně -> Komunistický manifest ( program sdružení Svaz komunistů (v Anglii ))

-> teorie Marxismus – později doplněn Leninem -> Marxismus-leninismus.

„ Proletáři všech zemí, spojte se!“

Marx – Kapitál – mnohasvazkové dílo, rozebírá ekonomiku kapitalismu.

1864 – v Londýně vzniká I.internacionála.

-> hlavní úkol dělníků – zakládat politické strany

1889 – II.internacionála ( 1.5. svátek práce, svátek dělníků ) – sdružovala dělnické strany.

Úkoly : vyšší mzda, kratší pracovní doba, bojovali za VŠEOBECNÉ volební právo pro muže.

1871 – pařížská komuna = pařížské povstání dělníků – 70 dní tam vládli dělníci, nakonec to bylo svrženo armádou.

Česká politika ve 2.pol.19.stol.

- usilovali jsme o zrovnoprávnění s Němci, v rámci monarchie.Neúspěšně.

- velké zklamání z R-U vyrovnání.

- pouť českých politiků do Moskvy, tam čeští politici silně sympatizovali s Ruskem -> až nekritické rusofilství.

- další manifestace : - převezení českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy.

- 1868 : základní kámen ND

1871 – předjednány body vyrovnání s Rakouskem => fundamentální články ( pouze předběžné )

-> odpor proti nim ze strany Němců a Maďarů.

Pasivní politika : - čeští politici na protest nebudou navštěvovat Říšskou radu a zemské sněmy.

- probíhala v letech 1873 – 1878

drobečková politika : - aktivní politika

- František Ladislav Rieger – 1882 – rozdělení Pražské univerzity na českou a německou část.

2 politické proudy : staročeši – Národní strana – např. F.L.Rieger ( zeť Palackého ) , F.Palacký ( umírá 1876 )

- konzervativnější.

Mladočeši : - Národní strana svobodomyslná

- liberálnější

- bratři Grégrové, Karel Sladkovský

- obojí to byly měšťanské, buržoazní strany

- mladočeši vydávali Národní listy

- 1890 volby výrazně vyhráli mladočeši.

1878 – v Čechách vzniká Československá strana sociálně demokratická ( založena v restauraci u Kaštana v Břevnově)

Kultura v českých zemích na přelomu 19.-20.stol.

Vzdělanost – z Předlitavska jsme na tom byli nejlépe, existovala rozsáhlá síť škol.

Školský systém : - obecná škola

		\- měšťanka \( dokončení základního vzdělání \)

		\- víceletá gymnázia 	– klasická \( humanitní – latina, řečtina \)

					\- reálná \( reálky \) – přírodní vědy, matika, živé jazyky

		\- obchodní akademie

		\- univerzity : Pražská univerzita \( roku 1882 rozdělena na českou a německou část \)

Věda : - pozitivismus -> shromažďování co největšího počtu faktů -> faktografie.

- bez souvislostí, mnoho fakt bez výkladu -> vytváření encyklopedií : Ottův slovník naučný.

Vynálezce a podnikatel František Křižík : - elektrotechnik

- oblouková lampa, elektrifikace některých budov ( např. osvětlení ND )

- 1.tramvaj v Praze

1891 – Jubilejní výstava v Praze ( 100 let od výstavy ke korunovaci Leopolda I. )– 1.lanovka ( na Letnou )

- Křižík -> Křižíkova fontána.

- vystavovali zde jenom Češi

- hlavní budova : Průmyslový palác na Výstavišti

- postavena Petřínská rozhledna, zrcadlové bludiště.

- výstavu navštívil i F.J.I. ( pak musel jet do Liberce, aby ukonejšil Němce; byl zde pokus o atentát )

Architektura :

historizující slohy : - napodobování starých stylů

-> novorománský ( např. bazilika Sv.Cyrila a Metoděje)

-> novogotický ( Sv.Ludmila, Sv.Prokop, úpravy na Vyšehradě )

-> novorenesance ( ND, Slaďárna, Nár.muzeum, Rudolfinum )

-> novobarokní ( Strakova akademie ( sídlo vlády ČR ))

- kubismus, secese – Obecní dům, Hl.nádraží

Budování pomníků – např. J.V.Myslbek -> Svatý Václav na Václaváku

			L\.Šaloun \-> Jan Hus na Staromáku

			S\.Sucharda \-> František Palacký na Palačáku

Mezinárodní vztahy na přelomu 19.-20.stol.

- vznik nových velmocí, které se chtějí velmocensky prosadit ( Německo, Itálie, USA, Japonsko )

- výboje velmocí do Afriky ( už tehdy Italové chtěli kolonizovat Habeš – neúspěšně ), povstání Herrerů v Německé jihozápadní Africe : úrodná půda byla dávána kolonistům a brána domorodcům + epidemie dobytčího moru -> Herrerové ztratili svou obživu -> Samuel Maharero ( náčelník kmene ) zahájil v lednu 1904 boj proti Němcům -> Němci dostali na prdel -> parlament Německa povolil zvláštní výdaje na potlačení vzpoury -> v březnu německé vojsko v Africe -> vzpoura potlačena, celý kmen ( 90tis.lidí ) vyvražděn, nebo rozprodán bílým kolonistům ), Asie a Oceánie.

- koloniální rozdělení světa -> dovršeno ( ¼ světa byla koloniemi , nejvíc kolonií měla Británie )

-> zárodek konfliktů ( boj o kolonie ) -> boj o přerozdělení koloniálního panství.

=> vznik mocenských bloků ( vojenskopolitická uskupení silných států )

a) Trojspolek – Německo, R-U – 1879 Dvojspolek + 1882 Itálie => Trojspolek

- proti Francii a Anglii

b) Trojdohoda : 1891 – Francie + Rusko, 1904 – srdečná dohoda Francie + Anglie, 1907 Anglie + Rusko

- Anglie se obávala německého zbrojení na moři.

Ohniska sporů : Balkán a) 1908 – anexe Bosny a Hercegoviny R-U

- to se nelíbilo Turecku, Srbsku, Rusku, trojdohodě

b) turecká nadvláda -> národně osvobozenecký boj -> 1912, 1913 Balkánské války

1. Turecko VS Č.Hora, Bulharsko, Řecko -> porážka Turků

2. mezi sebou -> přerozdělení dobytého území z 1.Balkánské války -> Bulharsko VS Řecko, Srbsko -> Bulharsko prohrálo.

1904-5 : Rusko-japonská válka

- oblast Mandžuska a Koreje

-> velké, nekvalitní ruské loďstvo ( zaostalá výzbroj atd. )-> porážka Ruska ( např. bitva u Cušimy ) -> 1905 1.ruská revoluce.

Afrika : dohoda Anglie s Francií – 1904

Jižní Afrika : 1899-1902 Búrská válka :

Anglie VS. původní kolonisté J.Afriky ( Holanďané )

- nerostné bohatství ( Au, diamanty )

- vítězství Britů

- koncentráky

- novináři o této válce psali poprvé v novinách ( jedním z novinářů byl W.Churchill )

- tehdy se hodně objevovala Afrika -> cestovatelé – hlavně D.Livingstone.

Tichomoří : 1898 – Amerika VS. Španělsko

- vítězství Ameriky – zisk např. Havaj, Filipíny, protektorát nad Kubou.

Rusko na přelomu 19.-20.stol__.__

Krymská válka ( Rusové prohráli )-> Alexandr II. – reforma ruské rolnické společnosti -> 1861 zrušeno nevolnictví -> rolníci získali osobní svobodu.

Reformy : - místní, zemská a krajská samospráva

- porotní soudy, rozšíření středních škol, univerzit

- posilování armády, námořnictva

západní Rusko : - liberálové, industrializace, ovlivňováno Evropou.

- OBROVSÉ SPOLEČENSKÉ ROZDÍLY

car, úředníci, tajná policie -> veškerá Z,V,S moc -> absolutistický vojenský stát.

-> obyvatelstvo smířeno s bezmocností něco zlepšit ( to podporovala i pravoslavná církev ) -> ruský fatalismus.

Revoluční organizace :

- nespokojenost vzdělaných vrstev s reformami ( podle inteligence byly zdaleka nedostačující a chudých se skoro ani nedotkly, nerozuměli jim )

-> vznikaly tajné revoluční organizace ( cíl : svrhnutí cara atd. )

1881 – úspěšný atentát na Alexandra II. v Petrohradě ( před tím bylo osm pokusů o atentát – první už v r. 1866, nakonec při tomto mu hodili pumu před kočár, to ho nezasáhlo, vystoupil a -> druhá puma, ta mu utrhla nohy a zohavila obličej ( byla ukrytá v mazanci ), tak ho převezli do Zimního paláce, na chvíli se probral, ale už nic neřekl, umřel ).Atentátník – Rysakov – ihned zatčen.

=> Alexandr III. a po něm Mikuláš II. pouze utužili absolutismus a omezili některé reformy .

Zahraniční politika :

- zaměřena na Balkán ( pomoc Srbům a Bulharům v boji proti Turecku)

- povstání v Polsku ( porušťování, Polské království přejmenováno na gubernii poviselskou ) – potlačeno.

1891 – spojenectví s Francií ( po smrti Bismarcka, do té doby se zaměřovali na dobré vztahy s Německem )

boje v Asii – např. získán přístav Vladivostok, dokončena 200 let trvající kolonizace Sibiře.

1867 – prodána Aljaška USA ( za 7,2 mil.USD )

Sibiř byla díky francouzské pomoci propojena transsibiřskou magistrálou.

1.ruská revoluce : 1904-1905 :

1900 – Rusko získalo na Číně celé Mandžusko -> vzájemné spory o Mandžusko mezi Japonskem a Ruskem => 1904-1905 Rusko-japonská válka o Mandžusko-> Rusko prohrálo.

=> odhalena hospodářská a vojenská zaostalost a slabost Ruska.

22.1.1905 ( neděle -> „krvavá neděle“ )– v Petrohradě krutě rozehnána hladová dělnická demonstrace -> krveprolití

=> následovaly lidové bouře, mnoho demonstrací, lid plení …

Vznikly politické strany ( požadovaly zavedení všeob.hlas.práva, svolání parlamentu, zavedení občanských svobod jako v záp.Evropě.

-> říjen 1905 – car vydává manifest -> zřízení státní dumy, konec bezohledného porušťování neruských národů, zrušení placení rolnických poplatků státu za vykoupenou půdu.

-> přesto ohromná rozštěpenost polit.názorů => vláda silné osobnosti -> Petr Arkadjevič Stolypin -> mírné politické a sociální reformy.

-> rozvoj literatury ( Tolstoj, Dostojevskij, Čechov )