← Dějepis

VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

18.

VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

A OBDOBÍ NAPOLEONA BONAPARTE

Situace ve Francii před revolucí, v polovině 18.století :

- politická, společenská a hospodářská krize

- v 18.stol. nejmocnější a nejlidnatější stát na kontinentě.

- cenzura slova a tisku, merkantilismus – brzdil svobodné podnikání, náboženská netolerance vůči protestantům ( hugenoti ).

- většina obyvatelstva zemědělci na venkově -> platili daně + poplatky lennímu pánovi + desátky církvi.

- hospodářský vývoj byl bržděn absolutismem, feudálním systémem, vnitřními cly..

- nadále existovaly cechy.

- francouzské manufaktury krachují ( dovoz levného zboží z Anglie) a propouštějí zaměstnance , nezaměstnanost = nespokojenost

- filozofové francouzského osvícenství : Voltaire, Jean Jacques Rousseau – O původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi -> lidé se rodí rovni, nerovnost způsobuje majetek.,

Diderot, Montesquieu => kritika situace.

1785 – 1787 – období neúrody -> stát je na pokraji bankrotu.

Ludvík XVI. ( 1774 – 1792 ).

- slabý, nerozhodný, zakřiknutý panovník. Vášnivý zahradník

snaha o velmocenskou úlohu ve světě -> nedařilo se to ( např. sedmiletá válka) – soupeření s Anglií ->(válka na podporu USA )

- velmi malé územní zisky ( Lotrinsko, Korsika )

- spojenectví s Rakouskem, upevněno sňatkem: Marie Antoinetta ( byla velmi neoblíbená, dcera Marie Terezie ) + Ludvík XVI. ( říkalo se mu dauphin. V té době korunní princ).

Společnost rozdělena na 3 stavy : 1. duchovenstvo ( klérus ) a) vysoký – arcibiskupové, biskupové, opati

b) nízký – faráři, kněží. Kritizovali společnost, byli nositeli osvícenství.

Církev jako instituce byla velmi bohatá a mocná, prováděla cenzuru, neplatila daně

2. aristokracie – šlechta dvorská ( na dvoře panovníka, parazitovali na něm )

- vysoká šlechta – podnikání, monopoly ( např. na prodej obilí)

- provinční šlechta – na odlehlých zámcích

- podle původu byli dosazováni na vysoké dvorské úředníky, důstojníky v armádě atd.

3.buržoazie – podnikatelé, bohatí obchodníci, finančníci, bankéři.

První dva stavy dohromady tvořili pouze 3% populace.První dva stavy byly privilegované – neplatili daně, právo nosit zbraň (kord), právo honitby

Buržoazie ty dva stavy živila -> vysoká daňová zátěž. Měla ekonomickou moc, ale neměla moc politickou.

=> jádro sporu : Buržoazie chce získat politickou moc. Zbylé vrstvy se přidaly na stranu buržoazie.

Počátek Francouzské revoluce : - hluboká krize ve státních financích ( prázdná a velmi zadlužená státní pokladna, velmi rozmařilý život Marie Antoinetty),

=> král povolal několik schopných mužů do úřadu ministra financí ( ministr Necker, Turgot / Tyrgo /, Callon / kalon / ). Ministr Necker navrhl, aby byly zdaněny i privilegované stavy, ale to se samozřejmě neprosadilo. =>

1.fáze revoluce : ( 5.5. 1789 - 20.9. 1792 )

král potřebuje zdanit privilegované stavy => svolává do Versailles na 5.květen 1789 ( poprvé od roku 1614) generální stavy – stavovské shromáždění, které mělo právo vypsat nové daně.

Panovník povolil poměrně široké volební právo do stavů, 3.stav tak dostal velké volební právo.Snížen volební cvenzus ( stačil menší majetek) => velmi mnoho poslanců.

Generální stavy jednaly o zrušení privilegií, rovnost lidí atd.

Ale : problém v hlasování : každý stav má 1 hlas. => 1. 2 stavy = 2hlasy, 3.stav = 1 hlas.

3.stav chtěl, aby každý poslanec měl jeden hlas ( mnohonásobná početní převaha 3.stavu)

17.6.1789 – zástupci 3.stavu se odtrhli od kongresu generálních stavů a začali jednat v jiné budově ( v nedaleké Míčovně ( ve Versailles) ) .Prohlásili, že jsou NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ.

=> hl.cíl : VYPRACOVÁNÍ ÚSTAVY.

Podle nich mělo Národní shromáždění právo povolovat daně a vypracovat ústavu, protože zastupovalo 96 % fr. obyv. . Vydalo první usnesení, že král nemá právo rušit jeho rozhodnutí.

Brzy se přidala i část šlechty a duchovenstva. Složili přísahu, že se nerozejdou, dokud nedají zemi ústavu ( 20.6.). Král nakonec ustoupil a NS uznal, byl ochoten k ústupkům.

V NS se hlasovalo ne odděleně ( každý stav 1 hlas, ale hlas měl každý poslanec ( převaha 3.stavu.

Mezitím se v Paříži radikalizovala situace : povstal lid a =>

14.7.1789 – DOBYTÍ BASTILY

Bastila : pařížská pevnost, postavená ve 14.stol. později vězení pro politické vězně, pro lid to byl symbol absolutismu ve Francii. Později byla Bastila zbořena.

Lid se začal ozbrojovat v Invalidovně, ale neměli střelný prach, který byl právě v Bastile.Velitel Bastily byl zabit, jeho hlava byla nošena Paříží nabodnutá na kopí.

Ve skutečnosti tam bylo jen 7 vězňů : 4 padělatelé, pomatený Ir považovaný za špeha, hrabě de Solanges ( krvesmilstvo) a francouz ( snaha o atentát na krále ). Bastila byla dobyta 14.7., bylo to úterý. Bastila byla opředena mnoha legendami, které zapříčinily její neoblibu.

Dnes je 14.7. francouzský státní svátek.

Zbylé stavy zdrhly a zachraňovaly si majetek…

Dále lid obsadil Pařížskou radnici a byla vytvořena Národní garda ( ozbrojení revolucionáři ) , v čele generál LaFayette ( pomáhal Američanům v boji za nezávislost )

Poté se revoluční vlna přesunula na venkov, do celé Francie. -> rabování, proti šlechtě. -> tzv. „Velký strach“

4.-5.8. – Národní shromáždění zrušilo dekretem poddanství a šlechtická privilegia ( včetně šlechtického soudnictví).Zavedlo placení daní podle výše příjmu.Do úřadů se již mělo dosazovat podle schopností, ne podle původu.

V srpnu se NS přejmenovalo na Ústavodárné shromáždění ( *Konstituanta) ( z lat. constitutio = ustanovení, ústava ) a začalo pracovat na nové ústavě. *

26.8.1789 – Deklarace práv člověka a občana.

- jedním z autorů byl markýz LaFayette ( znal znění prohlášení nezávislosti ( 4.7.1776 )

- lidé se rodí a zůstávají rovnoprávní

- přirozené lidské právo je odpor proti útlaku

- presumpce neviny

- svoboda je možnost činit vše, co neškodí druhému

- nikdo nesmí být pronásledován za své politické názory a své náboženské vyznání

- volnost šíření slova

- daňová rovnost ( platí všichni podle výše svého majetku )

- právo na soukromé vlastnictví

- svoboda a rovnost před soudem.

- plná práva židům ( jako první v Evropě)

=> základ občanské společnosti (__ __zrušeny feudální tituly, všichni si tykali atd. )

=> Myšlenky této deklarace později pronikly do všech evropských ústav.

Pak nastal trochu zmatek ( nedostatek potravin v Paříži, špatné vybírání daní, špatné hospodářství – dovoz levného zboží z Anglie).Došlo k vyvlastnění církve – emigrace části duchovenstva a šlechty.

Král nechtěl rozhodnutí NS odsouhlasit. -> začalo vzrůstat napětí mezi panovníkem a lidem->

Dav pronikl do zámku ve Versailles, panovník byl donucen se přesídlit do Paříže a musel přijmout symbol revoluce ( trojbarevná kokarda ).

Od roku 1790 byla Francie konstituční monarchií.Zákony tvořili poslanci, panovník měl odročující právo veta ( mohl zákony pouze odročit).Byla přísně oddělena moc zákonodárná, výkonná a soudní.Byl volební census ( podle majetku – 4 miliony mužů )

Došlo k decentralizaci moci – země rozdělena na departmenty / departmány / - tam byli voleni zástupci.

Král již nevládl podle božského, ale podle světského práva a jeho titul byl změněn z krále Francie na krále Francouzů.Bylo zavedeno všeobecné oslovení občan.

POLITICKÉ KLUBY :

Začalo docházet k politickému štěpení : v parlamentu : radikálové sedávali na lavicích zleva, umírnění zprava.

Mimo sněmovnu se tvořily politické kluby , kde se poslanci scházeli s veřejností a projednávaly se zde zásadní politické otázky před jednáním v Ústavodárném shromáždění.

klub Přátel konstituce : - scházeli se v klášteře sv. Jakuba . => Jakobíni

- nejdřív umírnění, pak klub ovládli radikálové v čele s advokátem : Maximilien Robespierre

spolek přátel lidských práv – Cordeliéři - nejradikálnější – odstranění krále, zavedení republiky.

- Jean Paul Marat – vydával noviny „Přítel lidu“, jako jeden z prvních začal používat veřejných sdělovacích prostředků -> šíření revolučních myšlenek.Byl zabit ve vaně v r. 1793.

George Jacques Danton: - Robespierrem odsouzen k smrti a popraven v r. 1794

FEUILLANTI ( pravice ) - zastánci konstituční monarchie s privilegovaným postavením buržoazie , od února 1791 do března 1792 tvořili francouzskou vládu , v čele La Fayette .

GIRONDISTÉ - poslanci z departementu Gironde ( Bordeaux ) , v čele J. P. Brissot

- umírnění, později na straně republikánů.V r. 1792 v poslední konstituční vládě.

červen 1791 – pokus Ludvíka XVI. ( tajně udržoval styky se zahraničím) s celou rodinou o útěk, byli zadrženi na hranicích národní gardou.

Cordeliéři v r. 1791 jako 1. žádali zřízení republiky a rozšíření volebního práva.V červenci pořádali v Paříži demonstraci, která byla krvavě potlačena národní gardou ( LaFayette poté ztrácí popularitu).

Září 1791 – dokončena ústava -> definitivní stvrzení konstituční monarchie.

Ústava :

- panovník se musel řídit ústavou.

- vrcholný orgán : Zákonodárné shromáždění – do něho nesměli kandidovat poslanci ústavodárného shromáždění.

Panovník měl právo VETA -> odkladný účinek na 2 roky.

Občané rozděleni na aktivní a pasivní občany.Aktivní měli volební právo.Voliči volili volitele a ti až volali poslance.

V parlamentu byla utvořena levicová opozice Jakobínů a Cordeliérů.

1791 – proti Francii se staví zahraničí ( hlavně Rakousko ( Leopold II. – bratr Marie Antoinetty ) + Prusko + emigranti z Francie ( royalisté ) => cíl : zničit revoluci.

duben 1792 – Francie vyhlásila válku těm v zahraničí ( např. císař František I.).

Zák.shr. vydává deklaraci Vlast v nebezpečí => francouzští dobrovolníci tvoří novou revoluční armádu. V ní jsou i marseilleští dobrovolníci, kteří měli píseň Marseillaisu ( dnes hymna )

Zpočátku francouzská armáda velmi neúspěšná => vzrostlo napětí v Paříži =>

10.8. 1792 – radikálové svrhli městskou správu v Paříži, zaútočili na královský palác,

král byl zajat a uvězněn.

Byly vyhlášeny volby do tzv. Národního konventu ( všeobecné volební právo pro muže ).

Volby vyhráli zastánci republiky ( rozdíl oproti Konstituantě, a : tzv. blok politické hory – to byli radikálové v konventu ( jakobíni atd. ), a tak

Národní konvent 21.9.1792 zrušil království a vyhlásil republiku.

20.9. bitva u Valmy - francouzské revoluční armádě se podařilo zpomalit postup pruských a rakouských intervenčních vojsk

později ( na konci roku 1792) je revoluční armáda velmi úspěšná a dobývá Porýní a Jižní Nizozemí => vývoz revoluce.

V Národním konventu měli největší zastoupení girondini a významné pozice získali radikální jakobíni a cordelieři ( kteří měli podporu revolučně naladěného obyvatelstva Paříže ).

Hlavním cílem konventu => vytvoření republikánské ústavy.Ta však vešla v platnost až za diktatury jakobínů ( po válce ) -> neznala dělení moci, všechna moc byla v rukou parlamentu a výboru pro veřejné blaho.

2.fáze revoluce : Republika ( 21.9.1792) a Jakobínská diktatura ( 6.1793 – 7.1794)

Král byl obviněn z velezrady a 21.1.1793 byl popraven gilotinou na náměstí Revoluce.Na konci roku byla popravena i M.Antoinetta.Syn byl poslán na převýchovu.. ( do té doby byla ve vězení i se synem, obviněna z velezrady a znásilňování syna )

Kvůli popravě panovníka vyhlásily válku Francii další evropské státy ( např. VB, Holandsko, Španělsko ).Postup revoluční armády byl zastaven.

Došlo ke zhoršení vnitropolitické situace ( hlad, bída, klesá hodnota peněz ).

V krajích se začaly množit vzpoury proti republikánské Paříži ( např. department Vendée ( bylo tam mnoho royalistů, a tak se tam začali bouřit), musela to potlačit revoluční armáda).

1793 – zostření boje mezi girondiny( zájmy obchodníků a podnikatelů) a jakobíny( lůza, zdanění boháčů atd.)

2.červen 1793 – 29 nejznámějších girondinů bylo zatčeno národní gardou, rychle odsouzeno a popraveno -> řada povstání proti vládě. V září zabit Marat ( jeden z hlavních představitelů jakobínské diktatury)->záminka pro boj proti nepřátelům revoluce.

Tak v Paříži začala vláda jedné strany => diktatura jakobínů.

Jakobíni se opírali o lidové vrstvy -> reformy v jejich prospěch : na venkově zrušeny feudální povinnosti bez náhrad , rozprodej půdy emigrované šlechty mezi rolníky , rozdělení obecní půdy

Jakobíni chtějí velmi tvrdé a nekompromisní trestání odpůrců republiky -> prosazují to velmi nedemokratickými metodami ( např. vyhlašování mimořádných soudů, vytvoření speciálních institucí pro řízení vnitro a vněpolitické situace -> výbory bdělosti ( hlavní v Paříži ) -> dohlíží na vnitropolitické chování ( špiclování, udávání sousedů ), dále vzniká Výbor veřejného blaha ( zahr. Politika, armáda, v čele Robespierre ). Byla zavedena všeobecná mobilizace ( všichni muži mobilizováni, popravy neúspěšných generálů).

- omezování hospodářských svobod ( maximální ceny, maximální mzdy)

Zákon o podezřelých -> umožňoval označit za viníka každého, kdo aktivně nepodporoval revoluci ( -> hromadné popravy - cca 40 tis. lidí popraveno ( např. v Lyonu dal zástupce výboru pro veřejné blaho své oběti najednou popravit kanonádou z děl, protože gilotina mu přišla moc rychlá) ).

1.polovina 1794 – vrcholí jakobínská diktatura

„Cílem není nepřítele potrestat, ale zničit.“ „ neúplatný Robespierre“ <– byl tvrdej.

=> pouze osvobození / trest smrti.

- soudy bez obhajoby atd.

Na jaře 1794 byl popraven Danton ( šéf Cordelierů ).

Politický teror jakobínů zlikvidoval jakoukoliv svobodu. Byli popravováni i příznivci revoluce -> ohromný odpor lidu vůči jakobínům.

Revoluční armáda ( za cenu velkých ztrát ( špatná výzbroj )) začala pronikat opět na cizí území.

Byl zaveden kult Nejvyšší bytosti -> pokus o odstranění křesťanství.Byl zrušen křesťanský kalendář a byl zaveden nový – Revoluční kalendář ( začátek byl 21.9.1792) ( platil až do r. 1805, měsíce rozděleny na dekády.Červenec se nazýval Thermidor.

27.7.1794 – Thermidorský převrat

Jakobíni vyvolali akci proti R., povolali Národní gardu . Robespierre a jeho přívrženci byli v konventu zatčeni a hned druhý den popraveni.

Jeho poprava bývá mnoha historiky vnímána jako konec revoluce ve Francii.

Období Napoleona Bonaparte :

Po Thermidorském převratu se k moci dostávají členové bohaté buržoazie a měšťanstva.

Trvalo několik let, než se situace uklidnila. K tomu přispěla i četná vítězství republikánské armády – 1796 obsadili sev. Itálii, levý břeh Rýna, Švýcarsko, Jižní Nizozemí atd.)

1795 – nová ústava : - republika, omezena práva chudých, obnoven volební census.

Výkonná moc : pětičlenné direktorium. To bylo jmenováno tzv. radou starších a kontrolováno radou pěti set => ty dvě rady tvořily konvent.

Nová ústava byla schválena v lidovém hlasování. Byla udělena milost těm, co emigrovali za revoluce, šlechta a klérus přestali být souzeni za svůj původ a povolání.

1796 – ve volbách vítězí příznivci jakobínů.

Konvent se musel opírat o armádu a jako ochránce republiky si vyhlédli

Napoleona Bonaparte.

- narodil se na Korsice, 1785 vstoupil do armády, sloužil u dělostřelectva, 1794 – povýšen na generála ( vyznamenal se při dobývání Toulonu, první manželka : Josefína, pak druhá manželka : rakouská princezna Marie Lujza)

Říjen 1795 - v Paříži rázně zakročil proti povstání royalistů

1796 – jmenován velitelem francouzských sborů, pak vtrhl do Itálie ( oslabení Rakouska ) a dobyl její severní a střední část => zakládání malých „dceřinných“ republik. =>

vývoz revoluce

Obsadil papežský stát a papeže deportoval do Paříže..

květen 1798 – válka s V.B. ( V.B. byla tradičně největší nepřítel Francie ) -> Egyptské tažení ( obsazena Káhira, nakonec Britové zničili kotvící francouzské loďstvo ) Egypt tehdy patřil Osmanské říši, Napoleon obsazením Egypta chtěl oslabit Británii.

Direktorium poté vyhlásilo brannou povinnost, zvýšilo daně => nespokojenost občanů -> hrozba občanské války. -> Napoleon se vrací do Paříže =>

9.11. 1799 ( 18. brumairu )– Bonaparte za pomoci armády provádí

státní převrat. Sesadil direktorium a rozpustil zákonodárné sbory.

Nová ústava => Francie se stává KONZULÁTEM.

Výkonná moc do rukou tří konzulů ( N.B. = 1.konzul ), původně jmenován na 10 let, v r. 1802 doživotně.

Nastává diktatura, rozvíjí se OBČANSKÁ SPOLEČNOST -> svoboda podnikání ( významné postavení buržoazie ) , rovnost občanů zachována, ale deklarace práv zrušena.Osobní svoboda byla pod dohledem státní policie.

Silný Napoleon vnesl pořádek do státní správy.Dokonce některé zákony dával ke schválení v tzv. plebiscitu ( z latinského plebis scitum – lidu se uzdálo )

1802 – Napoleonovi udělena plebiscitem doživotní hodnost konzula.

Francouzská armáda byla za konzulátu velmi úspěšná : 1800 – přechod Alp, porážka Rakušanů, na levém břehu Rýna vznikly francouzské departmenty ( -> další rozklad Svaté Říše Římské národa německého ) 1802 – donutil i VB k míru a vrácení některých kolonií.

Napoleon zpočátku vítán jako osvoboditel ( občanská práva ), ale později Francouzi začali uchvacovat majetek … z nositelů myšlenek revoluce se stali dobyvatelé.

1804 – Code Civil – Občanský zákoník

- náboženská svoboda

- konkordát s církví ( dohoda o vzájemné podpoře ). Církev má silný vliv na školství.

- např. otec má absolutní pravomoc nad rodinou.

Napoleon tvrdě postupoval proti svým odpůrcům, ale podporoval své zastánce

-> zavedl řád Čestné legie.

-založil dodnes fungující Francouzskou banku, modernizoval školství, podporoval podnikání, stavěl útulky pro chudé a veterány.

1804 – Napoleon Bonaparte prohlášen císařem Francouzů

- sám si nasadil korunu na hlavu, za přítomnosti císaře, v katedrále Notre Dame

- tím se postavil na roveň Františku II. => 1804 – František II.( jako římský císař druhý, ale jako rakouský císař první ). byl korunován rakouským císařem - > rakouský císař a císař SŘŘ => protiváha proti titulu N.B.

- považoval se za pokračovatele Alexandra Velikého a franckého krále Karla Velikého.Chtěl vytvořit velkou říši a podmanit si ostatní národy.

- Napoleon zrušil revoluční kalendář i letopočet.

1805 – koalice Anglie, Ruska, Rakouska, + Švédska, Neapolského království proti Francii.

=> další koaliční válka .

21.10.1805 – námořní bitva u mysu Trafalgar ( poblíž Španělska )__ __ - Britové ( admirál Horacio Nelson – jednoruký a jednonohý zde zemřel ) vyhráli ( Francouzům pomáhalo Španělské loďstvo – ty odjakživa soupeřili s VB )a opět tak dokázali svou převahu na moři. => Trafalgar Square v Londýně.

Vzápětí však Napoleon obsadil jižní Německo a obsadil Vídeň. Rakouské vojsko se spojilo s Rusy a ustoupilo na Moravu => 2.12.1805 bitva u Slavkova ( bitva tří císařů)

Napoleon I. , František II., Alexandr I.

- Slavkov je jižně od Brna. Napoleon obsadil strategické pozice a rozdělil rakouskou a ruskou armádu, pak je naprosto rozprášil, měl hodně silné dělostřelectvo.Ruský generál – Dochturov.

-> tím se stal Napoleon pánem velké části střední Evropy , v Itálii rušil republiky a zakládal království, kam dosazoval své příbuzné či oddané generály.

1806 – obsazuje Německé státy -> spojuje je v tzv.  Rýnský spolek Byly to státy pod francouzskou nadvládou. ( nebylo tam Prusko a Rakousko ) => oficiální zánik Svaté Říše Římské národa německého. V srpnu 1806 musel František složit titul římského císaře a tak mu zbyl pouze titul rakouského císaře.

- na konci roku 1806 Napoleon porazil Prusko v bitvě u Jeny a obsadil Berlín. Napoleon byl na vrcholu své moci, k úplnému podmanění Evropy mu zbývalo jen dobýt Anglii a Rusko.

1806 :Anglie : chtěl ji oslabit KONTINENTÁLNÍ BLOKÁKDOU

- Napoleon zakázal evropským zemím obchodovat s Anglií.A v roce 1807 ( po vítězství nad Rusy poblíž pruského Královce ) donutil cara, aby se na blokádě také podílel.

Kontinentální blokáda =>např. rozmach cukrové řepy, a pálivé papriky z Maďarska do Francie místo pepře.

V té době se stavěly v Paříži triumfální oblouky, muzea ( věci z dobytých území), chrámy -> jednoduché antické tvary -> empír ( u nás např. Kostelec nad Orlicí ).

Blokáda měla několik trhlin ( hlavně Portugalsko a Španělsko -> na jih Evropy anglické zboží ) => 1808 – 1809tažení do Španělska -> ovládnutí Španělska, na trůn dosadil bratra Františka. Civilní obyvatelstvo vedlo proti Francouzům PARTYZÁNSKOU ( gerilovou ) válku ( gerila = malá ozbrojená skupinka –> noční útoky, nečekané výpady ze zálohy atd__.__ )-> velké ztráty Francouzů + vázalo hodně fr. sil. Španělsko nebylo Francií úplně pokořeno.

1809 – Rakousko vojensky vystoupilo proti Francii -> Napoleon úplně poráží Rakousko.

Metternich vyjednal Rakušákům slušné podmínky, nabídl Napoleonovi spojenectví a provdal za něj dceru císaře Františka Marii Luisu.

Mezitím se však již ve Francii hlásila hospodářská a vojenská krize, nespokojenost obyvatelstva – vyčerpanost revolucí a dlouhými válkami, odvody…

1810 – Rusko porušuje blokádu a Napoleon I. se rozhodl Rusko vojensky pokořit =>

červen__1812 – tažení do Ruska__ – Napoleon měl ohromnou armádu ( 600 tisíc mužů – v té době největší armáda světa ) vs. Ruští generálové Kutuzov a Bagration -> zvolili taktiku, že se nechtěli utkat v jedné bitvě, ale pořád ustupovali.

Září 1812 – bitva u Borodina – první větší bitva , - blízko Moskvy, - velmi krvavá bitva.

- Rusové ustoupili a bez boje vydali Francouzům Moskvu, kterou úmyslně vypálili a nechali ji bez zásob.Napoleon si myslel, že zvítězil.

Toho roku ovšem nastala krutá zima => Napoleon musel z Ruska ustoupit

-> hlad, nemoci, kozácká jízda -> zkáza armádě ( zbylo mu jen 100 tisíc mužů)-> ve Francii formuje novou armádu, ale ta už není nic moc.

1813 – Velká Británie, Rusko, Prusko, Rakousko -> nová protinapoleonská koalice =>

19.10. 1813 bitva národů u Lipska – dvoudenní bitva, drtivá porážka Francie.

Březen 1814 – vítězové obsazují Paříž, Napoleon je sesazen z trůnu a deportován na Elbu ve Středozemním moři.

1814 – 1815 : Vídeňský kongres

„Tančící kongres“

- restaurace Bourbonů ( král Ludvík XVIII. – neoblíbený, bratr Ludvíka XVI. Ludvík XVII. – syn Ludvíka XVI. nebyl korunován, byl převychován. Pak : Karel desátý ( 1824 - 1830 ), Ludvík Filip Orleánský ( 1830 – 1848 ) ),

Francie vrácena do hranic z roku 1792.

- Francie – konstituční monarchie ( ponechána rovnost občanů)

- Zásada restaurace a legitimity -> vše se má vrátit do doby před revolucí.

- vzniká Německý spolek ( v čele spolkový sněm, 35 monarchií + 4 svobodná města (Hamburg, Berlín, Brémy atd.)

jednání v roce 1815 přerušeno <= útěk Napoleona z Elby.

- Napoleon se pokusil postavit vojsko -> 18.6.1815 – bitva u Waterloo

- Britům velel vévoda z Wellingtonu, nakonec rozhodla pomoc Prusů ( maršál Blücher )

- v Napoleonově vojsku u Waterloo byli i starci a děti.Bylo jich 150 000

Napoleon je donucen abdikovat podruhé ( konec tzv. 100denního císařství ) a => deportace na ostrov Sv. Helena ( v Atlantiku )

Zbytek života Napoleon tráví v zajetí Britů. 5.5. 1821 v 17.49 Napoleon umírá ( spory historiků o jeho smrti ( jed atd..) ale pravděpodobně : měl v hajzlu žaludek a tehdy to neuměli léčit.A celkově byl v rozkladu.

Svatá aliance : - vznik v září 1815

Alexandr I. + pruský král Fridrich Vilém III. + rakouský císař František I.

- dohodli se na tom, že společně budou usilovat o udržení politického a sociálního pořádku ( upevněném na Vídeňském kongresu )

=> spojenectví evropských panovníků proti revolucím atd.

Ta aliance byla na nic.Sice zakročila ve 20.letech 19.století proti revolucím v Nizozemí a ve Španělsku, nezakročila však proti revoluci v Řecku a ani proti revoluci ve Francii v roce 1830 )

DĚDICTVÍ FRANCOUZSKÉ REVOLUCE : - touha občanů po vytvoření právního státu ( dosáhnutelnost práv před soudem )

- myšlenka rovnoprávnosti lidí

- občanské a konstituční zásady

=> o to se ještě v 19. století svedlo mnoho bojů a tyto ideály nakonec ve většině Evropy zvítězily.

Důležité záchytné body :

Ludvík šestnáctý ( 1774 - 1792 )

V letech neúrody roku 1785 - 87 se stát ocitl dokonce před bankrotem.

1. fáze ( 5.5. 1789 - 20.9. 1792 )

NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

ÚSTAVODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ

NÁRODNÍ GARDA

3. 9. 1791 - přijata nová francouzská ústava , hlavní moc má ZÁKONODÁRNÉ SHROMÁŽDĚNÍ

Politické kluby

2. fáze velké francouzské revoluce ( 21. 9. 1792 - 27. 7. 1794 )

Jakobínská diktatura ( 2. 6. 1793 - 27. 7. 1794 )

Výbor pro všeobecné blaho

3. fáze revoluce ( 27. 7. 1794 - 9. 11. 1799 )

Napoleon Bonaparte 9. 11. 1799 za pomoci bratra Luciena , ministra zahraničí Talleyranda a ministra policie Fouchého.Svržení direktoria

NAPOLEONSKÉ VÁLKY ( 1799 - 1815 )

21. 10. 1805 francouzská flotila zničena u mysu Trafalgar anglickým loďstvem Nelsona.

2. 12. 1805 došlo k bitvě 3 císařů u Slavkova na jižní Moravě

1806 - Napoleon porazil Pruskou armádu u Jeny

1812 - půl miliónová armáda do Ruska

16 - 19. 10. 1813 - bitva u Lipska

1815 - Waterloo

Ludvík osmnáctý

Zdroj: MATURITA HADR/Dějepis/18.VELKÁ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE.doc