5

RANÝ STŘEDOVĚK - STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ

Vznik nových států a říší

Konec starověku - 476 n.l. pád Západořímské říše, sesazen poslední císař, mladý Romulus Augustulus ( sesadil ho germánský vojevůdce Odoaker )

Charakteristika období : - celkově veliký úpadek ( dřevěné domy místo kamenů atd.)

- úpadek vzdělání => málo písemných pramenů, mizivá gramotnost

- přechod k feudálnímu systému ( feudum – půda )

- zánik otrokářského systému

- rozpad rodové společnosti ( germánské kmeny ) -> feudální společnost

- šíření křesťanství po celé Evropě a církev je oporou státu

- vznik středověkých států, prohlubování majetkové a společenské nerovnosti ( vládci / ovládaní).

- naturální hospodářství

- nízká úroveň výrobních sil

- hospodářský život se přenesl na venkov ( prudký úbytek obyvatel měst )

- zemědělský charakter společnosti – 90% obyv. v zemědělství.Nejprve dvojhonný systém ( osetá půda / úhor ), od 7. st. Trojhonný systém – jař/ozim/úhor )

Poddaný je k feudálovi vázán feudální rentou ( nadvýrobek, který si feudál přivlastňuje )

- úkonová ( robota )

- naturální – obilí, potraviny

- finanční – peníze

Církev : - po rozpadu ZŘŘ to byla jediná významná instituce .Byla nejdůležitějším nositelem vzdělanosti.

- víra, naděje, láska

Rovnost lidí před Bohem

Učení o trojím lidu : páni – vláda, boj

Duchovenstvo – modlení, obřady

Poddaní – pracovat, poslouchat

Úloha církve – hlásala, že uspořádání společnosti vyplývá z vůle boží, je třeba se mu podřídit.Panovníci mají moc od Boha, proto je lid musí poslouchat, a podřídit se , aby byli spaseni.=>opora státní moci.

Církevní správa : farnost – fara a kostel – bohoslužby, svatby, křty, pohřby

Několik farností – děkanství ( v čele děkan )

Biskupství ( diecéze ) – biskup

Arcibiskupství ( arcidiecéze ) - arcibiskup

Mezi západoevropskými biskupy začal zaujímat první místo biskup římský – papež – nejvyšší představitel katolické církve, neomylný člověk. zakladatelem tohoto úřadu byl údajně apoštol sv. Petr. Velkým papežem byl Lev I., který v samém závěru existence ZŘŘ uchránil církev před Huny a germánskými pohany.

Římská církev podporovala pouze ty vládce, kteří přijali křesťanství z Říma a uznávali papežský primát.

Křesťanství bylo jedinou uznávanou ideologií v Evropě.

3 civilizační centra : 1) centrum západní ( latinské ) kultury – Řím ( sídlo papeže ), latina.

2) východní ( byzantskoslovanská ) kultura – řečtina, staroslověnština – Konstantinopol ( Cařihrad )

3) islámská ( arabská )

- mezi těmito centry byly kontakty, ale jinak byl vývoj izolovaný.

STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ : 4. – 6. stol.n.l.

Příčiny : - rozpínavá politika čínské dynastie Chan, která donutila menší národy k ústupu.

- tlak mongolských kočovníků – Hunové – příbuzní s Avary a Bulhary, kuli nim si Čínani postavili Činskou zeď), Avaři

- snaha o získání úrodné půdy

- v 5. století – obrovský nápor Hunů. V čele Atila, přezdívka Bič boží.

- skončilo usazením Maďarů v uherských nížinách na přelomu 9. a 10. století.

VZNIK BARBARSKÝCH STÁTŮ :

Na území rozpadlé ZŘŘ už v 5.st. začala vznikat barbarská království.

Zakládali je jednotlivé barbarské ( germánské ) kmeny.

- krátká doba trvání ( cca 100 let )->příčiny :

- hranice nepřeně vymezené, stálé vnější útoky, Germáni tvořili na ovládnutém území jen menšinu, splývání s domácím obyvatelstvem -> vznik románských národů.

Ostrogótská říše – Itálie – náčelník Theodorich – porazil Odoakara; sídlo v Ravenně.

Vizigótská říše – Pyrenejský poloostrov ( Toledo ) – zničeni Araby v 8.stol.

Langobardská říše – Lombardie ( Itálie ) – v 8.st. podmaněni Franky a splynuli s pův.ob.-Lombardie

Vandalská říše – oblast Kartága – silné loďstvo , ovládali i Korsiku, Sardinii, 455 vyplenili Řím -> vandalismus; nakonec dobyti Justiniánem r. 534

Burgundská říše – JV Francie – nakonec pod nadvládou Franků.

Proběhlo smíšení s původním obyvatelstvem -> ROMANIZACE ( přejímali římské kulturní dědictví , např. latinku a latinu, křesťanství).Na druhou stranu také probíhala barbarizace ( ty kmeny si s sebou přinášely svou kulturu, zvyky… )

Anglové, Jutové, Sasové – germánské kmeny, které se dostaly na Britské ostrovy.Nesmísily se s Kelty.Neproběhla romanizace!

Slovani nazýváni Venedové.začali do Evropy proudit z oblasti __mezi Vislou a Dněprem.__Pravlastí Slovanů je pravděpodobně sever Indie.Byli to pastevci a zemědělci.Polytheismus ( nejvyšší bůh Perun )

Okolo roku 500 se do pohybu dali i Sálští Frankové ( pravý břeh Rýna ) pod vedením Chlodvíka.Dostali se na území dnešní Francie a za poměrně krátkou dobu založili Franckou říši.

FRANCKÁ ŘÍŠE ( 481 – 843 )

Chlodvík ( 481 –511 )– z rodu Merovejců – 480 vpadl do Galie a podmanil si místní římské a galské ( keltské ) obyvatelstvo.

Na konci 5.stol. – nechal se pokřtít, tím zahájil úzkou spolupráci s papežem-> proces christianizace ( šíření křesťanství, dobré vztahy církve se státem )

Území rozděleno na hrabství, v čele baroni.

Sálský zákoník – poč.6.stol. – germánské zvykové právo + římské právo

Panovník propůjčoval svým věrným půdu.Ti se za to zavázali, že mu jsou povinováni sloužit armádou a slíbili poslušnost.Později si prosadili, aby půdu dostali dědičně.Na jejich půdě pracovali poddaní, ti museli odevzdávat daň.

Takto vznikl ten feudální systém.

Dagobert – za jeho, i za další , vlády sahala Francká říše od Biskajského zálivu až k Šumavě.

(620) 631 ( knihy se rozcházejí ) – bitva u Vogastisburgu – Fr.říše poražena spojenými slovanskými kmeny v čele se Sámem.

Další panovníci z rodu Merovejců již neměli takovou moc, tu čím dál víc získávali majordomové ( úředníci pečující o královský dvůr a postupně získávali nejvýznamnější úřady, vybírali daně a veleli armádě).Od 7. stol. To byla dědičná funkce.

Jedním z majordomů byl Karel Martel ( Martel = kladivo, dnes koňak )– 732 v bitvě u Poitiers zastavil Araby v pronikání přes Pyreneje do Evropy.Byl schopný.

Jeho syn Pipin řečený Krátký svrhl z trůnu posledního Merovejce ( Astula) a sám se stal králem fr.říše. Moc se tím tedy roku 751 dostala do rukou dynastie Karlovců.

Pipin Krátký měl podporu papeže ( Štěpán II. ), který prohlásil franckou korunu za dědičnou v rodě Karlovců.Za to mu Pipin pomohl na Apeninském pol., kde papeži předal dobyté území, a tak zde papež mohl vytvořit papežský stát ( trvající až do r. 1870, ve 20. st. Obnoven ve skromnější podobě jako Vatikán )

KAREL VELIKÝ ( 768 – 814 )

- schopný vojevůdce

- výbojné války ( Pyrenejský pol. – Arabové – zatlačil je až za Pyreneje, k řece Ebro, Germáni ( Sasové- s nimi válčil pod záminkou šíření křesťanství, Bavoři ), střet se Slovany ( 805 – 806 ), ovládl severní a střední Itálii ).Účastnil se 50 vojenských tažení.

- daně vybírali baroni

- na pohraničních území zakládal tzv. marky – na obranu nejistých hranic říše.Správci marek byli markrabata.

- zavedl povinné desátky církvi

- růst byrokracie -> růst potřeby vzdělanosti -> rozvoj školství , rozvoj kultury -> KAROLÍNSKÁ RENESANCE. – snaha o navrácení antické vzdělanosti a kultury na světlo světa

- nový typ písma ( karolínská minuskule = dnes malá písmena v latince )

- 774 – vyvrátil říši Langobardů ( v sev. Itálii)

- 791 – 796 – porazil Avary

- 25.12. 800 se nechal papežem Lvem III. korunovat římským císařem.=> obnoveno císařství v západní Evropě, Evropa tak měla dva císaře ( v Konstantinopoli a ve Fr. říši )

Papež ale korunovací dal najevo, že se považuje za nadřazeného panovníkovi ( on ho korunuje ) -> počátek sporů mezi panovníkem a církví – později boje o investituru.

Církev však i nadále byla panovníkovou oporou.Další oporou - šlechta

803 – 812 – válka s Byzancí - kompromis

814 - umírá a je pochován v Cáchách ( Aachen v dnešním Německu )

Karel Veliký byl ve středověku velmi uznáván, a tak se z tohoto jména vyvinulo označení pro vládce – král.

V té době vznikla např. píseň o Rolandovi. Karel na svém dvoře soustředil učence .Studium antických autorů však sloužilo jen teologii – nevedlo k přijetí antického, pohanského myšlení -> toto období tedy není obrozením antického vzdělání.

Vznik učebnic latiny, rétoriky.

Ludvík Pobožný – před smrtí rozdělil říši mezi své 3 syny – 843 Verdunská smlouva

-> západofrancká říše – Karel Holý – území dnešní Francie.

-> východofrancká říše – Ludvík Němec – území velké části dnešního Německa

-> Lotharingie – nazvána podle syna Ludvíka Lothara – Burgundsko, sev. Itálie

Důvody rozpadu : - naturální, velmi nevýkonné hospodářství

- nerovnoměrnost vývoje

- mnoho jazyků – jazykové bariéry

- šílená infrastruktura – panovník jen těžko mohl vládnout.

BYZANTSKÁ ŘÍŠE

- Malá Asie, Balkán, Mezopotámie, Sýrie, Egypt, Itálie

- území východořímské říše ( méně nájezdů barbarů než ZŘŘ )

- centrum Konstantinopol

- probíhala zde také christianizace

- liturgický jazyk byla řečtina

východní církev – ortodoxní -> pravoslavné vs. katolické křesťanství.

Justinián I. ( 527 – 565 ) – velmi schopný a krutý panovník

- velký rozvoj armády - > dobyl severoafrické pobřeží ( Vandalové )

- 550 pronikl na Apeninský poloostrov , tam se jádrem jeho moci stala Ravenna ( jedinečné kostely s nádhernými mozaikami)

-> vojenská tažení => mnohé výdaje => zvyšování daní => zhoršování životní úrovně lidu -> četná povstání nižších vrstev – např. 532 – povstání Niká ( „zvítězíš“)

529 – 533 – Corpus Juris Civilis – Justiniánův zákoník.

- přizpůsoboval staré římské zákony byzantskému despotismu

- upevňuje moc panovníka – křesťanská ideologie

- podtrhává bezpráví chudiny a otroků

Státní správa : - neomezená moc císaře- oporami církev a vojsko

- panovník byl zároveň nejvyšším knězem – tzv. cézaropapismus ( panovník dokonce mohl odvolat konstantinopolského patriarchu )

- v Konstantinopoli postaven chrám Boží moudrosti – Hagia Sofia – později přestavěna na mešitu.

- za Justiniána dosáhla Byzantská říše vrcholu.

7.-8.stol. – nájezdy kmenů : - Arabové, turkotatarští Bulhaři, Slované ( okolo 680 vznik Bulharska, Srbska, Chorvatska ) -> formování slovanských říší

9.-10. stol – rozmach ( dynastie makedonská ) – hranice posunuta k Eufratu a Tigridu

- obchody s Kyjevskou Rusí

vysílány křesť.mise - 863 – za vlády Michaela III. je vyslána křesťanská misie na Velkou Moravu, o rok později i do Bulharska.

11. stol. – úpadek – nájezdy Bulharů, Turků ( na ně tlačili Mongolové ), Normanů ( jižní Itálie ), křižácké výpravy.

1054 – rozkol mezi katolickou a východokřesťanskou církví – církevní schizma.

– odlišné názory na mše, liturgický jazyk atd.

1204 – 4.křížová výprava – dobyt Cařihrad

1453 – Konstantinopol dobyta Turky , je přejmenována na Istanbul a stává se centrem Osmanské říše.

Byzantská kultura : - navázala na helénistickou vzdělanost ( Alexandrie )

- oproti západní Evropě zde byla kultura na nesrovnatelně vyšší úrovni.

- barevné mozaiky

- ikony – malby světců, Krista, Marie, na dřevěných deskách

- rozvoj : práva, lékařství, matematiky, astronomie, stavitelství

- církevní tmářství – spálení Alexandrijské knihovny

- množila se teologická díla ( šíření křesťanství ) a dějepisné spisy.

- stavitelství – tzv. byzantský sloh ( syrské, egyptské,perské prvky a doznívání helenismu )

BYZANTSKÁ KULTURA OVLIVNILA SLOVANSKÉ NÁRODY.

ARABSKÁ ŘÍŠE :

Arabové původně kočovníky, pastevci, obchodníky, pocházejí někde z Arabského poloostrova. Před Mohamedem uctívali mnoho božstev a symbolů ( např. černý kámen, uchovávaný v Mekce v chrámu Kaaba ( asi meteorit ).

570 - * Muhammad – bohatý, arabský obchodník.Prohlásil se za Alláhova proroka a začal prosazovat víru islám.

622 – uprchl z Mekky do Jatribu ( Medína ) ( představoval hrozbu pro zdejší vládce ) => počátek muslimského letopočtu. V Medíně vznikla první náboženská obec vyznavačů islámu a začali se šířit. Od roku 630 ovládali i Mekku a ta se tak stala hlavním muslimským poutním místem.

Muhammad umírá 632. Rozdělení muslimů na šíity a sunnity. Po jeho smrti se muslimská vojska vydala na vítězná tažení -> šíření islámu + byla zde neúrodná půda -> velmi rychlé šíření islámu.

711 – pronikli přes Gibraltar na evropskou pevninu a poráží Vizigóty.

732 – porážka od Karla Martela u Poitiers.

Obsadili středoasijské oblasti a Sicílii.

8.-9. stol.- největší rozmach – v Bagdádu vládl chalíf Hárún ar-Rašíd ( známý z Pohádek tisíce a jedné noci ).

9. - 10. stol. - rozpad říše na kalifáty. Např. Cordobský kalifát, egyptský, tuniský

12.st. – Bagdád dobyt Seldžuskými Turky

14.st. – osmanští Turci

Islám : - Alláh ( monotheismus ) , korán ( Starý zákon, také ovlivněno křesťanstvím ), fatalismus ( osudovost )

- 5 povinností – bezpodmínečná oddanost islámu a povinnost šířit islám, půst , modlit se několikrát denně k Mekce, vykonat pouť do Mekky atd.

Arabská kultura : - architektura – mešity s minarety , výklenek vždy směřuje k Mekce, kopule - Velká mešita v Cordobě, Skalní mešita v Jeruzalémě

- velmi kvalitní ocel

-návaznost na řeckou vědu, znalosti z Persie, Indie a Číny

- matematika – arabské číslice, algebra, trigonometrie

- astronomie

- založení optiky ( první brýle )

- pohádky tisíce a jedné noci

- filozofie ( Ibn Sína, Ibn Rašíd )

Arabové také přinesli do Evropy nové plodiny ( rýže, pomeranče, bavlnu atd. )