RANÝ STŘEDOVĚK - STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ
Vznik nových států a říší
Konec starověku - 476 n.l. pád Západořímské říše, sesazen poslední císař, mladý Romulus Augustulus ( sesadil ho germánský vojevůdce Odoaker )
Charakteristika období : - celkově veliký úpadek ( dřevěné domy místo kamenů atd.)
- úpadek vzdělání ⇒ málo písemných pramenů, mizivá gramotnost
- přechod k feudálnímu systému ( feudum – půda )
- zánik otrokářského systému
- rozpad rodové společnosti ( germánské kmeny ) → feudální společnost
- šíření křesťanství po celé Evropě a církev je oporou státu
- vznik středověkých států, prohlubování majetkové a společenské nerovnosti ( vládci / ovládaní).
- naturální hospodářství
- nízká úroveň výrobních sil
- hospodářský život se přenesl na venkov ( prudký úbytek obyvatel měst )
- zemědělský charakter společnosti – 90% obyv. v zemědělství.Nejprve dvojhonný systém ( osetá půda / úhor ), od 7. st. Trojhonný systém – jař/ozim/úhor )
Poddaný je k feudálovi vázán feudální rentou ( nadvýrobek, který si feudál přivlastňuje )
- úkonová ( robota )
- naturální – obilí, potraviny
- finanční – peníze
Církev : - po rozpadu ZŘŘ to byla jediná významná instituce .Byla nejdůležitějším nositelem vzdělanosti.
- víra, naděje, láska
Rovnost lidí před Bohem
Učení o trojím lidu : páni – vláda, boj
Duchovenstvo – modlení, obřady
Poddaní – pracovat, poslouchat
Úloha církve – hlásala, že uspořádání společnosti vyplývá z vůle boží, je třeba se mu podřídit.Panovníci mají moc od Boha, proto je lid musí poslouchat, a podřídit se , aby byli spaseni.=>opora státní moci.
Církevní správa : farnost – fara a kostel – bohoslužby, svatby, křty, pohřby
Několik farností – děkanství ( v čele děkan )
Biskupství ( diecéze ) – biskup
Arcibiskupství ( arcidiecéze ) - arcibiskup
Mezi západoevropskými biskupy začal zaujímat první místo biskup římský – papež – nejvyšší představitel katolické církve, neomylný člověk. zakladatelem tohoto úřadu byl údajně apoštol sv. Petr. Velkým papežem byl Lev I., který v samém závěru existence ZŘŘ uchránil církev před Huny a germánskými pohany.
Římská církev podporovala pouze ty vládce, kteří přijali křesťanství z Říma a uznávali papežský primát.
Křesťanství bylo jedinou uznávanou ideologií v Evropě.
3 civilizační centra : 1) centrum západní ( latinské ) kultury – Řím ( sídlo papeže ), latina.
2) východní ( byzantskoslovanská ) kultura – řečtina, staroslověnština – Konstantinopol ( Cařihrad )
3) islámská ( arabská )
- mezi těmito centry byly kontakty, ale jinak byl vývoj izolovaný.
STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ : 4. – 6. stol.n.l.
Příčiny : - rozpínavá politika čínské dynastie Chan, která donutila menší národy k ústupu.
- tlak mongolských kočovníků – Hunové – příbuzní s Avary a Bulhary, kuli nim si Čínani postavili Činskou zeď), Avaři
- snaha o získání úrodné půdy
- v 5. století – obrovský nápor Hunů. V čele Atila, přezdívka Bič boží.
- skončilo usazením Maďarů v uherských nížinách na přelomu 9. a 10. století.
VZNIK BARBARSKÝCH STÁTŮ :
Na území rozpadlé ZŘŘ už v 5.st. začala vznikat barbarská království.
Zakládali je jednotlivé barbarské ( germánské ) kmeny.
- krátká doba trvání ( cca 100 let )->příčiny :
- hranice nepřeně vymezené, stálé vnější útoky, Germáni tvořili na ovládnutém území jen menšinu, splývání s domácím obyvatelstvem → vznik románských národů.
Ostrogótská říše – Itálie – náčelník Theodorich – porazil Odoakara; sídlo v Ravenně.
Vizigótská říše – Pyrenejský poloostrov ( Toledo ) – zničeni Araby v 8.stol.
Langobardská říše – Lombardie ( Itálie ) – v 8.st. podmaněni Franky a splynuli s pův.ob.-Lombardie
Vandalská říše – oblast Kartága – silné loďstvo , ovládali i Korsiku, Sardinii, 455 vyplenili Řím → vandalismus; nakonec dobyti Justiniánem r. 534
Burgundská říše – JV Francie – nakonec pod nadvládou Franků.
Proběhlo smíšení s původním obyvatelstvem → ROMANIZACE ( přejímali římské kulturní dědictví , např. latinku a latinu, křesťanství).Na druhou stranu také probíhala barbarizace ( ty kmeny si s sebou přinášely svou kulturu, zvyky… )
Anglové, Jutové, Sasové – germánské kmeny, které se dostaly na Britské ostrovy.Nesmísily se s Kelty.Neproběhla romanizace!
Slovani nazýváni Venedové.začali do Evropy proudit z oblasti mezi Vislou a Dněprem.Pravlastí Slovanů je pravděpodobně sever Indie.Byli to pastevci a zemědělci.Polytheismus ( nejvyšší bůh Perun )
Okolo roku 500 se do pohybu dali i Sálští Frankové ( pravý břeh Rýna ) pod vedením Chlodvíka.Dostali se na území dnešní Francie a za poměrně krátkou dobu založili Franckou říši.
FRANCKÁ ŘÍŠE ( 481 – 843 )
Chlodvík ( 481 –511 )– z rodu Merovejců – 480 vpadl do Galie a podmanil si místní římské a galské ( keltské ) obyvatelstvo.
Na konci 5.stol. – nechal se pokřtít, tím zahájil úzkou spolupráci s papežem-> proces christianizace ( šíření křesťanství, dobré vztahy církve se státem )
Území rozděleno na hrabství, v čele baroni.
Sálský zákoník – poč.6.stol. – germánské zvykové právo + římské právo
Panovník propůjčoval svým věrným půdu.Ti se za to zavázali, že mu jsou povinováni sloužit armádou a slíbili poslušnost.Později si prosadili, aby půdu dostali dědičně.Na jejich půdě pracovali poddaní, ti museli odevzdávat daň.
Takto vznikl ten feudální systém.
Dagobert – za jeho, i za další , vlády sahala Francká říše od Biskajského zálivu až k Šumavě.
(620) 631 ( knihy se rozcházejí ) – bitva u Vogastisburgu – Fr.říše poražena spojenými slovanskými kmeny v čele se Sámem.
Další panovníci z rodu Merovejců již neměli takovou moc, tu čím dál víc získávali majordomové ( úředníci pečující o královský dvůr a postupně získávali nejvýznamnější úřady, vybírali daně a veleli armádě).Od 7. stol. To byla dědičná funkce.
Jedním z majordomů byl Karel Martel ( Martel = kladivo, dnes koňak )– 732 v bitvě u Poitiers zastavil Araby v pronikání přes Pyreneje do Evropy.Byl schopný.
Jeho syn Pipin řečený Krátký svrhl z trůnu posledního Merovejce ( Astula) a sám se stal králem fr.říše. Moc se tím tedy roku 751 dostala do rukou dynastie Karlovců.
Pipin Krátký měl podporu papeže ( Štěpán II. ), který prohlásil franckou korunu za dědičnou v rodě Karlovců.Za to mu Pipin pomohl na Apeninském pol., kde papeži předal dobyté území, a tak zde papež mohl vytvořit papežský stát ( trvající až do r. 1870, ve 20. st. Obnoven ve skromnější podobě jako Vatikán )
KAREL VELIKÝ ( 768 – 814 )
- schopný vojevůdce
- výbojné války ( Pyrenejský pol. – Arabové – zatlačil je až za Pyreneje, k řece Ebro, Germáni ( Sasové- s nimi válčil pod záminkou šíření křesťanství, Bavoři ), střet se Slovany ( 805 – 806 ), ovládl severní a střední Itálii ).Účastnil se 50 vojenských tažení.
- daně vybírali baroni
- na pohraničních území zakládal tzv. marky – na obranu nejistých hranic říše.Správci marek byli markrabata.
- zavedl povinné desátky církvi
- růst byrokracie → růst potřeby vzdělanosti → rozvoj školství , rozvoj kultury → KAROLÍNSKÁ RENESANCE. – snaha o navrácení antické vzdělanosti a kultury na světlo světa
- nový typ písma ( karolínská minuskule = dnes malá písmena v latince )
- 774 – vyvrátil říši Langobardů ( v sev. Itálii)
- 791 – 796 – porazil Avary
- 25.12. 800 se nechal papežem Lvem III. korunovat římským císařem.=> obnoveno císařství v západní Evropě, Evropa tak měla dva císaře ( v Konstantinopoli a ve Fr. říši )
Papež ale korunovací dal najevo, že se považuje za nadřazeného panovníkovi ( on ho korunuje ) → počátek sporů mezi panovníkem a církví – později boje o investituru.
Církev však i nadále byla panovníkovou oporou.Další oporou - šlechta
803 – 812 – válka s Byzancí - kompromis
814 - umírá a je pochován v Cáchách ( Aachen v dnešním Německu )
Karel Veliký byl ve středověku velmi uznáván, a tak se z tohoto jména vyvinulo označení pro vládce – král.
V té době vznikla např. píseň o Rolandovi. Karel na svém dvoře soustředil učence .Studium antických autorů však sloužilo jen teologii – nevedlo k přijetí antického, pohanského myšlení → toto období tedy není obrozením antického vzdělání.
Vznik učebnic latiny, rétoriky.
Ludvík Pobožný – před smrtí rozdělil říši mezi své 3 syny – 843 Verdunská smlouva
→ západofrancká říše – Karel Holý – území dnešní Francie.
→ východofrancká říše – Ludvík Němec – území velké části dnešního Německa
→ Lotharingie – nazvána podle syna Ludvíka Lothara – Burgundsko, sev. Itálie
Důvody rozpadu : - naturální, velmi nevýkonné hospodářství
- nerovnoměrnost vývoje
- mnoho jazyků – jazykové bariéry
- šílená infrastruktura – panovník jen těžko mohl vládnout.
BYZANTSKÁ ŘÍŠE
- Malá Asie, Balkán, Mezopotámie, Sýrie, Egypt, Itálie
- území východořímské říše ( méně nájezdů barbarů než ZŘŘ )
- centrum Konstantinopol
- probíhala zde také christianizace
- liturgický jazyk byla řečtina
východní církev – ortodoxní → pravoslavné vs. katolické křesťanství.
Justinián I. ( 527 – 565 ) – velmi schopný a krutý panovník
- velký rozvoj armády - > dobyl severoafrické pobřeží ( Vandalové )
- 550 pronikl na Apeninský poloostrov , tam se jádrem jeho moci stala Ravenna ( jedinečné kostely s nádhernými mozaikami)
→ vojenská tažení ⇒ mnohé výdaje ⇒ zvyšování daní ⇒ zhoršování životní úrovně lidu → četná povstání nižších vrstev – např. 532 – povstání Niká ( „zvítězíš“)
529 – 533 – Corpus Juris Civilis – Justiniánův zákoník.
- přizpůsoboval staré římské zákony byzantskému despotismu
- upevňuje moc panovníka – křesťanská ideologie
- podtrhává bezpráví chudiny a otroků
Státní správa : - neomezená moc císaře- oporami církev a vojsko
- panovník byl zároveň nejvyšším knězem – tzv. cézaropapismus ( panovník dokonce mohl odvolat konstantinopolského patriarchu )
- v Konstantinopoli postaven chrám Boží moudrosti – Hagia Sofia – později přestavěna na mešitu.
- za Justiniána dosáhla Byzantská říše vrcholu.
7.-8.stol. – nájezdy kmenů : - Arabové, turkotatarští Bulhaři, Slované ( okolo 680 vznik Bulharska, Srbska, Chorvatska ) → formování slovanských říší
9.-10. stol – rozmach ( dynastie makedonská ) – hranice posunuta k Eufratu a Tigridu
- obchody s Kyjevskou Rusí
vysílány křesť.mise - 863 – za vlády Michaela III. je vyslána křesťanská misie na Velkou Moravu, o rok později i do Bulharska.
11. stol. – úpadek – nájezdy Bulharů, Turků ( na ně tlačili Mongolové ), Normanů ( jižní Itálie ), křižácké výpravy.
1054 – rozkol mezi katolickou a východokřesťanskou církví – církevní schizma.
– odlišné názory na mše, liturgický jazyk atd.
1204 – 4.křížová výprava – dobyt Cařihrad
1453 – Konstantinopol dobyta Turky , je přejmenována na Istanbul a stává se centrem Osmanské říše.
Byzantská kultura : - navázala na helénistickou vzdělanost ( Alexandrie )
- oproti západní Evropě zde byla kultura na nesrovnatelně vyšší úrovni.
- barevné mozaiky
- ikony – malby světců, Krista, Marie, na dřevěných deskách
- rozvoj : práva, lékařství, matematiky, astronomie, stavitelství
- církevní tmářství – spálení Alexandrijské knihovny
- množila se teologická díla ( šíření křesťanství ) a dějepisné spisy.
- stavitelství – tzv. byzantský sloh ( syrské, egyptské,perské prvky a doznívání helenismu )
BYZANTSKÁ KULTURA OVLIVNILA SLOVANSKÉ NÁRODY.
ARABSKÁ ŘÍŠE :
Arabové původně kočovníky, pastevci, obchodníky, pocházejí někde z Arabského poloostrova. Před Mohamedem uctívali mnoho božstev a symbolů ( např. černý kámen, uchovávaný v Mekce v chrámu Kaaba ( asi meteorit ).
570 - * Muhammad – bohatý, arabský obchodník.Prohlásil se za Alláhova proroka a začal prosazovat víru islám.
622 – uprchl z Mekky do Jatribu ( Medína ) ( představoval hrozbu pro zdejší vládce ) ⇒ počátek muslimského letopočtu. V Medíně vznikla první náboženská obec vyznavačů islámu a začali se šířit. Od roku 630 ovládali i Mekku a ta se tak stala hlavním muslimským poutním místem.
Muhammad umírá 632. Rozdělení muslimů na šíity a sunnity. Po jeho smrti se muslimská vojska vydala na vítězná tažení → šíření islámu + byla zde neúrodná půda → velmi rychlé šíření islámu.
711 – pronikli přes Gibraltar na evropskou pevninu a poráží Vizigóty.
732 – porážka od Karla Martela u Poitiers.
Obsadili středoasijské oblasti a Sicílii.
8.-9. stol.- největší rozmach – v Bagdádu vládl chalíf Hárún ar-Rašíd ( známý z Pohádek tisíce a jedné noci ).
9. - 10. stol. - rozpad říše na kalifáty. Např. Cordobský kalifát, egyptský, tuniský
12.st. – Bagdád dobyt Seldžuskými Turky
14.st. – osmanští Turci
Islám : - Alláh ( monotheismus ) , korán ( Starý zákon, také ovlivněno křesťanstvím ), fatalismus ( osudovost )
- 5 povinností – bezpodmínečná oddanost islámu a povinnost šířit islám, půst , modlit se několikrát denně k Mekce, vykonat pouť do Mekky atd.
Arabská kultura : - architektura – mešity s minarety , výklenek vždy směřuje k Mekce, kopule - Velká mešita v Cordobě, Skalní mešita v Jeruzalémě
- velmi kvalitní ocel
-návaznost na řeckou vědu, znalosti z Persie, Indie a Číny
- matematika – arabské číslice, algebra, trigonometrie
- astronomie
- založení optiky ( první brýle )
- pohádky tisíce a jedné noci
- filozofie ( Ibn Sína, Ibn Rašíd )
Arabové také přinesli do Evropy nové plodiny ( rýže, pomeranče, bavlnu atd. )