Parlamentarismus a absolutismus v Evropě – Anglie, Francie, Rusko

16.

Parlamentarismus a absolutismus v Evropě – Anglie, Francie, Rusko

V Evropě v polovině 17.stol. existovaly dva základní typy států :

Parlamentarismus : Anglie a Nizozemí – odstraněn centralistický a absolutistický systém a nahrazen mocí parlamentu.To přijímalo ústavu ( latinsky konstituci ) a vydávalo další zákony.

Absolutismus : Španělsko, Francie, Habsburská monarchie, Rusko – panovník má veškerou politickou moc, obklopen rádci. Sněmy v tomto systému měly jen omezený vliv ( např. povolování daní ). Silná, ústřední vláda se opírá o státní náboženství, početnou armádu a bezpečnostní složky.

Parlamentarismus : -

Anglie :

• puritáni

Anglická revoluce ( 1640 – 1660 )

• 1603 – nástup dynastie Stuartovců ( po Tudorovcích )

Jakub I. ( 1603 – 1625 ) – anglický a skotský král ( spojení Anglie a Skotska ) , vzdálený příbuzný Tudorovců,

• • neschopný, nepodporoval ekonomický vývoj, omezoval ho hospodářskou politikou – vysoké daně, feudální poplatky, uděloval práva na prodej a výrobu určitých výrobků ⇒ znemožnění konkurence.
  • Trvalý politický boj s parlamentem ( nové daně mohly být vypsány pouze se souhlasem parlamentu ).

Karel I. ( 1625 – 1649 ) – nesvolával parlament → utužení absolutismu ( naposledy v r. 1629 )

• • válka se Skotskem ( 1639 ) –> musel být svolán parlament, aby mohl zvýšit daně ( válka ) . ⇒ 1640 rozpuštěn parlament ( tzv. krátký parlament – zasedal pouze rok ), pak svolán tzv. dlouhý parlament ( nepřetržitě zasedal od 1640 až do r. 1653 – rozehnán Cromwellem )

• proti němu v parlamentu opozice : a) puritáni : - kalvínisti, hrotili náb. problémy.

b) independenti : - ekonomická nezávislost, uvolnění režimu – O.Cromwell

c) levelleři – stejná úroveň pro všechny , ekonomická rovnost, radikální požadavky.

⇒ OBČANSKÁ VÁLKA ( 1642 – 1649 ) : panovník, šlechta, církev vs. parlament

1645 – bitva u Naseby ( Nejsby ) – parlament vyhrál → Karel I. Utíká do Skotska → vydán angl. Parlamentu ->uprchl → 2.obč. válka → královská armáda opět prohrála → 1649 poprava panovníka Karla I. → vyhlášena republika.

Skotsko : - nezávislé, personální unie s Anglií, postupně splynulo s Anglií v jeden stát.

1651 – navigační zákon → namířeno proti Nizozemí. Do Anglických přístavů smějí pouze lodě anglické nebo lodě zemí, ze kterých se zboží dováží → válka s Nizozemím ( 1652 – 1654 ) – vítězství Anglie

Válka se Španělskem v Karibiku ( Anglie dobývá Jamajku )

1652 : Irsko : - katolíci - nezávislé → snaha Anglie o ovládnutí Irska → povstání → utopeno v krvi – Irové omezeni ( nesměli studovat atd. ) ⇒ nenávist Irů vůči Angličanům.

Po smrti panovníka rozhodující moc ve státě získává parlament → zneužívání moci ⇒

1653 :Oliver Cromwell ( velitel armády ) rozehnal parlament → poté zvolen nový parlament , O.Cromwell získává titul Lord Protector → moc.

Přijata nová ústava ( nejvyšší Lord Protector, v čele státu armáda → vojenská diktatura).

1658 – umírá O.Cromwell → opět spor mezi republikány a royalisty ( shromažďovali se ve Skotsku ) ⇒ 1660 – Skotská armáda ( G.Monk) obsadila Londýn ->obnovena monarchie.

Karel II. ( 1660 – 1685 ) : - syn popraveného Karla I. ⇒ tzv. restaurace Stuartovců.

• • ponechal v platnosti majetkové přesuny z doby revoluce a republiky
  • snažil se o obnovu absolutismu vs. silná opozice.

Vytlačení Nizozemců z S.Ameriky → New Amsterdam ⇒ New York

Jakub II. ( 1685 – 1688 ) : - bratr Karla II.

• přestoupil ke katolíkům, chtěl absolutismus

→ byl z Anglie vyhnán = „ slavná revoluce“ .

tajní příznivci Jakuba II. = jakobité.

V tomto období rostla náboženská nesnášenlivost.Státním náboženstvím je anglikánství → např. vyloučení jinověrců z úřadů → emigrační vlna ( hlavně do Ameriky )

Vilém III. Oranžský ( 1689 – 1702 ) : protestant ,

• byl zvolen ( vděčil za to parlamentu → ústupky parlamentu → zákon o právech ( panovník nemohl bez souhlasu parlamentu rušit ani vydávat zákony, daně atd.),

→ nová ústava ⇒ KONSTITUČNÍ MONARCHIE ( panovník se řídí ústavou )

• • parlament je rozhodující, politický systém dvou stran : konzervativní strana ( Toryové – bohatá vrstva) a Liberální strana ( Whigové – nižší vrstvy ) ( dnes : konzervativní vs. labouristé ( T.Blair )
  • volební census ( silné omezení volebního práva podle majetku → pro bohaté ).

1707 – oficiální spojení Anglie a Skotska , zrušen skotský parlament ( v dnešní době obnoven) ⇒ za královny Anny Stuartovny vyhlášeno Spojené království Velké Británie.

Irsko definitivně ztrácí nezávislost.

1714 – na anglický trůn dosedl Jiří I. Hannoverský ( jeho potomci – rod Windsorů – vládne dodnes ) → za jeho vlády vznikla oficiální parlamentní opozice.Ta měla právo a povinnost kritizovat vládní politiku.To se stalo poprvé v evropských dějinách.Byla zrušena cenzura.

⇒ dovršen parlamentarismus.

Nadále byl však vysoký volební census.

Pojmy : Hvězdicová komora – anglický soudní dvůr, posléze sloužící jako nástroj likvidace pol. Odpůrců absolutistických panovníků.Její činnost srovnávána s inkvizicí.V 1641 na nátlak opozice zrušena.

Výsledky revoluce : umožnila kapitalistický rozvoj společnosti.

Francie :

Ludvík XIV. ( 1643 – 1715 ) : - v dětství za něj rozhodoval 1. ministr kardinál Mazarin ( do r.1661 )

• VRCHOL ABSOLUTISMU VE FRANCII – „ Stát jsem já!“

• • zbavil vysokou šlechtu moci → řada povstání ( např. Fronda ) ,
  • opíral se o střední vrstvu ( úředníci atd. ) ⇒ vytvořil rozsáhlý byrokratický aparát
  • tvrdě prosazoval rekatolizaci → vypořádal se s hugenoty.

1685 – oficiálně zrušen Edikt nantský

Ekonomický rozvoj : merkantilismus – zdrojem bohatství ve státě je množství drahých kovů v zemi → zákaz vývozu drahých kovů, minimalizován dovoz zboží do Francie – prosazoval to ministr Jean Colbert.

→ zakládání manufaktur, hromadná výroba

Zahraniční politika : - výbojná politika

• ostrov Madagaskar, v Americe kolonie Lousiana ( povodí Mississippi, Missouri ).
• boje se Španělskem, Rakouskem, Anglií, Holandskem.
• zisk Alsaska , Štrasburku a části Jižního Nizozemí → Francie chtěla zajistit hranice na Rýně.

Války o španělské dědictví ( 1701 – 1714 ) : - ve Španělsku vymřeli Habsburkové ⇒ boj o trůn : Rakousko vs. Ludvík XIV.

Utrechtský mír → dohoda : na trůn Španělska usedne panovník z rodu Bourbonů ( Filip V. – syn Ludvíka ), ale Španělsko a Francie se nikdy nesměj spojit.

Kolonie-> Francie,

Neapolsko, Sardinie, Milánsko → Habsburkové,

Belgie, Gibraltar, Minorka → VB ( spojenec Habsburků ).

Rusko :

• • veliký, silně zaostalý stát
  • tuhé nevolnictví, hosp. vývoj silně utlumen, není buržoazie, tuhý absolutismus

1613 – nástup Romanovců ( až do r. 1917 )

• • výbojné války : 1654 – zisk Ukrajiny ( za vlády cara Alexeje Michajloviče, předchůdce Petra I. )

1679 – obsazena Kamčatka

1695 – 1696 –> boje s Turky → dobyt přístav Azov ⇒ přístup k Černému moři

chtěli k Baltu → boje se Švédy ( např. Dánové = spojenci Rusů )-> Severní válka ( 1700 – 1721 ) → definitivní přístup Ruska k Baltu

Petr I. Veliký ( 1682 – 1725 ) : - Romanovec, na trůn nastoupil v deseti letech ( ale až do 17 za něj vládla jeho sestra Žofie ), vzdělával se na západě.

Nastolil tuhý absolutistický režim

• manželka Kateřina ( 1725 – 1727 )

1687 – spojenectví s Pruskem

1695 – 1696 : - přístav Azov

SEVERNÍ VÁLKA ( 1700 – 1721 ): Rusko chtělo mít přístup k Baltskému moři ->

Rusko vs. Švédsko ( Karel XII. )

• 1700 – bitva u Narvy → porážka Dánů a Rusů → pak Švédové poráží i Polsko.

- 1703 – založil Sankt Petersburg

- 1709 – bitva u Poltavy( město ) → porážka Švédů => konec švédské hegemonie v baltské oblasti ->stejně to ale nebyl konec války → vyjednávat se začalo až po smrti Karla XII. v roce 1718 → 1721 mír v Nystadu ⇒ Rusko získává přístup k Baltu

1721 - konec války.

Zisk východního Pobaltí, Estonska atd. ⇒ Ruské impérium.

Reformy : - civilní správy ( 12 gubernií )

• • v čele měst bohaté kupectvo
  • zřízen senát → podílel se na vládě → vydával úkazy ( daně atd. )
  • zakládání manufaktur
  • zval do země odborníky atd.
  • změněn kalendář ( na Juliánský )
  • reforma armády

Petr I. umírá na podchlazení, když zachraňoval tonoucí z řeky.

1762 – 1793 – Kateřina II. – osvícenský absolutismus.

Stručně další státy :

Svatá Říše Římská národa německého po Třicetileté válce :

• • obrovské ztráty, zpustošená území, 11 mil. Obyv. ztráty.
  • rozdrobena na několik set samostatných států ( církevních, městských, vesnických, šlechtických + svobodná města : Hamburk, Brémy, Frankfurt )

Říšský sněm : - nikdo se jím neřídil.

• od r. 1663 do 1806 ( rozpad Říše ) zasedá v Řezně.

Polsko

• hluboká krize → vyvíjelo se jako stavovská monarchie → stavovský stát

⇒ šlechta – úřady, zákony, podnikání → období „ zlatých svobod “.

⇒ nejednotnost státu, anarchie → šlechta upřednostňovala vlastní zájmy.

• Boje s Tatary, Švédy, s Ruskem.
• „ sebevražda národa“ → došlo k zániku Polska ⇒ Trojí dělení Polska ( 1772, 1793, 1795 ) mezi Rusko, Rakousko, Prusko.

Nizozemí :