19.

Vznik USA a jejich vývoj v 19.století

-americký kontinent neměl prapůvodní obyvatelstvo, nejstarší obyvatelé přišli před 30000 lety z Asie

->12.10.1492 – Kolumbus dosáhl Bahamských ostrovů.

Španělé se více soustředili na říši Mayů, Inků, Aztéků a Čibčů.

Více se tedy zkoumala Jižní a Střední Amerika ( např. 1513 – Vasco de Balboa přešel se skupinou indiánů středoamerickou pevninu a objevil tak Tichý oceán)

- kolonizaci východního pobřeží Sev.Ameriky nejdříve prováděli Francouzi( 1718 - New Orleans, Lousiana )

- Holanďani – oblast New Yorku

1562 – John Hawkins dovezl na Haiti první skupinu černochů, kterou prodal španělským plantážníkům a zahájil tak výnosný trh s otroky.

Založení kolonií : 1607 – 1733 vzniklo na východním pobřeží postupně 13 anglických kolonií ( 1. byla Virginie 1607 )

Národnostně velmi různorodé ( kolonisti z evropských zemí

Kolonie : - zdroj surovin, odbytiště pro výrobky. V čele kolonií guvernér.

3 skupiny kolonií ( podle hosp., sociální a nár. struktury, podle vztahu k mateřské zemi atd.)

a) severní kolonie – průmysl a kapitalistické farmy, anglosaský a puritánský ráz =>

dostala název Nová Anglie

b)střední kolonie – ekonomicky a národnostně nejméně jednotné , centrum finančního a kulturního života.

c) jižní kolonie : - zemědělství, plantážnicko – otrokářský systém výroby.

1603 – nástup Stuartovců na anglický trůn - zakládání akciových spol. na kolonizaci Sev.Am.

->nejúspěšnější Londýnská společnost – 1607 založení Jamestownu – nejstaršího angl.města v Americe.

Velcí vlastníci půdy se snažili kolonisty upoutat k půdě feudálními povinnostmi -> kolonisti utíkali na západ, kde měli možnost stát se svobodnými zemědělci -> vznik sociálního procesu squaterství – zabírání dosud neobdělávané půdy bez úředního povolení.

Kolonie dodávali mateřské zemi nejprve suroviny, plodiny, ale postupně začínal růst domácí průmysl, který konkuroval anglickému zboží a narušoval tak merkantilistickou politiku země.

Postupně se v S.Americe vytvořila silná buržoazní třída.

Konflikty s Indiány – 1675 – vytlačení Indiánů z Nové Anglie.

Sedmiletá válka ( 1756 – 1763 ): - Anglie vs. Francie – boj o nadvládu v zámořských územích.

1763 – porážka Francie , která ztrácí Kanadu -> souvislé angl. osídlení od Kanady na Floridu.Anglie získává Kanadu a Lousianu.

Anglie v té době měla kolonie v Africe, Indii a Karibiku a v Americe.

ROZPORY KOLONIÍ S ANGLIÍ :

Rozvoj buržoazní společnosti v severoamerických kolonií narazil na odpor vládnoucí třídy v Anglii.Anglická buržoazie nechtěla připustit, aby jí vyrůstala v Americe konkurence.

1763 – zakázáno kolonistům osídlovat území zabrané Francouzům,

1767- nové dovozní daně a cla - na kovy , papír, cukr, melasu atd.

- ubytovávání angl. vojáků v domech civilního obyvatelstva.

Po řadě krvavě potlačených demonstrací začali rebelové zakládat tajné výbory, svolávat noční cvičení ozbrojené milice a ničit majetek privilegovaných obchodních společností.

Daně a cla však určoval anglický parlament, kde kolonie neměly zastoupení.-> povinnost platit daně vázali kolonisti na právo volit své poslance do britského parlamentu.

V té době vládl v Anglii Jiří III. Hannoverský

1773- angl. parlament schválil nový zákon o čaji ( na podporu Východoindické společnosti) =>zvýšení cla na cukr -> na protest zorganizovali bostonští obchodníci ( převlečeni za indiány ) přepadení 3 anglických lodí s čajem a náklad vysypali do moře ->

1773 - Boston Tea party

=> vyhrocení situace mezi koloniemi a Anglií ( represe ) -> odpor proti parlamentu =>

1774 I. Kontinentální kongres do Filadelfie : sjelo se zde 13 kolonií ( Georgie se neúčastnila ) a dohodli se na bojkotu anglického zboží a požadovali zastoupení v britském parlamentu.Sjednotili se a dohodli se na společném postupu proti Anglii.

Do čela koloniálního vojska se postavil generál George Washington ( z Virginie, bohatý statkář, dokázal z osadníků vybudovat ukázněnou armádu.V té byla i řada schopných vojáků z Francie, Polska atd.). Dále v čele rebelů Benjamin Franklin, Thomas Paine, Thomas Jefferson, Alexandr Hamilton.

Válka za nezávislost ( 1775 – 1783 ) :

- Britové skvělé loďstvo, organizace

Roku 1775 Anglie vyhlásila Severní Americe válku, k prvnímu ozbrojenému střetnutí milic s britským vojskem došlo u Lexingtonu

nejdříve navrch britské vojsko, ale pak Washington Brity poráží a vytlačuje je z Bostonu, taktika nenadálých útoků).->

- 1776 - 2.kontinentální kongres ve Filadelfii.

4.7.1776 – ve Filadelfii přijato Prohlášení nezávislosti amerických osad ( formuloval hlavně právník Thomas Jefferson) – vychází z osvícenství, John Locke – rovnost, možnost sesadit špatnou vládu atd.) spočívá na dvou základních principech demokracie - všichni lidé mají přirozené právo na život, svobodu, rovnost před zákonem a všechna moc vychází z lidu, vláda musí chránit individuální svobody, jinak je nutnost ji odstranit a zvolit jinou- -tímto způsobem byla odůvodněna odluka od Anglie - vznik Unie ( USA ).

Poté povstání téměř poraženo, ale obrat : 17.10. 1777 bitva u Saratogy – vítězství G.Washingtona.

Poté pomoc od Francie ( 1778 válka s Anglií ), Holandska a Španělska.Francie poskytla kolonistům loďstvo ( způsobující špatné zásobování brit. loďstva ) a 6000 vojáků( generál LaFayette)

1777 – články konfederace – 1.americká ústava. Nejvyšší moc má kongres, ale slabá ústřední vláda->nevýhodné pro zahraniční konflikty - konfederace

1781 – definitivní porážka britské armády v  bitvě u Yorktownu ( americké a francouzské loďstvo ) ve Virginii.Američanům tam pomohli Francouzi.

19.10.1781 - Anglie uznala porážku.

->1781 – Versailleský mír ( podepsán v Paříži, B.Franklin – významný vyjednavač )

válka s Anglií nebyla jen bojem za nezávislost ale i buržoazní revolucí ( konfiskace majetku loyalistů, anglikánské církve, krále atd.)

1783 – uznána nezávislost amerických kolonií

__Ve válce za nezávislost byla extrémně důležitá podpora Francie.__např. generál markýz de la Fayette

Situace po válce za nezávislost :

1785 – obchodní smluva s Pruskem

V roce 1787 byla přijata americká ústava a 1789 vyhlášena ( vešla v platnost ) => FEDERACE ( silná ústřední vláda, prezident). ( nadále otroctví, majetkový cenzus, ignorovalo vyhlazování Indiánů)

30.4.1789 – Geroge Washington zvolen 1.prezidentem USA.

1790 – jako hlavní město založen Washington.

1792 – dolar platidlem v USA.

1811 – definitivně poraženy indiánské kmeny na severozápadě, museli se vysídlit na západ od Missisipi -> indiánská teritoria

1801 – T. Jefferson americkým prezidentem.

Florida – získána na Španělsku v r. 1813

Lousiana – od Napoleona Bonaparta v r. 1803 za 15 mil. USD

Válka s Mexikem ( 1846-8) : Texas – anektován v r. 1845

Kalifornie – dobyta na Mexiku v r. 1848 ( dále Arizona, Nové Mexiko )

V Kalifornii -> zlatá horečka.

Aljaška – 1867 koupena od Ruska za 8 mil. USD , v Rusku byl hladomor, tak potřebovalo peníze.

OBČANSKÁ VÁLKA ( 1861 – 1865 )

Postupně tedy vznikaly a připojovaly se nové státy a vzrůstaly rozdíly mezi státy na severu a jihu. => vyhrocení hospodářských a sociálních rozdílů__.__

Rozdíly : SEVER : - lidnatější, síť železnic

Ekonomika – industrializace , těžba : černé uhlí, FeRuda ; práce dělníků za plat .

Politika : seveřani chtěli, aby nově vznikající státy nebyly otrokářské -> rostoucí vliv neotrokářů v senátu.

Průmyslová buržoazie byla proti otroctví, protože otrokářský jih měl malou spotřebu průmyslových výrobků.

JIH – plantážnický systém , bavlna, tabák, indigo, rýže, cukrová třtina

- jednoznačné využívání otroků na plantážích

- Indiáni byli nevyhovující => dovoz otroků z Afriky ( hony na černochy ) -> prodej otroků na trzích

1790 – v USA bylo 700 tisíc otroků a v roce 1860 už jich byly 4 miliony.

Politické síly : Demokratická strana : - strana jihu ( plantážníci, farmáři )

1856 – James Buchanan – prezident.

Republikánská strana -> zájmy severu ( zrušení otroctví, bezplatný příděl půdy na západě )

Abraham Lincoln

Abolicionisté – radikální, až fanatičtí odpůrci otroctví -> vzpoury otroků

1859 – povstání Johna Browna – plantážník, přepadl s otroky zbrojní sklad -> vzpoura -> zajat a popraven.

1860 – prezidentské volby -> demokraté se nedohodli na jednotném kandidátovi, nakonec za ně kandidoval Jefferson Davis. neuspěl.Zvítězil republikán Abraham Lincoln ( umírněný, proti otroctví ).

1861 – 11 jižanských států se odtrhlo od USA ( jako první se odtrhla Jižní Karolína ) a vytvořily nový celek : Konfederované státy americké.

- hl.město Richmond. - Prezident Jefferson Davis.

Rozložení sil : Sever – 23 států, 22 mil. Obyvatel, 3 mil. vojáků.

Jih : 11 států, 9 mil. obyvatel ( z toho více než 3,5 mil. otroků), armáda : 1,3 mil. vojáků.

Průběh války :

1. fáze ( duben 1861 – červenec 1863 ): - velká převaha jižanů.Měli lepší velitele ( Robert Lee – vrchní velitel jižanské armády , Thomas Jackson – zvaný Stonewall )

1.bitva u Manassasu 21.7.1861– vojska Unie těžce poražena ( generál Mc Dowell ), 1861 – bitva u Bullrunu.

Z počátku převaha jihu ( generál Robert Lee ) a jižani dokonce dvakrát ohrožovali Washington.Velení seveřanů bylo nerozhodné a málo útočné a navíc bohatá buržoazie pašovala z jihu bavlnu a za ni prodávala jižanům zbraně.Pak ale převaha severu ( generál Grant ),

1862 – Lincoln prosadil dva důležité zákony : zákon o bezplatném přídělu půdy na západě ( Homestead act ) -> osidlování severozápadu ( problémy s indiány )->cílem zákona bylo, aby na novejch územích vznikly státy, které by se připojily k severu ( protiotrokářské) a zrušení otroctví v severních státech –> útěky otroků na sever ->černošské vojenské oddíly.

1.7.-3.7.1863 – bitva u Gettysburgu – jižani poraženi

2. fáze : od roku 1863 se začíná projevovat hospodářská a lidská vyčerpanost jižanů.

Byli dosazeni schopní velitelé - 1864 – do vedení armády Unie jmenován Ulysses Simpson Grant ( další generál William Sherman )

Sever vyhlásil všeobecnou mobilizaci a do armády byli příjimáni i černoši ( i z povstaleckých území ) + přijímáni přistěhovalci ( za to občanství )

Taktika spálené země – ekonomické ochromení, vše spálit.

1864 – prezidentské volby – opět vítězí Lincoln.

3.4.1865 – dobyt Richmond

9.4. 1865 – Jih kapituluje u Appomatoxu.

14.4. zavražděn Lincoln

Výsledky občanské války : - nejkrvavější konflikt v USA 750 tisíc mrtvých

- byla to buržoazně demokratická revoluce.Vůdcem byla průmyslová buržoazie, ale rozhodující silou se staly široké lidové vrstvy .

- zákony z roku 1862 nabyly platnost pro celou zemi ( zrušeno otroctví na celém území USA ( postavení černochů na jihu se ale moc nezlepšilo, byly odhlasovány na jihu protičernošské zákony, založen Ku-klux-klan atd..) a postupně probíhal přechod k industriální společnosti.

1865-77 – tzv. období rekonstrukce – hospodářské vyrovnávání mezi severem a jihem a vytváření vnitřního amerického trhu.

- rozvoj kapitalismu a zemědělství

___________________________________________________________________________________

1869 – zvolen Ulysses Grant prezidentem ( republikán)

1893 – první krize z nadvýroby