25.
Politický systém první republiky, Mnichov 1938
Československo ve dvacátých letech : Až do r. 1921 velmi chaotické období -> špatné hospodářství, nestabilní politická situace -> revoluční vlna po válce + Maďaři vs. Slováci
Stát vznikl jako republika( 14.11. se Národní výbor prohlásil Národním shromážděním a stát republikou ) -> vznik institucí :
29.2.1920 – přijata ústava ( 6 hlav)
T.G.M. -> prezident
Nová vláda –> předseda vlády Karel Kramář ( do roku 1919 jako všenárodní koalice )
Červen 1919 – 1.volby -> do obecních zastupitelstev -> vítězství socdem -> Kramářova vláda podala demisi.
1919- 1920 – vláda rudozelené koalice ( agrárníci + socialisté )
1.volby do parlamentu – duben 1920 -> vítězství ČSSD
1919 – pozemková reforma
1921 – rozštěpení sociální demokracie -> vznik KSČS
=> velmi nestabilní situace
1922 – situace se uklidňuje -> vzniká nová vláda tzv. všenárodní koalice ( 1922 – 1926 ), předseda vlády je Antonín Švehla ( agrární strana )
1926 – 1929 – vláda tzv. panské koalice ( české i německé pravicové politické strany )
Finanční situace : - přechod k nové čs.měně -> dobře se to zvládlo, událo se to ze dne na den
-> kolkování
Prosazována byla deflační politika -> zhodnocování měny.
=> muselo se šetřit, ale na druhou stranu jsme měli stabilní a pevnou měnu.
Ministrem financí byl Alois Rašín.
=> Rašín byl nepopulární mezi chudými => 1923 atentát na Rašína.
Atentát spáchal Šoupal ( zastřelil ho -> těžké zranění -> Rašín podlehl po několika týdnech )
=> přijat zákon na ochranu republiky ( -> proti extrémistickým ideologiím ) => ochrana politiků, státních symbolů atd.
Československo : - republika parlamentního typu
Prezident – reprezentativní osoba, málo pravomocí, ve vnitřní politice – pojítko mezi různými stranami
Zákonodárná moc : 2 komorový parlament ( v Rudolfinu ) , senát ( říkalo se, že je odkladištěm pro politiky )
- PS – 300 členů, na 6 let, možnost volit od 21 let
- senát – 150 členů , na 8 let, možnost volit až od 26 let, předseda senátu – muž 28.října František Soukup
- pasivní volební právo ( být volen ) – od 26 let, do senátu od 45 let.
Politické strany : a) - strany státotvorné b) strany nestátotvorné ( nepodílely se na řízení státu, byla by to destrukce státu )
Bylo mnoho stran a pro období první republiky byly typické koaliční vlády.
Strany státotvorné :
Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana
- pravice
- zájmy venkova, zájmy bohatších sedláků, průmyslníků ( cukrovary, lihovary )
- jedna z nejsilnějších stran
Představitelé : Antonín Švehla( bohatý sedlák )
Milan Hodža
Rudolf Beran ( šéf strany na konci 30.let -> krajně pravicový -> spolupráce s nacisty => po roce 1945 strana zakázána )
Československá strana lidová :
- Jan Šrámek
- sdružovala katolické obyvatelstvo
Československá strana národně socialistická
- Edvard Beneš ( když se stal prezidentem, tak členství pozastavil )
- Václav Klofáč
- levý střed polit.spektra
Československá sociálně demokratická strana dělnická
- 1920 vyhráli volby => Vlastimil Tusar premiérem
- výsadní postavení ztratili kvůli oddělení komunistů -> rozštěpení, oslabení.
- levice
- Rudolf Bechyně.
Strany nestátotvorné : - nepodílely se na tvorbě státu
- založeny na národnostní struktuře
Hlinkova slovenská l’udová strana
- strana slovenských nacionalistů, separatistů
- Andrej Hlinka
J.Tiso -> březen 1939 rozbití ČSR -> Tiso prezidentem SR
- chtěli autonomii Slovenska ( vlastní vládu, parlament atd. )
- 1926 – 1929 – podíleli se na tzv. panské koalici ( vláda pouze pravicových stran )
DNSAP : - sdružovala nespokojené Němce
-> velmi blízká NSDAP , ideologii fašismu
- poměrně silná strana
- 1933 využit zákon na ochranu republiky => zakázána
=> založili si novou stranu SdP ( Sudetoněmecká strana )
- Konrád Henlein
- agresivní politika
Komunistická strana československá
- 1921 odštěpení od socdem.
- Bohumil Šmeral ( jeden ze zakladatelů )
- Klement Gottwald ( v čele KSČ od 1929, v jednom z projevů řekl : v Moskvě se učíme, jak Vám zakroutíme krkem, a víte, že v Moskvě jsou na to odborníci )
- další spolupracovníci Gottwalda : Šverma, Slánský, Gutman
- Šoupal – byl komunistou, ale po atentátu na Rašína byl vyloučen ze strany
-> velká orientace na SSSR
Od 1920 -> politická krize -> rozhodující slovo měl mimoparlamentární orgán zvaný Pětka.
(Antonín Švehla, Alois Rašín, Rudolf Bechyně, Jiří Stříbrný a Jan Šrámek ) Byla složena z představitelů 5 nejsilnějších polit.stran ( agrární, socdem, lidová, NS, Národně demokratická strana ).Měla koordinovat postup státotvorných stran, aby zabránila vnitropolitickému chaosu.Poslanci i senátoři byly vázáni rozhodnutím klubu své strany.Když hlasoval jinak, tak mohl být odvolán.
Nejvlivnějším mužem Pětky byl Antonín Švehla. Postupně se rozrostla na Šestku a pak i na Osmičku, ale to už ztrácela na významu.
Správní členění ČSR :
Země česká, Země moravsko-slezská, Krajina slovenská, Podkarpatská Rus.
PREZIDENT : 1918 zvolen T.G.M. ( syn Jan Masaryk, manželka Charlotta Garyková )
- funkční období bylo 7 let ( max. 2krát ( s výjimkou Masaryka -> byl zvláštní zákon, že Masaryk mohl být prezidentem kolikrát chtěl )). Byl zvolen čtyřikrát ( poprvé 1918, pak 1920 ( nová ústava ), 1927, 1934
- obrovská politická i morální autorita
14.12.1935 – vzdal se funkce ( vysoký věk )
Doporučil E.Beneše.
Zahraniční politika : - řízena E.Benešem ( od 1918 do 1935 byl skoro nepřetržitě ministrem zahraničí ), po jeho zvolení prezidentem se stal ministrem zahraničí Kamil Krofta ( skončil v koncentráku )
- jednoznačná orientace na Francii + orientace na SN.
- hledání smluvních spojenců ( a bylo jich hodně ) -> např. 1921 Malá dohoda ( s Rumunskem a Jugoslávií ) -> namířeno jako ochrana proti Rusku a proti případnému pokusu o obnovení monarchie ( Karel abdikoval v Rakousku, ale neabdikoval v Uhrách. Chtěl tam obnovit monarchii, ale neúspěšně )
Ve 30. letech -> smlouvy o vojenské pomoci s Anglií, Francií a SSSR, v případě napadení.
-> v roce 1938 byla smlouva jednoznačně nedodržena.
Hospodářská krize v ČSR :
- 1926-1929 – období hospodářské konjunktury
- krize nás zasáhla trochu později ( 1931 ) a trvala déle ( až do roku 1934 ).Vybředli jsme z ní kvůli zbrojení na Hitlera.
- výroba klesla o 40%, zahraniční obchod klesl o 50%
- 750 tisíc nezaměstnaných dělníků.
=> nespokojenost ( demonstrace, hladové bouře -> ostře potlačeny, zastřeleno 29 lidí/4roky ).
1932 – Mostecká stávka ( hnědouhelní dělníci )
-> trvala docela dlouho -> vymohli si vylepšení ( díky silné podpoře komunistů ( novinář Julius Fučík )
=> posílení KSČS
Díky hospodářské krizi posílili také fašisté : 1933 – Pribinovy oslavy
-> oslavy arcimilénia od založení 1.křesťanského kostela na Slovensku. ( Nitranská rotunda založena 833 )
-> ostré nacionální, protičeské projevy ( že jsou Slováci v ČSR nerovnoprávní a utlačovaní )
1937 – hospodářský růst konečně na úrovni 20.let.
Za hospodářské krize byl předsedou vlády ( 1929 – 33 ) Udržal.
Čeští fašisté : - poměrně slabí
- strana Národní sjednocení ( založena 1935 )-> umírněný fašismus
- sklouzl tam Kramář.Další představitel : Jiří Stříbrný
Heslo : „ Nic než národ“
1935 – volby ( prezidentské i parlamentní )
fašismus vs. ostatní ( demokratické + komunistické síly -> spojily se proti fašistům -> „Lidová fronta“ .
Parlamentní volby : SdP vyhrála => spojenectví ostatních stran => koaliční vláda v čele s agrárníky ( předseda vlády Slovák Hodža; bez komunistů , ale podporovali tu vládu )
Prezidentské volby : 1935- Masaryk končí, doporučuje Beneše.
Ten však už není tak populární jako T.G.M. -> fašisté mají protikandidáta.
Beneš nakonec vyhrál ( i pomocí hlasů komunistů ( doporučili ho i komunisté Šverma a Slánsk ( Gottwald byl v Moskvě ) , i přesto, že Beneše komunisté nesnášeli -> ale Beneš byl pro ně lepší než nacisté )) + Beneše doporučil i Vatikán.
18.12. 1935 – Beneš zvolen prezidentem
___________________________________________________________________________
Pojmy : nuncius – diplomatický vyslanec Vatikánu , v 1.republice byl rozpor ČSR a Vatikánu, protože jsme uznávali Husa a to je sralo.
Modus vivendi – způsob soužití, v mezinárodním právu smluvní úprava mezistátních otázek plně a trvale nevyřešených.( tak se vyřešil spor s Vatikánem )
MNICHOV 1938
Celkově ve světě již byla dramatická situace, už bylo jasné, že s Hitlerem budou problémy + další fašisté ve světě.
-> politika appeacementu.
1938 – Hitler má první územní požadavky – chtěl, aby všichni Němci žili v jednom státě ( to se týkalo Polska, ČSR a i pro Hitlera německé Rakousko )
březen 1938 – anšlus Rakouska -> Rakousko připojeno k Německu
- proběhlo to v klidu.
- záminka : Rakušané jsou Němci a měli by žít v jednom státě.
ČSR : - 3 miliony Němců
- Hitler začal tvrdit, že Němci v ČSR trpí a že jsou jako menšina utlačováni -> chtěl je ochránit.
-> využil tzv. pátou kolonu – sudetští Němci ( SdP ) -> Konrád Henlein ( středoškolský profesor TV v Liberci )
- velké styky s Hitlerem => pořád tlačit na čs. Vládu a požadavky stupňovat.
4.1938 – Karlovarský sjezd SdP -> požadavky Henleina -> autonomie, vytvořit uzavřené území Němců v pohraničí; aby se mohli svobodně přihlásit k nacismu.
+ Henlein spolu s Hitlerem vytvořili plán tzv. Fall grün ( Zelený plán ) na válečný úder proti ČSR.
Hitler na to vytvořil nátlak -> vojska k čs. Hranicím.
=> 5.1938 – částečná mobilizace -> Hitler se stáhnul a začal vyvíjet diplomatický nátlak na mezinárodní scéně.
-> do ČS vyslána mise lorda Waltera Runcimana – posuzovala, zda jsou německé výtky oprávněné.
Jednali pouze s Němci -> nakonec Runciman referoval britské vládě, že soužití Čechů a Němců v jednom státě není nadále možné.
9.1938 – zvýšená aktivita Henleinovců -> různé ozbrojené provokace, šarvátky ( např. vypalování a útoky na policejní stanice )
16.9.1938 – SdP zakázána vládou ( v den, kdy Runciman odjížděl z Čech ) , ale nebyla síla, která by to vynutila.
Anglie + Francie -> návrh na odstoupení území, kde je víc jak 50% Němců Německu.
( Chamberlain a Daladier jednali s Hitlerem v Bad Godesbergu – 22.9. )
-> nespokojenost lidí v Čechách -> Hodža musel odstoupit
-> 23.9. nová vláda v čele s generálem Janem Syrovým ( bývalý legionář, jednooký = > „nový Žižka“ )
=> razantní kroky.
=> 23.9.všeobecná mobilizace -> velmi rychlá, úspěšná, velké nadšení, odhodlání.
Hitler svolal konferenci 4 velmocí do Mnichova na 29.-30.9.1938
Anglie – Nevil Chamberlain
Francie – Daladier
Německo – Hitler
Itálie – Mussolini
-> dohodli se na tom, že ČSR odstoupí do 10 dnů Německu území, kde je víc než 50% Němců.
Na té konferenci jsme neměli zastoupení ( ministr zahraničí Kamil Krofta pouze čekal za dveřmi ) , výsledek nám byl předložen -> Mnichovský diktát, zrada. ( Fra + Angl. + ČS + SSSR – pouze pokud půjdou všichni 3, tak pomůžou )
Pokud nepřijmeme, tak se VB a Francie necítí zavázáni mírovými smlouvami , protože to je ve prospěch míru.
SSSR řekl, že nám pomůže, ale neměli jsme s ním hranice ( Polsko a Rumunsko )
Nakonec se E.Beneš musel rozhodnout a 30.9.1938 podepsal a přijal.
Přidali se i Poláci ( obsadili Těšínsko )
1.-5.10. bylo obsazeno pohraničí.
Výsledky Mnichova : ztráta 5 milionů obyvatel ( z toho cca 700 tisíc Čechů – za hranicemi žilo 1,5 mil. Čechů) -> odešli do vnitrozemí.
- ztráta 1/3 území, značné části průmyslu, rozbití komunikační sítě
- ztráta obranyschopnosti ( bez hor )
5.10.1938 – abdikuje E.Beneš ( a 22.10. odlétá do emigrace do VB )
30.11.1938 – zvolen E.Hácha prezidentem ( nechtěl to, bral to jako oběť )
- do té doby to byl předseda Nejvyššího soudu, advokát , katolík
- po válce Hácha zatčen a umřel ve vězení
2.11. - Vídeňská arbitráž ( něm – Ribentrop, Ita – Chiano ) -> Maďaři získávají jih Slovenska
+ Podkarpatskou Rus -> Maďaři to pak obsadili.
Listopad : ústavním zákonem přijat název Česko-Slovensko.
=> období 2.republiky ( 1.10. 1938 – 15.3.1939 )
konec listopadu -> nová vláda -> strana Národní jednoty ( v čele Beran ) vs. opozice Národní strana práce
březen 1939 – vyhrocení situace
- 14.3. vyhlášen samostatný Slovenský stát ( d října 38 měli autonomii, vyhlášena v Žilině )
=> klérofašistický režim na Slovensku
- v čele dr. Jozef Tiso ( další představitel – Ferdinand Ďurčanský )
-> pod přímým vlivem Německa.
Pojem : Emisar – vyslanec s určitým posláním.
15.3.1939 – večer přijel Hitler na Hrad -> okupace Čech a Moravy německou armádou
16.3. – Hitler -> Výnos o vytvoření protektorátu Čechy a Morava .
Mocnosti akorát protestovaly a to je vše.
-> vytvoření protektorátní vlády => Beran, Eliáš, Krejčí, Bienert – po sobě předsedové
Říšský protektor -> Konstantin von Neurath
Protektorát byl formálně autonomní.