8.
Český stát za vlády posledních Přemyslovců – hospodářský a politický vývoj
Ještě před tím stojí za zmínku : Vladislav I. ( 1115 – 1125 ) – jako první č.panovník měl právo podílet se na volbě řím.krále.
Vladislav II. ( 1140 – 1173 ) – postavil se na stranu císaře Konráda Štaufského a později jeho syna Fridricha Barbarossy → za odměnu dostal královský titul ( 1158 ) – hlavně za pomoc v bojích o Milánsko.
- za jeho vlády v Praze postaven Juditin most ( podle své manželky )
1182 – Fridrich I. ustavil Moravské markrabství, které podřídil přímo císařské moci.
Poslední Přemyslovci :
- období 13.stol.
- období rozkvětu a rozmachu Českého státu ( pol., ekon.,kult. )
- změna znaku → plaménková svatováclavská orlice nahrazena dvouocasým lvem ( dojitý ocas – symbol vlády v Čechách i na Moravě )
Ekonomika : - zlatý věk nových měst
- vrcholí kolonizace ( Němci )
- objevena rozsáhlá ložiska drahých kovů ( hlavně Ag )
Politika : - definitivní zisk královské koruny → č.stát = království
- panovník upevňuje moc
- vyřešení problémů se SŘŘ
- územní zisky → přemyslovským panovníkům se na chvíli podařilo získat moc i nad okolními státy ( Polsko, Uhersko )
Kultura : 1.fáze gotiky
- architektura a výzdoba jsou gotické
Přemysl Otakar I. ( 1197 – 1230 )
-
došlo k posílení panovnické moci
-
z počátku boje s církví ( pražský biskup Daniel Milík byl poplatný Přemyslovcům, což vadilo proboštu ze Sadské – Arnoldovi )
-
stabilizace ( zrušen seniorát )-> PRIMOGENITURA → nejstarší syn krále.
-
v Říši se vedly spory o vládu ( výhodné pro českého panovníka )
-
chtěl připojit další území → rozvedl se s Adlétou a chtěl si vzít Konstancii Uherskou. To ale musel povolit papež ( viz dále )
1190 –umírá Fridrich Barbarossa → spory o říšský trůn – 2 kandidáti : Filip Švábský ( podporovaný POI.) a Francií a Ota Brunšvický ( podporovaný papežem a Anglií )
1198 – oba nezávisle na sobě korunováni řím.králem.
1198 – Přemysl Otakar I. korunován Filipem Švábským na českého krále.
1201 – papež slíbil, že když přestoupí na stranu Oty Brunšvického, tak že vyřeší spory POI. s Milíkem a povolí rozvod s Adlétou. → Přemysl neodolal…
⇒ 1203 – potvrdil jeho korunovaci i papež
1205 – Konstancii Uherské se narodil syn Václav.
POI. přestoupil zpět k F.Švábskému ( protože mu došla trpělivost ohledně slibů papeže se zřízením pražského arcibiskupství ) , ale ten v r. 1208 zemřel ( byl zavražděn )
→ POI. musel uznat Otovu svrchovanost.
1209 – Ota Brunšvický korunován na císaře – ale poslal proti sobě papeže a ostatní panovníky → POI. začal podporovat Fridricha II. Barbarossu ( papež ho oženil za uherskou vdovu → FII.B. se stal dokonce příbuzným POI. )
Fridrich II. Barbarossa zvítězil a za odměnu dal P.O.I. :
26.9.1212 – ZLATÁ BULA SICILSKÁ
→ dědičnost královského titulu č. krále → dědičný statut království.
→ vymezen vztah č.státu a SŘŘ – jen formální podřízenost ( respektována domácí volba panovníka, královo domácí právo investitury biskupů ), č.král se nemusel účastnit korunovační jízdy do Říma ( mohl poslat náhradu nebo stříbro )
- žádné politické závazky ( pouze povinnost účastnit se jen sněmů v Bamberku a Norimberku ) + pokud bude na sněm v Mersenburku pozván polský král, musí mu č.král poskytnout na cestu ochranu – pokud se to dozví nejpozději 6 týdnů před tou cestou → pokud posel „náhodou“ nedorazil, tak nemusel…
Bula : kovová pečeť, kterou byla listina zpečetěna
Sicilská : - vydal ji čerstvý římský král ( sicilský král ) Fridrich II. – P.O.I. ho volil → za to vydal bulu , použil sicilskou pečeť sicilského krále ( ještě neměl římskou )
1215 – 4.lateránský koncil
Děti : Václav, Přemysl, Anežka atd.
Václav I. ( 1230 – 1253 )
- manželka Kunhuta
- podpora kolonizace pohraničí
- ustaveno Staré Město Pražské
- 1241 – odražení vpádu Tatarů ( stát Tatarů Zlatá horda – např. Čing-his-chán ) Štramberské uši – pečivo : Tataři sekali nepřátelům uši. Dostali se až k Olomouci!!!
- sestra Anežka Přemyslovna ( česká, svatá )
Všichni nápadníci nakonec ze sňatku vycouvali → proto vstoupila do kláštera –> brzy abatyše → založila Anežský klášter
Pozvala do Čech řád Benedyktýnů ( další ) a ženský řeholní řád Klarisek ( Klára byla sestrou Františka z Asisi – řád Františkánů )
- založila jediný český řeholní řád ( Křížovníci s červenou hvězdou )
Pomáhala chudým, byla beatifikována. Roku 1989 byla 12.11. kanonizována ( 25.11.89 se konala oslava na její kanonizaci )
- socha Sv. Anežky je u Sv. Václava ( Sv. Vojtěch, Sv. Ludmila, Sv.Prokop, Sv.Anežka )
- přidána moravská šachová orlice.
Politika : snažil se získat Rakousko ( neúspěšně ). Také jeden čas bojoval s Přemyslem ( moravský markrabě ) a porazil ho ( bitva u Olomouce 1253 – Přemysl prohrál )
Přemysl Otakar II. ( 1253 – 1278 )
– král železný a zlatý
- výbojná politika ( Horní a Dolní Rakousy, Štýrsko, zdědil Korutany, Kraňsko )
Štýrsko získal r. 1260 v bitvě u Kressenburgu ( VS. Béla IV. – Uhry ) → POII. vyhrál.
→ bratislavský mír ( Uhry se zřekly Rakouska )
- nakonec naše území sahalo až k Jadranu.
- zúčastnil se křížové výpravy do Pobaltí proti pohanům. Zde založil město Königsberg ( 1255; Královec → Kaliningrad )
Boje o moc v Říši – období tzv. interregna. Usiloval o post římského krále.Ve volbách však kurfiřti zvolili bezvýznamného švýcarského vévodu Rudolfa Habsburského ( chtěli s ním manipulovat , umírá 1307 )
Nepřátelství mezi POII. a Rudolfem → neuznal Rudolfa za římského krále a odmítl se mu podvolit. ( Rudolf vyhlásil tzv. revindikaci – panovníci měli vrátit léno řím.králi, který jim ho pak měl vrátit zpět – to POII. odmítl. → zbaven vlády v Rakousku, na POII. v r. 1275 uvalena klatba. → vnitrostátní neklid.
Proti POII. povstala i část české šlechty ( i Vítkovci ) – hrozili odtržením k Rakousku ( to samé jako Hrabišici na severu ). POII. totiž v blízkosti jejich panství zakládal královská města – např. České Budějovice, Písek, klášter Zlatou korunu.
→ Rudolf Habsburský vyhlásil válku POII. na „ ochranu těch nešťastných území“ a zredukoval Sicilskou bulu ( už se musel účastnit všech sněmů a řím. jízd ) →
26.8.1278 – bitva na Moravském poli ( u suchých krut )
- nepomohli mu Vítkovci a Záviš z Falkenštejna.
POII. prohrál a zemřel.
POII. měl k dispozici i polská vojska; Rudolf ale udělal podraz – část jeho armády napadla POII. do týlu, poté byl raněný POII. ubit ( 22 bodných ran )- 1.rána od Berholda z Emerberka )
- pochován ve Znojmě.
Za jeho vlády jsme byli nejmocnější středoevropský stát.
AZ-Smart : V 50.letech 13.stol. už fungoval zemský sněm + šlechta si vybudovala zemský soud → šlechtické právo → samospráva v soudech.
Vymření Přemyslovců :
Václav II. ( 1283 – 1305 ) : - v r. 1278 bylo VII. 8 let, byl nezletilý v době smrti POII. → Kunhuta – vdova po POII. se obrátila na svého synovce Otu Branoborského.Ten byl tedy poručníkem do dospění. ( na Moravě to spravoval olomoucký biskup )
Ota Braniborský : - boje, spory, vnitropolitická krize, drancování
Držel na Bezdězu v zajetí VII.
Č.šlechta ho nakonec vystrnadila.
Václav II. byl korunován ve 13ti letech ( původně odmítnut šlechtou pro neduživost )
- místo něho vládla Kunhuta ( matka )
Kunhuta + Záviš z Falkenštejna ( Vítkovec, odjel do Uher, kde po smrti Kunhuty uzavřel další sňatek )
Václav II. se oženil s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou ( Guta ).
Když se Záviš vrátil do Čech ( pozván na křtiny ) , byl zindiskretizován a odsouzen k smrti ⇒ povstání Vítkovců.
Nevlastní bratr VII. Mikuláš Opavský pomohl Václavu II. a donucoval Vítkovce k poslušnosti.
1290 – u hradu Hluboká nad Vltavou se Vítkovci nechtěli vzdát → Záviš byl popraven ( tzv. plknem – dřevěný meč → potupa )
Václav II. – velmi zvýšená produkce dolů v Kutné Hoře 1300 – otevřeny nové doly
⇒ ražba pražského groše – ten se dělil na 12 parvů
Kutná Hora tehdy – 40% evropského stříbra.
- horní zákoník
1300 – vymření Piastovců v Polsku → Václav II. usiloval o Polskou korunu → sňatek s Eliškou Rejčkou ⇒ král český i polský.
- získal Chebsko
1301 – vymření Arpádovců ( Uhry, poslední Ondřej III. Benátský ) → Václav II. chtěl pro syna Václava III. získat Uherskou korunu a úspěšně.
Václav II. umírá 1305 a vládne král Václav III. ( 1305 – 1306 )
- měl TBC, fobii na kočky a bouřky.
Václav III. ( 1305 – 1306 )
– Uherský, Polský, Český král.
Poláci chtěli jiného krále → VIII. se vydal do Polska s armádou, ale v Olomouci byl zavražděn – 4.8.1306
Neví se, kdo poslal vraha.
Byli ještě dva Přemyslovci muži, ale neměli nárok na to prosadit se ⇒ vymření Přemyslovců po měči. Podle privilegia z r. 1265 bylo možné dědění i přes ženu → několik kandidátek.
Václav III. měl 3 dcery : Anna + Jindřich Korutanský
Eliška + Jan Lucemburský
Krále zvolily stavy, císař pouze potvrzoval volbu.
Český stát po vymření Přemyslovců ( 1306 – 1310 )
Jindřich Korutanský ( manžel Anny ) byl šlechtou zvolen, ale Habsburkové ( Albrecht ) prohlásili Čechy za vyprázdněné říšské léno a vstoupili s armádou do Čech.
Jindřich Korutanský z Prahy uprchl.
Poté byl jako vzdorkrál přijat Rudolf ( 1306 – 7, nebyl to ten s POII. ) a oženil se s Eliškou Rejčkou ( Polka )
Protihabsburská šlechta ho však neuznávala ( navíc byl velmi šetřivý → „král Kaše“ – u dvora se jedla jen kaše ) → boje se šlechtou.
1307 – smrt Rudolfa → opět J.Korutanský ( 1307 –10 )
1308 – Albrecht ( římský král ) zavražděn ⇒ nový římský král Jindřich VII. Lucemburský
Habsburkové měli zajištěné dědičné právo na Čechy → neuznáno č.šlechtou → smrt Albrechta → Habsburkové se zřekli Čech a Moravy.
Jindřich Korutanský nezvládal vládu → další rozbroje ( nespokojená šlechta ) , svoji moc posiloval zbohatlý městský patriciát.
Postupně rostl vliv Elišky Přemyslovny. Proti J.Korutanskému vznikla opozice ( Rožumberkové atd. ) a Eliška uprchla do říše. Vdala se za Jana Lucemburského ( jedna z podmínek č.šlechty ) → 1310 Jindřich K. vyhnán a Jan Lucemburský je korunován na č.krále.
Vrcholný středověk :
Hospodářství : - asymetrická radlice, kosy na obilí
- chomout pro tažná zvířata ( před tim jařmo – za rohy )
- proso, žito, pšenice, luštěniny
- záhonový pluh
zemědělství : - agrární revoluce → trojpolní systém.
Raný středověk : - dvojpolní ( ½ pole ladem každý rok )
Vrcholný středověk : ozim, jařina, úhor ( ladem )
⇒ využité 2/3 půdy ⇒ nadprodukce potravin.
→ zvýšená výkonnost zemědělství → rapidně roste počet obyvatel.
Vesnice : dlouhá, úzká pole ( kvůli orání )
- buď náves, nebo okolo silnice. Okolo vsí byl les.
Obyvatelé : - poddaní, daně
- půda pouze pronajímána
- emfyteutické právo ( zákupní; porkrechtní, německé právo ) = právo poddaných na dědictví půdy ⇒ stabilizace situace na venkově
Právo odúmrtě – po vymření sedláckého rodu po meči si panovník s půdou mohl dělat, co chtěl )
Osidlování a zakládání osad : → kolonizace ( vesnická a městská )
Vesnická → potřeba více půdy , u nás 12., 13.stol.
- osidlovatelé měli úlevy ( bez daní atd. )
- dostali lhůtu ( proto se vesnice jmenujou Lhoty )
→ stali se poddanými vrchnosti, na jejímž území ves vznikla. Platili pevně smluvené dávky a několikrát ročně robotovali.
- česká kolonizace ( vnitřní kolonizace )
- německá kolonizace ( vnější kolonizace )
hlavní cíl kolonizace : získání orné půdy
Středověká města :
- řemeslná výroba, obchod
- politická centra
- 3.nejvýznamnější politická síla
- kulturní centra
Stavy : - šlechta ( rytířský stav, panský stav )
- církev
Dělení měst podle vzniku : a) postupně vzniklá → křivolaké uličky, neorganizovaná struktura
b) založená nově ( na zelené louce ) → lokátor ( navrhl město, pravidelný – šachovnicový půdorys – např. Č.B., Plzeň )
Dělení měst podle zakladatele :
a) města královská : král, osobně svobodní obyvatelé např. Plzeň, Č.Budějovice
b) města poddanská : feudálové, obyvatelé byli poddaní svého pána např. Č.Krumlov
c) města církevní : církev , např. Roudnice nad Labem
- poddanská a církevní byla menší a méně významná než královská města
d) města věnná : královna, např. Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Dvůr Králové
Horní ( báňská ) města : - v horách, těžba drahých kovů – královská
Např. Kutná hora, Jihlava, Stříbro, Jáchymov, Jílové u Prahy
- měď, Ag, málo Au
Městská privilegia : - od zakladatele
- politická ( právo vlastní samosprávy ( konšelé, purkmistr, v královských v čele rychtář ); právo osobní svobody ( u královských měst ), právo postavit si hradby, právo vlastního soudnictví, právo hrdelní → vlastní kat.
- práva ekonomická : právo konat trhy, mílové právo ( zamezení konkurence řemeslníkům ve městě; výjimka kováři ) → do vzdálenosti jedné české míle ( 7,5 km, podle jiných pramenů 9-11 km ) se nesměl usadit řemeslník; váreční právo ( vaření piva )
Složení obyvatelstva ve městech : městský patriciát ( bohatí obchodníci, řemeslní mistři ) → volba konšelů. Boháči měli domy u náměstí.
Normální obyvatelstvo : - řemeslníci, vojáci, obchodníci, učňové, námezdníci
Městská chudina ( spodina ) : prostitutky, žebráci, zloději
Dále : církevníci, šlechta, studenti, učitelé
Židé – nuceni žít v ghettech, mohli se živit jen lichvou
Živnostníci se sdružovali v cechy – ochrana proti konkurenci, pomáhaly svým členům.
Měšťan byl pouze ten, kdo měl dům
Česká a Moravská šlechta :
Střední Čechy – Benešovci ( zavinutá střela ), Šternberkové ( hvězda ), z Říčan ( leknín, list ), z Kostomlat ( znak žebřík )
Jižní Čechy – Bavorovici ( střela ), VÍTKOVCI ( růže ), Burici ( sviní hlava ), z Janovic ( orlice )
S. a V. Čechy – Hrabišici ( hrábě) , Ronovci ( ostrev ), Markvartici ( lvice ), z Litic ( 3 pruhy )
Jižní Morava – Kounicové, Švábeničtí ( 4 střely ), Pernštejnové ( zubří hlava )
Severní Morava – Šternberkové ( hvězda ), Žerotínové ( lev ze tří pahorků )
Z. Čechy – Hroznatovci ( parohy), z Velhartic ( koruna )
Atd.