13.

Západní Evropa v 16.st., reformace a protireformace

Evropská reformace

Re-formatio =přetvoření, obnovení, náprava

- náboženská hnutí, usilující o nápravu církve ( jak věrouku, tak organizace )

hl. cíl : dodržování etických zásad z bible církví, odstranění světské moci církve

- prodávání odpustků, světské panování církve, zhýralý život kněží atd.

To se kombinovalo se sociálními problémy v Evropě :

- útisk poddaných na venkově a chudiny ve městech

- říšská knížata v Německu, drobní rytíři a města se závistí pohlíželi na majetek církve

-> všichni se začali sjednocovat v odporu proti církvi .

Rozdíly s husitstvím: a) husitství bylo lokálně omezeno

		  	b\) husité nechtěli vytvořit vlastní církev

			c\) jiná atmosféra doby \( kontakt s zámořskými civilizacemi, humanismus \-> dal lidem více kritičnosti, odvahy samostatně uvažovat, 1453 – knihtisk \-> šíření informací atd\. \)

Typy reformací. 1) německá reformace – Martin Luther ( 1483 – 1546)

- augustiniánský mnich ( z řádu ale vystoupil a oženil se pak s jeptiškou ), vyučoval na univerzitě,

přeložil Bibli do němčiny

1517 na vrata kostela ve Wittenbergu připevnil 95 tezí proti odpustkům

- kritizoval odpustky, svatokupectví, popírá bezmeznou autoritu koncilů, příjímání podobojí atd.

- byl uvalen do klatby, ale tu bulu veřejně spálil – nechtěl poslouchat papeže

- dostal se pod ochranu saského kurfiřta Fridricha Moudrého na hradě Wartburg ( právě zde přeložil Písmo do němčiny )

- dal vzniknout směru Luteránství a Luteránské církvi – nezávislé na papeži ( ústup latiny ve prospěch národního jazyka, kněží se mohli ženit, omezil přijímání svátostí ; augšpurská konfese )

V Německu se toto učení uchytilo mezi chudinou a sedláky –> boj proti feudálnímu útisku –> nechtěli poslouchat, platit daně => hromadné povstání –> německá selská válka ( 1524 – 1526)

- Tomáš Müntzer – cvikovský farář, vedl povstání, nakonec popraven

Luther byl proti násilí, nesouhlasil s povstáním

Povstání nakonec tvrdě potlačeno

Pojem – novokřtěnci = toyfaři = novobabtisté - nejradikálnější směr reformace, nechávali se pokřtít až v dospělosti

1529 – Říšský sněm ve Špýru -> zastánci Luthera protestovali proti hlasování o otázkách víry na sněmu. Smysl sněmu : zamezit šíření reformace , sekularizace . Proti tomu protestovala šlechta -> protestanti.

-> 1531 – Šmalkadský spolek -> cíl : chránit sekularizovaný majetek před císařem.

-> 1546-55 : Šmalkadská válka

Nejdříve 1546-7 vítězí Karel V. ( např. vítězí v bitvě u Mühlbergu – 1547 ) , ale pak je KV. poražen a abdikuje ve prospěch bratra Ferdinanda I. Kvůli této válce měl problémy v Čechách Ferdinand – chtěl pomoc Karlu V., ale česká šlechta mu nechtěla poskytnout armádu…

Augsburgský ( augšpurský ) mír – 1555 – vítězství šlechtické reformace, šlechtic si vybral víru a poddaný se musel podřídit

„ cuius regio, eius religio“

- neplatil v Čechách

- jen katolictví a luteránství ( Sasko, Braniborsko )

Luteránství se uchytilo v : Švédsko, Dánsko, Island atd.

	2\) __švýcarská reformace – Jan Kalvín__  \( 1509 –1564\)

- zveřejnil v Basileji v r. 1536 hlavní zásady svého učení.

- Kalvinismus, kalvínská církev

- velmi tvrdá, nekompromisní víra. Je to nesnášenlivá církev – neuznávali nic jiného, než kalvinismus ( helvétské vyznání – spojení učení Kalvína a Zwingliho )

Kalvín zavedl v Ženevě náboženskou diktaturu , tvrdě pronásledoval své odpůrce – hromadné upalování. Zakázal veřejné lidové zábavy, v modlitebnách odstraněny obrazy, sochy atd.

- predestinace – předurčení. Člověk se musí chovat mravně, být skromný

- chodili v černém

- cíl : práce, podnikání -> obliba u měšťanstva, šlechty

mnoho příznivců, šíření do Evropy

- v r. 1619 ničili sochy v Praze

- další představitel švýcarské reformace : Ulrich Zwingli – v Curychu

Francie – Hugenoti

Anglie – Puritáni

- všichni byli pronásledováni, tak utíkali do Ameriky

- Kalvinismus –západní Evropa

- Luteránství – střední Evropa

Situace v Českých zemích : - luteránství zapůsobilo i na české kališníky -> rozdělení kališníků na : novoutrakvisty ( přiklonili se k Lutherovi ) a staroutrakvisty ( lpěli na kompaktátech )

Dále zde působila Jednota bratrská – už nepotírala vzdělání. Byla nejvíce pronásledována.

Význam reformace : - záborem církevního majetku podlomen feudalismus

		\- národní jazyky při bohoslužbě

		\- pocit oprávněnosti revolučního řešení společenských poměrů \-> revoluce v Nizozemí, Anglii atd\.

		atd\.

Katolíci chtěli reformaci tvrdě potlačit => protireformace

-> zostření cenzury, vydán seznam zakázaných knih atd.

- 1540 vznikl jezuitský řád ( societas Jesu – Tovaryšstvo Ježíšovo) – naprostá odanost papeži

- zakladatel Ignác z Loyoly ( bojovník, zraněn v 1521 v bitvě u pevnosti Pamloba. Při dlouhodobém léčení se právě vyvinula jeho víra. Tehdy vládl ve Francii František I. Ignác byl 1622 svatořečen )

- vysílání misií tam, kde hrozila reformace

do kolonií – šíření křesťanství

- zakládali školy

Tridentský koncil ( 1545 - 1563, nynější Trento v S. Itálii)

- svolán na popud Karla V. -> docílit dohody mezi protestanty a katolíky.

– přijat nesnášenlivý, bojovný duch proti reformaci

- potvrzeno, že papež je nejvyšší autoritou křesťanství na zemi

inkvizice: -obnovena, vyhledávali lidi s jinými názory – upalování

- zakládání nových řeholních řádů

-> velký vliv na školství

-> protireformací je velmi ovlivněno baroko.

Odlišnosti protestantství od katolického vyznání: nejvyšší autorita bible.Kněz není prostředníkem mezi Bohem a lidem. Kněz pouze organizuje obřady. Velmi zjednodušené obřady, neuznávají zpověď, neuznávají celibát, knězem může být i žena, neuznávají svaté, protože v bibli svatí nejsou. Neuznávají řády. Skromné kostely.

1582 – papeř Řehoř XIII. – Gregoriánský kalendář ( vypustil 10 dní ), v Čechách 1584, v Anglii přijat 1752 a v Rusku až 1918.

Evropa v 16 – 17. století

Francie

- po stoleté válce dokončeno sjednocování Francie a je posílena moc panovníka na úkor šlechty

František I. (1515 – 1547)

- milovník umění- „kníže renesance“

- dlouholeté války s Habsburky, ale nakonec 1529 Dámská dohoda -> konec sporů

- vyčerpání státní pokladny – zvyšování daní ( i šlechtě a duchovenstvu- povstání ( selská, stavovská )

- šíření protestantismu – František I. pronásledoval hugenoty

1558 – zisk přístavu Calais

Karel IX.( 1560 - 1574 )

- vyostření vztahů mezi protestanty a katolíky

Kateřina Medicejská ( královna matka )– 24.8.1572 Bartolomějská noc

- v Paříži došlo k hromadnému vraždění hugenotů ( cca 2000) – svatba Jindřicha Navarrského -> na svatbu přijelo hodně hugenotů ….

- rozšířilo se to do celé Francie ( až 25 000 Hugenotů ) – Hugenoti to pláceli

Jindřich III. (1574 –1589)

- poslední panovník z rodu Valois

Jindřich IV. Navarrský (1589 – 1610)

- spřízněn s rodem Valois ( manželka Markéta z Valois )

rod Bourbonů – vládli až do fr. revoluce

- hugenot – konvertoval ke katolíkům, aby se mohl stát králem

- rozvoj země

- Edikt nantský 1598- listina povolující náboženskou svobodu

- 1610 zavražděn fanatickým katolíkem

Ludvík XIII. ( 1610- 1643)

- Tři mušketýři od A. Dumase

- dobývání pevnosti La Rochelle ( jedna z posledních bašt Hugenotů )

- pronásledování Hugenotů

Ludvík XIV. ( 1643-1715)

- vrcholí francouzský absolutismus –„ stát jsem já“

- kardinálové Richelieu, Mazarin – praktická politika – intriky

Anglie v 16. století

- puritáni

Jindřich VIII. Tudor ( 1509-1547)

– podporoval reformaci ( chtěl církevní moc , chtěl se rozvést s Kateřinou Aragonskou, místo ní si chtěl vzít Annu Boleynovou, ale k tomu potřeboval souhlas papeže. Souhlas nezískal a tak udělal největší náboženskou reformu Anglie. Založil novou, anglikánskou církev, nezávislou na papeži. Zabavil a rozprodal majetek katolické církve a sám se stal hlavou nové anglikánské církve. => spojení moci světské a církevní

- sever Anglie a Irsko zůstává katolický.

-Anna Boleynová pro cizoložství popravena, tak si vzal Janu Seymourovou. S tou měl nástupce Edvarda, ale ona při porodu zemřela. Celkem měl 6 manželek

Edvard ( 1547- 1553), vládl nemocný, nezletilý a neduživý, byl pouhou loutkou

Marie Krvavá (1553-1558) – návrat katolictví.

- zahájila teror na protestanty , ale brzy zemřela

Alžběta ( 1558 –1603 )

- dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové

- neprovdala se

- rozvoj hmotný i duchovní

- rozvoj renesance, William Shakespeare

- hospodářský rozvoj – malé daně, volná pracovní síla, pirátské výpravy (F. Drake – obdržel od Alžběty titul sir, jako 1.Angličan podnikl cestu kolem světa, M.Frobisher) – přepadávali španělské obchodní lodě.

Spor Alžběty s Marií Stuartovnou ( skotská královna, katolička, dělala si nároky na anglický trůn, nakonec byla popravena. Nikdy se s Alžbětou neviděla. )

- vítězství nad španělským loďstvem Armada

1600 –založena Východoindická společnost – kolonizace Indie a Severní Ameriky.

- po její smrti končí vláda Tudorovců a nastupuje Jakub I. Stuartovec

Závěr : Evropa se v 16.stol. rozdělila : a ) hospodářsky – oblast spějící k novověku –> rozvoj kapitalismu

							\- oblst usilující upevnit středověký hosp\. systém

b ) politicky : - katolické země -> Španělsko atd.

	\- protestantské –> Anglie, Nizozemí, Švédsko

Toto rozdělení vyvrcholilo třicetiletou válkou.