13.
Evropská reformace
Re-formatio =přetvoření, obnovení, náprava
- náboženská hnutí, usilující o nápravu církve ( jak věrouku, tak organizace )
hl. cíl : dodržování etických zásad z bible církví, odstranění světské moci církve
- prodávání odpustků, světské panování církve, zhýralý život kněží atd.
To se kombinovalo se sociálními problémy v Evropě :
- útisk poddaných na venkově a chudiny ve městech
- říšská knížata v Německu, drobní rytíři a města se závistí pohlíželi na majetek církve
→ všichni se začali sjednocovat v odporu proti církvi .
Rozdíly s husitstvím: a) husitství bylo lokálně omezeno
b) husité nechtěli vytvořit vlastní církev
c) jiná atmosféra doby ( kontakt s zámořskými civilizacemi, humanismus → dal lidem více kritičnosti, odvahy samostatně uvažovat, 1453 – knihtisk → šíření informací atd. )
Typy reformací. 1) německá reformace – Martin Luther ( 1483 – 1546)
- augustiniánský mnich ( z řádu ale vystoupil a oženil se pak s jeptiškou ), vyučoval na univerzitě,
přeložil Bibli do němčiny
1517 na vrata kostela ve Wittenbergu připevnil 95 tezí proti odpustkům
- kritizoval odpustky, svatokupectví, popírá bezmeznou autoritu koncilů, příjímání podobojí atd.
- byl uvalen do klatby, ale tu bulu veřejně spálil – nechtěl poslouchat papeže
- dostal se pod ochranu saského kurfiřta Fridricha Moudrého na hradě Wartburg ( právě zde přeložil Písmo do němčiny )
- dal vzniknout směru Luteránství a Luteránské církvi – nezávislé na papeži ( ústup latiny ve prospěch národního jazyka, kněží se mohli ženit, omezil přijímání svátostí ; augšpurská konfese )
V Německu se toto učení uchytilo mezi chudinou a sedláky –> boj proti feudálnímu útisku –> nechtěli poslouchat, platit daně ⇒ hromadné povstání –> německá selská válka ( 1524 – 1526)
- Tomáš Müntzer – cvikovský farář, vedl povstání, nakonec popraven
Luther byl proti násilí, nesouhlasil s povstáním
Povstání nakonec tvrdě potlačeno
Pojem – novokřtěnci = toyfaři = novobabtisté - nejradikálnější směr reformace, nechávali se pokřtít až v dospělosti
1529 – Říšský sněm ve Špýru → zastánci Luthera protestovali proti hlasování o otázkách víry na sněmu. Smysl sněmu : zamezit šíření reformace , sekularizace . Proti tomu protestovala šlechta → protestanti.
→ 1531 – Šmalkadský spolek → cíl : chránit sekularizovaný majetek před císařem.
→ 1546-55 : Šmalkadská válka
Nejdříve 1546-7 vítězí Karel V. ( např. vítězí v bitvě u Mühlbergu – 1547 ) , ale pak je KV. poražen a abdikuje ve prospěch bratra Ferdinanda I. Kvůli této válce měl problémy v Čechách Ferdinand – chtěl pomoc Karlu V., ale česká šlechta mu nechtěla poskytnout armádu…
Augsburgský ( augšpurský ) mír – 1555 – vítězství šlechtické reformace, šlechtic si vybral víru a poddaný se musel podřídit
„ cuius regio, eius religio“
- neplatil v Čechách
- jen katolictví a luteránství ( Sasko, Braniborsko )
Luteránství se uchytilo v : Švédsko, Dánsko, Island atd.
2) švýcarská reformace – Jan Kalvín ( 1509 –1564)
- zveřejnil v Basileji v r. 1536 hlavní zásady svého učení.
- Kalvinismus, kalvínská církev
- velmi tvrdá, nekompromisní víra. Je to nesnášenlivá církev – neuznávali nic jiného, než kalvinismus ( helvétské vyznání – spojení učení Kalvína a Zwingliho )
Kalvín zavedl v Ženevě náboženskou diktaturu , tvrdě pronásledoval své odpůrce – hromadné upalování. Zakázal veřejné lidové zábavy, v modlitebnách odstraněny obrazy, sochy atd.
- predestinace – předurčení. Člověk se musí chovat mravně, být skromný
- chodili v černém
- cíl : práce, podnikání → obliba u měšťanstva, šlechty
mnoho příznivců, šíření do Evropy
- v r. 1619 ničili sochy v Praze
- další představitel švýcarské reformace : Ulrich Zwingli – v Curychu
Francie – Hugenoti
Anglie – Puritáni
- všichni byli pronásledováni, tak utíkali do Ameriky
- Kalvinismus –západní Evropa
- Luteránství – střední Evropa
Situace v Českých zemích : - luteránství zapůsobilo i na české kališníky → rozdělení kališníků na : novoutrakvisty ( přiklonili se k Lutherovi ) a staroutrakvisty ( lpěli na kompaktátech )
Dále zde působila Jednota bratrská – už nepotírala vzdělání. Byla nejvíce pronásledována.
Význam reformace : - záborem církevního majetku podlomen feudalismus
- národní jazyky při bohoslužbě
- pocit oprávněnosti revolučního řešení společenských poměrů → revoluce v Nizozemí, Anglii atd.
atd.
Katolíci chtěli reformaci tvrdě potlačit ⇒ protireformace
→ zostření cenzury, vydán seznam zakázaných knih atd.
- 1540 vznikl jezuitský řád ( societas Jesu – Tovaryšstvo Ježíšovo) – naprostá odanost papeži
- zakladatel Ignác z Loyoly ( bojovník, zraněn v 1521 v bitvě u pevnosti Pamloba. Při dlouhodobém léčení se právě vyvinula jeho víra. Tehdy vládl ve Francii František I. Ignác byl 1622 svatořečen )
- vysílání misií tam, kde hrozila reformace
do kolonií – šíření křesťanství
- zakládali školy
Tridentský koncil ( 1545 - 1563, nynější Trento v S. Itálii)
- svolán na popud Karla V. → docílit dohody mezi protestanty a katolíky.
– přijat nesnášenlivý, bojovný duch proti reformaci
- potvrzeno, že papež je nejvyšší autoritou křesťanství na zemi
inkvizice: -obnovena, vyhledávali lidi s jinými názory – upalování
- zakládání nových řeholních řádů
→ velký vliv na školství
→ protireformací je velmi ovlivněno baroko.
Odlišnosti protestantství od katolického vyznání: nejvyšší autorita bible.Kněz není prostředníkem mezi Bohem a lidem. Kněz pouze organizuje obřady. Velmi zjednodušené obřady, neuznávají zpověď, neuznávají celibát, knězem může být i žena, neuznávají svaté, protože v bibli svatí nejsou. Neuznávají řády. Skromné kostely.
1582 – papeř Řehoř XIII. – Gregoriánský kalendář ( vypustil 10 dní ), v Čechách 1584, v Anglii přijat 1752 a v Rusku až 1918.
Evropa v 16 – 17. století
Francie
- po stoleté válce dokončeno sjednocování Francie a je posílena moc panovníka na úkor šlechty
František I. (1515 – 1547)
- milovník umění- „kníže renesance“
- dlouholeté války s Habsburky, ale nakonec 1529 Dámská dohoda → konec sporů
- vyčerpání státní pokladny – zvyšování daní ( i šlechtě a duchovenstvu- povstání ( selská, stavovská )
- šíření protestantismu – František I. pronásledoval hugenoty
1558 – zisk přístavu Calais
Karel IX.( 1560 - 1574 )
- vyostření vztahů mezi protestanty a katolíky
Kateřina Medicejská ( královna matka )– 24.8.1572 Bartolomějská noc
- v Paříži došlo k hromadnému vraždění hugenotů ( cca 2000) – svatba Jindřicha Navarrského → na svatbu přijelo hodně hugenotů ….
- rozšířilo se to do celé Francie ( až 25 000 Hugenotů ) – Hugenoti to pláceli
Jindřich III. (1574 –1589)
- poslední panovník z rodu Valois
Jindřich IV. Navarrský (1589 – 1610)
- spřízněn s rodem Valois ( manželka Markéta z Valois )
rod Bourbonů – vládli až do fr. revoluce
- hugenot – konvertoval ke katolíkům, aby se mohl stát králem
- rozvoj země
- Edikt nantský 1598- listina povolující náboženskou svobodu
- 1610 zavražděn fanatickým katolíkem
Ludvík XIII. ( 1610- 1643)
- Tři mušketýři od A. Dumase
- dobývání pevnosti La Rochelle ( jedna z posledních bašt Hugenotů )
- pronásledování Hugenotů
Ludvík XIV. ( 1643-1715)
- vrcholí francouzský absolutismus –„ stát jsem já“
- kardinálové Richelieu, Mazarin – praktická politika – intriky
Anglie v 16. století
- puritáni
Jindřich VIII. Tudor ( 1509-1547)
– podporoval reformaci ( chtěl církevní moc , chtěl se rozvést s Kateřinou Aragonskou, místo ní si chtěl vzít Annu Boleynovou, ale k tomu potřeboval souhlas papeže. Souhlas nezískal a tak udělal největší náboženskou reformu Anglie. Založil novou, anglikánskou církev, nezávislou na papeži. Zabavil a rozprodal majetek katolické církve a sám se stal hlavou nové anglikánské církve. ⇒ spojení moci světské a církevní
- sever Anglie a Irsko zůstává katolický.
-Anna Boleynová pro cizoložství popravena, tak si vzal Janu Seymourovou. S tou měl nástupce Edvarda, ale ona při porodu zemřela. Celkem měl 6 manželek
Edvard ( 1547- 1553), vládl nemocný, nezletilý a neduživý, byl pouhou loutkou
Marie Krvavá (1553-1558) – návrat katolictví.
- zahájila teror na protestanty , ale brzy zemřela
Alžběta ( 1558 –1603 )
- dcera Jindřicha VIII. a Anny Boleynové
- neprovdala se
- rozvoj hmotný i duchovní
- rozvoj renesance, William Shakespeare
- hospodářský rozvoj – malé daně, volná pracovní síla, pirátské výpravy (F. Drake – obdržel od Alžběty titul sir, jako 1.Angličan podnikl cestu kolem světa, M.Frobisher) – přepadávali španělské obchodní lodě.
Spor Alžběty s Marií Stuartovnou ( skotská královna, katolička, dělala si nároky na anglický trůn, nakonec byla popravena. Nikdy se s Alžbětou neviděla. )
- vítězství nad španělským loďstvem Armada
1600 –založena Východoindická společnost – kolonizace Indie a Severní Ameriky.
- po její smrti končí vláda Tudorovců a nastupuje Jakub I. Stuartovec
Závěr : Evropa se v 16.stol. rozdělila : a ) hospodářsky – oblast spějící k novověku –> rozvoj kapitalismu
- oblst usilující upevnit středověký hosp. systém
b ) politicky : - katolické země → Španělsko atd.
- protestantské –> Anglie, Nizozemí, Švédsko
Toto rozdělení vyvrcholilo třicetiletou válkou.