21.

Revoluce 1848 v českých zemích, počátky občanské společnosti

České země po napoleonských válkách :

Šlechta zastávala nejvyšší úřady, funkce a důstojnické fce. v armádě.

Poddaní podléhali soudní pravomoci vrchnosti.

Měšťané , inteligence -> vlastenectví

- značný vliv německé kultury.

František I. ( 1792 – 1835 )

- ustupuje od osvícenství, ruší a upravuje reformy -> reakční absolutismus ( konzervativní, zpátečnický )

- zrovnoprávněna čeština s němčinou, ale zavedl přísný policejní režim.

Klement Lothar Metternich ( * 1773 – umírá 1859 )

- ministr zahraničí , později kancléř

-> metternichův absolutismus.

- předsedal Vídeňskému kongresu

Ministrem policie a ministrem vnitra se objevil nejprve hrabě Filip Stadion a pak hrabě Kolowrat.

1794 – umírá kancléř Kounic a je nahrazen baronem Thugutem. Metternich se k moci dostává o rok později -> stal se rakouským prvním diplomatem.Poté byl do čela policejního ministerstva dosazen hrabě Pergen,, který zřídil tzv. Dolnorakouský úřad a do jeho čela dosadil Feldhofer.-> fanatický odhalovač revolučních nálad ( vymýšlel si důkazy atd. )

Pergen měl ještě jeden návrh : zřídil tzv. malou poštu ->kontrola korespondence ( porušováno tehdy již uzákoněné listovní tajemství ) ->Češi to ochytračili ( začali dopisy, které neměly být přečteny, psát azbukou.Krátce na to byla u nás zakázána azbuka.

Tajná policie – kontrolovala veřejnou i soukromou aktivitu -> rozsáhlá síť špiclů -> udávání.

Rozsáhlá byrokracie – typický strach z rozhodování => velmi pomalé úřady.

Cenzura – kontrola tiskovin, korespondence , veškerých informací. ( zavedena od roku 1793 )

Velmi byla podporovaná církev -> rostl její vliv ve školství.

Také velmi posilovala armáda – byla početná, ale nekvalitní, mnohonárodnostní.

-> ideálem byla nehybnost, konzervatizmus, poslušnost, věrnost panovníkovi.

Ferdinand I. ( český král V. ) zvaný dobrotivý ( 1835 – 1848 )

- korunován 7.9.1836

- slaboduchý, rozhodující moc měli Kolowrat a Metternich

- poslední český korunovaný král.

- po abdikaci žil v Praze

České národní obrození

- proces vzniku moderní, nové národní společnosti

- proces přeměny feudálních struktur v novou občanskou společnost.

Myšlenky a příčiny : - osvícenství

- liberalismus ( uspořádání státu, svoboda podnikání )

- romantismus ( zájem o historii )

- průmyslová revoluce

- přeměna manufaktur na továrny -> tovární průmysl

- nejdůležitější postavení má národ ( jazyk, společné dějiny a kultura )

Z počátku šlo o nadšené prosazování českých věcí a myšlenek, později vyvstaly politické a státoprávní požadavky.

Národní obrození – poslední čtvrtina 18.stol. až 1848

3 etapy :

1) snaha o znovuobjevení českého jazyka ( rozvoj jazykovědy ) , zvýšený zájem o historii národa.

2) vznik kulturních a uměleckých děl ( literatura ) , rozvoj vědeckého bádání -> např. vzniká české odborné názvosloví

3) přechod k sociálním, politickým a státoprávním požadavkům.

- zlepšení sociálních poměrů nižších vrstev, vznik politických stran, zastoupení ve sněmech atd.

- národ si chce SÁM určit formu svojí existence ( právo na sebeurčení )

Počátky : - rozvoj jazyka

- reakce na germanizaci ( úřady, vyšší společenské vrstvy mluvily německy ) => čeština chátrala => bylo nutné položit vědecké základy českému jazyku -> namířeno proti germanizaci.

1792 – zřízena Katedra české řeči a literatury na Pražské univerzitě ( František Martin Pelcl )

- historik, zdůrazňoval úlohu české šlechty, inteligence.

- Nová kronika česká -> umírněný výklad českých dějin.

Matěj Václav Kramerius – nakladatelství Česká expedice -> vydávání českých knih

- Krameriovy C.K. vlastenecké noviny -> vycházely jednou za čas, předplatné

- jazyková fce. + informativní fce. + výchovná fce. ( poučné články )

Josef Dobrovský – Česká mluvnice, Dějiny č. jazyka a literatury

- psal německy, zdůrazňoval austroslavismus, byl skeptický

Josef Jungmann – Česko-německý slovník

- jazykovědec, historik

Rozvoj národního obrození ( počátek 19.stol. )

- zvýšený zájem o historii ( romantismus )

=> sbírání hmotných pramenů ( hodně se o to zasloužila šlechta např.Šternberkové,Chotkové) => vznik muzeí : 1814 – Slezské muzeum v Opavě

1817 – Moravské muzeum v Brně

1818 – Vlastenecké muzeum v Praze ( Národní muzeum )

Těchto muzeí využívala univerzita k bádání.

1817 – objeven Královédvorský rukopis

1818 – objeven Zelenohorský rukopis

=> důkaz bohaté, staré historie národa -> vyspělost ( právní atd. ) starých Čechů ( např. Libušin soud )

- „objevitel“ Václav Hanka a Josef Linda

- v 80.letech 19. st. bylo prokázáno, že šlo o padělky -> „pia falsa“ – svaté podvrhy ( dobrá vůle )

Proti rukopisům vystupovali např. Masaryk a Palacký

1831 – Matice česká -> instituce vydávající vědecké a umělecké knihy.

Cíl : vytvoření českého encyklopedického slovníku.

Rozvoj myšlenky slovanské vzájemnosti – panslavismus

Např. Kollár – Slávy dcera ; Šafařík – Slovanské starožitnosti

=> to vedlo až k nekritickému rusofilství.

František Palacký ( 14.6.1798 –26.5. 1876 )

- narodil se v Hodslavicích u Nového Jičína, evangelík

- nejvýznamnější historik, zkoumal historické prameny

- pracoval jako archivář

- jednatel Vlasteneckého muzea, šéfredaktor muzejního časopisu.

1831 – spolu s Jungmannem založil Matici českou ( odborné knihy )

1839 – jmenován oficiálním historiografem českého království

=> Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

- zpracováno až do roku 1526 ( definitivní nástup Habsburků na č. trůn )

Palacký chápe české dějiny jako neustálé střetávání českých a germánských kmenů, jako boj reformních náboženství s katolíky.Jako vrchol českých dějin považuje husitství.

1.verze byla napsána v němčině, současně s tím však vyšla i rozšířená česká verze.Palacký probádal všechny archivy v Čechách, knihovny, archivy v Evropě, prozkoumal archivy i ve Vatikáně, kde pořídil 500 opisů nejdůležitějších dokumentů.

1848 – předseda Slovanského sjezdu v Praze ( červen )

Pak se stal členem říšského ústavodárného sněmu, kde při přípravě nové ústavy prosazoval austroslavismus

-> přeměna monarchie ve federaci rovnoprávných zemí.Po porážce revoluce se vrátil k vědecké práci.

1861 – zvolen do českého zemského sněmu i do říšského parlamentu ve Vídni.

Nakonec poznal, že monarchie je moc zkostnatělá a nereformovatelná a tak prohlásil : „ Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

V roce 1872 se definitivně stáhl z politiky, nadále však zůstal nejuznávanější politickou autoritou českého národa.

Počátky průmyslové revoluce v Českých zemích :

- trojpolní systém zemědělství je nahrazen systémem střídavým ( hodně se pěstují brambory )

Manufaktury se přeměňovaly v továrny – nejvíc a nejdřív se prům.rev. projevovala v textilním průmyslu.

Ressel – vynalezl lodní šroub

1832 – 1.koněspřežná železnice na kontinentě - z Linze do Č.Budějovic

1836 – parní železnice z Vídně do severní Moravy ( uhelné doly )

1845 – vlak v Praze ( Praha – Olomouc )

vynález ruchadla – bratranci Veverkové

1833 – Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách ( J. Perner )

-> silná sociální nerovnost + hladomor v r. 1846-47 ( sucha ) -> vyostření sociální otázky.

1844 – stávky dělníků v Praze.

REVOLUCE 1848 v RAKOUSKU

Příčiny : - od roku 1845 byly každoročně sucha -> zhoršování sociálních podmínek

- snaha o vymanění některých národů z útlaku ( Češi, Poláci, Slováci, Slovinci, Chorvati, Rumuni )

- postavení Maďarů v monarchii – měli výsadní postavení, privilegia.

Byli radikálnější, tvrdší -> u Maďarů se mnohem výrazněji prosazovala snaha o autonomii nebo o odtrhnutí.

Maďaři sami utlačovali jiné národy -> maďarizace ( např. Slováci, Poláci, Chorvati )

- problém otázky sjednocení Německa ( jestli tam má Rakousko mít vůdčí roli )

- liberální měšťanstvo požadovalo, aby mělo větší možnost se podílet na fungování státu, požadovalo zrušení roboty.

Průběh : 13.3. – ve Vídni propuká povstání proti Metternichovi a jeho diktatuře.

Metternich je donucen opustit úřad a emigrovat z Rakouska.Revoluce ho smetla.

Ferdinand I. byl donucen vydat ústavu ( duben 1848; platila pro celou říši kromě Uher ) –> oktrojovaná ústava.

Byla zrušena cenzura tisku a zavedena svoboda shromažďování, zavedeno petiční právo.

Představitel revoluce ve Vídni – Adolf Hischhof.

Slíbil, že svolá říšský ( celorakouský ) sněm.

-> ústava však přinášela nedostatečné ústupky revoluci ( např. volit mohli pouze bohatí občané ) => květen 1848 – propukají další povstání -> Ferdinand I. prchá do Insbrucku -> panovník musí odvolat ústavu -> vzniká nová vláda, která spolu s říšským sněmem má vypracovat ústavu novou.

Zároveň dala vídeňská vláda souhlas k účasti rakouských poslanců na frankfurtském sněmu.

Ministrem spravedlnosti a potom vnitra je Alexandr Bach.

Cíl : vypracovat novou ústavu a zrušení roboty.To se podařilo ( září 1848 ) -> poddaný už nebyl povinný k vrchnosti robotou.

Maďaři požadovali vytvoření samostatné maďarské vlády a zrovnoprávnění Maďarska s Rakouskem.

-Lajos Kosuth, Sandor Petöfi – revoluční básník

Slovanští představitelé podporovali rakouskou vládu než Němce.

Vídeňské říjnové povstání :

Říjen : Podnětem byly události v Uhrách.Vídeňská vláda totiž byla proti revoluci v Uhrách a chtěla podpořit vojensky Chorvaty, kteří byli proti vytvoření Velkého Uherska . V čele Chorvatů byl Josipem Jelačič.Vídeňská vláda tedy poslala Chorvatům na pomoc vojsko, ale to se střetlo s vídeňskými demokraty, kteří sympatizovali s uherskou revolucí. Tak vzniklo ve Vídni lidové povstání.To bylo nakonec krvavě potlačeno Windischgrätzem a Jelačičem.

Císař , který se už vrátil znovu do Vídně se uchýlil do Olomouce, uzavřel vídeňský sněm a přenesl ho do Kroměříže.

V Kroměříži se poslanci koncem listopadu opět sešli a pokračovali na říšské ústavě.

Ústava měla být počátkem března 1849 slavnostně vyhlášena ( konstituční monarchie, občanské svobody, dvoukomorový parlament ).K přijetí ústavy však nikdy nedošlo.

Ferdinand I. v prosinci 1848 abdikoval ( na nátlak Habsburků ) a na trůn usedá jeho synovec František Josef I. ( 1848 – 1916 ) – nejdéle vládnoucí panovník u nás.

-> obnoven absolutismus

- nová vláda knížete Felixe Schwarzenberga v tajnosti sama vypracovala návrh ústavy.

7.3. 1849 – vojensky rozehnán Kroměřížský sněm

jaro 1849 – Radecký poráží sardinské vojsko v Lombardii

Srpen 1849 – maďarská revoluční armáda poražena v bitvě u Villágosze ( zde pomohli Rakušanům Rusové ) -> v Uhrách byl nastolen vojenský teror.

Generálové proti revoluci : Windischgrätz – potlačil revoluci u nás a ve Vídni

Radecký – potlačil revoluci v Itálii

Chorvat Jelačič

Výsledky revoluce :

Revoluce tedy nakonec vojensky pokořena a vše se začalo vracet k předrevolučním poměrům.

Bylo odstraněno poddanství, zrušena robota.Šlechta ztratila své výsady -> zavedena státní správa. Zavedena rovnost občanů před zákonem.Byly zrušeny cechy -> nastolena liberální hospodářská politika.

REVOLUCE 1848 V ČESKÝCH ZEMÍCH

1844 založen REPEAL – tajný spolek radikálních demokratů ( E.Arnold, K.Sabina )

Scházeli se U zlaté váhy a U zlatého vola.Představitelé : Arnold, Gauč, Haštalský, Knedlhaus, Sabina

11.3.1848 -> svolal shromáždění občanů do restaurace ve Svatováclavských lázní (Nové Město)

-> sepsána petice s požadavky českého národa císaři.

Požadavky : - zrovnoprávnění češtiny s němčinou

- státoprávní požadavky -> užší spojení Čech, Moravy a Slezska -> vytvoření úřadů společných pro Čechy, Moravu, Slezsko.

- požadavky městské a obecní samosprávy ( aby si mohli svobodně volit své představitele )

- upravení poddanských poměrů -> zrušení roboty.

- svoboda tisku, shromažďování, vyznání.

Založen 100členný Svatováclavský ( Národní ) výbor , který měl dopracovat navrženou petici.Pak jí podepisovali Pražané.

-> delegace k císaři -> 8.4.1848 císař vydává tzv. Kabinetní list – příslib splnění požadavků.

- Příprav voleb do zemského sněmu ( kde měli být členové voleni v řádných volbách, nikoli podle stavovské příslušnosti ), se ujal Národní výbor, který vznikl rozšířením Svatováclavského výboru o známé šlechtice a měšťany.

Zpočátku vystupovali Němci a Češi jednotně ( chtěli občanské svobody, svolání říšského sněmu, vydání ústavy )

František Palacký : „ Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vytvořit“

- chtěl federalizaci Rakouska.

- odmítl účast na frankfurtském sněmu ( Němci tam ale své zástupce poslali )

- další politikové : F.L.Rieger, F.A.Brauner

2.-12. červen 1848 – Slovanský sjezd

- mělo se zde jednat o postavení Slovanů v monarchii -> politický program austroslavismus ( rovnoprávnost slovanských národů v rámci rakouské monarchie )

- sjezdu se účastnil i anarchista Rus Bakunin.

- usnesl se na vydání Manifestu k národům evropským -> vyjadřoval odpor proti útisku Slovanů v Evropě, požadoval svobodu všech národů na světě.

- sjezd nebyl dokončen, byl totiž přerušen červnovým povstáním ( Svatodušní bouře ) ( byl rozpuštěn kvůli bouřím )

12.6. V Praze se konala sbratřovací mše na Václaváku ( Koňský trh ), na akci dohlížel zvýšený počet vojáků ( pod velením Windisgrätze ). Po skončení mše chtěli lidé dojít na Staromák ( po Příkopech, Celetná ) -> v Celetné došlo ke střetnutí s vojáky -> střelba ( zbloudilou kulkou byla zavražděna manželka Windisgrötze, vrah nevypátrán dodnes, obviněn byl Maxmilián Maux )

-> masové nepokoje

– radikální demokraté ( studenti univerzity ) – J.V.Frič, Karel Sladkovský

Windischgrötz chtěl povstání vojensky potlačit => stavba barikád.

-> dělostřelecká palba z Letné a Petřína.

17.6.1848 – vzbouřená Praha kapitulovala

-> celkem 43 padlých povstalců.

Následovaly represe -> nebyl svolán český zemský sněm, byl rozpuštěn Národní výbor.

- vzrostlo napětí mezi Čechy a Němci ( Čechům Němci vyčítali, že se nezúčastnili frankfurtského sněmu a my jsme jim vyčítali, že jsme svolali slovanský sjezd a že chceme jednat o postavení Čech bez druhého národa )

Koncem července byl svolán říšský sněm do Vídně -> cíl : vypracovat ústavu .Na vypracování ústavy se podíleli Palacký a Rieger.

Zde byla v českých zemích zrušena robota ( 7.9.) za náhradu ( 3krát roční cena roboty ).

+ občanské zrovnoprávnění Židů.

Poté bylo zasedání přerušeno ozbrojeným povstáním ve Vídni.

Nakonec byl tento Kroměřížský sněm v březnu 49 rozehnán. Jednalo se zde o návrhu ústavy, podle které mělo Rakousko být federativním státem.

Palackého návrh ústavy : - austroslavismus ( rovnoprávné postavení Slovanů ve federalizované monarchii, užší spolupráce Slovanů v rámci monarchie ( poprvé užší státní spojení Čechů a Slováků . )

Májové spiknutí v Praze – 1849 -> prozrazeno, radikálové pozatýkáni.

-> konec českého radikalismu

V Praze byl během revoluce vyhlášen až do roku 1853 výjimečný stav.

Karel Sladkovský – odsouzen k smrti -> trest byl zmírněn na 20 let, ale v roce 1857 mu byla nakonec udělena milost a byl propuštěn.

Karel Havlíček Borovský – vyhnán z Čech – deportován do Brixenu.

- na jeho návrh byl přejmenován Koňský trh na Václavské náměstí a Dobytčí trh na Karlovo náměstí.

Palacký, Rieger se po revoluci stáhli do politického ústraní.

SLADKOVSKÝ Karel (* 22. 6. 1823 Praha, + 4. 3. 1880 tamtéž) - český novinář a politik

Sladkovský pocházel z rodiny malostranského krejčího. Gymnázium a filosofii vystudoval v Praze, práva ve Vídni, odkud se na jaře 1848 vrátil do Prahy. Brzy stanul v čele pražských studentů. Vystupoval jako jejich mluvčí v různých jednáních a účastnil se bojů na barikádách v červnovém povstání v Praze. Svými názory patřil k radikálním demokratům. Byl zasvěcen do plánů povstání připravovaného českými radikály ve spolupráci s M. A. Bakuninem a spolu s dalšími 10. května 1849 zatčen. Trest smrti, k němuž byl v srpnu 1851 odsouzen, mu byl změněn na 20 let těžkého žaláře. V květnu 1857 byl amnestován.

Z vězení se vrátil s podlomeným zdravím, žil pod policejním dohledem a jen těžko zajišťoval svoji existenci. Novou příležitost a možnost uplatnění získal až na počátku 60. let, kdy se začal znovu rozvíjet český politický život.

Pracoval v redakci časopisu Čas, od ledna 1862 časopisu *Hlas a po jeho splynutí s Národními listy *(1865) v redakci tohoto tehdy nejvýznačnějšího českého deníku. V říjnu 1861 byl rozhodnutím příslušných úřadů “rehabilitován” a v prosinci následujícího roku se stal poslancem zemského sněmu. Sladkovský v té době již opustil krajně radikální, socialismem poznamenané názory z období 1848-49. Zůstal však důsledným demokratem. Odmítal výsady šlechty a církevní hierarchie, požadoval politické svobody pro všechny občany a všeobecné volební právo. Byl vzdělaný, schopný, energický, vynikající řečník a záhy se stal vůdcem vznikajícího demokratického, mladočeského proudu v české politice a po vzniku mladočeské strany v prosinci 1874 jejím předsedou. Z této pozice aktivně ovlivňoval všechny důležité události politického života 60. a 70. let.

Nesmírnou oblibu získal Sladkovský jako řečník na tehdy častých shromážděních lidu a manifestacích. Zvlášť památným se stal jeho projev při pokládání základního kamene Národního divadla. Na vybudování Národního divadla měl velké osobní zásluhy, neboť jako místopředseda sboru pro jeho vybudování byl autorem návrhu na organizaci sbírek a darů, z nichž byly shromážděny nezbytné prostředky pro vybudování divadla. Oblibu a úctu získával Sladkovský i svou krajní obětavostí, nezištností a poctivostí. Jeho velký politický soupeř F. L. Rieger o něm napsal, že je “jediný muž mezi mladočechy, který jedná dle zásad a jemuž osobní prospěch není předním účelem…”.

Revoluce v Uhrách :

V březnu 1848 přijal panovník uherské požadavky ( zrušení daňové nerovnosti mezi šlechtou a ostatními vrstvami , větší samostatnost pro Uhry atd. )

Hrabě Batthyány sestavil uherskou vládu

Revoluční básník – Sándor Petöfi ( jeho básně obsahovaly revoluční požadavky )

Z budov byly odstraněny znaky s císařským orlem.

- jaro 1848 - svolán uherský sněm.

- zrušení roboty, zavedena náboženská rovnost, nová územní správa

5.7.1848 - sněm poprvé zasedal v Pešti ( do té doby v Prešpurku )

Ovšem to, co získali Maďaři, chtěli i ostatní národy v Uhrách => odpor proti Maďarům ( jmenován Jelačič bánem ( náměstkem krále ) = jasný tah Vídně proti příliš samostatné uherské vládě. Uherská vláda začala budovat vlastní vojsko, vojenskou správu a finance.

Byl zlynčován vídeňský generál Lamberg, který byl vyslán do Uher. => definitivní roztržka Vídně s Peští. => boje. Batthyány rezignoval a novou vládu sestavil Lajos Kossuth.

14.4.1849 byli v Debrecíně ( Pešť a Buda byly už dobyty ) uherským sněmem Habsburkové sesazeni z trůnu a Lajos Kossuth vyhlásil republiku.

Proti revoluci zde bojoval Windischgrätz a Jelačič.

Nakonec byla v létě 1849 uherská armáda napadena ze tří stran : ruská armáda zaútočila ze Sedmihradska, Jelačič a jeho Chorvaté zaútočili z jihu a rakouská armáda pod vedením bezohledného generála von Haynau za západu.

13.8.1849 u Világose Uhry kapitulovaly .

Nastala pomsta od Rakušanů ( popravy atd. ( popraven i Batthány, který byl s Vídní usmířlivý ), Lajos Kosuth emigroval.

V Uhrách nastal policejní a vojenský teror.