12.
Husitství – průběh a výsledky, odraz v kultuře 19.–20.st.
- upálení Jana Husa
- defenestrace
- smrt Václava IV.
- průběh
- bitvy
- Žižka
- bitva u Lipan → umírnění vítězí nad radikály
- výsledky
- umělecká díla s husitskou tématikou
- sochy, obrazy, hudba, literatura
Husitská revoluce
V Kostnici je odsouzen Jan Hus k upálení pro kacířství. Dostal sice od Zikmunda glejt, že bude moci odejít, ale nakonec ho Zikmund vydává, a tak je mistr Jan Hus 6.7.1415 upálen.
Jeho popel je hozen do Rýna.
Zikmund se tak u Čechů odepsal ( Čechům bylo jedno, že na Zikmunda byl velký nátlak od církve )
O rok později je upálen i Jeroným Pražský.
VERITAS OMNIA VINCIT – pravda vítězí
Počátky husitského hnutí
- lidové bouře, drancování, ničení kostelů, různé pouti na hory v duchu Husa, silné napětí mezi katolickým a husitským obyvatelstvem
Chiliastické hnutí : chiliasmus – víra, že se blíží konec světa, víra v Kristovu tisíciletou říši.
Václav IV. – nezvládal situaci, neudělal pořádek → vyhrožoval mu papež, císař a Zikmund, že jestli nezakročí, tak že bude do Čech křížová výprava.
Václav IV. dosadil na Novoměstskou radnici protihusitské konšely →
Neděle 30.7.1419 – 1. Pražská defenestrace
- v Praze kázal kazatel Jan Želivský ( kazatel v chrámu Panny Marie Sněžné )-> tvrdě napadal novoměstské radní
→ pochod na Karlovo náměstí → požadovali propuštění vězňů a ústupky radních → vyházeli radní z oken a pobili je.
Václav IV. z toho chytil mrtvici a několik dnů na to zemřel ( 16.8.) Zikmund nebyl přijatelný, a tak byly Čechy do r. 1436 bez panovníka. ( Slezsko, Lužice a většina moravských a českých katolíků ho uznávala )
Husitský program
- Čtyři artikuly pražské ( program přijat v r. 1420 v Praze )
1. svoboda hlásání slova božího
- kázání kdekoliv, v rodném jazyce
2. přijímání podobojí způsobou ( sub utraque specie ⇒ husité = utraquisté )
Jakoubek ze Stříbra – jako 1. zavedl přijímání podobojí ( víno a hostie )
→ přijímání z kalicha ⇒ kalich jako znak husitů.
3. konec světského panování církve
- sekuralizace
4. trestání smrtelných a zřejmých hříchů již zde na zemi
- bez ohledu na to, kdo spáchal čin → proti prodávání odpustků
Husitské obyvatelstvo nebylo jednotné → hlavní husitské proudy, hnutí :
1) umírnění husité : - šlechta, universitní mistři, část měšťanstva
cíle : hlavně sekuralizace
2) pražané : a) umírnění ( bohatí kupci, mistři atd. ) – např. kněz Jan Rokycan
b) radikální ( chudí, Nové město ) – Jan Želivský
- kněz Jakoubek ze Stříbra
3) Radikální husité ( Táborité, Táboři ) :
- nejdůslednější
- žít podle božích zákonů, rovnost lidí
- Bible je zákon
- centrum Tábor ( vybudován 1420 ) –> záměr vybudovat husitskou obec, kde by se žilo ve shodě s božím zákonem. Mělo výhodnou polohu → vojensko-řemeslné středisko. Přicházeli tam nadšení husité. V čele stáli kněží a hejtmani → Jan Žižka
- odhodlanost v prosazování svých názorů i silou, násilím.
Orebité – východočeští husité ( podle shromaždiště – návrší Oreb u Třebechovic ). Centrem byl Hradec Králové a v r. 1423 se stal jejich vůdcem Jan Žižka, který odešel z Tábora. Po jeho smrti si říkali sirotci.
4) Extremisté : např. Adamité ( rovnost lidí – chodili nazí – nakonec je upálil Žižka )
valdenští - sekta
Katolíci : část nejbohatší vysoké šlechty např. Oldřich z Rožmberka, Plzeň – silně katolická
- Slezsko, obojí Lužice, pohraničí, Olomouc, Brno, Jihlava, vysoká šlechta
Průběh husitského revoluce
1419 – defenestrace , smrt Václava IV. , založení města Tábor
březen 1420 na žádost Zikmunda papež vyhlásil křížové tažení
– 25.3.1420 bitva u Sudoměře :
Z Plzně se vydali přívrženci husitů do Tábora, Oldřich z Rožmberka je nedokázal zastavit.
Husité byli na hrázi rybníka → mokré bahno –> probořování těžkooděnců, špatná pohyblivost…
Jan Žižka z Trocnova – * po roce 1360 v jižních Čechách
- hejtman
- na počátku 15.stol. lapka
- 1419 – v zahraničí bojoval v polsko-litevském vojsku proti řádu německých rytířů
- pak člen stráže na dvoře Václava IV.
- 1421 oslepl u Rábí
- pohřben v Hradci Králové
Vyhlášena křížová výprava : → likvidace kacířství
Římský a Uherský král Zikmund vedl výpravu →
14.7.1420 bitva na Vítkově hoře ( byla tam provizorní pevnůstka, byly hodně strmé strany kopce . Brzy poté přejmenována na Žižkov )
Zikmund ovládl levý břeh Vltavy, ale na pomoc přišli Pražané → vítězství husitů → rozpad křížové výpravy.
Zikmund se druhý den nechal korunovat českým králem a pak zmizel.
červen 1421 – Čáslavský sněm – sněm zemí Koruny české
- svolali ho pražané ( ti měli tehdy největší vliv )
- panský, duchovní, rytířský stav
- neúčast duchovního stavu → od té doby cca 200 let duchovní nezasedali v zemském sněmu
- místo duchovních tam zasedal městský stav.
- korunovace Zikmunda prohlášena za neplatnou
- sněm se nedokázal dohodnout na osobě panovníka
⇒ bezvládí, stát je bez panovníka.
- potvrdil závaznost čtyř pražských artikulů
Zvoleno 20 zemských správců → 5 vyšších šlechticů, 7 nižších šlechticů, 8 měšťanů
1421 – 2. křížová výprava → dobyli 2.nejvýznamnější město Kutnou Horu
1422 – výprava rozdrcena u Havlíčkova ( Německého ) Brodu.
Závěr husitského hnutí
- rozpory mezi radikály a umírněnými
např. Jan Želivský vs. Staré město → Jan Želivský byl uvězněn na Starém městě a v r. 1422 popraven.
Žižka odešel z Tábora ( spory mezi Žižkou a táborským kněžstvem, které mu vyčítalo příliš kruté vedení války ), založil si svůj hrad Kalich, chtěl založit nový Tábor, ale to se mu nepodařilo. Z orebitů vytvořil silný svaz.
→ boje mezi umírněnými a radikály.
1424 – bitva u Malešova ( nedaleko Kutné Hory )
- umírnění VS. radikální ( Jan Žižka – tehdy už slepý ( 1. oko ztratil v r. 1410 v bitvě u Grunwaldu , 2. u Rábí )
- radikálové vítězí
11.10.1424 – při obléhání Přibyslavi umírá Jan Žižka → sirotci ( radikální husité )
Prokop Holý : Po smrti Žižky stojí v čele polních vojsk, i proti křižáckým výpravám
- celkem dohromady 5 křižáckých výprav ( všechny neúspěšné – např. 1426 saská výprava poražena u Ústí nad Labem, 1427 – poražena křižácká výprava u Tachova, poslední v r. 1431 u Domažlic → křižáci uprchli - Ktož jsú boží bojovníci…. )
- i výpravy do sousedních zemí → tzv. rejsy, spanilé jízdy –cíl : přetáhnout boje na cizí území, šířit husitské myšlenky, a přivézt do Čech nějaké to zlato a zboží.
Církev se rozhodla s husity vyjednávat → koncil v Basileji ( dnešní Švýcarsko, od r. 1431, trval několik let )
Cíl : vyjasnění kompetencí mezi koncilem a papežem, řešili husity atd.
→ jednání neúspěšná ( rozpory mezi radikály a umírněnými )
⇒ musely rozhodnout zbraně
→ 1433 – obléhání radikálů u Plzně – trvalo to několik měsíců, neúsoěšné.
-> 30.5.1434 – bitva u Lipan ( mezi Českým Brodem a Kouřimí )
- radikálové ( Prokop Holý – zahynul zde ) VS. Panská jednota ( katolíci + umírnění )
→ vítězství umírněných ⇒ umožněna dohoda v Basileji
→ Basilejská kompaktáta ( smlouva ) - vyhlášena v Jihlavě v červenci 1436 ( vyhlášeno maďarsky, česky, latinsky, německy )
- dohoda mezi koncilem a husity
1. císař Zikmund uznán českým králem ( ústupky, aby byl uznán ( ponechány majetkové přesuny, omezení jeho pravomocí. Stejně se proti němu někteří bouřili → např. Jan Roháč z Dubé – hrad Sion – dobyt a JRzD šel na šibenici , Zikmund umírá 1437 ve Znojmě, pochován je v Uhrách )
2. majetkové přesuny z průběhu husitství byly zachovány
3. v Čechách a na Moravě povoleno přijímání podobojí
- k husitskému vyznání nesměl být nikdo nucen ⇒ země dvojího lidu
Dohoda neuznána papežem.
Husitské vojenství
- více pěchota než jízda
Zbraně : okovaný cep, řemdich, kůsa , sudlice ( na strhávání jezdců z koní )atd.
- hejtmani měli palcáty
střelné zbraně : kuš, prak
palné zbraně : - hromadné použití → psychologický účinek
- píšťala ( etymologicky z tohoto vznikla pistole )
- hákovnice ( měla na hlavni dolů hák )
husitské pavézy ( velké štíty )
houfnice, tarasnice, bombardy ( střílely po balistické křivce )
Taktika : - vozová hradba ( kola vozů spojena řetězem )
- na jednom vozu cca 20 lidí
- Žižka byl skvělým stratégem
Význam a výsledky husitského hnutí
Církev – nejvíce postižena ( ztratila cca 4/5 majetku ), ztratila politický význam ( neúčast na zemském sněmu )
→ křesťanství katolické
kališnická ( utraquisté )
⇒ Čechy = země dvojího lidu .
Kališníci : nevytvořili vlastní církev.
- volený arcibiskup Jan Rokycana
Poddaní si mohli vybrat, jako víru budou vyznávat.
Šlechta – získala část majetku
Měšťanstvo – významně vzrostl politický význam měst + zisk části majetku církve
- počeštění Prahy a dalších měst ( např. Kutná Hora, Kolín, Čáslav )
panovník – oslabení moci ( bezvládí, Basilejská kompaktáta )
Husitství → vzestup gramotnosti ( aby mohli číst Bibli )
Hospodářské důsledky : - hospodářské vyčerpání Českých zemí, devastace, pokles mezinárodního obchodu ( blokáda na dovoz zboží do Čech ), úbytek obyvatel ….
Negativa : - ničení kostelů, klášterů, zdržení kulturního vývoje v Čechách asi o 50 let.
Jednota bratrská : - myšlenka nenásilí
Zakladatel : Petr Chelčický ( jihočeský filozof )
- O boji duchovním, Svět víry pravé, Postila, O trojím lidu řeč
- usadili se u Orlických hor –> zakládali obce, nepřijímali bohaté, byli proti vzdělání ( pouze četba Bible )
- bez větší odezvy
Tehdy : cca 70% lidí vyznávalo kališnickou víru
- hlavní husitský kostel byl Týnský chrám
Vliv husitství na umění a kulturu
Knížky : A. Jirásek - Proti všem
Svatopluk Čech
Obrazy : Brožík – Jan Hus před koncilem v Kostnici
Mikoláš Aleš – perokresby hejtmanů na koni
Sochy : B. Kafka - Žižka na Vítkově ( největší jezdecká socha )
Šaloun - Jan Hus – Staromák
Filmy : Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem
Hudba : B. Smetana – Tábor v Má vlast
Český stát po husitských válkách
Zikmund Lucemburský ( 1436 –7 )
- rozpory s arcibiskupem Rokycanou
- někteří šlechtici mu vypověděli poslušnost ( např. Jan Roháč z Dubé → popraven )
- také Uherský král
- umírá ve Znojmě, pohřben v Uhrách
- neměl syny, jeho dcera si vzala Albrechta Habsburského
Albrecht II. Habsburský ( 1437 – 9 )
- měl syna narozeného po jeho smrti → Ladislav Pohrobek ( ½ Habsburk - ½ Lucemburk )
⇒ 1439-1453 bezvládí, Čechy řízeny tzv. zemskými správci.
Vznikala regionální uskupení šlechticů – tzv. landfrídy ( nahrazovali vládu )
1452 – Jiří z Poděbrad – významný šlechtic ve východočeském landfrídu - se stává zemským správcem
1453 – Ladislav Pohrobek korunován českým králem ( bylo mu 13 let )
1458 – L.Pohrobek nečekaně umírá → byl podezřelý Jiří z Poděbrad ( E. Vlček ( antropolog ) zjistil, že L.Pohrobek zemřel na akutní leukémii )
→ zasedání zemského sněmu ( to trvalo několik týdnů ) → zvolen Jiří z Poděbrad.
Jiří z Poděbrad ( 1458 – 1471 )
*1420
- kališník , velmi tolerantní ( 2. manželka byla katolička )
- poprvé zvolen „pouze vysoký šlechtic“ králem.
Čechy - zvolen
Morava, Slezsko, Lužice – musel být potvrzen
- musel zajistit klidné soužití kališníků a katolíků → král dvojího lidu
- neshody s papežem
1462 – poselstvo do Říma za Pijem II. → nedohoda
- papež prohlásil kompaktáta za zrušená
- mírový návrh na soužití v Evropě ( 1465-67 vysílal poselstvo v čele s L. z Rožmitálu, až po Portugalsko, objev evropské panovníky ) → proti Turkům – ale neuskutečněné
1466 – papež Pavel II. prohlásil Jiřího z Poděbrad za kacíře → 1467 křížová výprava
Křížovou výpravu zorganizoval Matyáš Korvín ( zeť J. z P. )
1469 – bitva u Vilémova → M.K. se osobně setkal s J. z P. a vyjednávali.
M.K. se vzdal, slíbil, že odtáhne → ale neodtáhl a v Olomouci se nechal korunovat českým králem.
Tuto korunovaci uznali i ve vedlejších zemích Koruny české.
J. z P. se spojil s Polákem Kazimírem → dohoda o nástupnictví Jagellonců na český trůn
1471 Jiří z Poděbrad umírá
Vláda Jagellonců
Vladislav II. Jagellonský ( 1471 – 1516 )
1479 – Olomoucké úmluvy
a ) M.K. si ponechá vládu na Moravě, Slezsku, Lužicích a Vladislav II. bude vládnout v Čechách.
b) vládu nad zbytkem území získá ten, kdo přežije toho druhýho
→ vzájemné nástupnictví
1490 – M.K. umírá ⇒ Vladislav II. Jagellonský : Král český a Uherský
- přestěhoval se do Budína → Praha a Čechy opuštěny → šlechta si prosazuje své, velmi posiluje.
⇒ Vladislav II. = král Bene ( dobře ) – všechno šlechtě povoloval
1500 – Vladislavské zřízení zemské → potvrzena významná a výhodná práva šlechty