12.

Husitství – průběh a výsledky, odraz v kultuře 19.–20.st.

- upálení Jana Husa

- defenestrace

- smrt Václava IV.

- průběh

- bitvy

- Žižka

- bitva u Lipan -> umírnění vítězí nad radikály

- výsledky

- umělecká díla s husitskou tématikou

- sochy, obrazy, hudba, literatura

Husitská revoluce

V Kostnici je odsouzen Jan Hus k upálení pro kacířství. Dostal sice od Zikmunda glejt, že bude moci odejít, ale nakonec ho Zikmund vydává, a tak je mistr Jan Hus 6.7.1415 upálen.

Jeho popel je hozen do Rýna.

Zikmund se tak u Čechů odepsal ( Čechům bylo jedno, že na Zikmunda byl velký nátlak od církve )

O rok později je upálen i Jeroným Pražský.

VERITAS OMNIA VINCIT – pravda vítězí

Počátky husitského hnutí

- lidové bouře, drancování, ničení kostelů, různé pouti na hory v duchu Husa, silné napětí mezi katolickým a husitským obyvatelstvem

Chiliastické hnutí : chiliasmus – víra, že se blíží konec světa, víra v Kristovu tisíciletou říši.

Václav IV. – nezvládal situaci, neudělal pořádek -> vyhrožoval mu papež, císař a Zikmund, že jestli nezakročí, tak že bude do Čech křížová výprava.

Václav IV. dosadil na Novoměstskou radnici protihusitské konšely ->

Neděle 30.7.1419 – 1. Pražská defenestrace

- v Praze kázal kazatel Jan Želivský ( kazatel v chrámu Panny Marie Sněžné )-> tvrdě napadal novoměstské radní

-> pochod na Karlovo náměstí -> požadovali propuštění vězňů a ústupky radních -> vyházeli radní z oken a pobili je.

Václav IV. z toho chytil mrtvici a několik dnů na to zemřel ( 16.8.) Zikmund nebyl přijatelný, a tak byly Čechy do r. 1436 bez panovníka. ( Slezsko, Lužice a většina moravských a českých katolíků ho uznávala )

Husitský program

- Čtyři artikuly pražské ( program přijat v r. 1420 v Praze )

1. svoboda hlásání slova božího

- kázání kdekoliv, v rodném jazyce

2. přijímání podobojí způsobou ( sub utraque specie => husité = utraquisté )

Jakoubek ze Stříbra – jako 1. zavedl přijímání podobojí ( víno a hostie )

-> přijímání z kalicha => kalich jako znak husitů.

3. konec světského panování církve

- sekuralizace

4. trestání smrtelných a zřejmých hříchů již zde na zemi

- bez ohledu na to, kdo spáchal čin -> proti prodávání odpustků

Husitské obyvatelstvo nebylo jednotné -> hlavní husitské proudy, hnutí :

1) umírnění husité : - šlechta, universitní mistři, část měšťanstva

cíle : hlavně sekuralizace

2) pražané : a) umírnění ( bohatí kupci, mistři atd. ) – např. kněz Jan Rokycan

	b\) radikální \( chudí, Nové město \) – Jan Želivský

- kněz Jakoubek ze Stříbra

3) Radikální husité ( Táborité, Táboři ) :

- nejdůslednější

- žít podle božích zákonů, rovnost lidí

- Bible je zákon

- centrum Tábor ( vybudován 1420 ) –> záměr vybudovat husitskou obec, kde by se žilo ve shodě s božím zákonem. Mělo výhodnou polohu -> vojensko-řemeslné středisko. Přicházeli tam nadšení husité. V čele stáli kněží a hejtmani -> Jan Žižka

- odhodlanost v prosazování svých názorů i silou, násilím.

Orebité – východočeští husité ( podle shromaždiště – návrší Oreb u Třebechovic ). Centrem byl Hradec Králové a v r. 1423 se stal jejich vůdcem Jan Žižka, který odešel z Tábora. Po jeho smrti si říkali sirotci.

4) Extremisté : např. Adamité ( rovnost lidí – chodili nazí – nakonec je upálil Žižka )

valdenští - sekta

Katolíci : část nejbohatší vysoké šlechty např. Oldřich z Rožmberka, Plzeň – silně katolická

- Slezsko, obojí Lužice, pohraničí, Olomouc, Brno, Jihlava, vysoká šlechta

Průběh husitského revoluce

1419 – defenestrace , smrt Václava IV. , založení města Tábor

březen 1420 na žádost Zikmunda papež vyhlásil křížové tažení

– 25.3.1420 bitva u Sudoměře :

Z Plzně se vydali přívrženci husitů do Tábora, Oldřich z Rožmberka je nedokázal zastavit.

Husité byli na hrázi rybníka -> mokré bahno –> probořování těžkooděnců, špatná pohyblivost…

Jan Žižka z Trocnova – * po roce 1360 v jižních Čechách

- hejtman

- na počátku 15.stol. lapka

- 1419 – v zahraničí bojoval v polsko-litevském vojsku proti řádu německých rytířů

- pak člen stráže na dvoře Václava IV.

- 1421 oslepl u Rábí

- pohřben v Hradci Králové

Vyhlášena křížová výprava : -> likvidace kacířství

Římský a Uherský král Zikmund vedl výpravu ->

14.7.1420 bitva na Vítkově hoře ( byla tam provizorní pevnůstka, byly hodně strmé strany kopce . Brzy poté přejmenována na Žižkov )

Zikmund ovládl levý břeh Vltavy, ale na pomoc přišli Pražané -> vítězství husitů -> rozpad křížové výpravy.

Zikmund se druhý den nechal korunovat českým králem a pak zmizel.

červen 1421 – Čáslavský sněm – sněm zemí Koruny české

- svolali ho pražané ( ti měli tehdy největší vliv )

- panský, duchovní, rytířský stav

- neúčast duchovního stavu -> od té doby cca 200 let duchovní nezasedali v zemském sněmu

- místo duchovních tam zasedal městský stav.

- korunovace Zikmunda prohlášena za neplatnou

- sněm se nedokázal dohodnout na osobě panovníka

=> bezvládí, stát je bez panovníka.

- potvrdil závaznost čtyř pražských artikulů

Zvoleno 20 zemských správců -> 5 vyšších šlechticů, 7 nižších šlechticů, 8 měšťanů

1421 – 2. křížová výprava -> dobyli 2.nejvýznamnější město Kutnou Horu

1422 – výprava rozdrcena u Havlíčkova ( Německého ) Brodu.

Závěr husitského hnutí

- rozpory mezi radikály a umírněnými

např. Jan Želivský vs. Staré město -> Jan Želivský byl uvězněn na Starém městě a v r. 1422 popraven.

Žižka odešel z Tábora ( spory mezi Žižkou a táborským kněžstvem, které mu vyčítalo příliš kruté vedení války ), založil si svůj hrad Kalich, chtěl založit nový Tábor, ale to se mu nepodařilo. Z orebitů vytvořil silný svaz.

-> boje mezi umírněnými a radikály.

1424 – bitva u Malešova ( nedaleko Kutné Hory )

- umírnění VS. radikální ( Jan Žižka – tehdy už slepý ( 1. oko ztratil v r. 1410 v bitvě u Grunwaldu , 2. u Rábí )

- radikálové vítězí

11.10.1424 – při obléhání Přibyslavi umírá Jan Žižka -> sirotci ( radikální husité )

Prokop Holý : Po smrti Žižky stojí v čele polních vojsk, i proti křižáckým výpravám

- celkem dohromady 5 křižáckých výprav ( všechny neúspěšné – např. 1426 saská výprava poražena u Ústí nad Labem, 1427 – poražena křižácká výprava u Tachova, poslední v r. 1431 u Domažlic -> křižáci uprchli - Ktož jsú boží bojovníci…. )

- i výpravy do sousedních zemí -> tzv. rejsy, spanilé jízdy –cíl : přetáhnout boje na cizí území, šířit husitské myšlenky, a přivézt do Čech nějaké to zlato a zboží.

Církev se rozhodla s husity vyjednávat -> koncil v Basileji ( dnešní Švýcarsko, od r. 1431, trval několik let )

Cíl : vyjasnění kompetencí mezi koncilem a papežem, řešili husity atd.

-> jednání neúspěšná ( rozpory mezi radikály a umírněnými )

=> musely rozhodnout zbraně

-> 1433 – obléhání radikálů u Plzně – trvalo to několik měsíců, neúsoěšné.

-> 30.5.1434 – bitva u Lipan ( mezi Českým Brodem a Kouřimí )

- radikálové ( Prokop Holý – zahynul zde ) VS. Panská jednota ( katolíci + umírnění )

-> vítězství umírněných => umožněna dohoda v Basileji

-> Basilejská kompaktáta ( smlouva ) - vyhlášena v Jihlavě v červenci 1436 ( vyhlášeno maďarsky, česky, latinsky, německy )

- dohoda mezi koncilem a husity

1. císař Zikmund uznán českým králem ( ústupky, aby byl uznán ( ponechány majetkové přesuny, omezení jeho pravomocí. Stejně se proti němu někteří bouřili -> např. Jan Roháč z Dubé – hrad Sion – dobyt a JRzD šel na šibenici , Zikmund umírá 1437 ve Znojmě, pochován je v Uhrách )

2. majetkové přesuny z průběhu husitství byly zachovány

3. v Čechách a na Moravě povoleno přijímání podobojí

- k husitskému vyznání nesměl být nikdo nucen => země dvojího lidu

Dohoda neuznána papežem.

Husitské vojenství

- více pěchota než jízda

Zbraně : okovaný cep, řemdich, kůsa , sudlice ( na strhávání jezdců z koní )atd.

- hejtmani měli palcáty

střelné zbraně : kuš, prak

palné zbraně : - hromadné použití -> psychologický účinek

- píšťala ( etymologicky z tohoto vznikla pistole )

- hákovnice ( měla na hlavni dolů hák )

husitské pavézy ( velké štíty )

houfnice, tarasnice, bombardy ( střílely po balistické křivce )

Taktika : - vozová hradba ( kola vozů spojena řetězem )

- na jednom vozu cca 20 lidí

- Žižka byl skvělým stratégem

Význam a výsledky husitského hnutí

Církev – nejvíce postižena ( ztratila cca 4/5 majetku ), ztratila politický význam ( neúčast na zemském sněmu )

-> křesťanství katolické

		kališnická \( utraquisté \)

=> Čechy = země dvojího lidu .

Kališníci : nevytvořili vlastní církev.

- volený arcibiskup Jan Rokycana

Poddaní si mohli vybrat, jako víru budou vyznávat.

Šlechta – získala část majetku

Měšťanstvo – významně vzrostl politický význam měst + zisk části majetku církve

- počeštění Prahy a dalších měst ( např. Kutná Hora, Kolín, Čáslav )

panovník – oslabení moci ( bezvládí, Basilejská kompaktáta )

Husitství -> vzestup gramotnosti ( aby mohli číst Bibli )

Hospodářské důsledky : - hospodářské vyčerpání Českých zemí, devastace, pokles mezinárodního obchodu ( blokáda na dovoz zboží do Čech ), úbytek obyvatel ….

Negativa : - ničení kostelů, klášterů, zdržení kulturního vývoje v Čechách asi o 50 let.

Jednota bratrská : - myšlenka nenásilí

Zakladatel : Petr Chelčický ( jihočeský filozof )

- O boji duchovním, Svět víry pravé, Postila, O trojím lidu řeč

- usadili se u Orlických hor –> zakládali obce, nepřijímali bohaté, byli proti vzdělání ( pouze četba Bible )

- bez větší odezvy

Tehdy : cca 70% lidí vyznávalo kališnickou víru

- hlavní husitský kostel byl Týnský chrám

Vliv husitství na umění a kulturu

Knížky : A. Jirásek - Proti všem

Svatopluk Čech

Obrazy : Brožík – Jan Hus před koncilem v Kostnici

Mikoláš Aleš – perokresby hejtmanů na koni

Sochy : B. Kafka - Žižka na Vítkově ( největší jezdecká socha )

Šaloun - Jan Hus – Staromák

Filmy : Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem

Hudba : B. Smetana – Tábor v Má vlast

Český stát po husitských válkách

Zikmund Lucemburský ( 1436 –7 )

- rozpory s arcibiskupem Rokycanou

- někteří šlechtici mu vypověděli poslušnost ( např. Jan Roháč z Dubé -> popraven )

- také Uherský král

- umírá ve Znojmě, pohřben v Uhrách

- neměl syny, jeho dcera si vzala Albrechta Habsburského

Albrecht II. Habsburský ( 1437 – 9 )

- měl syna narozeného po jeho smrti -> Ladislav Pohrobek ( ½ Habsburk - ½ Lucemburk )

=> 1439-1453 bezvládí, Čechy řízeny tzv. zemskými správci.

Vznikala regionální uskupení šlechticů – tzv. landfrídy ( nahrazovali vládu )

1452 – Jiří z Poděbrad – významný šlechtic ve východočeském landfrídu - se stává zemským správcem

1453 – Ladislav Pohrobek korunován českým králem ( bylo mu 13 let )

1458 – L.Pohrobek nečekaně umírá -> byl podezřelý Jiří z Poděbrad ( E. Vlček ( antropolog ) zjistil, že L.Pohrobek zemřel na akutní leukémii )

-> zasedání zemského sněmu ( to trvalo několik týdnů ) -> zvolen Jiří z Poděbrad.

Jiří z Poděbrad ( 1458 – 1471 )

*1420

- kališník , velmi tolerantní ( 2. manželka byla katolička )

- poprvé zvolen „pouze vysoký šlechtic“ králem.

Čechy - zvolen

Morava, Slezsko, Lužice – musel být potvrzen

- musel zajistit klidné soužití kališníků a katolíků -> král dvojího lidu

- neshody s papežem

1462 – poselstvo do Říma za Pijem II. -> nedohoda

- papež prohlásil kompaktáta za zrušená

- mírový návrh na soužití v Evropě ( 1465-67 vysílal poselstvo v čele s L. z Rožmitálu, až po Portugalsko, objev evropské panovníky ) -> proti Turkům – ale neuskutečněné

1466 – papež Pavel II. prohlásil Jiřího z Poděbrad za kacíře -> 1467 křížová výprava

Křížovou výpravu zorganizoval Matyáš Korvín ( zeť J. z P. )

1469 – bitva u Vilémova -> M.K. se osobně setkal s J. z P. a vyjednávali.

M.K. se vzdal, slíbil, že odtáhne -> ale neodtáhl a v Olomouci se nechal korunovat českým králem.

Tuto korunovaci uznali i ve vedlejších zemích Koruny české.

J. z P. se spojil s Polákem Kazimírem -> dohoda o nástupnictví Jagellonců na český trůn

1471 Jiří z Poděbrad umírá

Vláda Jagellonců

Vladislav II. Jagellonský ( 1471 – 1516 )

1479 – Olomoucké úmluvy

a ) M.K. si ponechá vládu na Moravě, Slezsku, Lužicích a Vladislav II. bude vládnout v Čechách.

b) vládu nad zbytkem území získá ten, kdo přežije toho druhýho

-> vzájemné nástupnictví

1490 – M.K. umírá => Vladislav II. Jagellonský : Král český a Uherský

- přestěhoval se do Budína -> Praha a Čechy opuštěny -> šlechta si prosazuje své, velmi posiluje.

=> Vladislav II. = král Bene ( dobře ) – všechno šlechtě povoloval

1500 – Vladislavské zřízení zemské -> potvrzena významná a výhodná práva šlechty