24.
Češi a Slováci v 1.světové válce :
- uzavřeny sněmy jednotlivých zemí
- negativní postoj k válce
- Češi nechtěli moc bojovat za Habsburské zájmy
- Němci v Čechách byli nadšeni válkou
- zpočátku i nepokoje proti válce → tvrdě potlačeny
→ zatčení Karla Kramáře a Aloise Rašína
- politici → odsouzeni k smrti → výkon rozsudku odložen → Karel I. je propustil
→ formování odboje proti Habsburkům.
- domácí odboj → Maffie – odbojová organizace politického charakteru,
- začala se formovat po Masarykově emigraci v r. 1914
hlavní představitel : Edvard Beneš
Další : dr.Přemysl Šámal, Josef Scheiner, Karel Kramář ( ten byl v čele Maffie až do zatčení 21.5.1915 ), Alois Rašín
- dále : socdem F.Soukup
→ udržení styků mezi cizinou a domácím odbojem + zahraničí vidělo, že tady máme odboj.
Mezitím ve Vídni, po smrti France Josefa vznikl Český svaz → sdružoval české poslance v říšském sněmu → prorakouská politika – kritizovali Masaryka
17.5.1917 – Manifest 222 českých spisovatelů → protest proti prorakouské politice českých politiků a vyzvali je ke složení mandátů, pokud nedokážou hájit zájmy svého národa
Autorem byl ředitel Národního divadla – Jaroslav Kvapil
Zahraniční odboj : T.G.Masaryk
- 1914 emigroval do Paříže
- zpočátku dohodové mocnosti chtěly zanechat R-U v celku, vyvázat z Trojspolku – dohodovým mocnostem na západě by se hodilo aby to byla protiváha Německu a Rusku.
Masaryk se tedy obrátil pro pomoc do prostředí krajanských spolků ve Francii, VB, Rusku a hlavně v USA ( cca 2 miliony Čechů žilo v USA )
→ Masaryk – univerzitní profesor, bylo mu 66 let, měl hodně kontaktů a známostí.
Masaryk z českých a slovenských emigrantů a krajanů vytvořil 6.7.1915 ( výročí Husa ) Národní komitét a vyhlásil R-U oficiálně boj na život a na smrt.
Beneš emigroval za Masarykem v 9.1915 → velmi schopný organizátor a administrátor
→ 1916 zde byla založena Česká ( později Československá ) národní rada.
- řídící orgán protirakouského odboje
Milan Rastislav Štefánik – astronom, francouzský generál, francouzský občan
→ měl mnoho kontaktů a to pomohlo Masarykovi.
Předpokládali prohru R-U → co s nim až prohraje???-> rozpad R-U státu.
- všichni byli představitelé čechoslovakismu ( jsme jeden společný národ, pouze 2 větve )
Hlavní cíl : navázat kontakty s představiteli dohodových mocností → přesvědčit je, aby podpořili rozpad R-U
→ proto bylo nutné zformování československých vojenských oddílů ⇒ Štefánik tedy začal formovat oddíly – ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE
→ zajatci, emigranti, desertéři ( i celé přeběhlé jednotky )
- bylo tam hodně Sokolů ( dokonce v Rusku dělali něco jako slety – např. ve Vladivostoku )
→ významný přínos k uznání exilové vlády a nároků Čechů a Slováků.
Ve Francii : 10000 legionářů
Itálie : 22 000 legionářů
Východní fronta : 66 000 legionářů
1917 – bitva u Zborova
- Čechoslováci na straně Rusů
Zborov : malé městečko
Bojoval zde 49.sbor 11.armády
→ český pluk z Plzně a Jindřichova Hradce → proti Rakušákům
v 9:00 šli naši na útok a prolomili frontu do hloubky 5 km.
Bojovalo zde 7 čs.praporů – 3500 mužů ( 185 padlo a 800 bylo raněno )
1918 – boje u Bachmače
Po Brestlitevském míru byli legionáři nechtění → probíhala jednání, aby šli do Francie.
Nakonec tam bojovali s bolševikama ( chtěli umožnit německým zajatcům, aby se ze Sibiře vrátili po Transibiřské magitrále na Západní frontu )
Legionářská anabáze – návrat domů , trval až 3 roky ( do r. 1921 )
2 cesty : podél Číny do Terstu, nebo přes Ameriku ( Panama )
Masarykova akce byla dohodovými mocnostmi uznána díky : - po bolševické revoluci se Němci ze Sibiře vraceli → VS české legie
+ tajná jednání s R-U , ale nepodařilo se ho vymanit ze spojenectví s Německem
⇒ 29.6. 1918 francouzská vláda uznala Československou národní radu v Paříži jako nejvyšší orgán spravující zájmy Čechů a Slováků a základ příští čs.vlády.
Vznik Československa :
1916 – listopad - umírá Franc Josef → prasynovec Karel I. ( VII. )
→ uvolnění režimu – omilostnil Kramáře a Rašína
– chtěl se korunovat českým králem, ale nestihl to.
Nespokojenost s válkou → protesty, stávky, lidové bouře
1918 – 6.1. vydána Tříkrálová deklarace – prohlášení českých poslanců-> zdůrazňování práva na sebeurčení → národ má právo si zvolit formu své existence.
→ veřejné přihlášení domácí politické scény k zahraničnímu odboji.
Léto 1918 – zhoršení situace na bojištích i ve vnitrozemí
- vznik politického orgánu → cíl : zareagovat na porážku R-U a převzít moc →
Národní výbor – vznikl v červenci
- byli tam představitelé politických stran, jmenováni na základě výsledku voleb z r. 1911
- předseda Karel Kramář
Vedle Národního výboru vznikla ještě Socialistická rada ( zástupci socialistů )
Bylo již jasné, že Dohoda zvítězí → rozklad úřadů a :
Vojenské vzpoury – vojáci chtěli urychlit konec války - Rumburk, přístav v Dalmácii Kotor ( vzpoura rakouských námořníků ), Kragujevac ( v Srbsku )
- velmi krutě poraženy.
Říjen 14.10. v Paříži se Československá národní rada přejmenovala na Prozatímní vládu Československa ( vyhlásil to Beneš )
14.10. – generální stávka ( sociální stávka ) → organizovali to levičáci – protestovalo se proti nucenému vývozu obilí do Rakouska ( a přitom v Čechách se stále zhoršovala zásobovací situace )
+ manifest Karla I., kde vyhlašoval federalizace říše.
18.10. Washingtonská deklarace – sepsal ji Masaryk a předal ji Wilsonovi → že už vznikl Československý stát
28.10.1918 – Andrássyho nóta ( Andrássy = ministr zahraničí R-U )
→ že R-U chce uzavřít mír + souhlas s autonomií → lidem pochopeno jako kapitulace ( v novinách vyšlo, že Rakousko kapitulovalo ) a politiky pochopeno jako souhlas se vznikem samostatného čs.státu. → lidé se začali srocovat v ulicích → strhávání rakouských symbolů, nápisů atd.
Národní výbor – ihned se ujal vlády
- provolání o vzniku ČS.státu → 1.zákon čs.státu – zákon o zřízení samostatného čs.státu
→ nový čs.stát byl slavnostně vyhlášen na Václavském náměstí
- těm v Národním výboru se říká Mužové 28.října : Antonín Švehla, Alois Rašín ( později ministr zahraničí ), Vavro Šrobár ( představitel Slováků, poté ministr s plnými mocemi pro Slovensko )
Kramář byl zrovna v Ženevě na schůzce s Benešem.
Hlavním úkolem Národního výboru bylo, aby k převzetí moci došlo v klidu, bez násilí.
→ např. vyslali kapely do ulic
Vydávali zákonná opatření → Recepční zákon ( přejímal R-U zákony → do té doby, než budou nové zákony, platí ty staré )
30.10. – na Slovensku v Turčianském Sv. Martině se sešli představitelé politiků Slováků → Martinská deklarace → přihlásili se ke společnému státu s Čechy.
( slovenští nacionalisté tu Martinskou deklaraci neměli rádi )
11.11. abdikuje Karel I.
14.11. Národní výbor se prohlásil Národním shromážděním a stát republikou, byla ustanovena vláda v čele s Karlem Kramářem a zvolen prezident : T.G.M.
21.12. slavný návrat T.G.M. do Čech.
T.G.M. – zasloužil se o stát, byl vážená osobnost
- ohromná mezinárodní autorita
- nadstranická osobnost
- už mu bylo 68 let.
29.2.1920 - ústava
Problémy nově vzniklého státu :
- nutné vytvořit mocenský aparát → vytvoření policie, armády ( Sokolové, legionáři )
- nutné zabezpečit zásobování obyvatelstva ( jídlo atd. )
- nutno vytvořit hranice státu a zajistit, aby ty hranice byly mezinárodně garantovány.
To vše zajišťoval Národní výbor → zákonodárná moc + výkonná moc.
→ problémy vyplývající z národnostního složení : s Němci ( v R-U byli privilegovaní a najednou je z nich menšina ) ⇒ v německých oblastech byly silné snahy o odtržení → iredenta → vznik provincií ( např. Deutschböhmen ( sever ) , Sudetenland( jih) )-> chtěli se připojit k Německu nebo k Rakousku.
→ tyto snahy byly vojensky potlačeny.
2.problém : Slovensko bylo velmi rychle obsazeno maďarskými vojsky → poslali jsme tam armádu ( neúspěšné ) → pomoc Italů a Francouzů → na příkaz vítězných mocností se Maďaři stáhli ze Slovenska
Hospodářství : - katastrofální situace ( hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi )
- kritický nedostatek potravin, oblečení atd.
→ příděly ( lístky ) zboží
- lichvy atd.
- sociální reformy : - uzákoněna osmihodinová pracovní doba atd.
zákony o pozemkové reformě : duben 1919 – půda zabavována šlechtě a přerozdělována obyvatelstvu.
- dále penzijní, úrazové, nemocenské pojištění atd.
Československo bylo na mezinárodní scéně považováno za stát vítězný, s omezenými zájmy , ale museli jsme i částečně platit reparace.
→ mírové smlouvy s Německem, Rakouskem, Maďarskem ( 10.9.1919 ) → potvrzení hranic → garantováno velmocemi.
Československo : Čechy, Morava, část Slezska, Slovensko, Podkarpatská Rus.
→ pestrá a složitá národnostní struktura
Celkem : 13 mil. obyv. a z toho : 6,85 mil. Čechů
3,1 mil. Němců
1,9 mil. Slováků
0,75 mil. Maďarů
0,5 mil. Rusínů, Ukrajinců, Rusů
180 tisíc Židů.
Čechoslovakismus – je jeden československý národ – 2 větve.
⇒ protiváha Němcům
- Beneš byl o tomto názoru až do smrti přesvědčen
Ale : rozdílný jazyk, kultura.
Navíc :
8.1. 1918 - vyhlášen tzv. Wilsonův 14ti bodový program → schvaloval autonomii slovanských národů v rámci habsburské monarchie
Duben 1918 – Masaryk přicestoval do USA a zde 30.5. podepsal tzv. Pittsburskou dohodu mezi ČNR a zástupci krajanských organizací → tato dohoda tvrdila, že po válce budou žít Češi a Slováci ve společném a svobodném státě. Jenže toto většina mocností neschválila ( Francie to udělala 29.6., VB 9.8. a USA 3.9. )
25.10. se uskutečnila ženevská schůzka členů domácího a zahraničního odboje → podepsána dohoda o uspořádání ČSR, o složení vlády a o osobě na post prezidenta.