Krize středověké společnosti, kritika církve, osobnost Jana Husa

Krize středověké společnosti

• stoletá válka mezi Francií a Anglií; několik morových epidemií, které měli za následek obrovský úbytek obyvatel; hladomory a nebezpečí vpádu Turků - lidé se domnívají, že se jedná o důsledek jejich hříchů, fanatiky je ohlašován příchod Antikrista – chyby církve se stávají zřetelnějšími a stále méně přijatelnými
• také pokles cen zemědělských produktů a růst cen řemeslných výrobků - zhoršení sociálních poměrů poddaných
• prohlubování sociálních rozdílů (bohatí x chudí)
• odpor proti církvi také kvůli tomu, že je bohatá – žije v zahálčivosti
• - reformátoři – snaha o nápravu církve

Anglie – John Wycliff (1320-1384 )- překlad Bible do angličtiny

• zkaženost církve; ne božský původ papeže; proti odpustkům; sekularizace majetku; život v chudobě - vliv na učení Husa

- kázal celý život na univerzitě, církví neprohlášen za kacíře

Čechy – Husovi předchůdci

• Konrád Waldhauser (1326 - 1369)- farář, původně augustiniánský mnich z Rakouska; kazatel u sv. Havla ( pro bohaté Němce a měšťany )__ __kritika nedostatků ve světském a duchovním životě ( bohatství církve ), kázal v němčině, což mu bylo zakázáno ( musel kázat v latině ).
• Jan Milíč z Kroměříže( ? - 1374 )- kněz; kanovník Vyšehradské kapituly, nejradikálnější; kázal česky, tvrdá kritika, kázal na venkově, dodržoval půsty; úsilí o nápravu vlastním příkladem, učení o Antikristu ( za Antikrista označil Karla IV. ) - obžalován -> 2krát se hájil u papeže v Avignonu, obhájil se, ale při cestě zpátky umrzl.
• Matěj z Janova ( 1350 - 1394 )- teolog; církev x Bible; spis Pravidla Starého a Nového zákona- v latině - nařčen z kacířství; donucen odvolat, následovník Milíče. Jeho případ řešil Jan z Pomuku.
• Mistr Jeroným Pražský ( 1360 –1416 )- vzdělanec, Husův přítel; odvážný kritik; studium Wycliffových spisů; mistr 4 univerzit; r. 1409 podíl na vydání dekretu Kutnohorského; zatčen – uprchl; 1415 v Kostnici snaha pomoci Husovi - zatčen a upálen
• Tomáš Štítný ze Štítného ( 1333 – 1409 )- zchudlý zeman; laický (ne-odborné vzdělání teologické)nábožensko – filozofický myslitel; psal česky o náboženských otázkách a dokonalém životě (Řeči besední a sváteční, Knížky šestery o obecných věcech křesťanských,…- původně pro své děti)

- Štěpán z Kolína – další, jeden z nejradikálnějších kritiků. Chtěl ničit výzdobu kostelů, protože odváděla pozornost věřících.

Štěpán Páleč a Stanislav ze Znojma – velcí zastánci učení Johna Wiklefa, ale po vydání Kutnohorského dekretu se obrátili a nakonec měli velký podíl na Husově upálení.

Mistr Jan Hus ( 1369/1370 –1415 )

• vůdce reformní skupiny, filozof, teolog, řečník
• narozen v Husinci u Prachatic
• studium na praž. Univerzitě – pak zde rektor
• 1400 –vysvěcen na kněze; od 1402 kazatelem v Betlémské kapli
• program: respektování Božího zákona ( Bible – ta nejvyšší autoritou )
• vliv Wycliffa – sekularizace majetku; navrácení k duchovní činnosti; spravedlivý pán ( poddaný nemusí poslouchat, pokud vrchnost v hříchu )
• - kritika církve – rozmařilost bohatých, požadavek křesťanského způsobu života; boj za pravdu; odstranění existujících zlořádů
• - vliv na Václava IV. - 1409 vydán Dekret kutnohorský – změna poměru hlasů při volbě rektora na univerzitě na 3:1 ve prospěch Čechů ( před tím 1:3, Václav IV. potřeboval, aby univerzita byla na jeho straně, měl problémy s arcibiskupem, proto takto podpořil proreformní studenty )- odchod Němců z Prahy (- založena univerzita v Lipsku, úpadek Prahy ) - počeštění univerzity- rektorem Hus; zato univerzitní mistři podpořili svolání koncilu – zjednání nápravy v církvi (- koncil v Pise 1409, zvolen nový papež, ale předchozí neodstoupili- 3 papežové)
• střet s církví: 1409 obhajoba Wycliffa ( proti pálení jeho knih ) -> církevní soud ( v čele Odón Colonna )- zákaz kázání - neuposlechl- dán do klatby + interdikt nad Prahou ( zákaz svateb, křtů, pohřbů atd., ale stejně se to moc nedodržovalo )
• 1412 – proti prodeji odpustků , proti volbě arcibiskupa ( umřel Zbyněk Zajíc z Hasenberga a zvolen byl špatný, bývalý lékař Karla IV, 85ti letý Albík z Unicova )- nad Prahou podruhé interdikt po dobu Husova pobytu ve městě - na venkov ( Kozí hrádek, hrad Krakovec)
• 1414 Zikmund naléhá na papeže, aby se svolal koncil, kde se měly vyřešit problémy -> koncil v Kostnici; pozván na koncil v Kostnici ( konkrétně Jindřichem Lechem z Lažan) ; glejt – slíbena bezpečnost , 9.11. papež zrušil nad Husem klatbu, ale bylo mu doporučeno, aby se moc neukazoval na veřejnosti
• 5.11.1414 oficiálně zahájen koncil, ale okamžitě byl přerušen až do února 1415, protože nedorazily všechny delegace
• účastníci koncilu tam žili velmi světským životem -> Hus to opět kritizoval -> do vazby – opět označen za kacíře -> Zikmund žádal neúspěšně jeho propuštění, vymohl pouze zlehčení vězení.
• Hus odmítl odvolat své názory, bylo mu povoleno několikrát veřejné slyšení, ale prostě neodvolal… - byl odsvěcen a 6.7. 1415 upálen (očitý svědek Petr z Mladoňovic, bylo to mrchoviště koní za Kostnicí – Na Brilu, předán světské moci – Ruprecht Falcký, jeho orgány byly rozdrceny a vhozeny do Rýna – z obavy před zmrtvýchvstáním)
• dílo: latinské spisy pro vzdělance (O církvi), české pro lid (Výklad Viery, Desatera a Páteře, Knížky o svatokupectví, Postila; listy z Kostnice ; O pravopise českém)
• Husova smrt - signál k odporu v Čechách ( heslo: „Pravda vždy vítězí“)

- o rok později upálen Jeroným Pražský ( odvolal, ale dál to kázal )

Krize v církvi

• vrchol moci papežské církve ve 13. století:- výsledek křížových výprav, duchovní a politická moc, nezávislost na světské moci, bohatství, život v přepychu a rozmařilosti - veřejné pohoršení, odpor - vznik sekt („ odštěpenců“)
• hnutí katharů – ne majetek, obřady, dogmata
• albigenští – požadavek rozdělení církevního majetku – 1209 proti nim křížová výprava
• valdenští – naprostá chudoba; svoboda kázání i pro laiky, demokratizace církve – vliv na počátky husitství a vznik Jednoty bratrské
• proti nim křížové výpravy – v 1. pol. 13. stol. zřízena Svatá inkvizice
• nové úsilí o mnišskou reformu – poč. 12.stol. Cisterciáci a Premonstráti
• a vznik žebravých řádů : Dominikáni, Františkáni, Karmelitáni a Augustiniáni

Avignonské zajetí ( 1309 – 1378 )

• Spor francouzského krále – Filipa IV. Sličného a papeže Bonifáce VIII. (kvůli zdanění duchovenstva) - Filip dal papeže zajmout – prosadil za nového papeže Klimenta V. (1305) – ten donucen přesídlit do Avignonu ( avignonské zajetí ) – Filip si pak dělal v podstatě co chtěl – dal zrušit řád Templářů(1312) a zkonfiskovat jeho majetek(řád byl velice bohatý)

Papežské schizma ( 1378 – 1417 )

• po návratu papeže z avignonského zajetí umírá papež Řehoř XI., volba jeho nástupce vyvolala schizma – římský lid chce italského krále – je zvolen arcibiskup z Bari - Urban VI., ale námitky mnohých kardinálů – prohlásí volbu za neplatnou- zvolí kardinála ženevského - Klement VII. – ten však v Římě zůstat nemůže – přesídlí do Avignonu - rozdělení katolické Evropy na dva tábory: 1. Francie, Skotsko, Kastilie, Aragonie a Království neapolské – hlásí se ke Klementovi VII. X 2. Anglie a ostatní země – k Urbanovi VI.
• 1409 svolán koncil v Pise – oba papežové prohlášeni za kacíře - zvolen nový papež Alexandr V. ( sídelní město Bologna )– ostatní dva papežové ale odmítají odstoupit - trojpapežství ( brzy umírá římský papež a nastupuje v Římě nový – Jan XXIII., který chtěl nashromáždit co nejvíc majetku -> ohromné prodávání odpustků, v Čechách také – vybíral to papežský legát Tým ( byla chudá úroda a i přesto se ty odvedené částky zvyšovaly, i za mrtvé … ) -> odpustkové bouře ( účastní se i Hus )
• císař bere situaci do vlastních rukou – svolává koncil v Kostnici ( 1414 – 1417 ) - zde jsou všichni tři papežové odvoláni a je zvolen jeden nový – Martin V.(1417, přejmenován z Odóna Colonny ) – končí období rozkolu ( prohlášení, že papež je nad koncilem )
• 1418 se koncil rozešel.