20.
Příčiny buržoazní revoluce : - zostřování sociálních a politických problémů
- neúroda v předešlých letech → chudoba, hlad → krize v zemědělství → chudí na straně buržoazie ( vysoká nezaměstnanost )
- buržoazie byla již velmi rozvinutá a bohatá, ale starý feudální systém s ní nepočítal, neměla podíl na moci.
- represe ( tajné policie, cenzura atd. )
Cíle : obecné – odstranit feudalismus , umožnit rozvoj kapitalistickému podnikání,
Změnit politický systém ⇒ vytvořit ústavu ( občanská práva, svobody, reformy volebních systémů atd. )
Specifické cíle : - snaha o sjednocení území tam, kde byla feudální roztříštěnost ( Německo, Itálie )
- snaha utlačovaných národů o zrovnoprávnění nebo o osvobození z nadnárodních státních útvarů ( Rakousko, Rusko, Osmanská říše )
Rozdělení společnosti : buržoazie – a) liberální ( umírněná ) → chtěli reformy
b) radikální ( revoluční ) – radikální demokraté ->chtěli revoluce
dělnictvo – poprvé jako samostatná politická síla
Revoluce nevypukla v Rusku a Anglii, jinak zasáhla celou Evropu.
V Rusku nevypukla, protože to byl naprosto zaostalý, agrární stát a v podstatě zde skoro neexistovala vrstva buržoazie.
V Anglii nevypukla, protože zde již revoluce proběhla dříve ( přelom 17.-18.stol. – Vilém III. Oranžský a po něm Jiří I. Hannoverský ) a Anglie již byla konstituční monarchií – existovala zde občanská společnost, tržní ekonomika a byl to právní stát. Nicméně od roku 1836 zde byla vydána tzv. lidová charta, požadující reformu volebního systému ( všeobecné volební právo pro všechny muže ve městech ( do té doby pouze pro hlavu rodiny ), tajné volby atd. Charta měla 6 článků ) Poté bylo v příštích letech sepsáno několik petic, které parlament odmítl.V roce 1842 proběhla generální stávka, ovšem chartisté pořád nebyli jednotní. Nakonec došlo v Anglii ke generální volební reformě v roce 1881, byla splněna většina požadavků charty.
Průběh revoluce :
Revoluce 1848 ve Francii :
- snaha buržoazie o zvýšení politické moci
- revoluce zde propuká v únoru 1848
Byly zakládány tzv. reformní bankety, které požadovaly volební reformu.
Postupně se bankety radikalizovaly a 22.2.1848 dokonce zasáhla policie a banket rozehnala.Král odvolal vládu premiéra Guizota, ale to nepomohlo.
23.2. se lid v Paříži znovu shromáždil a začalo se střílet.Začaly se stavět barikády ( bylo jich až 1500 ) → povstání republikánů, podporované lidovými vrstvami. → boje.
vs. národní garda → ale ta se přidává na stranu povstalců
24.2. se Ludvík Filip Orleánský ( 1830 – 1848 ) vzdal trůnu ve prospěch svého vnuka a emigruje do Anglie
25.2.-> vyhlášena republika, prozatímní vláda( hlavou byl ministr zahraničí , republikán, básník a historik Lamartin). → období druhé republiky.
Nastaly spory o vlajku ( buď trojbarevná ( myšlenky revoluce 1789), nebo rudá ( znak sociálních reforem ), nakonec kompromis ( trojbarevná a pod ní rudá růžice ).V tý vládě byl dokonce jeden dělník.
→ zavedeno všeobecné volební právo do ústavodárného shromáždění ( pouze muži, nerovná hodnota hlasů, věk ,cca 9 miliónů mužů - voličů)
Vláda chtěla řešit nezaměstnanost tím, že zakládala národní dílny.Dělníci zde však nepracovali, a tak byly dílny v květnu zrušeny.
=> nespokojenost dělníků ⇒ červen 1848 - velké červnové dělnické povstání → krvavě potlačeno armádou ( cca 800 mrtvých )
→ vyhlášeno stanné právo, vojenská diktatura.
Listopad 1848 – vyhlášena ústava → republika, v čele prezident ( volen na 4 roky )
Prosinec → volba prezidenta → vítězí Ludvík Napoleon Bonaparte ( * 1808 a umírá 1871 )
- byl to synovec Napoleona ( podporovali ho rolníci i velkoburžoazie )
Ludvík Bonaparte – syn holandského krále Ludvíka Bonaparta ( bratr Napoleona)
→ vláda tvrdé ruky, opět omezována práva za cenu toho, že bude pořádek.Například omezil volební právo.
Prosinec 1851 – státní převrat L.B. → rozpouští zákonodárné shromáždění a provádí revizi ústavy, jeho odpůrci jdou před soud → prezidentský úřad je prodloužen na 10 let.
Listopad 1852 – Ludvík Bonaparte se prohlásil císařem., ⇒ Napoleon III. → období 2.císařství.
- byl docela populární ( nechal si císařství potvrdit v plebiscitu, kde získal 97% hlasů).
Napoleon II. – syn Napoleona, nikdy nebyl uznán.Byl nazýván Orlík.Zemřel v roce 1832.
Bonapartismus – autoritativní vládní systém francouzských císařů Napoleona I. a III. – slabá legislativa a silná exekutiva.Zdánlivá lidovost ( plebiscity ) a autoritativní režim.
Z počátku to byla vojenská a policejní diktatura, ale od 60.let se režim začal uvolňovat → větší moc parlamentu.
1869 – slavnostně otevřen Suezský průplav
Snaha o zvětšování koloniálního panství → 1870 – Francie se nechala vyprovokovat k válce s Pruskem , Francie ostudně poražena ⇒ Napoleon III. utíká z Francie.
Pojem : utopický socialismus : např. Charles Fourier
- dávali kontrast utopických společností s reálným vývojem.Kapitalistický vývoj považovali za sociální deformaci.
Revoluce 1848 v Itálii :
Risorgimento – národně osvobozenecké hnutí
Cíl : sjednocení Itálie do jednoho celku.
Od jihu na sever : Neapolské království ( Království obojí Sicílie ) – Bourboni
Papežský stát – střed Apeninského poloostrova – Pius IX. – laicizace úřadů, změna některých úřadů na světské
Sever : Sardinské království ( Piemont = pevninské území bez Sardinie )
- Savojská dynastie : Karel Albert – jediná národní ( italská ) dynastie ⇒ očekávání, že zde bude hrát vůdčí roli při sjednocovacím procesu.
Benátsko a Lombardie ( okolí Milána a Janova ) – pod nadvládou Habsburků
=> boj proti cizí nadvládě.
Leden 1848 - V Neapolském království je povstání proti Bourbonům → bourbonský král Ferdinand je donucen vydat ústavu → po porážce Karla Alberta na severu jsou poraženi i zdejší povstalci
→ březen 1848 povstání Benátska a Lombardie
velitel Rakouské armády zde byl maršál Josef V. Radecký
Rakušany se podařilo vytlačit a do čela se tak dostal král Karel Albert.
Červenec 1848 – rakouský protiútok → červenec 1848 bitva u Custozy – italská vojska poražena a Radecký posléze dobude Milán ⇒ Lombardie opět patří Rakousku.
Poté se Karel Albert ještě vzepře Rakušanům, ale : Březen 1849 – bitva u Novary → italská vojska poražena → Benátsko opět k Habsburkům.
Karel Albert abdikoval a po něm nastupuje Viktor Emanuel II. a ten uzavírá s Rakušany mír.
V Toskánsku opět začali vládnout Habsburkové ( proběhla tam taky revoluce )
Výsledky : revoluce poražena, Itálie nesjednocena, Habsburkové nevyhnáni ⇒ REVOLUCE NEÚSPĚŠNÁ. Italové totiž byli stále velmi nejednotní a mezi malými státy zde stále vládla velká nedůvěra a nadřazování lokálních zájmů nad federativními.
Revoluce 1848 v Německu :
- přes 50 státních celků → nejvýznamnější bylo Prusko, Bavorsko, Sasko.
Proč sjednocení ? – ekonomický význam ( cla )
→ velká roztříštěnost byla brzdou rozvoje obchodu
Byl zde problém a nejasnosti okolo postavení Rakouska v Německu ( jestli patří k Německu nebo ne )
Jaro 1848 – dorazily do Německých států zprávy o povstání ve Francii → místní panovníci se báli revoluce, a tak odvolali neoblíbené ministry, povolili zřizovat občanské gardy, vyhlásili svobodu tisku atd.
Přesto v některých státech došlo k povstáním ⇒ vydávají se nové ústavy, dochází k revizím starších ústav, svoboda tisku, amnestie, někde vznikají národní gardy.
18.3.1848 – povstání v Berlíně → boje a vítězství povstalců ⇒ král Fridrich Vilém IV. slíbil, že svolá ústavodárný sněm, že vydá ústavu a že bude usilovat o sjednocení Německa.vydat ústavu
Otázku sjednocení měl vyřešit všeněmecký sněm → cíl : vypracovat všeněmeckou ústavu
Sněm byl tedy v létě 1848 svolán do Frankfurtu ( kostel sv. Pavla ) ⇒ Frankfurtský sněm.
- celkem 831 delegátů ( sešlo se jich 583 ( bez neněmců ) , pouze střední vrstva inteligence )
- účast odmítl František Palacký ( že Češi nebyli a nejsou Němci )
- účastnili se i Rakušané
- jednalo se několik měsíců o ústavě : - mnoho nejednotných názorů ( od federativní republiky až po císařství ) + sjednocení s Rakouskem ( velkoněmecká koncepce ) nebo bez něj ( maloněmecké sjednocení )
Sněm ustavil černou,červenou a zlatou spolkovými barvami
Maloněmecké sjednocení nakonec zvítězilo → (27.12.1848)přelom 1848 - 1849 vypracována ústava → císařství → sněm nabídl císařskou korunu pruskému králi Fridrichu Vilému IV. , ale ten odmítl ( řekl, že sněm ( revolucionáři ) nemá právo mu nabízet korunu )
Nakonec došlo k poražení revoluce v Prusku, Berlínský sněm byl rozehnán armádou a ponechána byla panovníkem nadiktovaná ústava.
Frankfurtský sněm byl nakonec vojensky rozehnán.
Revoluce v Německu tedy nakonec většinou neúspěšná. V některých zemích je sice ústava, ale hlavní cíl – sjednocení – nebyl dosažen.
Květen 1849 – v Sasku, Bádensku, Vestfálsku a Württembersku ( Stuttgart ) došlo k povstání radikálních demokratů → za pomocí Prusů bylo povstání poraženo.
V roce 1848 také válčilo Prusko s Dánskem o Šlesvik.Prusko nakonec muselo uznat, že Šlesvik patří Dánsku ( mír 26.8.1848 v Malmoe )
1849 – návrat ke starým pořádkům.
1850 – obnoven Německý spolek ( původně vytvořen Vídeňským kongresem 1815 ) – na popud cara Mikuláše I. a k obnovení Německého spolku došlo proti vůli Pruska.Předsednické místo znovu zaujal rakouský císař
→ stále zde soutěžilo Rakousko s Pruskem.