TŘICETILETÁ VÁLKA:
Příčiny: - hlavně mocenský boj
-
stavovský princip vs. absolutismus
-
nerovnoměrný hospodářský vývoj v Evropě
- protestantství vs. katolictví.
Protestanství : REFORMACE ( 1. pol. 16. stol.) – 1517 Martin Luther ( Witenberg)
vs . Katolictví: PROTIREFORMACE → Tridentský koncil ( 1545 – 1563 )- přijat nesnášenlivý postoj katolíků vůči reformaci. → násilná protireformace ( např. Bartolomějská noc 1572 v Paříži) ⇒ vyvrcholení 30ti letá válka ( 1618 – 1648 ).
Kdo proti komu? : katolíci : Rakousko, Španělsko – Habsburkové, Portugalsko, Neapolsko, Španělské Nizozemí ( Belgie ), Katolická liga : Svatá Říše Římská ( hlavně Bavorsko )
vs.
Švédsko, Dánsko, Spojené Nizozemí,Anglie ( moc nebojovali – špatná vnitropolitická situace), Francie – katolická, ale spolu s protestanty → převládlo mocenské hledisko ( byla obklíčena Habsburky ⇒ boj), Protestantská unie: např. Dolní Falc ( Fridrich Falcký – český král – vzbouřil se proti císaři, prohrál, Falc obsazena a byl jí odejmut kurfiřtský hlas ( ten dostalo Bavorsko).
5 fází : 1. Válka česká ( 1618 – 1620 )
2. Válka falcká ( 1621 – 1623 )
3. Válka dánská ( 1625 – 1629 )
4. Válka Švédská ( 1630 – 1635 )
5. Válka švédsko – francouzská
1.Válka česká ( 1618 – 1620 ) :- po porážce stavovského povstání v Čechách hlavní bojiště přenesena na území říše. České země však hradily velkou část vojenských výdajů.
8.11.1620 – bitva na Bílé hoře.
- nastupuje Ferdinand II. ( po smrti Matyáše 1619)
2. Válka Falcká ( 1621 – 1623 ) :- pomsta Habsburků → vpád bavorského a španělského vojska do Falce =>vs. Fridrich Falcký + pomoc Unie a Nizozemí : Fridrich Falcký prohrál=> ztráta Horní a Dolní Falce
1622 –> krácení mince, nejistota při obchodu ->státní bankrot = kalada
3. Válka dánská ( 1625 – 1629 ) :- pokus dobýt severoněmecké přímořské území ⇒ obava Nizozemců z možného Habsburského úspěchu → skončilo příměří mezi Španělskem a Nizozemskem ) ⇒ nebezpečí expanze Habsburků ⇒ hledání spojenců ⇒ 1625 vznik širší protihabsburské koalice v Haagu . – Niz.,Anglie, Fridrich Falcký, severoněmecké stavy, finanční podpora Francie, pomoc Sedmihradska a Osmanské říše.
- v čele koalice dánský král Kristián IV.
⇒ nebezpečí pro Ferdinanda II. → pomoc nabídl Albrecht z Valdštejna → dostal se do čela císařské armády.
ALBRECHT Eusebius VALDŠTEJN:
- ze starého, ale chudého šlechtického rodu Valdštejnů.Narodil se 1583 v Heřmanicích u Jaroměře.Ve dvaceti vstoupil do armády.Byl to kariérista, za 3 roky u armády už měl hodnost plukovníka.Kuli kariéře konvertoval ke katolíkům.Chytře se oženil kuli majetku.1625 byl jmenován vrchním velitelem armády.
->1626 – vítězná bitva u Dessavy ( severně od Lipska, Albrecht z Valdštejna vs. generál Mansfeld )
1628 – A.z V. jmenován meklenburským vévodou a generálem nad Baltským a Atlantským mořem.
1629-Mírová dohoda ( město Lübeck ) – rozpad protihabsburské koalice
→ 1629 vyhlášen restituční edikt = požadavek navrácení majetku katolické církvi v té podobě,jak tomu bylo před rokem 1555 ( Augšpurské vyrovnání) ⇒ nová vlna odporu . Francie a Švédsko edikt neuznali.
- 1627 – Obnovené zřízení zemské ( 1628 pro Moravu (Morava byla v tý době markrabství) – Vídeňská vláda zde využila příznivého postavení ve válce dánské.
→ další vlna hromadné emigrace protestantů
4. Válka Švédská ( 1630 – 1635 ) : - novým protivníkem Habsburků je Švédsko ( snaha obsadit Pobaltí ) – v čele Švédů Gustav II. Adolf ( zabit v bitvě u Lützenu 1632 ),
-1630 – vpád Švédů do Pomořan – Švédsko se spojuje se Saskem ⇒ vpád saských vojsk do Čech – zpět povolán Albrecht z Valdštejna.
- v září 1634 porážka švédských vojsk u Nördlingenu
- Albrecht vyjednává se všemi stranami ⇒ nedůvěra v něj ⇒ 25.2.1634 v Chebu zavražděn
-1635 - Pražský mír = smlouva protestantských německých knížat s císařem v Praze.
- v roce 1635 se Švédsko spojuje s Francií.
5. Válka švédsko – francouzská ( 1635 – 1648 ) : - mocenský konflikt Francie a Habsburků o evropskou hegemonii.
- v čele Francie kardinál Richelieu ( + král Ludvík XIII. ) - tažení za kořistí
1635 – Švédsko se spojuje s Francií
1635- císař na náš úkor dal Saskému vévodovi obě Lužice, aby s ním nebojoval.
( Dolní Lužice – Chotěbuz, Horní Lužice – Budyšín )
1637- umírá Ferdinand II. , nastupuje Ferdinand III.
1639 – 1642 – švédské vpády do Čech – Švédové vojensky velmi úspěšní
1643 – Francie poráží Španěly v bitvě u Recroi
1644 – zahájena mírová jednání v Münsteru a Osnabrücku ( země Vestfálsko ).
6.3.1645 – bitva u Jankova : - největší a nejkrvavější bitva 30ti leté války.
-
jedna ze dvou bitev 30ti leté války na našem území
-
Habsburkové vs. Švédové ( postupovali na Vídeň, Rakušáci propadli při obraně) + Sasové + Bavoři
-
Švédové dobyli Olomouc
-
1.zaútočili Rakušané, až v týle Švédů, pak začali Rakušáci kořistnit ->chyba->nakonec Švédové vyhráli.
-
Vítězství Švédů ( generál Tortenson ), pak postupovali dál, ale nedobyli ani Brno.
-
4000 mrtvých a 2000 zajatců
Červenec 1648 – Švédové obléhají Prahu, obsazují levý břeh Vltavy ( odnášejí zbytek Rudolfových sbírek).Při obraně Prahy –tzv. akademické legie – studenti.
Vestfálský mír 24.10.1648
Výsledky : - Habsburkové ztrácí dominantní postavení → silné postavení Francie a Švédska ( kontroluje Pobaltí )
- Nizozemsko získává samostatnost
- Pro náboženské poměry platí mezník rok 1624 : co bylo katolické je nadále katolické a naopak. ⇒ jednoznačná rekatolizace Českých zemí.
- Rakouští Habsburkové si upevnili pozice v dědičných zemích.
Důsledky : - hladomory, epidemie
- rozvrácené hospodářství
- velký úbytek obyvatelstva ( v Čechách ubyla 1/3 obyvatelstva ) ⇒ nevolnictví.
Jiří Rakoczi – v Uhrách bojuje proti Turkům ( povstání ) v období 30ti leté války
České země po 30ti leté válce :
- katastrofální důsledky, násilné rekvizice obilí, dobytka atd.
- zvyšování daní, znehodnocování peněz ( dlouhá mince – snížený obsah drahého kovu )
Změny demografické : - obrovský úbytek obyvatelstva ( válka, chudoba, epidemie ( např. 1679 – 1680 morová epidemie v Praze )) ( 1/3 obyv., před : 1,7 mil. Obyv. v Čechách, po : 950 tis. )
Znevolňování poddaných – „ připoutání k půdě“ → bez svolení vrchnosti se nesměli stěhovat, uzavírat sňatky, studovat. ⇒ zvýšený počet rebelií a povstání
Velká změna ve složení šlechty ( vymření – např. rod Smiřických; emigrace české šlechty) – migrace cizí šlechty ( dostávali konfiskáty ).
Politické důsledky : - rekatolizace, centralizace ( úřady do Vídně ), germanizace, taky se ve vyšších vrstvách prosazovala francouzština
Selská povstání :
-
několik desítek
-
zvyšování robotní povinnosti, zvyšování daní → poddaní žádali zlepšení podmínek.
-
1680 protirobotní selské povstání → Robotní patent ( Leopold I. ) – robota max. 3 dny / týden, vrchnost měla robotníkům platit.
Povstání Chodů ( 1692 – 1695 ) :
Chodové měli privilegia ( pohraničí ), bez roboty → Lomikar ( Lamingen ) – šlechtic ovládající území Chodů – po nich ale chtěl robotu → Chodové chtěli stvrzení svých privilegií → hlavní představitel Jan Sladký zvaný Kozina ( * 1652 ) → 1692 – Chodové se s 2 pergameny vydali do Vídně – císař je poslal do Prahy → zamítnutí → znovu do Vídně-> dopis z Vídně do Prahy – nic nezískali, uvězněni.Kozina popraven před branami Plzně na výstrahu.
Chodové se dostali pod nadvládu Lomikara.Při povstání zemřeli 3 lidé.
- Jirásek : Psohlavci ( etm. Nadávka od Bavorů na Chody ), Jirásek mnoho skutečností pozměnil
Rozdělení české společnosti :
Dominikál : - lesy , sady, vinice – půda vrchnosti, robotovalo se zde
Rustikál : - poddanská půda – z toho se dvakrát ročně platily daně vrchnosti, daně církvi ( desátky ) ⇒ daně celkem cca 70% ⇒ moc toho poddaným nezbylo.
Církev vlastnila až 1/3 půdy.
Venkovské obyvatelstvo : a) osedlí - měli chalupu, barák
SEDLÁCI : - měli selský dvůr , grant
- měli různá privilegia, zastávali nízké úřady atd.
Chalupníci, domkáři – malé políčko, dřevěný barák
b) neosedlí – pasáci, děvečky – neměli svůj dům
c) spodina : tuláci, cikáni, zloději atd.
Zemědělství : - pozvolný přechod od trojpolního systému k systému střídavému.
Průmysl : postupný rozvoj manufaktur.
Evropa :
4 absolutistické monarchie : Rakousko - Habsburkové
Prusko - Hohenzollernové
Francie, Španělsko - Bourboni
Rusko - Romanovci