Počítač je stroj na zpracování informací. Než člověk vyvinul počítače, které používáme dneska, uplynula dlouhá doba. My si projdeme nejdůležitější milníky v tomto dlouhém vývoji.
První počítadla
Za prvního prapředka počítačů je považován abakus . Je to počítací pomůcka, založená na systému korálků, které na tyčkách či žlábcích kloužou nahoru a dolů. Vznik abakusu je skryt kdesi ve Starověku.
Abakus byl různými civilizacemi upraven. V Číně je znám pod názvem suan-pana , v Japonsku pod názvem soro ban , v Rusku pod názvem ščot .
Abakus je na Dálném Východě stále populární, učí se s ním počítat děti ve školách a v mnoha místech se stále používá v praxi.
Obrázek 1 - abakus
První mechanické kalkulačky
1614 – Anglický matematik John Napier zveřejňuje logaritmické tabulky . Tento objev umožňoval převést násobení a dělení, které bylo v té době poměrně komplikované na sčítání a odčítání.
log ( a∙b )=log ( a )+log ( b )
1623 – Wilhelm Schickard sestrojil první mechanickou kalkulačku, která uměla sčítat, odčítat, dělit a násobit. Zdá se, že byly postaveny pouze dva prototypy a ty se nyní nacházejí neznámo kde. Zachovala se pouze dokumentace a náčrtky, podle těchto náčrtků byl v roce 1960 Schickardův stroj zkonstruován.
Obrázek 2 – Schickardova kalkulačka
1642 – Blaise Pascal sestrojil kalkulačku Pascalinu. Tato kalkulačka umožňovala pouze sčítat a odčítat. Tato kalkulačka měla rozměry 50 x 10 x 7,5 cm. Bylo vyrobeno asi 50 exemplářů, z nichž některé se dochovaly a jsou uchovány v muzeích.
Obrázek 3 – Pascalina
1694 – Gottfried Leibniz zdokonalil Pascalovu kalkulačku tak, že již uměla násobit i dělit.
Obrázek 4 - Leibniz
1820 – Thomas de Colmar vynalezl první hromadně vyráběnou kalkulačku, která se nazývala Aritmometr . Umožňovala operace sčítání, odčítání, násobení a dělení a byla o dost rychlejší než kalkulačka Gottfrieda Leibnize. Aritmometr nadále fungoval v obměněných variantách až do 60. let 20. století, kdy byly mechanické kalkulačky vytlačeny elektrickými kalkulátory a posléze elektronickými počítači.
Obrázek 5 – Aritmometr
Děrné štítky
Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování na počítači. Bývají vyrobeny z tenkého kartonu, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do matice.
Obrázek 6 – derny stitek
Obrázek 7 – derny stitek
Jako první použil děrné štítky v roce 1805 tkadlec hedvábí Joseph Maria Jacquard , který pomocí nich řídil chod tkacího stavu.
V roce 1890 vynalezl Hermann Hollerith počítací stroj, který zpracovával a vyhodnocoval děrné štítky. Tento stroj byl použit pro sčítání lidu v USA, které by bez tohoto stroje trvalo 7 let.
Obrázek 8 – sčítací stroj
Charles Babbage
Prvním člověkem, který si uměl představit počítač v dnešním slova smyslu byl Charles Babbage. Tento profesor matematiky z Oxfordu byl udolán nekonečným množstvím chyb ve výpočtech, které prováděl pro Královskou astronomickou společnost. Rozhodl se tedy počítat pomocí automatických strojů poháněných parou. V roce 1833 předvedl návrh stroje na řešení diferenciálních rovnic. Kdyby byl tento stroj skutečně realizován, byla by to parou poháněná obluda velká jako lokomotiva, využívající vymoženosti průmyslové revoluce - mechanických převodů, čepů, ozubených válců, hřídelí apod. Babbage počítal s tím, že by jeho diferenciální stroj měl na ozubeném válci stanoven pevný program, podle kterého by prováděl zadané matematické operace a zároveň by i automaticky tiskl výsledky. Plných deset let života věnoval anglický vědec svému vynálezu. Potom jeho pozornost zcela zaujala myšlenka, vytvořit stroj, který by měl univerzální uplatnění a jehož využití by nebylo omezeno jenom na určitou oblast.
Pod názvem analytický stroj tak roku 1848 začal vznikat všeobecně použitelný počítač pracující na mechanické bázi který znamenal naprostý převrat a který předurčil základní rysy moderních výpočetních systémů. Nejbližším matematikovým spolupracovníkem přitom byla kupodivu žena, v té době věc naprosto nevídaná a málem nepředstavitelná. Byla jí Ada Augusta, kněžna z Lovelace . Díky svým mimořádným znalostem konstrukce a funkcí stroje pro něj mohla sestavit seznamy instrukcí, čímž se de facto stala první ženou - programátorkou. Na počest táto výjimečné ženy pojmenovalo americké Ministerstvo obrany nový programovací jazyk ADA.
Tento grandiózní analytický stroj nebyl nikdy plně realizován. Kdyby k tomu přece došlo, sestával by se z více než padesáti tisíc součástek. Mezi ně patřilo i čtecí zařízení pro zadávání pracovních instrukcí zakódovaných na děrových štítcích, “sklad”(paměť) o kapacitě jednoho tisíce až padesátimístných čísel, “mlýn”(řídící procesor) umožňující skládání instrukcí v jakémkoliv pořadí a výstupní zařízení zajišťující tisk výsledků.
Obrázek 9 – analytický stroj
Generace počítačů
| genera | ce | období | počet operací za sekundu | součástky |
|---|---|---|---|---|
| 1. | generace | do roku 1945 | desítky | elektromagnetické relé |
| 2. | generace | 1945–1951 | 100–1000 | elektronky |
| 3. | generace | 1951–1965 | 1000 | tranzistory |
| 4. | generace | 1965-1980 | 10 000–100 000 | integrované obvody |
| 5. | generace | 1981–doteď | miliony až miliardy | mikroprocesory |
Nultá generace
Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou elektromagnetické relé . Pracovaly obvykle na kmitočtu okolo 100 Hz. Hybnou silou vývoje nulté generace se stala Druhá světová válka kdy došlo paralelně k velkému pokroku v různých částech světa.
Elektromagnetické relé – Nebude se zabývat fungováním elektromagnetického relé z hlediska fyzikálního. Pro nás je důležité, že umí vytvořit dva stavy podle toho, zda do něj jde elektrická energie, nebo ne.
Obrázek 10 – rele1
Obrázek 11 – rele2
Počítače této generace se skládaly z velkého počtu skříní, které byly umístěny ve velkých halách. Tyto počítače byly využívány pro armádní výzkum.
Z1 – První fungující počítací stroj sestrojený německým matematikem Konrádem Zusem v roce 1938.
Mark I - Počítač dodán v roce 1944 Harvardově univerzitě, sestrojen Howardem Aikenem . Byl 15 metrů dlouhý, poháněný motorem o výkonu 3,7 kW, obsahoval 765 000 elektromechanických součástek, program nesla děrná páska.
Obrázek 12 – děrná páska
Obrázek 13 – Mark I
První generace
První generace počítačů je charakteristická použitím elektronek a v menší míře též ještě relé . Počítače byly poměrně neefektivní, měly velký příkon, velkou poruchovost a byly velmi drahé. Programy byly uchovávány na děrných štítcích a děrných páskách. Počítač obsluhoval tým lidí (konstruktéři, operátoři, technici).
Obrázek 14 - elektronka
ENIAC – V letech 1946 – 1955 pracoval pro americkou armádu. Obsahoval 17 468 elektronek, 7200 krystalových diod, 1500 relé, 70 000 rezistorů, 10 000 kondenzátorů, okolo 5 miliónů ručně pájených spojů, vážil 30 tun, zabíral 63 m3 (2,6 m × 0,9 m × 26 m), spotřebovával 150 kW elektrické energie a jeho vývoj stál 500 000 dolarů. Byl poměrně poruchový, každý den vyhořelo několik vakuových elektronek.
Obrázek 15 - ENIAC
Druhá generace
Druhá generace nastupuje s vynálezem tranzistorů , který dovolil díky svým vlastnostem zmenšení rozměrů celého počítače, zvýšení jeho rychlosti a snížení energetických nároků. V této generaci začínají vznikat první operační systémy a první programovací jazyky (COBOL, ALGOL, FORTRAN) a jazyk symbolických adres Assembler. Počítač druhé generace se již dostávají z armád a univerzit do firem.
Tranzistory jsou v dnešní době miniaturizovány a v procesorech dnes najdeme miliony tranzistorů.
Obrázek 16 – tranzistory
UNIVAC – v roce 1951 byl prvním sériově vyráběným počítačem. Místo děrných štítků začal používat magnetické pásky. http://cs.wikipedia.org/wiki/UNIVAC_I
PDP-8 – První domácí minipočítač a vrchol éry tranzistorových počítačů. Začal se prodávat v roce 1965 a prodalo se jej kolem 300 000 kusů.
Obrázek 17 – pdp-8
Třetí generace
V roce 1958 napadlo Jacka Kilbyho sdružit v jednom čipu více tranzistorů, vznikl tak první integrovaný obvod , obsahující čtyři tranzistory. Počítače třetí a vyšších generací jsou tedy vybudovány na integrovaných obvodech, které na svých čipech integrují velké množství tranzistorů.
Integrovaný obvod (IO) je moderní elektronická součástka. Jedná se o spojení (integraci) mnoha jednoduchých elektrických součástek, které společně tvoří elektrický obvod vykonávající nějakou složitější funkci.
Obrázek 18 – integrovaný obvod
Kromě velkých střediskových počítačů se začínají objevovat první minipočítače a mikropočítače . Počítače se z firme začínají dostávat do domácností. Aby byl výkon počítače co jak nejvíce využit, začíná se objevovat multitasking (zpracování více instrukcí najednou).
IBM System 360 – Nejznámější počítač třetí generace. Bylo vyrobeno více modelů s různým výkonem (od modelu 360/20 po model 360/90). Různé modely ale měly shodný soubor instrukcí, takže mohly používat stejný software.
Obrázek 19 – IBM 360
Altair 8800 – První úspěšný domácí mikropočítač. Začal se prodávat v roce 1975 a koupilo si jej několik desítek tisíc lidí.
Obrázek 20 – Altair 8800
Čtvrtá generace
Čtvrtá generace je charakteristická mikroprocesory a osobními počítači.
Vylepšená technologie tvorby integrovaných obvodů umožňovala miniaturizovat součástky natolik, že se veškeré funkce procesoru vešly na jeden integrovaný obvod, neboli chip – mikroprocesor. Dnešní počítače se od těch z roku 1981 liší pouze mnohonásobným zvýšením výkonu.
IBM PC 5150 – V roce 1981 první osobní počítač (personal computer)
Obrázek 21 – IBM PC
Apple Macintosh 128K – První úspěšný osobní počítač s grafickým uživatelským rozhraním (GUI). Na trh byl uveden v roce 1984.
Obrázek 22 - Macintosh
Budoucnost počítačů
V současné době se elektronika nachází ve své vrcholné fázi.
Moorův zákon: je empirické pravidlo, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore . Původní znění bylo: „ počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. “
I když, se počet tranzistorů zdvojnásobí přibližně co dva roky, je tento zákon považován za poměrně přesný odhad ekonomického vývoje.
Odhaduje se, že Moorův zákon bude platit přibližně do roku 2020-2030, pak se růst výkonů zastaví (elektronika narazí na své limity). Ve vývojových centrech už proto raší nové součástky. Jaké budou počítače budoucnosti? Biologické, chemické, optické, kvantové? Nechme se překvapit.
https://www.zive.cz/clanky/jak-se-vyrabi-procesory-od-pisku-po-cip/sc-3-a-168201/default.aspx
https://pctuning.tyden.cz/hardware/procesory-pamet/24350i -od-pisku-k-procesoru-vyroba- kremikoveho-waferu?start=2
https://www.alza.cz/kvantovy-pocitac-na-obzoru-art8391.htm
Otázky
-
Co je to abakus, soro ban, suan-pana a ščot?
-
Jaké operace bylo možné převést pomocí logaritmických tabulek?
-
Kdo sestavil první mechanickou kalkulačku a co tato kalkulačka uměla?
-
Co uměla kalkulačka Blaise Pascala, tzv. Pascalina?
-
Co je to děrný štítek a kdo začal děrné štítky používat jako první?
-
Jak by fungoval analytický stroj od Charlese Babbage, kdyby byl sestrojen?
-
Popište 0. generaci počítačů.
-
Popište 1. generaci počítačů.
-
Popište 2. generaci počítačů.
-
Popište 3. generaci počítačů.
-
Popište 4. generaci počítačů
-
Jak zní Mooreův zákon?