Internet je celosvětová počítačová síť typu WAN, která propojuje lokální a metropolitní sítě (LAN, MAN) – „síť sítí“.
Začátky sahají do roku 1969, kdy vznikla síť ARPANET. Sloužila nejprve pro vojenské a výzkumné účely, časem se k ní připojovaly i civilní instituce, hlavně univerzity.
Myšlenkou bylo propojit různé počítače tak, aby si mohly předávat data dál, i když část sítě vypadne.
V roce 1983 přešel ARPANET na protokoly TCP/IP, na kterých Internet funguje dodnes; v roce 1984 vznikl systém doménových jmen DNS.
Československo se k Internetu připojilo v roce 1992.
Technologie dálkových linek WAN
Dvoubodové spojení mezi různými pobočkami firmy.
Připojení většího počtu vzdálených uživatelů do jednoho centrálního místa.
Zařízení pracující ve WAN: routery (3. vrstva ISO/OSI), modemy, komunikační servery.
WWW vznikl v roce 1989 ve středisku CERN u Ženevy, odkud se rozšířil do světa. Jeho autorem je Tim Berners-Lee, který navrhl i protokol HTTP a jazyk HTML.
Hypertext je text, který obsahuje odkazy na jiné dokumenty či soubory na webu.
Provoz WWW je založen na aplikačních protokolech, které umožňují přenášet informace z počítače na počítač.
Používá protokoly TCP/IP:
aplikační vrstva – převod dat pro koncovou aplikaci (HTTP, HTTPS),
transportní vrstva – TCP,
síťová vrstva – přenáší IP datagramy mezi počítači, nese adresu příjemce,
vrstva síťového rozhraní – Ethernet, Wi-Fi.
Internetová adresa a doménová jména
Každý počítač připojený k Internetu má přidělenou IP adresu, např. v IPv4 (32 bitů) 192.168.1.13. Podrobně viz IPv4 adresování.
DNS převádí doménová jména, která se lépe pamatují, na číselné IP adresy a naopak.
Doménové jméno se skládá z domén oddělených tečkami a čte se zprava doleva:
doména 1. úrovně (TLD) – úplně vpravo; určuje zemi nebo kategorii: .cz, .com, .org,
doména 2. úrovně – název organizace nebo služby: google.com, apple.com,
doména 3. úrovně – konkrétní služba nebo počítač v rámci organizace: chrome.google.com.
Modem (modulátor-demodulátor) převádí digitální signál počítače na analogový signál vhodný pro vedení a zpět.
Připojení přes telefonní linku vytáčeným modemem bylo nejpomalejší – nejvýše 56 kb/s (asi 7 kB/s).
Dále připojení přes kabelovou televizi (kabelový modem), DSL po telefonní lince, optické připojení (FTTH).
Bezdrátové připojení – mikrovlnné, satelitní, rádiové (Wi-Fi), mobilní sítě (LTE, 5G).
Webový prohlížeč
Program sloužící k prohlížení webových stránek.
Zadáme internetovou adresu (URL); název serveru se pomocí DNS převede na IP adresu, ke které se prohlížeč připojí.
Z dané adresy se načtou data, která prohlížeč zobrazí jako webovou stránku.
Cache (mezipaměť) je úložiště souborů na disku – urychluje načítání stránky, protože např. obrázky se znovu nestahují ze serveru, ale načtou se z disku.
Webové stránky se tvoří jazykem HTML, který popisuje strukturu stránky; vzhled určuje CSS.
Elektronická pošta
Umožňuje během okamžiku poslat zprávu téměř komukoli na světě.
K odesílání a přijímání pošty slouží poštovní klient (MS Outlook, Thunderbird) nebo webové rozhraní (Gmail, Seznam).
Při vybírání pošty se klient připojí k serveru, na který nám pošta chodí, a zprávy stáhne nebo zobrazí; při odesílání předá zprávu odchozímu serveru.
Pojmy a protokoly
FTP – protokol pro přenos souborů mezi počítači.
WWW – služba pro přenos hypertextových dokumentů; zajišťuje ji protokol HTTP (zabezpečeně HTTPS).
URL – adresa konkrétního objektu (stránky, souboru) na serveru, např. https://www.example.com/index.html.
DNS – překlad doménových jmen na IP adresy a naopak.
HTML – značkovací jazyk pro tvorbu webových stránek.
SMTP – protokol pro odesílání e-mailu na server a jeho přenos mezi servery.
IMAP – protokol pro práci s doručenou poštou; zprávy zůstávají na serveru.
POP3 – protokol pro stažení doručené pošty ze serveru do počítače; na rozdíl od IMAP zprávy obvykle stáhne a ze serveru odstraní.
RSS – formát pro odběr novinek z webových stránek.
NIC – správce národní domény; v Česku sdružení CZ.NIC spravuje doménu .cz.
Hoax – nevyžádaná zpráva poplašného charakteru, která vyzývá k dalšímu rozeslání.
Spam – nevyžádaná hromadná zpráva, nejčastěji reklamní.
Cookies – malé soubory, které si webová stránka ukládá v prohlížeči; slouží k udržení přihlášení nebo nastavení, ale také ke sledování pohybu uživatele po stránkách.
Moodle – systém pro řízení výuky prostřednictvím e-learningu.
Blog – internetový deník.
Internet věcí (IoT)
Internet věcí (Internet of Things) je síť běžných předmětů, které obsahují senzory, řídicí elektroniku a síťové připojení a samy si vyměňují data – chytré žárovky, termostaty, zásuvky, kamery, hodinky, auta, průmyslové stroje.
Zařízení obvykle posílají naměřená data do cloudu, kde se vyhodnocují, a přijímají odtud příkazy; uživatel je ovládá aplikací v telefonu.
Připojují se přes Wi-Fi, Bluetooth, Zigbee, mobilní sítě nebo úsporné sítě s dlouhým dosahem (LoRaWAN, Sigfox, NB-IoT).
Velký počet zařízení je jedním z důvodů přechodu na IPv6.
Rizika: slabé zabezpečení (výchozí hesla, chybějící aktualizace) – napadená IoT zařízení se zneužívají v botnetech k útokům DDoS; sběr citlivých dat o domácnosti.
Počítačové viry
Virus je program, který dokáže infikovat jiný program tak, že do něj zkopíruje své tělo; infikovaný program se pak stává prostředkem dalšího šíření.
Viry k šíření potřebují jiné programy (hostitele); červ se šíří sám, nezávisle na hostiteli, obvykle přes síť.
V dnešní době Internetu je šíření škodlivého kódu mnohem rychlejší a snazší než dříve.
Další druhy škodlivého softwaru:
trojský kůň – tváří se jako užitečný program; odposlouchává přístupová jména a hesla, čísla platebních karet, zaznamenává stisky kláves,
spyware – sleduje uživatele a jeho zvyklosti při procházení Internetu a posílá o tom zprávy,
crimeware – slouží ke krádeži identity (často pomocí sociálního inženýrství) nebo k získání přístupu k placeným službám a bankovním účtům uživatele a provádění neoprávněných transakcí.