PRÁVO = je souborem norem, vydaných a uznaných státem, které jsou pro společnost závazné a jejichž zachování je vynuceno státní autoritou
- je určitá oblast společenského života
- zabývá se působením právních norem ve společnosti
- pomocí příkazů, zákazů a povolení stanoví, jaké má chování ve společenských vztazích být, odchýlení se trestá sankcemi
- právo vzniká v důsledku vzniku a existence společenských vztahů
- právo může omezovat svobodu, ale také zaručovat míru jiné svobody - každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí činit to, co zákon neukládá - státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, stanovených zákonem
PRÁVNÍ ŘÁD
- soustava právních norem, které jsou řazeny stupňovitě
- řazení je vertikální – nejvyšší postavení = nejdůležitější normy, které mají nejdůležitější právní sílu a z nichž vychází všechny ostatní
- je uzavřený myšlenkový celek, odpovídající daným podmínkám určitého státu
- normy nesmějí být v rozporu, vyskytne-li se nějaký nesoulad, problém v právním řádu, řešíš jej Ústavní soud
- je to projev lidu, vyvíjí se a mění.
Řád: zákon shrnující celé odvětví procesního práva se označuje jako řád (trestní, školní)
Dělení práva 1. Subjektivní x Objektivní právo
- subjektivní - je oprávnění jedince chovat se určitým způsobem
- objektivní - je soupis pravidel chování, závazný pro všechny členy společnosti, je obsaženo v právních normách, jsou stanoveny i sankce za porušení 2. Hmotné x Procesní
- hmotné - právní předpisy, které stanoví pravidla chování a sankce
- procesní - pravidla určující, co mohu udělat, když někdo nerespektuje mé subjektivní právo, či kdo vykoná sankci 3. Pozitivní x přirozené
- pozitivní - stanovuje především zákonodárce, rozlišuje právo jako takové a morálku
- přirozené- bůh nebo příroda jsou hlavními původci práva, stát je může uznávat, dnes se vnímá jako teorie o lidských právech 4. Vnitrostátní x Mezinárodní
- vnitrostátní - řeší vztahy mezi subjekty na území jednoho státu
- mezinárodní - zabývá se vtahy mezi různými státy, mezi státy mezinárodními organizacemi, či mezi mezinárodními organizacemi navzájem 5. psané x nepsané
- psané - zákony, normativní právní akty, smlouvy
- nepsané - obyčeje,e precedenty
PRÁVNÍ STÁT = stát, kde vztah mezi občanem a vládou je vymezen pomocí práva (primát práva nad státem) - legální=zákonné - legitimní=oprávněné
Principy právního státu 1. suverenita lidu 2. zákonnost (legalita) - spočívá v důsledku dodržování právních norem, podřízení se právním normám 3. garance základních práv a svobod - právo na život, vzdělání 4. právní jistota 5. omezení zásahů do svobody jedince - vše, co není zákonem zakázáno, je povoleno a naopak 6. dělba a kontrola moci ve státě 7. legitimní státní moc a demokratická činnost orgánů - podřízení státních orgánů většině ( = všem)
PRÁVNÍ NORMY = je závazné, obecné pravidlo chování, které je vyjádřeno zvláštní, státem uznanou formou a jehož zachování je státní moci vynutitelné
- vznikly ze sociálních, náboženských a morálních norem
- všeobecné závazné dodržování pravidel
- Parlament ČR - ústřední legislativní orgán
- Upravují společenské vztahy lidí = právní vztahy
- Vztahy, které nejsou upraveny normami se řídí morálními normami = právo je minimum morálky
Struktura právní normy 1. Hypotéza - stanoví podmínky, za nichž se má právo realizovat 2. Dispozice - vlastní pravidlo chování, stanoví, komu a jaká oprávnění a povinnosti vznikají 3. Sankce - následky porušení smlouvy
Druhy norem 1. podle vymezení chování - a) zavazující – nutí k aktivitě (přikazující/zakazující) b) opravňující – právo volby 2. podle závaznosti - a) donucující (kogentní) – nepřipouští odchylku b) podpůrné (dispozitivní) – relativně nezávazné – „právní klička“ 3. podle stupně - a) prvotní – mají vyšší právní sílu, mohou upravovat zcela novou právní úpravu, jsou tvořeny zákonodárným orgánem – parlamentem b) druhotné – mají nižší právní sílu, slouží pouze k úpravě právní věci
- normativní právní akt II stupně nesmí odporovat aktu s vyšší právní sílou(I stupně), musí s ní být v souladu
- normativní právní akty (kromě vyhlášek místní samosprávy) se zveřejňují ve Sbírce zákonů
Platnost norem = nastává v okamžiku ukončení legislativního procesu. Norma se stává součástí právního řádu. Norma platí od data uvedeného na začátku
Účinnost = povinnost dodržovat a řídit se předpisem (den, kdy nabývá norma právní účinnosti, bývá v právních předpisech výslovně uveden, v opačném případě platí pravidlo, že platí 15. den po vyhlášení)
Působnost = vymezuje rozsah použití normy na konkrétní případ 1. Osobní - přesně vymezeno, na které se vztahuje 2. Územní - vyčleňuje se prostor, kde se norma uplatňuje 3. Časová - vymezena doba platnosti (od kdy do kdy platí) 4. Věcná - přesně se vymezuje, čeho se týká (oblast)
ODVĚTVÍ PRÁVA
Soukromoprávní
Veřejnoprávní
- Ústavní právo
- trestní právo (hmotné a procesní)
- správní právo
- právo sociálního zabezpečení
- finanční právo
- občanské právo procesní (někdy bývá řazeno mezi soukromoprávní[2])
- mezinárodní právo veřejné
- právo Evropské unie
LEGALITA = Zákonnost – povinnost dodržovat zákon