PSYCHICKÉ JEVY
- funkce mozku, zformované vlivem společnosti, především výchovou
- umožňují člověku poznávat a působit na svět
- v průběhu života se mění a vyvíjejí
- dělí se na: 1. Psychické procesy - části lidské činnosti s krátkodobým trváním - vnímání, myšlení, představa, fantazie, řeč, paměť, emoce, ,motivace, vůle 2. Psychické stavy - psychické prožívání po určitou dobu (hodiny, dny, týdny) - pozornost 3. Psychické vlastnosti - relativně trvalé charakteristiky, ovlivňují chování, prožívání, myšlení, na jejich základě lze předvídat, jak se člověk zachová - schopnosti, inteligence, temperament, charakter 4. Dílčí psychické předpoklady - předpoklady k činnostem, proměnlivější než vlastnosti - učení, postoje
PSYCHICKÉ PROCESY
- části lidské činnosti s krátkodobým trváním
- umožňují jedinci orientovat se ve svém okolí, vnímat, myslet, mluvit, posuzovat, hodnotit věci
DETERMINACE ( URČENÍ ) LIDSKÉ PSYCHIKY = v jakém poměru je naše osobnost determinována = určována = vymezena
A) Vnitřními vlivy - biologickými, zděděnými B) Vnějšími vlivy - sociální okolí, výchova
Biologická
Stavba a činnost NS
- základní jednotka NS je NEURON = buňka
- Reflexní oblouk = receptor → dostředivá dráha → CNS → odstředivá d. → efektor Reflex
- zákl.prvek činnosti NS, odpověď organismu na vnitřní nebo vnější podnět
- nepodmíněné = vrozené - pudy, instinkty = dýchání, kýchání, sání, zvracení,..
- podmíněné = naučené - I.P.Pavlov - rozsvícení → jídlo → sliny = propojení dvou center v mozku - př.červená → stojím
Tělesný stav a růst organismu
- odráží se v náladě
- duševní výkonnost, spánek, bdělost, únava, stavba těla + vzrůst
- hubenost, baculatost, nezralost pohlaví
Biologické potřeby
- vrozené biologické potřeby - dýchání, teplo, jídlo, vyměšování - pocity spokojenosti
Sociální
- sociální prostředí, v němž žije a vyvíjí se
- sociální prostředí : - samotní lidé - společenské normy, jimiž se řídíme - výtvory lidké kultury a civilizace, s nimiž přicházíme do styku
1. Samotní lidé A) Jedinec – Jedinec
- nejužší vztah - působí vzájemně jeden na druhého (matka-dítě, učitel-dítě)
- velmi pevný vztah, citově zabarvené B) Jedinec - Sociální skupina
- po celý život - jesle, školja, škola, kroužky, rodina, parta
- skupina ovládá jedince, jedinec součástí socializace C) Sociální skupina – Jedinec
- jedinec ovlivňuje skupinu
- status - př.učitel, žák, syn, dcera, partnerka
- role - očekávání, co by měla role splňovat, př.učitel → naučit D) Sociální skupina - Sociální skupina
- skupiny na sebe navzájem působí
2. Společenské normy
- upravují vzahy lidí, vyvíjí se společně s kulturou
- vyjadřují úroveň společenského vědomí = právo, morálka, ideologie A) Společenské zvyky
- co se sluší a co ne = dobré chování při jídle, pomoc starším
- nedodržení = ironie, napomenutí, posměch B) Mravní obyčeje
- co se ve společnosti považuje za morální a amorální
- nedodržení - ostřejší reakce - odpor, odsuzování
- oblast sexuální, povinnosti rodiče k dětem a naopak C) Zákony
- co je přípustné a co se trestá - zákonné a nezákonné → přestupek, trestný čin, zločin
- nedodržení - pokuta, vězení, veřejně prospěšná činnost,odebrání majetku D) Společenská tabu
- co je v rozporu s vědomím a morálkou, co je patologické, kriminální, co se odsuzuje a trestá
- kanibalismus, incest - vzbuzuje odpor, vysoké tresty
3. Výtvory kultury a civilizace
- literatura → slovní zásoba, porozumění, masmédia, věda, technika, umění, kultura
DYNAMIKA OSOBNOSTI
MYŠLENÍ = způsob poznávání, které vede k poznání podstatných, obecných vlastností předmětů, jevů a souvislostí mezi nimi
- myšlenkové poznávání je vývojově nejvyšší formou poznávání
- podstatou jsou myšlenkové operace: 1. Analýza - členíme celek na jednotlivé části 2. Syntéza - jednotlivé části spojujeme do celku 3. Srovnávání - v čem je to stejné, podobné, jiné 4. Abstrakce - zkoumá podstatné a obecné vlastnosi 5. Konkretizace - zkoumá konkrétní, individální vlastnosti 6. Zobecňování - konkrétní shrnutí do jednoho celku 7. Indukce - myšlenkové vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů (2.4 dělitelné 2 → sudé) 8. Dedukce - aplikace obecného poznatku na konkrétní případ (červené květiny jsou jedovaté) 9. Analogie - vyvozování poznatku o nějakém předmětu a jevu na základě podobnosti s jinými předměty a jevy (Mars)
Formy myšlení
- slovní podoba, do které člověk zachycuje a v níž vyjadřuje výsledky svého myšlení 1. Pojem - základní forma - slovní vyjádření obecných a podstatných znaků - každý předmět má množství znaků, vlastností, které ho charakterizují a kterými se odlišuje od jiných - mobil - el.přístroj, displej, klávesnice, barva, tvar, užití, velikost → vyjádřením všech společných a obecných vlastností vzniká pojem mobil, můžeme zpřesňovat, doplňovat 2. Soud - vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy, něco jimi tvrdíme nebo popíráme - žralok není ryba, Jana je studentka 3. Úsudek - vyjádření vztahu mezi dvěma nebo více soudy - soudy, ze kterých vycházíme se nazývají premisy - paprika obsahuje vitamíny, salát obsahuje vitamíny → zelenina obsah. Vitamíny
Druhy myšlení 1. Praktické - malé děti, pokus-omyl, celý život, smysly 2. Názorné = konkrétní - umím si předstacit o čem přemýšlím, s čím pracuji 3. Abstraktní = teoretické - symboly, abstraktní pojmy - zná jejich význam 4. Konvergentní = sbíhavé - na konci pouze jediný závěr 5. Divergentní = rozbíhávé - na konci více výsledků - podmínky → závěr
UČENÍ = celoživotní proces, vlastnost, při které získáváme zkušenosti, vědomosti, dovednosti a návyky
Zkušenost = něco, co jsme zažili, odneseme si z toho něco do budoucna, uplatníme Vědomost = nějaká info, pojem, uplatňujeme paměť Dovednosti = konkrétnější schopnosti 1. Senzomotorické - více spojenu v jednu (činnost), propojují se smysly + motorika (pohyb) - chytání míče, degustátor, housle 2. Intelektové - pogika, poučky, definice 3. Sociální - komunikace na určité úrovni, schopnost empatie, odhadnutí nálady druhých Návyk = určité, zaběhnuté, zmechanizované činnosti, nad kterými nemusíme přemýšlet
- pozitivní - čištění zubů, oblíkání se, cvičení, děkování, prosba
- negativní = zlozvyk - kousání nehtů, mlaskání, kouření, alkohol
DRUHY UČENÍ 1. Napodobování - 1.úsměv 2. Nezáměrné = bezděčné - výchova dětí, otravná písnička 3. Záměrné - chceme, máme cíl, nucení - plně řízené - škola, kurzy - neřízené - možnost výběru
BIORYTMY - o 3 ráno se zvyšuje aktivita, od 7 snižuje (před jídlem)
- 9-11 - nejaktivnější část dne
- 12 - před obědem, snižuje se
- 13 - vyšuje se
- 15-17 - zvýšená !
- 18 - snížená
- 21 - méně a méně
PRAVIDLA EFEKTIVNÍHO UČENÍ 1. Na začátku nebereme nejtěžší předmět - uprostřed nejtěžší, na konci lehčí 2. Střídat předměty 3. Po příchodu domů zopakovat 4. Učit se vizuálně + audiálně + mechanicky 5. Učit se s druhým 6. Poprosit o pomoc 7. Dobré světlo (odrážené, ne přímo do sešitu), pohodlí (ale ne postel) 8. Ani teplo, ani zima 9. Ticho, ale ne úplně 10. Ani fyzicky, ani psychicky na dně
TYPY UČENÍ DLE ŽIVOTNÍCH SOUVISLOSTÍ 1. Úroveň fyziologická
- I.P.Pavlov
- učení na úrovni podmíněných reflexů
- zvoní budík → vstanu + stres ze školy / špatná zkušenost s učitelem 2. Pokus - omyl
- postupnou aproximací - Thorndike
- učení „nechtěně“
- vaření - zkusit něco přidat (pokus)
- v matematice 3. Senzomotorické
- vnímání našich smyslů a pohyby
- hudebn nástroj (sluch, prsty), sporty, řízení auta 4. Verbální
- Bernstein
- rozumět významu slov, melodii, hlasu 5. Pojmové
- navazuje na verbální, pouze lidi
- Piaget + Vygotskij 6. Vhledem = problémové učení
- Kohler + Wertheimer
- opice v kleci - nad ní banány, v kleci tyč, 2 bedny → tyč → ne, bedna → ne,tyč + bedny → úspěch 7. Napodobování = observační chování = imitace
- regrese = napodobování ve špatném slova smyslu (sprostá slova, drogy,..) 8. Učení v životních souvislostech
- celý život
ŘEČ
- nástroj myšlení a prostředek dorozumívání
- nástrojem řeči je jazyk jako systém slov a znaků
- skládá se ze 2 složek - receptivní - porozumění, souvisí se schopností přijímat zvukové podněty - expresivní - vyjadřování - zahrnuje artikulaci 3 funkce 1. Označovací, zobrazovací - označuje věci, jevy,vlastnosti, vztahy 2. Výrazovou - vyjadřuje vnitřní stavy jedince (citovou složku osobnosti) 3. Vybízecí - působí na druhého člověka (př.výzva k něčemu)
Druhy řeči 1. Vnitřní - myšlení, prožívání, velmi bohatá, častěji nevhodná slova, hovorová 2. Vnější - Mluvená - rychlá, barvitá, méně uspořádaná, nelze vzít zpátky, spoutání - Psaná - pomalejší, gramatika, volba slov, lze přepsat, náročnější Poruchy řeči
- mohou souviset s vývojovými vadami, poruchami zvuku řeči, výslovností, neurózami
- afázie - částečná či úplná ztráta schopnosti rozumět řeči
- mutismus - útlum schopnosti verbálně komunikovat (mluvit umí, ale odmítá to) - příčina trauma
- koktavost – porucha plynulosti řeči
- dyslalie (dětská patlavost) - porucha výslovnosti, některé hlásky jsou špatně vyslovovány
PAMĚŤ = soubor procesů, které nám umožňují si informaci zapamatovat, uchovat a vybavit
- částečně vrozená, částečně naučená
- vysoká inteligence ≠ vysoká paměť
- první velmi silný zážitek si lze pamatovat od 2 let, ve 33 letech už paměť funguje normálně
Teorie paměti 1. Chemická - paměť uchována na RNA (ribonukleová kyselina) 2. Fyziologická - - propojování, spojování souvislostí, zůstávají stopy, které se spojují, spoje vymizí, stopy zůstanou, při upomenutí se spoje opět vytvoří
Fáze paměti 1. Uložení do paměti = zapamatování = vštípení (vytvoření stop+spojů) 2. Pamatování = udržení v paměti = retence - mění se kvalita, kvantita, struktura 3. Reminiscence = vybavení
Druhy paměti 1. Zraková = vizuální - hlavně muži 2. Sluchová = auditivní - hlavně ženy 3. Čichová - hlavně ženy 4. Chuťová 5. Hmatová 6. Paměť jednotlivých emocí - emocionální 7. Motorická = pohybová 8. Slovně-logická 9. Mechanická - hlavně děti 10. Názorná - pohyb, zrak
Typy paměti 1. Neúmyslná = nezáměrná = bezděčná 2. Úmyslná = záměrná 3. Ultrakrátkodobá - hodiny, teplota (trvá pár sekund), jména 4. Krátkodobá - trvá cca 30min 5. Dlouhodobá
Poruchy paměti
- Deteriorace - Alzheimer, stařecká demence
- Kriptoamnézie - člověk si myslí, že vynalezl něco, co už vynalezeno bylo
- Vzpomínkový klam - zmatení tím, že je to naše zkušenost, ale je to jen např. z TV
- Vzpomínkový optimismus - člověk si pamatuje jen to, co je dobré
- Amnézie - krátkodobá ztráta paměti, vratná (př.otřesem mozku)
- Hypomnézie - částečné či celkové snížení výkonnosti paměti (únava, užívání léků,..)
POZORNOST = schopnost vnímat jeden nebo více podnět po určitou dobu
Dělení 1. Nezáměrná = neúmyslná = bezděčná = mimovolní - funguje od narození - pohybující se objekt, hlasitý zvuk - využívá se v reklamách, musí zaujmout - děti – hračky, ženy – mláďata, muži – ženy, auta - i vnitřní podněty – hlad, bolest, zima 2. Záměrná = úmyslná - je třeba udržet aspoň 45min (vyuč. hodina) - děti 15min ve školce, 20min ve škole (pak změnit činnost)
Vlastnosti
- intenzita
- stálost (délka pozornosti na jeden předmět)
- rozsah (počet podnět, které člověk stíhá pozorovat v danou chvíli)
- rozdělávání a přenášení pozornosti