- 19. století představuje období bouřlivých změn – průmyslová revoluce, sociální otřesy, vzestup nacionalismu a dělnického hnutí a emancipace nejnižších vrstev.
- Věda stále upevňuje svou pozici, začínají vznikat nové disciplíny – psychologie, sociologie, politologie.
- Filosofie přestává být jednotným systémem, stává se roztříštěnou do několika směrů.
- Nejvýznamnějšími myšlenkovými směry jsou pozitivismus, materialismus a iracionalismus
POZITIVISMUS
- navazuje na myšlenky osvícenství
- nejvíce se rozvinul ve Francii a ve Velké Británii
- Pozitivisté stavějí na ověřitelnosti poznatků, hloubání nad nepoznatelným považují za zbytečné, pozitivní je to, co je smysluplné a jisté.
- Významnou událostí pro vědecké myšlení bylo vydání Darwinova spisu O původu druhů v roce 1859.
- Z českých filosofů se částečně jako pozitivista profiloval například Tomáš Garrigue Masaryk.
Auguste Comte
- fr. učitel
- trpěl psychickými problémy
- byl zakladatelem sociologie jako vědy
- dílo: KURS POZITIVNÍ FILOSOFIE
- Společnost se podle Comta vyvíjí ve třech stádiích: - teologické – lidé si jevy kolem sebe vysvětlují pomocí nadpřirozených sil – bohů - metafyzické – lidé si vše vysvětlují pomocí abstraktních sil - pozitivní – lidé se nezaměřují na nepoznatelné, ale snaží se hledat souvislosti mezi fakty - stádia se projevují nejen ve vývoji společnosti, ale také v životě jednotlivce a v každé vědě
- klasifikoval vědy od nejdokonalejší: - matematika - nejzákladnější - anorganické - organické - filosofie – vnáší systém do všech věd - psychologie – jako věda není možná, protože lidský druh nemůže zkoumat sám sebe
Jeremy Bentham
- snažil se prosazovat utilitarismus – směr hlásající užitečnost, konkrétně sociální užitečnost – lidské jednání by mělo vést k prospěchu co nejvíce lidem
John Stuart Mill
- utilitarismus
- zabýval se pojmem slast, blaženost
- svoboda myšlení a projevu → blaho společnosti = pojetí demokracie
Herbert Spencer
- přijímal pouze myšlenky, které mu neodporovaly
- nedůvěřoval státu
- přijal Kantovu myšlenku a snažil se vnést řád do světa jevů
- evolucionismus = Darwin
- aplikoval zákon vývoje i na společenskou oblast – zákon přežití nejschopnějšího, boje o existenci
- společnost se vyvíjí jako organismus – sledoval zákonitosti ve vývoji civilizace – militantní stát → průmyslový a mírový stát → organicismus
- stavěl se proti socialismu – lidé mají spolupracovat dobrovolně a stát má sloužit jednotlivci
MATERIALISMUS
- německý materialismus vzešel z Hegelovské levice, jeho původem byly přírodověda a společenská situace
Ludwig Feuerbach
- vycházel z Hegela, zabýval se náboženstvím.
- Víra v boha je pudová záležitost, člověk touží po štěstí, bůh stojí nad překážkami, které člověku klade příroda, člověk mu připisuje to, co jemu samotnému chybí
- Život v náboženství je snem, ze kterého je nutné se probudit, přírodu je nutné zkrotit kulturou a vzděláním
Karl Marx
- studoval práva a Hegela, byl novinářem, emigroval do Francie, Belgie a Británie kvůli politickému pronásledování
- jeho životním přítelem byl Friedrich Engels, který jej finančně podporoval
- vstoupil do Svazu komunistů
- dílo: KOMUNISTICKÝ MANIFEST , KAPITÁL
- Zatímco Hegel pojímal svou teorii vývoje idealisticky, Marx aplikoval zákony vývoje na hmotu – postupuje materialisticky. (Marx tvrdí, že postavil Hegela „z hlavy na nohy“.)
- Celé dějiny jsou dějinami třídních bojů. Každá třída má svou ideologii. Základem všech vztahů je hmota, myšlenky jsou odvozeninou hmoty, veškerá filosofie, umění, kultura a náboženství představují jen ideologickou nadstavbu.
- Základním zákonem materialistického vývoje je pode Marxe přerod kvantity v kvalitu. (Příklad: nahromadění nezaměstnaných vyvolá společenské změny)
Ideová nadstavba – filosofie, kultura, umění, náboženství,..
Materiální základna – společenské, ekonomické, materiální vztahy
-
Společnost podle Marxe prochází několika stádii: prvobytně pospolná 🡪 otrokářská 🡪 feudalistická 🡪 kapitalistická 🡪 komunistická
-
V kapitalismu spolu bojují kapitalisté a proletariát. V komunismu dojde ke zrušení soukromého vlastnictví, nebude docházet k vykořisťování, statky budou rozdělovány podle potřeby. Marx nabádá proletariát ke vzpouře
-
Člověk uskutečňuje sebe samotného, prací naplňuje svou podstatu. Zároveň jej ale produkt práce jakožto něco cizího ovládá a brání mu dosáhnout svobody, čímž ho odcizuje sobě samému. Dělník také produkuje nadhodnotu, kterou mu bere kapitalista, přičemž dostává jen nutnou mzdu.
-
Dějiny je nutno chápat jako proces neustálého odcizování. Zároveň je zapotřebí tento proces zkoumat a kritizovat a přetvořit svět tak, aby nedocházelo k odcizení. Práce nemá stát proti člověku. Pak bude filosofie zrušena jako nepotřebná.
-
Marxistická filosofie se stala ideologií komunistů po celé Evropě i mimo ni. Nejvýznamnějším z Marxových sympatizantů byl Lenin, který se v roce 1917 zmocnil Ruska a proměnil je v komunistickou diktaturu. Jeho vlastní filosofie je označována jako marxismus-leninismus.
-
Podle Lenina je možné ve společenském vývoji přeskočit stádium kapitalismu. Zároveň obsahuje zásady revolučního boje po uskutečnění revoluce (Marx nikdy nevyzýval k teroru!).
-
Zatímco na západě se marxistická filosofie dodnes těší mírné oblibě (studentská hnutí ve Francii nebo Itálii), v zemích bývalého východního bloku je na ni obvykle pohlíženo negativně
IRACIONALISMUS
- Iracionalistická filosofie je víceméně reakcí na přístup ke světu, který zaujímali pozitivisté a evolucionisté. Zatímco pozitivismus se soustředil na vědeckost a rozum, iracionalismus se snaží vyzdvihovat iracionální stránku člověka, zejména víru, vůli a vášeň.
- Iracionalistický přístup se někdy kryje s antiscientismem (kritika vědeckého přístupu).
Arthur Schopenhauer
- narodil se v Gdaňsku
- cestoval a mluvil několika jazyky
- navazoval na Kanta, zabýval se indickou filosofií, německé idealisty považoval za šarlatány, jeho filosofie je pesimistická
- byl domýšlivý, považoval se za génia, uznání se dočkal až na konci života, obdivoval jej Richard Wagner
- dílo: SVĚT JAKO VŮLE A PŘEDSTAVA
- Ve svém nejslavnějším díle vychází Schopenhauer z Kanta. Svět dokážeme poznat pouze jako soubor jevů. Viditelný svět je pouze zdání (v indické filosofii „mája“)
- Svět je ale možné vnímat také jako vůli. Věc o sobě je vůle. Naše tělesné akty jsou akty vůle. Vědomí je pouze povrchem naší bytosti, pod kterým se nachází vůle, z níž vyvěrají myšlenky. Naše myšlení nemá racionální povahu! Intelekt pouze slouží vůli.
- Vůle je slepá. Projevuje se jako vůle k životu, ale sama o sobě je nesmyslná a nikdy nepolevuje. Není pouze naší nevědomou hybnou silou, ale lze ji nalézt všude, zejména v přírodě.
- Každý druh usiluje o sebezachování – pohlavní orgány jsou ohniskem vůle. Láska je jen iluze. Každý miluje to, co jemu samotnému chybí. Nejvíce maskulinní typy hledají nejvíce femininní typy. Fyzická krása je pomíjivá, v manželství dochází k vystřízlivění.
- Vůle je nekonečná, nedá se ale nikdy zcela naplnit. Lidský život je plný nesplnitelných přání. Nelze nalézt trvalé štěstí. Slast a pocit štěstí jsou pouze nepřítomností bolesti. Nejvíce trpí géniové.
- Nedokážeme si vážit toho, co máme. Hodnotu si uvědomíme, až když o ni přijdeme.
- Většina lidí má nouzi, a ti, kteří se jí dokáží vyhnout, trpí nudou.
- Život spočívá v zápase a ničení. Nestojí za žití a směřuje jen ke smrti.
- Útěchu lze nalézt v - šílenství – genialita a šílenství mají k sobě velice blízko - umění – umělec pozoruje věci nezávisle na vůli, nejvyšší formou je hudba - askezi – překonávání vůle
Søren Kierkegaard
- dánský filosof, přezdívalo se mu kodaňský Sókratés – obracel pozornost lidí k nim samotným a vedl k nim sókratovské promluvy, chtěl jim pomáhat
- byl velice neoblíbený, psal ironicky, chodil v ošuntělém oblečení
- jeho filosofie je pesimistická, svá díla vydával pod pseudonymy
- nezabýval se obecnými problémy, zaměřoval se na konkrétní život jednotlivce a jeho niterné problémy – na jeho existenci. To z Kierkegaarda dělá otce existencialismu - Hlásal opravdové křesťanství, kdy má člověk stanout jako jednotlivec před Bohem, odmítal mechanizované církevní rituály.
- Měl strach z toho, že se jeho filosofie dostane do rukou profesorům
Friedrich Nietzsche
- německý filosof
- inspiroval se Schopenhauerovou filosofií (oba jsou označováni za voluntaristy) a hudbou Richarda Wagnera, později se s nimi rozešel
- svou filosofii označuje za svěží vítr, je egoistický a ryzí
- dílo lze rozdělit do 3 etap: - ovlivněn Wagnerem, Schopenhaurem – ZROZENÍ TRAGÉDIE Z DUCHA HUDBY - ovlivněn Darwinem – RADOSTNÁ VĚDA - etika, morálka – TAK PRAVIL ZARATHUSTRA
- Ve spisu ZROZENÍ TRAGÉDIE Z DUCHA HUDBY se Nietzsche zabývá působením dvou živlů, které se prolínají uměním, ale také životem obecně - apollinský – zasněný, harmonický, umírněný živel - dionýský – divoký, nespoutaný, sjednocující živel - byl mu bližší
- „Tento svět je vůle k moci – a jinak nic. Avšak právě tak i vy jste vůle k moci – a jinak nic!“ Podstatou světa je podle Nietzscheho vůle k moci (inspirace Schopenhauerem). Vše ve světě usiluje o moc.
- Veškerá metafyzika je nesmyslná. Nadsmyslová jsoucna jsou vynálezem slabých. „Bůh je mrtev.“ (TAK PRAVIL ZARATHUSTRA)
- Jako voluntarista Nietzsche snižuje úlohu rozumu, ten je pouze služebníkem vůle. Nejvíce si Nietzsche cení vášně a instinktů.
- Nietzsche ve svých spisech rozbíjel staré hodnoty a místo nich přinášel hodnoty nové.
- Morálka se dělí na panskou a otrockou. To, co je pro pána dobré, je pro otroky špatné a naopak. Nietzsche jednoznačně preferuje panskou morálku, která se projevuje silou, opravdovostí a nepoddajností. Otrocká morálka je stádní, dělá ctnost ze slabosti. Z toho důvodu Nietzsche opovrhuje socialismem a křesťanstvím - Křesťanství pěstuje v lidech otrockou morálku. Kdo je poslušný a soucitný, bude po smrti odměněn. Tak křesťanství převrátilo přirozené hodnoty. Potlačuje vášně, staví se proti životu samotnému. - Ve spisu TAK PRAVIL ZARATHUSTRA zvěstuje Nietzsche příchod nadčlověka (Übermensch), který povede stádo. Bohové jsou mrtvi, nadchází nová etapa existence lidstva.
- Nadčlověk je vyznavačem panské morálky, ztělesněním dionýského živlu a vůle k moci. Nietzsche je optimista.
- Friedrich Nietzsche měl nesmírný vliv na filosofii 20. století. Čerpala z něj řada myslitelů odmítající pozitivismus a racionalismus.
- Nacisty inspirovala vize nadčlověka, kterou promítli do svých teorií nadřazenosti germánské rasy