- 19. století představuje období bouřlivých změn – průmyslová revoluce, sociální otřesy, vzestup nacionalismu a dělnického hnutí a emancipace nejnižších vrstev. - Věda stále upevňuje svou pozici, začínají vznikat nové disciplíny – psychologie, sociologie, politologie. - Filosofie přestává být jednotným systémem, stává se roztříštěnou do několika směrů. - Nejvýznamnějšími myšlenkovými směry jsou pozitivismus, materialismus a iracionalismus
POZITIVISMUS - navazuje na myšlenky osvícenství - nejvíce se rozvinul ve Francii a ve Velké Británii - Pozitivisté stavějí na ověřitelnosti poznatků, hloubání nad nepoznatelným považují za zbytečné, pozitivní je to, co je smysluplné a jisté. - Významnou událostí pro vědecké myšlení bylo vydání Darwinova spisu O původu druhů v roce 1859. - Z českých filosofů se částečně jako pozitivista profiloval například Tomáš Garrigue Masaryk.
Auguste Comte - fr. učitel - trpěl psychickými problémy - byl zakladatelem sociologie jako vědy - dílo: KURS POZITIVNÍ FILOSOFIE - Společnost se podle Comta vyvíjí ve třech stádiích: - teologické – lidé si jevy kolem sebe vysvětlují pomocí nadpřirozených sil – bohů - metafyzické – lidé si vše vysvětlují pomocí abstraktních sil - pozitivní – lidé se nezaměřují na nepoznatelné, ale snaží se hledat souvislosti mezi fakty - stádia se projevují nejen ve vývoji společnosti, ale také v životě jednotlivce a v každé vědě - klasifikoval vědy od nejdokonalejší: - matematika - nejzákladnější__ - anorganické - organické - filosofie__ – vnáší systém do všech věd - psychologie – jako věda není možná, protože lidský druh nemůže zkoumat sám sebe
Jeremy Bentham - snažil se prosazovat utilitarismus – směr hlásající užitečnost, konkrétně sociální užitečnost – lidské jednání by mělo vést k prospěchu co nejvíce lidem
John Stuart Mill - utilitarismus - zabýval se pojmem slast, blaženost - svoboda myšlení a projevu -> blaho společnosti = pojetí demokracie
Herbert Spencer - přijímal pouze myšlenky, které mu neodporovaly - nedůvěřoval státu - přijal Kantovu myšlenku a snažil se vnést řád do světa jevů - evolucionismus = Darwin - aplikoval zákon vývoje i na společenskou oblast – zákon přežití nejschopnějšího, boje o existenci - společnost se vyvíjí jako organismus – sledoval zákonitosti ve vývoji civilizace – militantní stát -> průmyslový a mírový stát -> organicismus - stavěl se proti socialismu – lidé mají spolupracovat dobrovolně a stát má sloužit jednotlivci
__MATERIALISMUS __- německý materialismus vzešel z Hegelovské levice, jeho původem byly přírodověda a společenská situace
Ludwig Feuerbach - vycházel z Hegela, zabýval se náboženstvím. - Víra v boha je pudová záležitost, člověk touží po štěstí, bůh stojí nad překážkami, které člověku klade příroda, člověk mu připisuje to, co jemu samotnému chybí - Život v náboženství je snem, ze kterého je nutné se probudit, přírodu je nutné zkrotit kulturou a vzděláním
Karl Marx - studoval práva a Hegela, byl novinářem, emigroval do Francie, Belgie a Británie kvůli politickému pronásledování - jeho životním přítelem byl Friedrich Engels, který jej finančně podporoval - vstoupil do Svazu komunistů - dílo: KOMUNISTICKÝ MANIFEST , KAPITÁL - Zatímco Hegel pojímal svou teorii vývoje idealisticky, Marx aplikoval zákony vývoje na hmotu – postupuje materialisticky. (Marx tvrdí, že postavil Hegela „z hlavy na nohy“.) - Celé dějiny jsou dějinami třídních bojů. Každá třída má svou ideologii. Základem všech vztahů je hmota, myšlenky jsou odvozeninou hmoty, veškerá filosofie, umění, kultura a náboženství představují jen ideologickou nadstavbu. - Základním zákonem materialistického vývoje je pode Marxe přerod kvantity v kvalitu. (Příklad: nahromadění nezaměstnaných vyvolá společenské změny)
__Ideová nadstavba__ – filosofie, kultura, umění, náboženství,\.\.
__Materiální základna__ – společenské, ekonomické,
materiální vztahy- Společnost podle Marxe prochází několika stádii: prvobytně pospolná 🡪 otrokářská 🡪 feudalistická 🡪 kapitalistická 🡪 komunistická - V kapitalismu spolu bojují kapitalisté a proletariát. V komunismu dojde ke zrušení soukromého vlastnictví, nebude docházet k vykořisťování,__ statky budou rozdělovány podle potřeby__. Marx nabádá proletariát ke vzpouře
- Člověk uskutečňuje sebe samotného, prací naplňuje svou podstatu. Zároveň jej ale produkt práce jakožto něco cizího ovládá a brání mu dosáhnout svobody, čímž ho odcizuje sobě samému. Dělník také produkuje nadhodnotu, kterou mu bere kapitalista, přičemž dostává jen nutnou mzdu. - Dějiny je nutno chápat jako proces neustálého odcizování. Zároveň je zapotřebí tento proces zkoumat a kritizovat a přetvořit svět tak, aby nedocházelo k odcizení. Práce nemá stát proti člověku. Pak bude filosofie zrušena jako nepotřebná. - Marxistická filosofie se stala ideologií komunistů po celé Evropě i mimo ni. Nejvýznamnějším z Marxových sympatizantů byl Lenin, který se v roce 1917 zmocnil Ruska a proměnil je v komunistickou diktaturu. Jeho vlastní filosofie je označována jako marxismus-leninismus. - Podle Lenina je možné ve společenském vývoji přeskočit stádium kapitalismu. Zároveň obsahuje zásady revolučního boje po uskutečnění revoluce (Marx nikdy nevyzýval k teroru!). - Zatímco na západě se marxistická filosofie dodnes těší mírné oblibě (studentská hnutí ve Francii nebo Itálii), v zemích bývalého východního bloku je na ni obvykle pohlíženo negativně
IRACIONALISMUS - Iracionalistická filosofie je víceméně reakcí na přístup ke světu, který zaujímali pozitivisté a evolucionisté. Zatímco pozitivismus se soustředil na vědeckost a rozum, iracionalismus se snaží vyzdvihovat iracionální stránku člověka, zejména víru, vůli a vášeň. - Iracionalistický přístup se někdy kryje s antiscientismem (kritika vědeckého přístupu).
Arthur Schopenhauer - narodil se v Gdaňsku - cestoval a mluvil několika jazyky - navazoval na Kanta, zabýval se indickou filosofií, německé idealisty považoval za šarlatány, jeho filosofie je pesimistická - byl domýšlivý, považoval se za génia, uznání se dočkal až na konci života, obdivoval jej Richard Wagner - dílo: SVĚT JAKO VŮLE A PŘEDSTAVA - Ve svém nejslavnějším díle vychází Schopenhauer z Kanta. Svět dokážeme poznat pouze jako soubor jevů. Viditelný svět je pouze zdání (v indické filosofii „mája“) - Svět je ale možné vnímat také jako vůli. Věc o sobě je vůle. Naše tělesné akty jsou akty vůle. Vědomí je pouze povrchem naší bytosti, pod kterým se nachází vůle, z níž vyvěrají myšlenky. Naše myšlení nemá racionální povahu! Intelekt pouze slouží vůli. - Vůle je slepá. Projevuje se jako vůle k životu, ale sama o sobě je nesmyslná a nikdy nepolevuje. Není pouze naší nevědomou hybnou silou, ale lze ji nalézt všude, zejména v přírodě. - Každý druh usiluje o sebezachování – pohlavní orgány jsou ohniskem vůle. Láska je jen iluze. Každý miluje to, co jemu samotnému chybí. Nejvíce maskulinní typy hledají nejvíce femininní typy. Fyzická krása je pomíjivá, v manželství dochází k vystřízlivění. - Vůle je nekonečná, nedá se ale nikdy zcela naplnit. Lidský život je plný nesplnitelných přání. Nelze nalézt trvalé štěstí. Slast a pocit štěstí jsou pouze nepřítomností bolesti. Nejvíce trpí__ géniové__. - Nedokážeme si vážit toho, co máme. Hodnotu si uvědomíme, až když o ni přijdeme. - Většina lidí má nouzi, a ti, kteří se jí dokáží vyhnout, trpí nudou. - Život spočívá v zápase a ničení. Nestojí za žití a směřuje jen ke smrti. - Útěchu lze nalézt v - šílenství – genialita a šílenství mají k sobě velice blízko - umění – umělec pozoruje věci nezávisle na vůli, nejvyšší formou je hudba - askezi – překonávání vůle
Søren Kierkegaard - dánský filosof, přezdívalo se mu kodaňský Sókratés – obracel pozornost lidí k nim samotným a vedl k nim sókratovské promluvy, chtěl jim pomáhat - byl velice neoblíbený, psal ironicky, chodil v ošuntělém oblečení - jeho filosofie je pesimistická, svá díla vydával pod pseudonymy - nezabýval se obecnými problémy, zaměřoval se na konkrétní život jednotlivce a jeho niterné problémy – na jeho existenci. To z Kierkegaarda dělá otce existencialismu - Hlásal opravdové křesťanství, kdy má člověk stanout__ jako jednotlivec před Bohem__, odmítal mechanizované církevní rituály. - Měl strach z toho, že se jeho filosofie dostane do rukou profesorům
Friedrich Nietzsche - německý filosof - inspiroval se Schopenhauerovou filosofií (oba jsou označováni za voluntaristy) a hudbou Richarda Wagnera, později se s nimi rozešel - svou filosofii označuje za svěží vítr, je egoistický a ryzí - dílo lze rozdělit do 3 etap: - ovlivněn Wagnerem, Schopenhaurem – ZROZENÍ TRAGÉDIE Z DUCHA HUDBY - ovlivněn Darwinem – RADOSTNÁ VĚDA - etika, morálka – TAK PRAVIL ZARATHUSTRA - Ve spisu ZROZENÍ TRAGÉDIE Z DUCHA* *HUDBY se Nietzsche zabývá působením dvou živlů, které se prolínají uměním, ale také životem obecně - apollinský – zasněný, harmonický, umírněný živel - dionýský – divoký, nespoutaný, sjednocující živel - byl mu bližší *- „Tento svět je vůle k moci – a jinak nic. Avšak právě tak i vy jste vůle k moci – a jinak nic!“ *Podstatou světa je podle Nietzscheho vůle k moci (inspirace Schopenhauerem). Vše ve světě usiluje o moc. - Veškerá metafyzika je nesmyslná. Nadsmyslová jsoucna jsou vynálezem slabých. *„Bůh je mrtev.“ *(TAK PRAVIL ZARATHUSTRA) - Jako voluntarista Nietzsche snižuje úlohu rozumu, ten je pouze služebníkem vůle. Nejvíce si Nietzsche cení vášně a instinktů. - Nietzsche ve svých spisech rozbíjel staré hodnoty a místo nich přinášel hodnoty nové. - Morálka se dělí na panskou a otrockou. To, co je pro pána dobré, je pro otroky špatné a naopak. Nietzsche jednoznačně preferuje panskou morálku, která se projevuje silou, opravdovostí a nepoddajností. Otrocká morálka je stádní, dělá ctnost ze slabosti. Z toho důvodu Nietzsche opovrhuje socialismem a křesťanstvím - Křesťanství pěstuje v lidech otrockou morálku. Kdo je poslušný a soucitný, bude po smrti odměněn. Tak křesťanství převrátilo přirozené hodnoty. Potlačuje vášně, staví se proti životu samotnému.__ - Ve spisu TAK PRAVIL ZARATHUSTRA zvěstuje Nietzsche příchod nadčlověka __(Übermensch), který povede stádo. Bohové jsou mrtvi, nadchází nová etapa existence lidstva. - Nadčlověk je vyznavačem panské morálky, ztělesněním dionýského živlu a vůle k moci. Nietzsche je optimista. - Friedrich Nietzsche měl nesmírný vliv na filosofii 20. století. Čerpala z něj řada myslitelů odmítající pozitivismus a racionalismus. - Nacisty inspirovala vize nadčlověka, kterou promítli do svých teorií nadřazenosti germánské rasy