← Společenské vědy

POJMY

ARCHÉ = pralátka

  • ve starověké řecké filosofii označuje prvotní princip světa, původní látku, z níž svět povstal
  • Tháles z Milétu - voda
  • Anaximandros - apeiron

APEIRON

  • arché podle Anaximandra = něco neurčitého, neomezeného, nekonečného, bez hranic, protiklad všech pomíjivých věcí

10

  • Pythagoras - arché = číslo
  • věřili, že na obloze existuje 10 těles, vymysleli si antizemi
  • koncepce duše - lidský život lze připodobnit přímce (od zrození ke smrti)
  • 1 = bod, 2 = úsečka, 3 = plocha, 4 = prostor
  • život duše lze připodobnit ke kružnici - je nesmrtelná

APORIE = paradoxy, neřešitelný rozpor mezi dvěma stejně dobře doloženými názory

  • Zenón z Eleje - na jejich základě se snažil dokázat neexistenci pohybu, př. Letící šíp - dráha šípu je složena z klidových momentů - v každém bodě dráhy v určitém čase je v klidu → nepohybuje se

DAIMONION = vnitřní hlas

  • součást vesmírné božské bytosti
  • ozve se vždy, když je něco špatně (=svědomí)
  • Sokrates

LÁTKA X FORMA

  • Aristotelova metafyzika - podle něj je každá věc kombinací látky a formy
  • látka = něco, z čeho je vytvořena každá věc - bez látky by neexistovala žádná věc, protože by musela být vyrobena z ničeho
  • forma = určuje, co věc je - přirozená podstata věci - ani bez formy by žádná věc nemohla existovat
  • např. vznik kamenné sochy → socha vzniká kombinací kamene (látka) s určitou formou, která formuje látku do konkrétní podoby (socha)

„MYSLÍM, TEDY JSEM“ = Cogito ergo sum

  • René Descartes
  • I kdybych o všech jistotách, včetně smyslových vjemů mohl pochybovat, věta „myslím, tedy jsem“ je ve chvíli, kdy je vyslovena, nutně pravdivá.

MONISMUS

  • názor, že veškerenstvo vychází z jediné podstaty = arché

DUALISMUS

  • novověká filosofie – dualismus hmoty a duše
  • např. René Descartes

PLURALISMUS

  • 1 pralátka je nedostačující
  • existuje několik pralátek, které jsou řízené nějakou vnější silou

LYKEION = peripatetická škola - v roce 335 př.n.l. založil Aristoteles v Athénách svou vlastní školu

ENCYKLOPEDISTÉ = autoři Encyklopedie = 28 svazkové dílo encyklopedických věd, umění a řemesel (18.st.) = shrnutí poznatků tehdejší doby - začátek: „Věk náboženství a filozofie ustupuje století vědy“

  • Denis Diderot, Jean D’Alembert, Jean Jacques Rousseau

„EMIL“

  • pedagogický spis Emil čili O výchově, ve kterém Jean Jacques Rousseau líčí, jak by pomocí výchovy měly být děti chráněni před zhoubnými vlivy společnosti

„SLUNEČNÍ STÁT“

„A PŘECE SE TOČÍ“ = Eppur si muove! (italsky doslova A přece se pohybuje)

  • do češtiny obvykle překládáno jako A přece se točí 
  • fráze, kterou podle legendy publikované v Querelles Littéraires, Galileo Galilei zašeptal poté, co byl nucen se veřejně zříci Koperníkova učení před inkvizičním soudem

NIHILISMUS

  • Slovo se poprvé vyskytuje jako teologický pojem u Augustina jako označení pro ty, kdo odmítají křesťanství a popírají Boží zjevení
  • U Abélarda a některých dalších scholastiků označuje ty, kdo dovozovali nesamostatnost Kristovy osoby a odtud i to, že Kristus není individuum a je tedy nic
  • Rozhodující význam má však pojem nihilismu až u Friedricha Nietzscheho - podle něho je nihilismus přímým důsledkem „smrti Boha“ - veškerá metafyzika je nesmyslná, nadsmyslová jsoucna jsou vynálezem slabých

DĚLNÍKOVO ODCIZENÍ

  • Marxova teorie alienace popisuje odcizení lidí od výsledků jejich práce jako důsledek ztráty individuality, která nastává při integraci jedince do sociální třídy → člověk tedy již nevykonává práci pro sebe, ale pro společnost, ztrácí spojení se svým výrobkem, a tedy pracuje pouze pro mzdu, nikoliv pro seberealizaci vycházející z odvedené práce

FORENZNÍ PSYCHOLOGIE = soudní

  • posudky na pachatele (lhaní), svědky, oběti, neradí soudcům!

EXISTENCE X ESENCE

  • V antické, scholastické a raně novověké filosofii znamená esence podstatu, bytostné určení věci – to, čím věc sama jest, co je například vymezeno její definicí → Esence tak tvoří protějšek k pojmu existence, tj. aktuálního bytí, existování nebo výskytu věci
  • starší esencialistická filosofie (G. Leibniz) chápala esenci jako nutnou podmínku existence (bez esence psa nemůže existovat žádný pes)
  • dánský filosof Soren Kierkegaard, který chtěl zdůraznit jedinečnost každého člověka, jeho neopakovatelnou osobu a nezastupitelnou odpovědnost, postavil na první místo existenci → člověk je tedy podle něho především sám sebou a teprve druhotně také člověkem vůbec → na to pak navázal existencialismus

AUTONOMNÍ X HETERONOMNÍ MORÁLKA

  • Immanuel Kant ve svém díle Kritika praktického rozumu říká, že člověk používá svůj rozum také k jednání a rozlišuje 2 druhy zákonodárství pro lidskou vůli:
  • vnitřní - autonomní morálka – člověk sám sobě říká, jak se má chovat
  • vnější – heteronomní morálka – někdo člověku říká, jak se má chovat (zákony)

PATRISTIKA

  • patres = otcové
  • teoreticky se formuluje křesťanství v dílech svatých otců pomocí filosofických a teologických pojmů
  • Svatý Augustin - usiloval o nalezení objektivní pravdy – prošel mnoha myšlenkovými směry → našel ji až v křesťanství
  • Augustinova gnozeologie = pochybuju, myslím, tedy jsem → když pohybuju, myslím, proto existuju - jsem
  • augistianismus = až do 13.st. hlavním pilířem církve

UNIVERZÁLIE

  • Raná scholastika - spor o univerzálie
  • univerzálie = obecniny, obecné pojmy
  • spor o to, jak moc jsou univerzálie skutečné
  • Realisté – univerzálie skutečně existují a existují mimo věc samotnou, viz. Platón
  • Nominalisté – univerzálie jsou jen jména, která dáváme podobným věcem (metafyz. Aristotela)

KATEGORICKÝ IMPERATIV

  • Immanuel Kant ve svém díle Kritika praktického rozumu říká, že člověk používá svůj rozum také k jednání, zabývá se tím, jak by měl člověk jednat, čím se řídit
  • jádrem je KATEGORICKÝ IMPERATIV ⇒ „Jedná tak, jak čeká, že by se měli chovat ostatní“
  • z našeho chování by mělo vyplynout všeobecné zákonodárství – já nekradu, ostatní by také neměli X já kradu, dovoluji ostatním, aby také mohli krást

FILOSOF S KLADIVEM = Friedrich Nietzsche

  • německý filosof
  • Když Nietzsche o sobě říká, že „filosofuje kladivem“, chce říci, že zkouší, co v evropském myšlenkovém dědictví tuto zkoušku přežije

NEGACE – NEGACE

„KAPITÁL“ = obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu

DETERIORACE

  • Poruchy paměti
  • Alzheimer, stařecká demence

HYPOMNÉZIE

  • Poruchy paměti
  • částečné či celkové snížení výkonnosti paměti (únava, užívání léků,..)

KRIPTOMNÉZIE

  • Poruchy paměti
  • člověk si myslí, že vynalezl něco, co už vynalezeno bylo

PSYCHÓZA

  • nejzávažnější duševní poruchy
  • těžko léčitelná nebo neléčitelná, jde těžko odlišit jednu od druhé
  • je nezodpovědný za své chování → nesvéprávnost
  • schizofrenie = většinou nadprůměrné IQ - rozštěpení různých psych. Fcí, narušení vnímání, myšlení, citů, objektivní reality - 1.fáze - halucinace, vidiny, slyšiny, ztráta zájmu, bludy, bezdůvodný hněv, pocit pronásledování, autistické projevy (opakování stálých činností) → až postupně převtělování do známých osobností, rozdvojená osobnost
  • paranoia = chorobná vztahovačnost, bludy, žárlivost, pocity pronásledování, zveličování, agrese,..
  • maniodepresivní psychóza = bipolární porucha - chorobná náladovost
  • autismus = uzavřenost vůči okolnímu světu, neschopnost citových vazeb
  • Bonhoefferova psychóza = vyvolaná infekčním onemocněním mozku (drogy, encefalitida, úrazy,..)

SOCIÁLNÍ STATIKA X DYNAMIKA - August Comte - francouzský filozof, sociolog, zavedl název sociologie - autor dvou oblastí: - sociální statika- zkoumá řád společnosti a snaží se o jeho udržení - sociální dynamika - zkoumá vývoj společnosti

FORMÁLNÍ SKUPINY

  • je zřízena zvnějšku nějakou institucí, předem jsou dána pravidla jednání, jsou rozděleny pozice, pravomoci (vojenský útvar)

PRIMÁRNÍ SKUPINA

  • socializace v této skupině začíná, má největší vliv na rozvoj jedince, je nejdůležitější
  • malé skupiny s osobním kontaktem mezi členy - charakteristické vysokou intimitou, důvěřivostí, silnými citovými vazbami a relativně dlouhým trváním skupiny - např. rodina

PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA

  • Jako subjekty občanskoprávních vztahů zákon rozlišuje fyzickou osobu, právnickou osobu a stát, který pokud vystupuje v občanskoprávních vztazích má postavení právnické osoby - Jsou to tedy osoby, kterým občanské právo přiznává způsobilost k právům a povinnostem, tedy právní subjektivitu

LEGISLATIVA

  • je pojem, který má čtyři významy: Právní řád daného státu nebo země – soubor aktuálně platných zákonů konkrétního  státu nebo země Zákonodárná moc – oprávnění vydávat zákony Legislativní proces – proces přijímání právního řádu (ústavy, ústavních zákonů, zákonů a podzákonných právních norem) Zákonodárný sbor - parlament daného státu

PROPORCIONÁLNÍ SYSTÉM

Zdroj: Společenské vědy/POJMY.docx