- latinsky: societas=společnost, logos=věda - věda o společnosti, ostatní společenské vědy zkoumají pouze jeden aspekt společnosti, sociologie naopak zkoumá společnost jako celek - Protosociologie - období existence sociologie jako součást filozofie před vlastním vznikem s. - Společnost - předmět sociologie
DĚJINY SOCIOLOGIE - až do 19. století byla součástí filosofie, až poté je jako samostatný vědný obor - dějiny sociologie dělíme na 3 etapy:
1) ½ 19. stol.- 20.l.20.stol.:,,období klasických teorií, velkých systémů“ - snaha popsat společnost na základě jednoho principu - zakladatel - August Comte - francouzský filozof, sociolog, zavedl název sociologie - autor dvou oblastí - sociální statika- zkoumá řád společnosti a snaží se o jeho udržení - sociální dynamika - zkoumá vývoj společnosti
- další sociologové - Herbert Spencer - Angličan, teorie evoluce - chápe společnost jako organismus, který se postupně vyvíjí - Karl Marx - sociolog, ekonom, pomocník Engels - vytvořil Teorii třídního boje - ve společnosti koexistují vždy dvě třídy, které stojí proti sobě a neustále se spolu střetávají (otrok/pán, feudál/poddaný..) - Émile Durkheim - Francouz, autor Teorie dělby práce, pro člověka je nevýhodné být sám - Vilfredo Pareto - Ital, autor Teorie elit - zdůrazňuje důležitost existence několika lidí, elity, která ovládá ostatní- masy, přispěl i k rozvoji ekonomické teorie - Max Weber - Němec, zabýval se problematikou moci, politiky, byrokracie
2) Období velkých výzkumů, meziválečné: rozvoj americké sociologie - přeměna z akademické, teoretické na prakticky využitelnou vědu, uskutečněny první velké výzkumy - důraz kladen na využitelnost poznatků - 1. výzkumy se týkaly sociálně- patologických jevů (alkoholismus, drogy, reklamy..)
3) Období po 2.sv.v.: pluralismus v sociologii (četnost, mnohost) - existuje vedle sebe více konkurujících si teorií
- v průběhu dějin docházelo k střídání tzv. Paradigmat - určitý způsob pěstování vědy - volba hlavního tématu, užití určitých metod (změna metod v rámci vědy) Současná sociologie má dvě paradigmata a) Interpretativní - člověk je aktivní, struktury společnosti (normy, hodnoty, vztahy..) uvádí v platnost svou interpretací (nic není dané, je to tím, za co to daný člověk pokládá) b) Objektivistické - člověk je pasivní, společnost je souborem stabilních struktur (norem,hodnot, vztahů), jimž se člověk přizpůsobuje
ČESKÁ SOCIOLOGIE - není moc významná - jejím zakladatelem je T.G.Masaryk (na Pražské univerzitě sepsal spis Sebevražda) pokračovatel Beneš - současný - v deníku Právo, ekolog Jan Keller
SOCIALIZACE - Lidé = přírodní tvorové, členové společnosti = proces začleňování jedince do společnosti (zespolečenštění) - celoživotní proces končící až smrtí jedince - Dosocializování - člověk se neustále musí přizpůsobovat novým situacím (nekončící proces) - Resocializace - např. u vězňů, skupin, kde došlo k neoptimální socializaci - nastupuje nová, nový pokus o zařazení člověka do společnosti
Rozlišujeme dva typy a) záměrná - výchova, vzdělání b) nezáměrná - rodiče, filmy, reklamy, knihy, vzor u dospělých
Základní socializační činitelé: Rodina, Vrstevníci, Škola
Význam socializace a) pro jedince - dává mu možnost žít, orientovat se ve společnosti - tzv. ,,vlčí děti“, u kterých neproběhla socializace, nedokáží se začlenit do společnosti- Mauglí, Tarzan b) pro společnost - udržování a přetváření hodnot společnosti v dlouhodobějším hledisku
Sociálně patologické jevy - jsou definovány právem každé země, překročení právních norem je trestné - R.K. Merton rozdělil tyto jevy do několika skupin: 1. Konformismus - člověk se bez problémů přizpůsobí 2. Inovace - člověk přijímá za své hodnoty společnosti, k jejich dosažení volí nové prostředky - inovace je odchylkou od norem=deviací- může být jak pozitivní, tak negativní 3. Ritualismus -jedince lpí na určitých postupech bez vztahu k cílům společnosti (byrokracie..) 4. Různé formy úniku - jedinec ignoruje jak cíle, tak způsoby jejich dosažení (introverze..) 5. Vzpoura - proti systému
Vznik deviace - buď je toto chování biologicky podmíněno, nebo, a to spíš, je produktem socializace: a) teorie nálepkování- kvůli odlišnosti je mu společností dána ,,nálepka“ a dotyčnému nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit- náhoda, vzhled b) teorie kulturního přenosu formou diferencované asociace - kontakt jedince se subkulturou, se kterou se snadno ztotožní, i neuvědoměle - parta - s nepřítelem=gang c) teorie vytěsnění - okolí je vyloučí (xenofobie..) d) teorie deprivantů - nedosáhli nebo přišli o svou normalitu- smysl v moci, slabá vůle..
Závislosti 1. Drogová - tělesná nebo psychická závislost na periodickém užívání nějaké látky s psychotropním, povzbuzujícím účinkem, zvyšování dávek, abstinenční syndromy Gambleři, workholici, alkoholismus, rasismus..
ČLOVĚK V SOCIÁLNÍCH VZTAZÍCH
SOCIÁLNÍ STRUKTURA - Struktura = poloha části v celku - Sociální struktura - uspořádání, organizace společnosti, soustava vztahů spojující jednotlivé členy nebo části společnosti dohromady
SOCIÁLNÍ STATUS - postavení jedince ve společnosti na společenském žebříčku - vyjadřuje souhrnným způsobem základní postavení člověka ve společnosti - Sociální status ovlivňují - příjem, vzdělání, atraktivita povolání, vzhled, místo bydliště, během života se může měnit
Sociální status, pozice, má dvě složky: 1. Předem daný = Askripce - postavení je člověku připsáno bez ohledu na jeho kvality (Indie- kastovní systém, monarchie, povolání rodičů, černoch má černou kůži, tak je hned špatnej…) 2. Získaný = Výkon - postavení si člověk získává svými kvalitami, převažuje v moderní společnosti
SOCIÁLNÍ MOBILITA - přesuny, pohyb lidí ve společnosti na pomyslném žebříčku hodnot společnosti, ve struktuře.. a) horizontální – sociální status se nemění b) vertikální – společenský pád a vzestup = kariéra
Dále můžeme mobilitu dělit na: a) intragenerační – změny na spol. žebříčku v rámci jedince b) intergenerační – změny na spol. žebříčku v rámci generaci
Lift mobility(výtah, kanál) - tento pojem zavedl Američan ruského původu sociolog Sorokin = snaha popsat instituce, jimiž lidé realizují svůj mobilitní vzestup (prostředky - rodina, šéf, politická strana, vyhlášená škola, armáda, církev..)
Společnosti se liší mírou mobility, mobilitních pohybů 1. společnost uzavřená - s malou až nulovou mobilitou, znemožněna jakákoliv změna v postavení- kasty, feudální státy 2. společnost otevřená - moderní, demokratické státy- postavení si získáváme v průběhu života na základě našich kvalit a schopností
__SOCIÁLNÍ ROLE __- očekávané chování od člověka určitého postavení, souhrn očekávaného chování od jedince v určité pozici - Každý člověk plní řadu sociálních rolí, učí se je v procesu socializace, svou roli si může do určité míry zvolit, vybrat, role nejsou absolutně závazné (v případě velkých odchylek ale přichází trest společnosti v podobě výsměchu, nepochopení..), člověk svou roli může i odmítnout, přijmout, případně někdy dochází k fanatickému ztotožnění (např. vztah policie k vlastní rodině)
SOCIÁLNÍ NEROVNOST 1. Třídní - Karl Marx - ve společnosti proti sobě vždy stojí dvě antagonistické třídy - lidé jsou do těchto tříd rozděleni na základě majetku, ekonomických kritérií - Marx- chtěl revoluci, znárodnění, společně s Engelsem sestavil Komunistický manifest 2. Stratifikační - odvozeno z latinského slova stratum = vrstva - tuto teorii zpracoval německý sociolog Max Weber jako reakci na marxistický přístup - společenské postavení jedince je určeno více kritérii (povolání, příjem, moc..) - lidé se dělí do více vrstev - nižší - střední - vyšší zejména podle vzdělání, liší se i jazykem
Statusový symbol - vlastnictví určitého předmětu, který značí příslušnost k určité vrstvě, v dané době se málokdy vyskytuje, rarita (automobil, počítač..)
Strukturní funkcionalismus - směr v sociologii v 50./60.l. 20. stol., rozvíjel se hlavně v USA, zakladatelem je Parsons - sociální nerovnost je prospěšná pro společnost, protože motivuje jedince k většímu, lepšímu výkonu, přispívá k úspěšnému fungování společnosti
SOCIÁLNÍ ÚTVARY
SOCIÁLNÍ SKUPINA - stabilní sociální útvar, seskupení lidí spojených společným cílem s relativně stálými, trvalými, pevnými vztahy mezi členy - je schopná navenek vystupovat jednotně, má vlastní identitu (symboly, hodnoty..)
Základní charakteristika skupin a) společný cíl (někdy definuje skupinu- instrumentální..) b) společná činnost c) vzájemná interakce - vzájemný kontakt, působí na sebe, ovlivňují se d) hierarchie - dělba práce, autorita e) normy a hodnoty - vlastní identita f) systém sankcí - k posilování, dodržování norem, vyloučení ze skupiny g) vědomí identity – vědomě rozlišujeme „my“ a „oni“
SOCIÁLNÍ AGREGÁT - není sociální skupina - seskupení lidí na určitém místě - na základě prostorového principu - nemají společné cíle, normy, hodnoty - je dočasné nahodilé seskupení lidí, např. obyvatelé paneláku, cestující ve vlaku - zvláštní druh agregátu je dav
DAVOVÉ CHOVÁNÍ - zabýval se jím francouzský sociolog Le Bon - převládají při něm instinkty, pudy a emoce nad rozumem - dochází ke ztrátě odpovědnosti, rozumového chování - taktéž dochází k potlačení individuality - člověk je v davu anonymní, vyvolává v něm pocit bezpečí před sankcemi - člověk se v davu chová tak, jak by se sám o sobě nikdy nechoval
Klasifikace davů 1. klasifikace Američan Brown - a) davy pasivní - publikum, posluchačstvo b) davy aktivní - lynčování, panika při požáru, nákupy..
2.klasifikace Američan Davis - a) davy sociálně strukturované - předem ohlašovaná, organizovaná seskupení lidí (manifestace, diskotéky..) b) davy náhodné - neplánované, nepředvídatelné seskupení lidí- nehoda, čumilové c) davy nezákonné - skupina lupičů, fotbaloví fanoušci, vandalové..
KLASIFIKACE SOCIÁLNÍCH SKUPIN 1. podle počtu členů a) malá - 2- 30 členů, všichni se navzájem znají, stýkají se (třída, rodina, družstvo) b) velká - komunikace je zprostředkovaná, navzájem se její členové neznají (politická strana..)
2.podle zakladatele a) formální - je zřízena zvnějšku nějakou institucí, předem jsou dána pravidla jednání, jsou rozděleny pozice, pravomoci (vojenský útvar) b) neformální - vzniká spontánně, z vlastní iniciativy, mezi členy neoficiální vazby, úzké kontakty, vztahy (přátelé)
3.podle míry vlivu na proces socializace a) primární - podle amerického sociologa Cooleyho na počátku 20. stol. - socializace v této skupině začíná, má největší vliv na rozvoj jedince - je nejdůležitější - jsou to malé skupiny s osobním kontaktem mezi členy - jsou charakteristické vysokou intimitou, důvěřivostí, silnými citovými vazbami a relativně dlouhým trváním skupiny - např. rodina, podle Coolyho dříve dětská herní skupina, sousedství b) sekundární - podle amerického sociologa Burgesse - zahrnuje vše kromě rodiny, skupiny, ve kterých proces socializace pokračuje - pracovní spolky, politické strany
4.podle členství a) skupina vlastní - podle amerického sociologa Summera - jedinec je součástí této skupiny a oproti ostatním ji hodnotí pozitivněji - fanoušci; my vs. oni b) cizí - jedinec není jejím členem, hodnotí ji negativněji než skupinu vlastní
5.podle uzavřenosti a) skupina otevřená – vstoupit může kdokoli b) skupina uzavřená – sekta, gangy
Referenční skupina = vztažná skupina, klasifikoval ji americký sociolog Merton - je skupina, se kterou se jedinec ztotožňuje, chce být jejím členem (ale není), sympatizuje s ní, uznává stejné hodnoty, normy, vůdce (Balzac- šlechta, Vondráčková- mladí)
Rodina - dříve tvořila základ státu - je nejdůležitější skupina ve společnosti - jedince provází cel+ý život - má 4 funkce - 1. Biologicko - reprodukční - 2. Ekonomická - materiální zabezpečení rodiny - 3. Výchovná - socializační - 4. Citová, emocionální - uspokojování citových potřeb členů - V současnosti mluvíme o krizi rodiny- zvyšuje se rozvodovost(33%), přestává plnit všechny své fce
__ DAVY __- sociální agregát
Klasifikace sociálních skupin 1) dav sociálně strukturovaný - osoby spojené místem či stejným bodem zájmu a) posluchačstvo b) plánovaný expresivní dav – vyjadřují určité emoce (ale sociálně uznané), př. diskotéka, povolená 2) náhodný dav - lidé jsou taky spojeni stejným místem či zájmem, ale dav vzniká neplánovaně a) divácký dav – lidé shromáždění kolem výjimečné události b) intenzita podnětupanický dav – zde se projevuje specifika davového chování není tak úměrná intenzitě paniky c) znepříjemňující davy – seskupení osob, které chtějí dosáhnout téhož cíle, např. nastupování do vlaku 3) nezákonné davy - projevují chování v rozporu se zákonem, nejsou nezákonné až v průběhu, ale jsou nezákonné už od počátku (od podnětu ) a) aktivní expresivní dav – rebelující dav, nepovolená demonstrace b) amorální davy – narkomani, opilci, orgiastické skupiny
__KULTURA - Něco umělého, souhrn umění, výtvorů, ideí, myšlenek, postojů a to všechno je dále předáváno - nemateriální – zvyky, tradice, hudba, desatero přikázání, Platonovy myšlenky, nábožen. - materiální (masová) – technické prostředky: televize, tisk, rádio, móda – vzniká ve 20.stol. - subkultura – musí být vyhraněná vůči kultuře nebo marginalizovaná (diskriminována) - anarchisti, nácci, disidenti (náboženský nebo politický odpadlík) - kulturní difúze – prolínání kultur, působení na jiné kultury - akulturace – osvojení prvků z jiných kultur - kulturní dědictví – to co se osvědčilo a co je nutné předat dále (seznam památek UNESCO) - __masová kultura – kultura přístupná a srozumitelná každou společností, šířená mas médii (populární hudba, seriál)
MÉDIA - Marshall McLuhan - kanadský teoretik - Média jsou vše, co rozšiřuje člověka o jeho smysly - Prostředník komunikace - Mediální abstrakce - zakódování část reality - Dochází k tomu, že se část reality odštípne (vůně) - Vilém Flusser - žid, teoretik - ozlišoval 3 druhy médií - 1. Obrazy – nejstarší, vznik v pravěku 2. Texty – obraz přestal stačit k popisu reality, začaly vznikat základy náboženství 3. Technický obraz – nejdokonalejší, vznik nejpozději - dokáže člověka oklamat, zmanipulovat - reklamní letáky, fotografie (fake, retuš), video (střihy, triky) - Texty – náboženské spisy , zákony, nařízení, filosof.spisy, knihy (mniši přepisovali až do 15. stol.; J.Guttenber – knihtisk)__ - Noviny - 18. stol., vznik z ekonomických zpráv - Lidové, hospodářské, právo - Bulvár – drby, prodejnost, nízká kvalita zpráv, barevnost - Časopisy - Rozhlas - na počátku 20.stol. - Veřejnoprávní stanice (Český rozhlas) nebo soukromé stanice - Obrovská role při šíření nacismu, komunismu - Televize - od 20.let 20.stol. - Mezník OH v Berlíně 1936 – 1. přenášené televizí - Dnes digitální televize - Veřejnoprávní (Česká televize), komerční (4 kanály) - Film - 1. film 1888 Roundhay garden scene (sekunda) - 20.léta barevné televize - Internet - zprvu pro vojenské účely (60.léta 20.stol.), celosvětová síť, veškeré informace - Demokratický potenciál, kriminální potenciál - Svoboda projevu, dostupnost, rychlost, lenost - Prostor pro občanskou aktivitu __ - Zneužívání dat, informační záplavy – moc informací, porušování autorských práv, atd.