RENESANCE - období mezi Středověkem a Novověkem - vznikla v S Itálii ve 14.st. - filosofie 15.-16.st - důraz na individualismus (člověk nezávislý a svobodný, nezávislý na bohu) - postupný rozvoj vědeckého zkoumání (kompas, knihtisk, střelný prach) - cestování, obchod, zámořské objevy (Kryštof Kolumbus) - náboženská reformace – cílem poukázat na špatné skutky církve (odpustky,..) (Jan Hus, M. Luther) - heliocentrismus = názor, že slunce je středem vesmíru (dříve země = geocentrismus) - Mikuláš Koperník - polský astronom - dílo: O OBĚZÍCH NEBESKÝCH SFÉR - Galileo Galilei – italský astronom - Johannes Kepler - astronom a filosof - Kepler. zákony – zákony pohybů planet formuloval matematick - filosofie - přírodní - společenská
__PŘÍRODNÍ FILOSOFIE __- pracovali s názory vědců
Mikuláš Kusánský__ __ - Němec, advokát a kněz - tvrdil, že vesmír nemá žádný střed a je nekonečný - bůh stvořil svět na základě matematických zákonů, k poznání vesmíru je nutno ovládat matematiku - hlasatel náboženské tolerance a dialogu
Francis Bacon - Angličan, právník, politik podporovaný králem - lidé by se pomocí vědy měli snažit ovládnout přírodu a efektivně ji využít, je nutné poznat přírodní zákony - „Sciencia est potencia“ = vědění je moc – základem všeho je smyslová zkušenost = empirismus, pokusy, indukce - teorie poznání - 1. musíme se zbavit idolů (předsudků, omylů) - idoly rodu – dány lidskou přirozeností (zjednodušování) - idoly jeskyně – způsobené individualitou, díky prostředí, kde vyrůstáme) - idoly tržitě – vznikají nesprávným používáním odborn. termínů,, komunikace - idoly divadla – přenáší se z generace na generaci, od autorit - 2. konstruktivní - zbavit se pomocí indukce = tvoření obecných závěrů z jednotlivých premis - dílo: NOVÁ ATLANTIDA – utopické dílo, jeho stát vedou vědci
__SPOLEČENSKÁ FILOSOFIE __- zájem o člověka v duchu antické vzdělanosti - otec humanismu – Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccia - náboženská reformace - narůstala nespokojenost s poměry v katolické církvi - Martin Luther – odmítal výlučný nárok církve na prostřednictví mezi člověkem a bohem
Niccolo Machiavelli - italský politický filosof - dílo: VLADAŘ – poučení a praktické rady pro panovníka - machiavellismus = účel světí prostředky (důležitý je výsledek, ne průběh) - nejdůležitější pro něj bylo zachování státu - veškeré prostředky pro zachování státu jsou oprávněné - panovník by měl využívat lidských slabostí, lidé jsou špatní a většinou i hloupí - je třeba jednat rychle a nekompromisně - lze bojovat, jak pomocí zákonů, tak násilím
Thomas More - zastánce společenské utopie - dílo: UTOPIE – obraz ideálního státu (vymyšleného) – vzor pro ostatní státy - utopos = žádné místo, utopie dnes – něco nerealisticky pozitivního - požadoval ukončení vykořisťování, zavedení společného vlastnictví – „socialismus“ - svým dílem inspiroval budoucí teoretiky socialismu a komunismu - náboženská tolerance, vzdělání pro obě pohlaví stejné
Tommasso Campanella - dílo: SLUNEČNÍ STÁT - zastánce společenské utopie - myšlenky jak Thomas More
Hugo de Groot - právník a teolog - dílo: SVOBODNÉ MOŘE - právo je odvozeno z boží vůle a stojí nad státem, přirozené právo – člověk obdařen rozumem, žije ve společnosti
Thomas Hobbes - právní nauka - dílo: LEVIATHAN – biblická příšera, kterou bůh seslal na lidi, aby vládla - měly na něj velký vliv společenské převraty v Anglii – revoluce, změny v zemědělství - z politické filosofie odstraňuje teologické prvky - prosazoval absolutismus - člověk je od přirozenosti egoista -> dochází k pošlapávání práv druhých = přírodní stav -> homo homini lupus = „člověk člověku vlkem“ - přírodní stav = není uspokojena potřeba jistoty – lidi se vzdávají svých přirozených hodnot v prospěch státu
NOVOVĚKÁ FILOZOFIE - 17. století – 2. pol. 18. Století, navazuje na renesanci - z uměleckého hlediska se kryje s barokem – Bach, Vivaldi,.. - rozvoj absolutismu - zámořské objevy a obchod - filosofie nezávislá na teologii - důraz na lidský rozum - gnozeologie = nauka o poznání - velký zájem o vědu, matematiku,.. - dualismus hmoty a duše - fyzikální prostor je nekonečný - stále ještě odmítání ateismu
RACIONALISMUS
EMPIRISMUS
- ratio = rozum
- emporia = zkušenost
- spíš kontinentální Evropa
- britský směr, vyvinul se později
- vyzdvihovali úlohu lidského rozumu
- vyzdvihovali úlohu lidské zkušenosti
__Racionalismus René Descartes __ - „Cogito, ergo sum.“ (= Myslím (pochybuji), tedy jsem) -> důkaz lidské existence - francouzský matematik, vědec, filosof - dílo: ROZPRAVA O METODĚ - jeho knihy zakazovány církví i státem - základ matematika - metodická skepse = na počátku všeho stojí pochybnost, je nutné o všem pochybovat, veškeré vědecké poznatky mohou být zpochybněné - nelze pochybovat o -> v okamžiku, kdy pochybuji, myslím, a pokud myslím, musím nutně existovat - dualista - substance - 2 druhy + Bůh = přirozenost - tělesná = hmotná věc, jeho základní vlastností je rozprostraněnost - myslící = duch = nehmotný a nezaujímající prostor - nekonečná = bůh – bylo nám dání, nelže -> na základě nekoneč. poznáváme vnější svět - solipsismus = představa existence pouze myslící osoby
Benedikt Spinoza - původně nizozemský žid, živil se jako brusič čoček - monista - substance = to, co je základem věci, jedno, nekonečno, sjednocení veškerého bytí, věčná = bůh = tvořící příroda - Spinozova etika - modus = to, co je podmíněno něčím jiným, svět konečných jevů, stvořená příroda - determinismus = vše se děje nutně, vše je předem určeno - svobodné rozhodnutí – pouze, když jsme opravdu přesvědčeni
Gottfried Wilhelm Leibniz - německý filozof a vědec, v 15 letech na uni, v 17 bakalář, nikdy nebyl vědecký pedagog - zabýval se diferenciálními počty (derivace, integrály), matematik, právník, historik, geolog, ing,.. - poslední „renesanční člověk“ v Evropě - hlásal spojenectví křesťanů s nekřesťany - díla: *Nová soustava přírody, Monadologie, Principy přírody a milosti, Teodicea * *- *vycházel z Descarta, ale odmítal ho - pohyb jde zastavit => zákon zachování síly (energie) – zůstává i tehdy, pokud je pohyb zastaven, přechází jen v jiné formy - hmota není dělitelná donekonečna (X Descartes) – musíme dojít k nějaké zákl. částici
Monadologie - elementární částice = MONÁDA (jednost) = bodová a individuální substance - kolem nás je jich nekonečno, každá věc se z ní skládá - monády jsou: 1) body 2) silová centra => tělesa – shluky silových polí 3) oduševnělost = žijí, mají své vlastní představy; monády hmoty, lidské duše – na vyšší úrovni - nejdokonalejší monáda = bůh 4) individuálnost = každá je jiná, všechny uspořádány do harmonického celku – ten se řídí tzv. předjednanou harmonií – pochází od Boha - Z těchto základních bodů jsou pak složena všechna tělesa - každá monáda v sobě nese boží řád a tudíž všechny tvoří harmonický celek
__Teodicea = ospravedlnění boží existence ve zlém světě, zabývali se tím i ve středověku (sv. Augustýn) -> zlo = absence dobra - bůh stvořil nejlepší svět, jaký mohl - 3 druhy zla- 1. metafyzické – svět je konečný, lidé umírají, protože svět končí, bůh s tím nic nenadělá 2. fyzické – dáno nedokonalostí lidských bytostí – cítíme záporné emoce __3. morální – děje se proto, že jsme nedokonalí a máme svobodu – často si vybíráme špatně => v rozporu s předjednanou harmonií
Empirismus = britský myšlenkový směr (čerpá z ostrovní tradice myšlení), reakce na racionalismus - někdy řazen už k osvícenství - jeden ze směrů gnozeologie - základem je teorie založená na lidské zkušenosti (vše, co se do nás dostává zvenku – vjemy, zážitky…) - zkušenost předchází rozumu – člověk nemá žádné vlohy, pouze to, co se do něj dostane „zvenku“
John Locke - pracoval jako domácí učitel a rádce, stal se komisařem pro kolonie - nejslavnější dílo: Esej o lidském rozumu - zjistil, že pojem boha se nevyskytuje ve všech kulturách - Zatímco Descartes tvrdí, že člověk se rodí s určitými vrozenými idejemi, Locke je přesvědčen, že neexistují žádné vrozené ideje. - Jak je to možné? Zákony, jako je například zákon totožnosti, jsou až pozdním výtvorem lidstva. Veškeré lidské poznání pramení ze zkušenosti. - Člověk je po narození tabula rasa – nepopsaný list papíru, ve vědomí nemá nic. - Zkušenost může být dvojího druhu: - vnější (sensation) – pramen, ze kterého se do vědomí dostávají jednoduché ideje (vjemy). Primární kvality: rozprostraněnost, tvar, pevnost, počet, pohyb, klid. Další kvality (barva, chuť atp.) vznikají díky primárním – barva tělesa tedy závisí na kvantitativních vztazích, což je v souladu s moderními poznatky! - vnitřní (reflection) – lidské vědomí se obrací samo k sobě, řadíme sem vnímání, vzpomínání, rozlišování, srovnávání, chtění – pracuje se s materiálem vnější zkušenosti
- Rozum vytváří složené ideje na základě práce se zkušeností, nikdy k nim ale nemůže přistoupit nic z rozumu samotného! - Mezi složené ideje patří - mody (počet, prostor, trvání,…) - substance (bůh, duch, těleso) - vztahy - Složeným idejím neodpovídá žádný reálný objekt – jedinou výjimkou je substance, tedy bůh, duše a tělesa existují reálně.
George Berkeley - Ir, hodně cestoval – USA; biskup - dílo: Esej o nové teorii lidského poznání, Pojednání* o základech lidského poznání* - materialista - kritizoval Locka - subjektivní idealista (příčinou všech věcí je subjekt (člověk) sám)-neexistuje hmotný svět, pouze představy - zákl. heslo: „Esse est percipi“ => „Existovat znamená být vnímán“ - veškerá realita závislá na mysli, na co jsme schopni myslet, to existuje - veškeré věci, které vnímáme svými smysly, musí existovat pouze v našem vědomí -> když je nevnímáme, neexistují __- __každý člověk ovšem vnímá stejnou věc stejně - má obecné ideje dány od Boha - věci mohou existovat pouze jako vnímatelné objekty - věci, které vnímá více lidí, jsou společnou představou - to, co existuje objektivně je duch, ne hmota => nemá objektivní existenci - objektivně existuje to, co dokáže vnímat lidská duše, vše kolem jsou představy - původ všech představ a idejí je v bohu (=> věří v boha) - všechny naše představy jsou vnímány boží myslí, bůh je vytváří a vnímá - bůh vnímá i to, co někteří vnímat nemusí - zvířata nemyslí
David Hume - Skot, knihovník - dílo: Pojednání o lidské přirozenosti, Zkoumání o lidském rozumu - navazoval na Locka - teorie vnímání, Berkeleyho (ale byl radikálnější) - existují jednoduché a složité představy - pracuje s termíny „dojem“ a „idea“ - dojmy jsou podle Huma získány smyslovým vnímáním vnějšího světa - ideje jsou pak produktem našich vzpomínek na dříve vnímané věci - všechno co si naše vědomí vytvoří jsou kombinacemi impresí a idejí - neexistuje hmota, ani duše - existují pouze představy, nejsou uchyceny na žádné lidské duši, „visí“ ve vzduchu - vědy, které mají smysl jsou ty, které pracují s dojmy ->odmítl zákon kauzality, kdy má veškeré dění svou železnou zákonitost a příčinu předem stanovenou - „Je možné, že Slunce zítra nevyjde“ => pouze jsme si zvykli na přírodní a fyzikální zákony, není důkaz, že zítra to bude stejné