MATURITKA

← Společenské vědy

POLITICKY SYSTEM

__ __= souhrn politických institucí , idejí dané společnosti a vzájemných vztahů mezi nimi

ČESKÁ REPUBLIKA

- Česká republika je unitární stát, zastupitelská demokracie a parlamentní republika s [vícestranickým systémem](https://cs.wikipedia.org/wiki/Stranick%C3%BD_syst%C3%A9m” \o “Stranický systém) - Výkonná moc je delegována na prezidenta a vládu, v jejímž čele stojí premiér - Zákonodárnou moc tvoří dvoukomorový parlament a soudní moc realizuje čtyřčlánková soudní soustava a Ústavní soud.

Výkonná moc - Vrcholovým orgánem exekutivy je vláda, kterou tvoří předseda vlády, místopředseda vlády a ministři - Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí vyslovuje důvěru. - Vláda může v rámci zákonů a k jejich rozšíření vydávat nařízení, sestavuje také státní rozpočet a státní závěrečný účet - Prezident je hlavou státu a reprezentuje ho v zahraničí. Jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry - Jmenuje také soudce, guvernéra České národní banky a bankovní členy České národní banky a prezidenta a viceprezidenty Nejvyššího kontrolního úřadu - Má právo vetovat zákony, vyhlašuje termíny voleb a má právo udělovat amnestii a státní vyznamenání - je také vrchním velitelem ozbrojených sil

- Volba prezidenta - Prezident České republiky byl do roku 2008 volen nepřímo poslanci a senátory. Pro zvolení

prezidenta v prvním kole bylo potřeba nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců a nadpoloviční většiny hlasů všech senátorů. Pro zvolení prezidenta ve druhém kole bylo třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většiny hlasů přítomných senátorů. Pokud nebyl nikdo zvolen ani ve druhém kole, konalo se třetí kolo. V něm stačila nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů (v součtu). Od ledna 2013 hlavu státu volí občané. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. Právo být volen má každý občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. Navrhnout uchazeče je oprávněn každý občan ČR starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. Navrhovat kandidáta také může nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů. Pokud k tomu nedojde, koná se za čtrnáct dní druhé kolo volby, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá více hlasů.

Zákonodárná moc

- Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let. Volby do Senátu se konají každé dva roky a obměňuje se vždy jedna třetina senátorů. První volby do Senátu proběhly až v roce 1996. - Poslanecká sněmovna schvaluje zákony, může přehlasovat veto Senátu i prezidenta. Schvaluje dále také státní rozpočet a státní závěrečný účet a vyslovuje důvěru a nedůvěru vládě. Mezi další pravomoci Poslanecké sněmovny patří například i volit veřejného ochránce práv nebo podávat návrh na jmenování prezidenta NKÚ. - Senát - Po schválení zákona v Poslanecké sněmovně je zákon postoupen do Senátu. Ten může návrh zákona schválit a postoupit prezidentovi republiky, vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona (a tím ho prakticky schválit), vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy nebo zákon zamítnout. Je-li návrh zákona Senátem zamítnut, může ho sněmovna přehlasovat většinou všech poslanců. Vrátí-li Senát sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, může si Poslanecká sněmovna “vybrat” zda návrh zákona přijme s pozměňovacími návrhy Senátu nebo bez nich. Senát dále schvaluje soudce Ústavního soudu, které mu navrhuje prezident republiky, a může podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro velezradu.

Soudní moc - Soudní moc je tvořena soustavou obecných soudů, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem. Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem se sídlem tamtéž nejvyšším článkem soudní soustavy. Dalšími články jsou dva vrchní soudy, 8 krajských soudů a 86 okresních soudů. V Česku neexistují žádné zvláštní soudy. Vojenské soudy a tři krajské obchodní soudy byly zrušeny v letech 1993 a 2000. - Ústavní soud České republiky se sídlem v Brně stojí mimo soustavu ostatních soudů. Je orgánem ochrany ústavnosti, tedy projednává záležitosti, které se přímo či nepřímo dotýkají ústavního pořádku České republiky. Projednává tedy také mj. ústavní žalobu Senátu na prezidenta republiky pro velezradu.

POLSKO

- Republika, která v sobě promítá parlamentní a prezidentský model

- Současná ústava je z r.1997

- Hlavní město: Warszava

Prezident (Andrzej Duda, od r. 2015)

- Je volen přímo na 5 let s možností znovuzvolení dvoukolovým většinovým systémem

- Kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu

- Hlava státu má právo veta při hlasování parlamentu o zákonech

- Veto může být zamítnuto 3/5 většinou v Sejmu, je-li přítomna ½ zástupců

- Prezident může rozpustit parlament, není-li schopen schválit rozpočtový zákon nebo sestavit vládu

Výkonná moc

- v čele premiér – hlava vlády (vládu jmenuje prezident)

- v čele současné vlády – Mateusz Morawiecki

Zákonodárná moc

- Národní shromáždění: Sejm a Senát

- Sejm – 460 poslanců volených na 4 roky poměrným volebním systémem, vyslovuje vládě nedůvěru, strana pro vstup do Sejmu potřebuje 5% voličů, koalice 8% voličů

- Senát – 100 senátorů volených na 4 roky většinovým volebním systémem

Soudní moc

- Soudy a tribunály

- Ústavní soud – Warszava

- Nejvyšší soud je nejvyšším ústředním soudním orgánem v Polsku a tedy i nejvyšším odvolacím soudem

- Obecnými soudy jsou soudy odvolací, krajské a okresní

Administrativní členění

- 16 vojvodství – 371 okresů – obce

Politické strany

- PO – občanská platforma – středová strana

- PiS – právo a spravedlnost (dědic SOLIDARITY z 80 .let)

- SDL – svaz demokratické levice – proevropská strana

- PSL – polská lidová strana - levicová

Polsko a EU

- Členem EU od 1. 5. 2004

- V Radě má 27 hlasů, v parlamentu 51 poslanců, neplatí eurem

__ SLOVENSKO__

- Vstup do EU 1. 5. 2004, v Radě EU má 7 hlasů, v EP má 13 poslanců, platí eurem

- Parlamentní demokracie

- Hlavou státu je prezident (Zuzana Čaputová od r. 2019), je volen na 5 let s možností znovuzvolení

- V čele výkonné moci je premiér (jmenuje ho prezident) – Peter Pellegriny

- Vládě vyjadřuje důvěru parlament

- Parlament – jednokomorový: Národní rada – 150 poslanců volených na 4 roky poměrným systémem

- Soudní moc: Ústavní soud – 10 členů jmenovaných prezidentem na dobu 7 let (Košice)

- Administrativní dělení – 8 krajů

RAKOUSKO

- Hlavní město: Vídeň

- Zakládající člen ESVO

- Členem EU, v Radě EU – 10 hlasů, v parlamentu 17 poslanců, platí eurem

- Spolkový stát na federativním principu

- Spolková ústava – podle ní je v kompetenci ZEMÍ všechno, co není výslovně záležitostí celospolkovou

- Od roku 2014 vládne v Rakousku koalice složená z SPÖ a ÖVP

- Dvoukomorový parlamentní systém – SPOLKOVÉ SHROMÁŽDĚNÍ

- V čele republiky je přímo volený spolkový prezident volený na 6 let s možností znovuzvolení

- Rakouský kancléř Sebastian Kurz

- Administrativní členění – 9 zemí, v čele stojí zemský hejtman, zákonodárný orgán- zemský sněm – jednokomorový

- Politické strany: Svobodná strana rakouská, Rakouská lidová strana, Sociálnědemokratická strana, Zelení, Neos

NĚMECKO Státní zřízení - Federativní republika sestávající z 16 spolkových zemí (13 sp. země a 3 svobodná města), kancléřská a parlamentní demokracie. Vláda rozdělena mezi federální úroveň a jednotlivé spolkové země. - Ústava tzv. Základní zákon (r.1949) prvně jen pro západ.__ Německo po 2. sv. Válce - 4 okupační zóny - 1949 USA+VB+FR z jejich zón vzniká Spolková republika Německo (1957 se připojí i Sársko) - jaro 49- přijata ústava > vytvořila federální systém 10- ti zemí na území sovětské zóny NDR - 80. léta sjednocení Německa 1990 - září 1990 rozhovory 4+2 (SRN, NDR, USA,VB, FR, SSSR) - ke společnému spolkovému sněmu se připojilo 144 poslanců bývalé NDR -> vytvoření první celoněmecké vlády - spolkový sněm rozhodl o přesídlení spolkové vlády a sněmu do Berlína (Bonn zůstává sídlo správy a rady) - kancléř Helmut Kohl- jeho cíl je sjednocení hospodářské, sociální a kulturní měny - od 1969 vládla koalice SPD+FDP - 1982 vláda vystřídána SDU/CSU+FDP Nejvyšší státní orgány Moc zákonodárná a kontrolní:__ *Spolkový sněm=*jednokomorový parlament- je volen každé čtyři roky v parlamentních volbách (Volby do Spolkového sněmu probíhají na základě poměrného volebního systému), v nichž se rozděluje min. 598 mandátů, přesný počet poslanců závisí na počtu tzv. kompenzačních neboli převislých mandátů.

Spolková rada její složení vyplývá z výsledků voleb ve spolkových zemích, jejichž konání má každá spolková země ve své kompetenci a nejsou centrálně koordinovány. Ve Spolkové radě zasedá 69 členů, kteří jsou vázáni tzv. imperativním mandátem, tzn. musí hlasovat podle postoje svých zemských vlád. Spolkové země jsou ve Spolkové radě zastoupeny podle počtu obyvatelstva nejméně třemi, nejvíce šesti mandáty. Spolková země hlasuje vždy jako celek.

Moc výkonná: *Spolkový prezident *hlava státu je volena nepřímo na pětileté funkční období zvláštním grémiem, tzv. Spolkovým shromážděním, sestávajícím z členů Spolkového sněmu a stejného počtu volitelů zvolených na zemské úrovni. Spolkový prezident smí být jedenkrát znovu zvolen, min. věk 40 let.

Spolková vláda v čele se spolkovým kancléřem. Celkem 16 členů, v současné době jen 13 ministrů + kancléř. Je tvořena spolkovými ministry, které jmenuje prezident na doporučení kancléře. Od 22. prosince 2005 je spolkovou kancléřkou ANGELA MERKELOVÁ z Křesťansko demokratické unie (CDU).

Vládu od 17. prosince 2013 tvoří koalice Křesťansko demokratické unie (CDU), její bavorské odnože Křesťansko sociální unie (CSU) a Sociálně demokratické strany (SPD).

Moc soudní: Spolkový ústavní soud v Karlsruhe dohlíží na dodržování Ústavy. Soud rozhoduje spory mezi státními orgány, posuzuje soulad přijímané legislativy se Základním zákonem atd.

V Německu existuje pět nejvyšších soudů, jimž jsou případy rozdělovány podle oblasti, které se týkají. Jedná se o Spolkový soudní dvůr vykonávající soudní moc řádnou, *Spolkový pracovní soud *zabývající se pracovně-právními otázkami, Spolkový finanční dvůr řešící finanční spory, Spolkový sociální soud pod nějž spadají problémy sociální oblasti a Spolkový správní soud do jehož kompetence spadá problematika správních sporů.     V soudní architektuře pak následují soudy nižších stupňů

Volební systém - systém poměrného zastoupení - ½ poslanců spolkového sněmu je volena jeho jednotlivci v 1 mandátových volebních obvodech = většinově - ½ poslanců spolkového sněmu je volena na základě kandidátské listiny, kt. sestavují jednotlivé strany - v okamžiku volby má volič 2 hlasy(pro jednotlivce a pro stranickou kandidátku) - 1 přímý mandát, 1 strana - nejdříve se sčítají 2 hlasy pro strany 5% pro vstup

Politické strany

VELKÁ BRITÁNIE

- Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko (poč. 20.st. rozdělení Irského ostrova na Severní Irsko a Irská republika).

- parlamentní demokracie (spojení tradice, opírá se o nepsanou ústavu) s mimořádným postavením ministerského předsedy, někdy je britský systém označován jako „premiérský“

*- *závislá území (Mariány, Portoriko…)

- Britské společenství: Kanada, JAR, Nový Zéland, Kypr, Malta…- britský panovník je hlavou všech těchto států, tyto země disponují státní suverenitou

- neexistence Ústavy ≠ neexistence jasně definovaných principů politického života a vlády - jsou definovány: Magna Charta libertatum (1215)

          Pitition of Rights \(1628\)

          Habeas Corpus Act \(1679\)

         Bill of Rights \(1689\)

- nejrozsáhlejší zákonné úpravy pocházejí z 19. a 20. století a týkají se především rozšiřování volební účasti

Ústava – prvky politického systému – úprava vztahů

1) je nekodifikovaná

2) je pružná

3) podle této Ústavy je VB unitární stát nikoli FEDERACE (parlament sídlící ve Westminstru má nejvyšší zákonodárnou moc na celém území Spojeného království)

ÚSTAVA – nesystematický soubor kodifikací, zvyků a vazeb mezi jednotlivými prvky systému

VÝKONNÁ MOC

- 5 složek: panovník, min.předseda, kabinet, vláda, státní správa

Panovník

- oficiální hlava státu, disponuje řadou významných exekutivních i legislativních pravomocí (právo jmenovat a odvolávat státní a vojenské úředník včetně premiéra, právo uskutečňovat zahraniční a obrannou politiku – pravomocí využívá jen výjimečně, jeho postavení je nepolitické – za realizaci odpovídají ministři)

- nejdůležitější reálná pravomoc: právo jmenovat premiéra

- ve skutečnosti se vždy v souladu s Ústavou podřizuje rozhodnutím vlády!!!

Ministerský předseda

- má reálnou politickou moc v zemi, stojí v čele kabinetu – „první mezi rovnými“

- většina jeho pravomocí je založena na zvyklostech

- titul premiéra se začal používat k označení králova prvního ministra

- premiéra jmenuje panovník (podmínkou je jeho schopnost sestavit vládu)

- předseda vítězné strany ve volbách

- pravomoci: - Rozhoduje o velikosti a složení kabinetu

  \- vytváří a jmenuje členy výborů kabinetu

  \- svolává zasedání kabinetu, vybírá a může odvolávat členy vlády

   \- hlavní spojovací článek panovníka s vládou – žádný ministr nemůže kontaktovat panovníka bez toho, aniž by
      předem informoval premiéra

      \- je arbitrem ve sporech mezi jednotlivými ministerstvy a úřady vlády

      \- jmenuje vedoucí pracovníky soudů, státní správy, armády a arcibiskupa anglikánské církve

      \- je předsedou své strany i parlamentu v zemi

      \- dvakrát v týdnu odpovídá v Dolní komoře parlamentu na otázky poslanců

      \- rozsáhlé pravomoci premiéra jsou však omezeny principem kolektivní odpovědnosti kabinetu

      \- nemá pevné funkční období

Kabinet

- složení a velikost závisí na momentálních představách premiéra a situaci

- členové jsou závazně vždy představitelé nejdůležitějších ministerstev a předseda

- je vytvořen na základě politické tradice

- jeho reálné fungování vychází z řady zvyklostí

Vláda

- má cca 100 členů (navrhuje je premiér a jmenuje panovník)

- většina členů vlády – představitelé nejsilnější strany v D komoře parlamentu + několik ze S lordů

- složení vlády: ministři – členové kabinetu

           ministři – nečlenové kabinetu, jejich zástupci

           představitelé významných administrativních institucí \+ další osoby

- vláda se nikdy neschází jako celek – jako celek nepřijímá rozhodnutí

- počet ministerstev a dalších oddělení není stabilní a mění se v souladu s měnícími se politickými a dalšími podmínkami

- jednotliví ministři odpovídají parlamentu za činnost svých úřadů

Státní správa

- vrchol státní správy tvoří ministerstva a jím na roveň postavené veřejnosprávní instituce – v jejich čele stojí většinou člen vlády jmenovaný premiérem

ZÁKONODÁRNÁ MOC

- parlament, respektive panovník, protože musí svým podpisem potvrdit všechny přijímané zákony, je nejvyšším zákonodárným orgánem

- parlament může bez jakýchkoli omezení ze strany soudů nebo jiných orgánů schvalovat, měnit nebo zrušit jakýkoli zákon

- parlament může měnit rozhodnutí soudů, může schvalovat retrospektivní zákony legalizující v minulosti nelegální činy a naopak umožňující potrestat činy legální podle předešlých zákonů

- zákonem z r. 1911 je parlament volen na období 5-ti let, může však být kdykoli rozpuštěn, stejně tak může prodloužit 5-ti leté období svého trvání (př. obě světové války)

- složení: dolní komora – Sněmovna reprezentantů

             horní komora – Sněmovna lordů

- Jednoznačně je nadřazena DK!

Dolní komora - dva základní úkoly – podporovat vládu a současně ji kritizovat

- obvykle neiniciuje zákony (většinu iniciuje vláda)

- zástupci jednotlivých stran dodržují stranickou disciplínu a hlasují v souladu s rozhodnutím vedení strany

- vlády mají tendence spojovat jednotlivá hlasování s hlasování o důvěře a hrozit rezignací

Horní komora

- sněmovna lordů je nevolený zákonodárný orgán

- úkol: posuzovat a schvalovat všechny zákony, nemá právo absolutního veta, které měla až do roku 1911

- každý návrh zákona se musí v obou sněmovnách třikrát projednat a obě sněmovny se musí shodnout na jeho identickém znění

- aby zákon mohl být platný, musí projít oběma komorami + formální souhlas panovníka

USA

1.Výkonná moc

V rukou prezidenta (Donald Trump – 45. prezident) - Jmenuje většinu šéfů agentur a ministerstev a jejich podřízených - Obsazuje až 3000 fcí - Významná jmenování vyžadují souhlas Senátu (částečné omezení pravomocí prezidenta) - Prezident má právo kohokoli odvolat bez ohledu na souhlas či nesouhlas Senátu Vláda (jako kolektivní orgán NEEXISTUJE!) - Formálně kabinet vytváří ministři - Na úrovni ministrů vystupují: 1. vedoucí Úřadu pro řízení a rozpočet (OBM) 2. vedoucí Národního bezpečnostního výboru 3. Velvyslanec USA v OSN - Stanovisko vláda či jejich jednotlivých ministrů není pro prezidenta závazné - Vláda a její členové plní pouze funkci poradní

!!! V rukou prezidenta se koncentruje obrovská moc!!!

OBM – fce: 1. kontroluje rozpočet jednotlivých ministerstev 2. posuzuje veškeré zákony, které jsou předkládány Kongresu a to z hlediska, zda odpovídají záměrům prezidentovy politiky

Národní bezpečnostní výbor - hraje důležitou roli zejména v oblasti fungování zahraniční politiky - Prezident má zákonodárné i soudní pravomoci – může vetovat jakýkoli zákon přijatý Kongresem – jeho veto může kongres převážit pouze 2/3 většinou v obou komorách. - Prezident sám neiniciuje zákony - Ve výroční zprávě může kongresu navrhnout zákony „Každoroční projev o stavu unie“ -> Od něho se odvíjí následná legislativní činnost Kongresu - V oblasti soudní přísluší prezidentovi pravomoc jmenovat federální soudce i soudce Nejvyššího soudu (se souhlasem senátu). Dále má právo udělit plnou nebo podmíněnou milost každému, kdo se dopustí porušení federálního zákona s výjimkou velezrady

__2. Volební systém __- Aktivní volební právo – občané starší 18-ti let.

- Kandidát na úřad prezidenta - americké občanství zrozením - nejméně 14 let pobytu v USA - minimálně 35 let - Prezident je volen v „Přímých volbách“ - v každém státě jsou přímo voleni volitelé, jejichž počet odpovídá součtu počtu poslanců ve Sněmovně reprezentantů a Senátu za daný stát - všichni volitelé pak odevzdávají svůj hlas tomu prezidentskému kandidátovi, který získal v daném státě většinu, bez ohledu na vlastní preference (imperativní mandát) Volba prezidenta - co 4 roky – v letech dělitelných čtyřmi - vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu - může být zvolen 2× za sebou (doplněk ústavy, protože v období 2. sv. války byl Roosevelt zvolen 3×) - nově zvolený prezident se ujímá úřadu 20. ledna

3.Zákonodárná moc

Kongres Sněmovna reprezentantů – dolní komora Senát – horní komora

Sněmovna reprezentantů - poslanci voleni v přímých volbách na 2 roky od 25 let - 7 let občan USA a obyvatel státu, za který kandidují - volba v jednomandátových volebních okrscích

Senát - senátoři voleni na 6 let přímo, co 2 roky se mění 1/3 - od 30-ti let, 2 zástupci za každý stát - Senátor musí být občan USA alespoň 9 let a obyvatel státu, za který je volen - předseda Senátu je viceprezident, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů

- Hlasování ovlivňuje stranická příslušnost (republikáni – demokraté). - Většina práce Kongresu se odehrává ve výborech.

4. Soudní moc

- má právo velmi výrazně zasahovat i do politických otázek - američtí soudci mají pravomoc interpretovat zákony, ale také prohlásit zákon za neplatný pokud je v rozporu s Ústavou - Výlučnou povinností a náplní soudnictví je rozhodovat, co je zákonné

NEJVYŠŠÍ SOUD (nejvyšší soudní orgán) 9 soudců, k rozhodnutí je potřeba 6 soudců

11 DVOLACÍCH SOUDŮ

91 OKRESNÍCH SOUDŮ

3 SOUDY SE ZVLÁŠTNÍ VYMEZENOU JURISDIKCÍ

SOUD PRO ŽALOBY PROTI STÁTU zabývá se problematikou finančních požadavků vůči Spojených států

Kongres má pravomoc zřizovat a rušit federální soudy a určovat počet soudců. Nesmí ovšem zrušit Nejvyšší soud. Na území jednotlivých států působí dále státní soudy, které se zabývají většinou trestním a občanským právem.

5. Nezávislé regulační agentury

- Jsou zřizovány Kongresem - „čtvrtá moc ve státě“ – obrovský politický vliv - cíl: 1. ochraňovat veřejný zájem 2. práce bez politických vlivů – obě strany mají většinou stejné zastoupení v jejich vedení

  1. FEDERÁLNÍ REZERVNÍ SYSTÉM – „centrální banka USA“
  2. FEDERÁLNÍ OBCHODNÍ KOMISE – zaměřena na postih nekalé soutěže
  3. FEDERÁLNÍ KOMISE PRO SPOJE – přiděluje licence a vysílací frekvence pro soukromé televizní a rozhlasové stanice

__

6. Místní vlády a samospráva__

- 50 států a Kolumbijský okrsek – každá z těchto jednotek má svou vlastní vládu. - pravomoci má rozsáhlé a týkají se např.: veřejné služby, školství, zdravotnictví, sociální péče, obchodu… - Federální jurisdikci podléhají v té míře, že musí mít demokratickou formu vlády a nesmějí vydávat zákony, které by byly v rozporu s federální ústavou. - Hlava státu: guvernér – volen přímo na 4 roky (v některých státech na 2) - Zákonodárný orgán je dvou komorový - Senát (4) - Sněmovna reprezentantů nebo sněmovna poslanců nebo valné shromáždění (2) - Okres – okrsky – obce

FRANCIE

- unitární demokratická republika, kombinace parlamentní formy vlády s prvky prezidentské demokracie

- Ústava z roku 1958 (Ústava páté republiky)

- Člen EU, OSN, NATO

1. Výkonná moc

Prezident (Emmanuel Macron,2017) - volen přímo lidem na 5 let, pasivní vol.právo 23 let - nejvýznamnější postava exekutivy a francouzského ústavního systému

- ústava nezná zodpovědnost prezidenta jinému ústav. orgánu ani jeho odvolatelnost

- pravomoci v období normálního chodu

- pravomoci ve stavu ohrožení nebo politické krize – vzrůstají!!!

- vůdce národa, ručitel národní suverenity, územní celistvosti

- nadřazenost prezidenta vůči všem ostatním státním orgánům

- v krizové situaci jsou pravomoci francouzského prezidenta širší než prezidenta USA

Premiér – ministr

- druhá osoba ve francouzské exekutivě

- určuje složení vlády, která je výsledkem voleb a konzultace prezidenta s premiérem a vedení vítězných politic. stran

- je zodpovědný za řízení každodenní vládní politiky

- Rada ministrů uskutečňuje pravomoci, které patří podle ústavy vládě a všechny Radou přijímané akty odléhají spolupodpisu prezidenta, který nenese za tyto akty žádnou zodpovědnost

Zákonodárná iniciativa vlády

- vláda disponuje pravomocemi k řízení legislativního procesu v parlamentu

- vláda ve spolupráci s parlamentní většinou je hlavním dodavatelem zákonodárných projektů

2. Zákonodárná moc

Parlament: Národní shromáždění (577), Senát (331)

- vláda není odpovědná Senátu, ale jen NS

- každý poslanec reprezentuje 1 volební obvod

- každému ze 100 departementů jsou garantována minimálně 2 křesla

- další křesla jsou rozdělena úměrně počtu obyvatel

- NS: volební období – 5 let většinovým systémem v přímých dvoukolových volbách, 22 poslanců je ze zámořských území, pasivní vol.právo 23 let v čele stojí předsednictvo

- SENÁT: pasivní vol.právo 30 let, členové voleni v nepřímých volbách prostřednictvím sboru volitelů, na 6 let, každé 3 roky je volena polovina senátorů

- Parlament kontroluje vládu a vypracovává a schvaluje zákony, obě komory nejsou rovnocenné, při nejednotě rozhoduje NS

Soudní moc

Ústavní rada (od r. 1958)

- 9 členů – na 9 let – co 3 roky se mění 3 členové – 3 členy jmenuje prezident, 3 členy jmenuje předseda NZ, 3 členy jmenuje předseda Senátu

- Dalšími členy jsou bývalí prezidenti – doživotně

- Předseda jmenován prezidentem z členů RADY

- 3 hlavní soudní soustavy - Občanská – trestní – administrativní

- Pro účely správního soudnictví je Francie rozdělena do 24 oblastí

Správa a samospráva

- Departementy, kantony, obvody, obce

Zdroj: MATURITA HADR/Společenské vědy/13. POLITICKY SYSTEM.docx