Makroekonomie

Lidské potřeby a ekonomika Abraham Maslow-pyramida potřeb

EKONOMIE

• úřední disciplína zkoumající souvislosti ekonomického života společnosti

• zkoumá využívání vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojování jejích potřeb

• věda, která zkoumá co lidé vyrábějí, spotřebovávají, snaží se vysvětlit jak se chovají podniky, domácnosti, vláda..

• chce najít řešení, které by umožnilo zvýšit efektivnost výrob a rozdělování

• lidé v ekonomickém životě vystupují jako fyzické osoby nebo jako právnické Ekonomický statek

• cokoliv, co je užitečné a schopné uspokojit potřebu, co je vzácné

• dělí se na - volný (vzduch,voda) - vzácný(pro získaní musíme něco vykonat)

EKONOMIKA (hospodářství)

• souhrn hosp. činností určitého subjektu (např.stát, firmy, domácnost, lidé)
• služba->zvláštní druh statku, zpravidla nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné ->dělí se na - věcné(např.oprava auta-obnova hm.statků) - osobní(zaměřeno na člověka-kadeřnictví)

ADAM SMITH - kniha Bohatství národů (1776) - proklamoval princip „neviditelné ruky“ trhu → každý jednotlivec, který sobecky sleduje svůj vlastní prospěch je veden jakoby neviditelnou rukou, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu

• byl přesvědčen, že jakékoliv vměšování státu do volné koncentrace je škodlivé

KAREL MARX - napsal Kapitál ( 1867) - vyhlásil v něm, že kapitalismus je odsouzen k zániku, a že brzy bude následovat hospodářská krize, revoluční převraty a státní řízení socialismus

JOHN MAYNARD KEYNES - kniha Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz (1936)- byl nastíněn nový přistup k ekonomii, který měl napomoci státní monetární( peněžní) a fiskální (rozpočtové) politice zmírnit nejhorší výkyvy ekonomického cyklu

3 ekonomické subjekty: domácnosti(spotřebitelé), firmy, stát 1)Domácnost - nejpočetnější skupina, cíl: maximalizace uspokojení svých potřeb 2)Firmy - cíl: maximalizace zisku 3)Stát - cíl: ovlivňovat ekonom.systém k veřejnému prospěchu, eliminace negativních dopadů tržního hospodářství, zvyšování stability ekonom.systému (nízká inflace), zvyšování efektivnosti ekonom. systému

Ekonomické sektory: primární (zemědělství) sekundární(zpracovatelský průmysl) terciální(služby) kvaterální(věda, výzkum)

MAKROEKONOMIE

• studuje chování ekonomie jako celku

Subjekty makroekonomie: 1. podniky jako celek - firmy

2. souhrn všech domácností

3. stát

Cíle: úroveň produktu(HNP), zaměstnanost, stabilita cenové úrovně, bilance zahraničního obchodu

HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT(HNP)

• používá se k měření celkové výkonnosti ekonomiky
• tvoří ho všechny finální výrobky a služby, které byly za určité období vyrobeny za použití národních výrobních faktorů
• obsahuje jenom finální výrobky a služby= produkty, které lidé kupují pro spotřebu, nezahrnuje meziprodukty

VÝDAJOVÁ METODA:

HNP= C+ G+Ig+( Ex - Im)

C - výdaje domácnosti na spotřebu, nakupují předmět krátkodobého užití i dlouhodobého->potřeby a služby

Ig - výdaje firem na obnovu a rozšíření kapitálu(modernizace strojů, nová zařízení..)

G - vládní nákupy statků i služeb, souhrn výdajů na státní spotřebu a státní investice

• nejsou v ní zahrnuty státní transportní platby(dávky, důchod..)

Export-Import- čistý export- saldo zahraničního obchodu

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT(HDP)

• určuje výkonnost ekonomiky
• objem finální produkce, vtvořený za určitého období výrobními faktory, které působily na území některého státu
• nepřihlížíme, který národ finální výrobní faktor vlastní
• zisk švédské firmy působící v USA se započítává do HDP USA a do HNP Švédska

Hrubý - znamená to, že z investice(I) nebylo odečteno znehodnocení kapitálu(toho kapitálu, který byl opotřebován nebo spotřebován) - jestliže odečteme opotřebení od hrubých investic, dostaneme čisté investice *

• I – a = In a= amortizace → opotřebení, znehodnocení

REÁLNÝ HNP - slouží k porovnání výkonnosti co si za 100Kč můžu koupit teď a co před 20ti lety

NOMINÁLNÍ HNP - měříme skutečnými cenami, 100Kč je 100Kč, nemění se časem, je to číslo nominální mzda - číslo jako odměna za práci reálná mzda - co si za to můžu koupit

Co HDP a HNP nezahrnuje: 1.Netrží produkce - činnost vykonána pro rodinu, přátele, sebe 2.Stínová ekonomika - zboží a služby ve většině zemí ilegální - šedá- nezdaněné příjmy, úplatky - černá- hospodářská kriminalita(padělání, drogy, prostituce,mafie..) 3.Produkce škodlivin- při výrobě zboží a služeb dochází k výrobě škodlivin 4.Volný čas 5.Tržní cena, kterou zaplatíme např. za brambory je v HNP a HDP, ale práci, kterou vynaložíme na přípravu brambor se nezapočítává

NÁSTROJE MAKROEKONOMICKÉ POLITIKY

• stát nebo vláda má k dispozici nástroje hosp.politiky, které mohou být použity k prosazování makroek.cílů

1.FISKÁLNÍ POLITIKA - rozpočtová, politika st. rozpočtu

• skládá se ze dvou částí - úroveň zdanění a výdaje

-Vlády- aby kontrolovaly fiskální záležitosti a vedly si o ní záznamy, používají státní rozpočty

• státní rozpočet pro daný rok ukazuje plánované výdaje a očekávané příjmy
• Plánované výdaje: a)přebytkové - příjmy jsou vyšší než výdaje

b)vyrovnaný - příjmy = výdaje

c)deficitní - výdaje vyšší než příjmy, záporné saldo st.rozpočtu

• má-li vláda rozpočtový deficit, musí buď tisknout peníze, tím ale podporuje inflační tlaky nebo ho může krýt půjčkami od jiných subjektů(podniky, domácnosti, banky, jednotlivci…) → tyto půjčky se realizují prodejem státních cenných papírů na kapitálovém trhu

• opakovanými deficity státními rozpočty vzniká a narůstá státní dluh (veřejný vládní dluh) 1 630 000 000 *ideální inflace jsou 2%

• státní deficit - veličina za daný rok

• dluh - veličina stavu v daném okamžiku

Zdroje státního rozpočtu: 1) Daně(přímé, nepřímé)- omezují důchody obyvatelstva ; vyšší daně=nižší důchod na útratu->omezení výdajů na spotřebu->snížení celkové poptávky->skutečný HNP(nižší) 2)Poplatky soc.pojištění(nemocenská)

• výdaje státního rozpočtu směřují do oblastí: podpory při nezaměstnanosti, zdravotnictví, školství,národní hospodářství, státní správa-policie…

2.MONETÁRNÍ POLITIKA

• peněžní
• uskutečňuje se prostřednictvím centrální banky dané země a svými nástroji může ovlivňovat nabídku peněz
• zrychlováním nebo zpomalováním růstu nabídky peněz povzbuzuje nebo omezuje hosp. aktivitu
• centrální banka se stará o stabilitu měny (inflaci)

3.DŮCHODOVÁ POLITIKA - mzdová a cenová

• stát může zavést přímou administrativní kontrolu mzdy a ceny (např. max. možné přírůstky mezd a cen), cenová regulace - min.mzda 8500Kč

• je souhrnem opatření vlády, která usiluje o zmírnění inflace pomocí přímých kroků

4.VNĚJŠÍ MĚNOVÁ A OBCHODNÍ POLITIKA

• zabývá se exportem a importem
• stát reguluje tok výrobků a služeb, které plynou za hranice země(celní politika..)
• reguluje měnové kurzy-to působí na příliv a odliv kapitálu

NEZAMĚSTNANOST

= Je stav na trhu práce, kdy nabídka práce převládá nad poptávkou, respektive kdy se část pracovní síly neúčastní pracovního procesu. Vyjadřuje se prostřednictvím míry nezaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti = procentně vyjádřený poměr počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Jeden z hlavních ukazatelů výkonnosti národního hospodářství.

Dobrovolná nezaměstnanost - zahrnuje lidi v produktivním věku, kteří o nalezení práce neusilují

Nedobrovolná nezaměstnanost - zahrnuje nezaměstnané, kteří o získání práce aktivně usilují nebo se na práci systematicky připravují

Dělení 1.Frikční nezaměstnanost

• krátkodobá nezaměstnanost spojená s plynulým přecházením z jednoho zaměstnání do druhého, je způsobena nedokonalou mobilitou pracovních sil, nedostatečnými informacemi o pracovních příležitostech apod.

2.Strukturální nezaměstnanost

• je způsobena změnami v národním hospodářství souvisejícími zejména s technickým pokrokem a změnami v rámci odvětví ekonomiky (jejich důsledkem je nesouladu mezi kvalifikací uchazečů o práci a požadavky zaměstnavatelů) nebo přesunem výroby z jedné země do jiné.

3.Cyklická nezaměstnanost

• jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v důsledku výkyvů v hospodářství, tj. roste v období hospodářského poklesu, v období růstu pak klesá.

4.Sezónní nezaměstnanost ‚

• vzniká v důsledku sezónní povahy některých hospodářských činností (zemědělství, stavebnictví)

INFLACE

= Je růst cenové hladiny v čase. Opačným jevem je deflace, která se vyznačuje poklesem cenové

hladiny.

• Inflace způsobuje pokles kupní síly peněz. Změny v cenové hladině určuje míra inflace, která udává procentní změnu cenové hladiny v čase.

• Vývoj inflace se měří pomocí cenových indexů, kterými je sledován pohyb cen vybraných statků. Patří mezi ně - 1. Index spotřebitelských cen – vyjadřuje velikost změny výdajů na nákup tzv. spotřebního koše oproti výchozímu období

2. Index cen výrobku - sleduje např. vývoj cen surovin, strojů, služeb

Formy inflace

Rozlišujeme podle závažnosti negativních důsledků.

1. Mírná

• růst cenové hladiny do 10% ročně. Výrazněji nenarušuje ekonomický život, negativní důsledky pro funkce peněz jako míry a uchovatele hodnot jsou minimální

2. Pádivá

• růst cenové hladiny o desítky procent ročně. Zhoršuje ekonomickou výkonnost země a způsobuje významné změny v přerozdělování důchodu ve společnosti. Příznak nezdravého ekon.vývoje

3. Hyperinflace

• růst cenové hladiny v řádech stovek až tisíců procent ročně. Vyvolává závažnou dezorganizaci hospodářského života, protože peníze přestávají být schopny plnit své funkce, ekonomické subjekty je přestávají využívat a snaží se je nahrazovat jinými statky, které si udržují hodnotu v čase (zlato,

  umělecká díla, zahr.měny,…) nebo se vrací k barteru (směně zboží za zboží).

Z pohledu dopadů inflace na ekonomiku rozlišujeme dvě formy inflace:

1. Anticipovanou (očekávanou) – nepoškozuje subjekty v ekonomice, protože s ní dopředu počítají a mohou ji přizpůsobit svá očekávání.

2. Neanticipovanou (neočekávanou) – nelze s ní dopředu počítat a ekonomické subjekty ji tak nemůžou přizpůsobit svá očekávání.

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

• Ekonomika a její produkt se vyvíjejí cyklicky – fáze růstu se střídají s fázemi poklesu. Cyklický vývoj reálného produktu v rámci hospodářského cyklu probíhá kolem potenciálního produktu – vyjadřuje dlouhodobě udržitelný výstup dané ekonomiky, jehož je možné dosáhnout při plném využití dostupných výrobních faktorů.

Skládá se ze 4 fází: 1. Expanze - ekonomika roste (roste reálný HDP), zvyšují se mzdy,výroba,investice,vznikají nové pracovní příležitosti 2. Vrchol – reálný produkt dosahuje svého maxima, většina výrobních faktorů je přetěžována, zvyšují se mzdy, rostou ceny 3. Kontrakce – RP klesá, roste nezaměstnanost, utlumuje se výroba, klesají mzdy a zisky 4. DNO – Ekonomika je pod potenciálním produktem, reálný HDP je nejnižší, výrobní faktory nejsou plně využity

Příčiny hospodářských cyklů - primárně vnější - počasí, války, nové volby - primárně vnější - a) pojímá cyklus jako nákazu pesimistickými či optimistickými očekáváními (př.: strach, panika, přehnaný optimismus,..) b) politici znají nástroje ke stimulaci ekonomiky